Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Víte že můžete odebírat mé blogy pomocí RSS? (Co je to RSS?)
Od určité doby jsou všechny texty které zde publikuji verzované na Githubu.
Jestliže najdete chybu, nepište mi do diskuze a rovnou jí opravte. Github má online editor, není to skoro žádná práce a podstatně mi tím usnadníte život. Taky vás čeká věčná sláva v commit logu :)
Jedna z těch věcí, které dělám od útlého dětství, je čtení knih. Jsem doslova závislý na sání informací a jen málokterý den nevěnuji žádný čas čtení knih. Když už jo, tak zpravidla protože jsem strávil den čtením na internetu.
Přijde mi divné o tom psát, protože by to měla být samozřejmost. A nějak se stalo, že když někde řeknu, že přečtu něco mezi čtyřimi až šesti knihami měsíčně, tak na mě lidi čumějí jak na exota. Občas obdivně dodají „jo, to bych chtěl taky, jen kde na to brát čas?“ Můj děda dělal celý život pekaře v pekárně a běžně dělal dvanáctky. A stejně zvládal číst minimálně jednu knihu týdně. Tak proč ne vy?
Nedávno mě hrozně pobavil rozhovor s Petersonem, kde se ho moderátor zeptá na jednu radu, kterou by chtěl dát studentům, ohledně toho co může mít největší vliv na úspech v životě. A Peterson začne naprosto fenomenální rage na téma „read great books“:
A ti lidi na to čumí, jak kdyby to slyšeli poprvé, jak kdyby byl Peterson první, kdo jim vysvětlil proč číst. Kam sakra mizí co bylo jasné předchozím generacím celé stovky let?
Alan Kay, programátor a vynálezce Smalltalku ve svých přednáškách často opakuje jeden citát:
„Point of View is Worth 80 IQ Points.“
Volně přeloženo: „Úhel pohledu vydá za 80 IQ bodů.“ Tím chce říct, že když stojíte na zádech gigantů, dohlédnete dál.
Kdysi jsem v jednom článku připodobnil lidi k modelu neuronu, kde na levé straně máte vstupy a na pravé straně výstupy. A zajímavost výstupů je daná zajímavostí a počtem vstupů.
Na IRC, ale i v životě jsem potkal spoustu opravdu inteligentních lidí. A hrozná spousta z nich byla příšerně naivních. Mysleli si, že jsou unikátní, že mají jedinečné nápady, přitom polovina toho co z nich lezla byl stejný vzor, který jsem viděl stokrát předtím, něco naprosto očividného, co napadne každého druhého. Určitou dobu mě to fakt frustrovalo.
Vedli jsme spoustu různých diskuzí na téma proč to tak je. A všechno to kolabuje do jednoho důvodu; ti lidé nečtou. A když už jo, tak sotva pár odborných a tématických knížek za rok. Já si o sobě například nemyslím, že jsem nějak moc inteligentní. To myslím zcela úpřímně, ne jako falešnou skromnost. Na vejšce jsem potkal lidi, kteří mě doslova děsili svojí inteligencí a schopností chápat a zvládat nové problémy, což mi zcela brutálním způsobem rozšlapalo iluze o vlastní jedinečnosti a výjimečnosti.
Přesto jsem s nimi byl schopný vést zajímavé konverzace a prezentovat zajímavé myšlenky. Proč? Protože čtu. Stovky a tisíce knížek, které mi pomáhají pochopit kontext světa. Všechny moje blogy, včetně tohohle, jsou tím ovlivněné. Můj mozek dokáže spojovat nápady a vyjadřovat je textem, samotné nápady se ale berou do velké míry z čtení, ať už knih, nebo článků z internetu. Pocit, že jsem inteligentní, máte proto, že stojím v úhlu pohledu, který mi velkou část času dodává těch zmiňovaných 80 bodů navíc.
Čtení má taky další výhodu, i kdybyste četli jen červenou knihovnu. Pomáhá vám to sestavit si model světa. Čtete chování tisíců lidí přímo z jejich hlavy, jejich reakce, přání a touhy. To je přímo uplatnitelné v „reálném“, každodenním životě.
Také vám zcela pasivně pomáhá získat schopnost psát. Text, který čtete? Nic než šepot tisíců knih, které skrze mě mluví, stejně jako já skrze ně.
Čtení nemusíte věnovat spoustu dedikovaného času. Stačí číst každou volnou prázdnou chvíli. Ve frontě, v dopravě, na záchodě, u oběda, chvíli před spaním. Za den to udělá překvapivě i několik hodin.
Kdysi jsem počítal, že během mé práce v Service desku jsem vedl přibližně dvacet tisíc hovorů (~40 hovorů denně po dobu dvou let + často svátky a víkendy). Když jsem začínal, byl jsem naprostá lama. Když jsem končil, dokázal jsem tak rychle sestavit mentální model člověka, se kterým mluvím, že pro mě nebyl problém donutit většinu lidí udělat přesně to, co po nich chci.
Chci tím říct, že lidi se z příkladů zvládnou naučit skoro cokoliv, prostě jen tím, že se dívají a pak to zkouší. A čtení knih, ve kterých jsou jiní lidi, jsou příklady jiných lidí. I když jsou to často fiktivní postavy, stejně odrážejí střípky reality skrz své autory. Nejenom, že vám to dává schopnost reagovat na situace, které jste nezažili, ale o kterých jste četli, ale také vám to dává náhled do myšlení ostatních lidí. Představu, proč asi reagují, jak reagují. Možná vás to dokonce naučí se ptát a poslouchat.
Není nic smutnějšího, než programátoři, co nečtou sci-fi. Suchaři bez špetky inspirace co by mohlo být. Polovina myšlenek z posledních desetiletí tu byla ve sci-fi už celé roky. Dokonce i bitcoin není co do funkcionality nic nového, anonymní distribuované kreditní systémy použil ve své knize Stephenson už někdy ve devadesátkách a do jisté míry tím přímo inspiroval jejich vznik.
Před pár lety se mi stala zajímavá věc. Získal jsem tolik vzorů chování lidí, že mi to umožnilo rozebrat sám sebe a znova se složit tak, jak se mi líbí. Vybrat si priority a způsoby vedení života, které mi vyhovují. Do jisté míry jsem tedy já sám umělý konstrukt složený z jiných lidí.
Nedávno jsme smutně koukali na člověka z IRC, který teď zkouší různé filosofie a tápá. Život ho nutí bruteforcem zkoušet všechno, aby získal alespoň představu, co by ho mohlo zajímat, protože život který vede ho nebaví. Přitom to jde získat stokrát jednodušeji abstrakcí principů, které mi přišly zajímavé na tisících postavách, které jsem četl.
A to úplně vynechávám věci, jako vědecká metoda a frameworky na přemýšlení nad světem, které jsou v knihách ukryté. Že když začnete číst o autodidaktismu, můžete načerpat vzory chování, které vám umožní vylepšovat sami sebe. Čtení je přímá metoda stahování informací do vašeho mozku. Informací o skoro čemkoliv, co na světě existuje.
Čtení není odpověď na všechny problémy světa, ale dává vám brutální výhodu. A to všechno skoro zadarmo. Takže proč čtete tak málo?
Jendovi patří poděkování za gramatický patch.
Tiskni
Sdílej:
Volně přeloženo: „Uhel pohledu vydá za 80 IQ bodů.“He he, a schopnost rychle hledat na stackoverflow, mít v počítači rozsáhlou knowledge base a interpret oblíbeného skriptovacího jazyka dalších 80, což si experimentálně ověřuji pokaždé, když jsem chvíli bez dostupného počítače. Osobně mám při používání konceptů nasáklých ze čtení (a obecně zvenku) problém v tom, že protistrana je ne vždy má, a tak můžu použít kulturní referenci či něco předpokládat a dojde k nedorozumění. A přenést celý mentální kontext přes kanál s kapacitou pár b/s je komplikované.
Dokonce i bitcoin není co do funkcionality nic nového, anonymní distribuované kreditní systémy použil ve své knize Stephenson už někdy ve devadesátkách a do jisté míry tím přímo inspiroval jejich vznik.Já teda vidím objevnost v tom, že se použil blockchain a proof-of-work, a to v knize asi nebylo…
He he, a schopnost rychle hledat na stackoverflow, mít v počítači rozsáhlou knowledge base a interpret oblíbeného skriptovacího jazyka dalších 80, což si experimentálně ověřuji pokaždé, když jsem chvíli bez dostupného počítače.Osobně patřím k lidem, kteří se většinou snaží stackoverflow nepoužívat (věci na které přijdu sám si většinou pamatuji, stackoverflow vyšumí z mozku během pár minut a často jsou tam blbosti), ale oceňuji jeho důležitost. Čas od času po něm sáhnu. Co používáš na knowledge base? Já používám CherryTree, ale jedna z mých hybných motivací posledních let je právě o tom stvořit něco lepšího.
Osobně mám při používání konceptů nasáklých ze čtení (a obecně zvenku) problém v tom, že protistrana je ne vždy má, a tak můžu použít kulturní referenci či něco předpokládat a dojde k nedorozumění. A přenést celý mentální kontext přes kanál s kapacitou pár b/s je komplikované.Jo. Je to jeden z problémů, které mám i u psaní blogů. Například knížka, kterou píšu začala vznikat tak, že jsem ke konkrétnímu blogu začal vysvětlovat kontext a časem mi došlo, že je tak složitý, že se to prostě pod 10+ blogů nevejde.
Já teda vidím objevnost v tom, že se použil blockchain a proof-of-work, a to v knize asi nebylo…Určitě. Nechci snižovat technické řešení, chtěl jsem spíš upozornit na to, že v cypherpunku se ta myšlenka objevila dávno před její praktickou realizací a samotný Nakamoto se jí údajně inspiroval. Stejně tak existuje spousta fakt abstraktních a skoro nepochopitelných myšlenek teď, které dřív nebo později přijdou. A lidi, kteří nečtou o nich vůbec neví, nemají možnost podílet se na jejich vzniku, ani se jich chytit hned od začátku.
Tohle bych doplnil. Cim vnimame svet okolo? Svou mysli, a skrzeni ni jedname. Zamyslel se nekdo, jake informace vstrebavame? A jak to ovlivnuje mysl? Co u dalsich informaci, filmu, zabavy? U jakekoli zabavy, musi existovat moment zabavy, prvek ktery je zabavny. U knihy je to nova informace. U sportu je to moment vyhry, dokazovani si vlastnich schopnosti. U filmu je to moment prekvapeni, prvek ktery se necekal. Tohle vsechno nasavate. Ted si jeste najit chvili klidu...
A co si myslíš o audioknihách? Já jsem právě nedostatek času na 'opravdové' čtení částečně vyřešil poslechem audioknih, k dispozici je celkem solidní množství kvalitních titulů. A když jsou kvalitně načtené tak je to zážitek skoro tak dobrý jako vlastní četba.Já jsem zkoušel pár audioknih (Alchymista, 1984) a mám to spíš naopak - nemám čas poslouchat 30 hodin audioknihy, kterou bych reálně přečetl za pár hodin čtení. Navíc zrovna u 1984 to bylo tak dobře odvyprávěné, že to bylo depresivnější, než psaná kniha. To může na první pohled vypadat jako výhoda, ale fakt mě nebavilo pouštět na sebe desítky hodin deprese.
Jinak díky za tip na cherrytree zrovna jsem něco takového hledal :)CherryTree jsem tu už kdysi dávno recenzoval. Od té doby jsem napsal script, co z toho skoro umí exportovat čistá data (a taky další věci, jako generovat RSS a tak podobně), ale pořád to není úplně ono. Autorovi jsem na githubu zakládal několik issue a poslal mu pár desítek euro, ale celkově to má pořád hrozné množství bugů a umí to asi tak 10% toho, co bych od toho potřeboval. Ale je to furt lepší, než většina ostatních linuxových softwarů na tohle téma.
ale fakt mě nebavilo pouštět na sebe desítky hodin deprese.Zhruba dvacet let poslouchám doom metal, takže takhle věta mně fakt pobavila :))) Já poslední rok dva začínám řešit problém, že přestávám být schopen si číst v posteli před spaním, dřív jsem si klidně ty dvě i tři hodinky vydržel číst, než jsem se donutil jít spát, abych ráno vstal. Dneska začínám klimbat po půl hodince, většinou mně probudí, když se seknu Kindlem do obličeje, pak si vydržím zas pár minut číst, nicméně pak se situace opakuje. Pro nezaujatého pozorovatele by to mohlo vypadat jako že se fackuju Kindlem :) Paradoxně ty audioknihy mně neuspávají...
Zhruba dvacet let poslouchám doom metal, takže takhle věta mně fakt pobavila :)))Jako já jsem taky schopný poslouchat depresivní hudbu a občas si dám i „depresivní“ metal. Tohle ale bylo depresivní úplně jinak.
Není nic smutnějšího, než programátoři, co nečtou sci-fi.Když oni nějak nevydávají nového Egana a v originále si netroufnu :( Pro zajímavost, kolika lidem tady se Egan líbí?
Čtení není odpověď na všechny problémy světa, ale dává vám brutální výhodu.Musím se přiznat, že nad takovou z dnešního pohledu trivialitou, jako je vynález písma, nepřestávám žasnout.
Není nic smutnějšího, než programátoři, co nečtou sci-fi.Sci-fi moc nečtu, protože mnoho více či méně ne-fiktivních knih mně přijde více inspirativní. Mnohé se čtou jako sci-fi. Třeba toto je z jistého pohledu ultimátní sci-fi, daleko překonávající třeba 1984. O to víc je člověk zasažen, že o sci-fi nejde. Například toto je taky "sci-fi" užitečné pro programátory.
Takže proč čtete tak málo?Knihy nečtu, protože mám poruchu osobnosti. Poruchu osobnosti mi diagnostikovala psycholožka. Kvůli poruše osobnosti nejsem schopen styku s knihkupcem.
Bystroushááku, už jsem ti to psal jednou. Jsi sakra inteligentní. Až geniální. Tak sakra přestaň tak zběsile absorbovat informace a začni generovat. Jsi pohlcenej informacema. Žerou tě zaživa. Založ řád cybermonks. Udělej něco super duper decentralizovanýho na Ethereu. Cokoli, jen zužitkuj to co si nasál. Tvuj mozek je jak zabetonovaná knihovna ... nikdo se k jejim pokladum nedostane.O víkendu jsem napsal 4 blogy. Tohle je jeden z nich, jeden další mám loadnutý do redakčního systému, ale budu ho muset přepsat a dva další bych snad mohl někdy v průběhu týdne dotáhnout. Jeden z nich se týká právě toho na čem (obecně) dělám. K tomu většímu projektu mi pořád chybí konkrétní stavební prvky.
Dívám se, že čteš občas i něco anglicky (pokud chápu ten http://kitakitsune.org/raw/doctene_knihy.txt dobře, tak letos 2 knihy).Dvě knihy jsou to tenhle měsíc. Za tenhle rok je to něco okolo 27 dokumentů (jsou v tom i komixy a lepší papery) anglicky.
Pozoruješ taky, že tohle ve srovnání se čtením v rodné řeči vyžaduje mnohem víc času?Jo. Ale z větší části taky pozoruji, že je to umělé omezení mého mozku. Když zkouším rychločtení (ježdění očima bez toho aniž bych si to "vyslovoval" v mozku), tak čtu rychleji. To samé s aplikacemi jako velocireader, které "blikají" kusy textu rychlostí, kde mi nedělá problém číst 500 slov za minutu.
Zajímavé. Budu muset někdy zkusit přečíst stejnou knížku v anglické a české verzi a kouknout se, kolik času mi to trvalo, protože osobně nemám pocit, že by mně čtení v angličtině oproti češtině nějak výrazně zpomalovalo, tedy s výjimkou dohledávání neznámých slovíček (na to je perfektní StarDict). Nejspíš je to tím, že jsem se vlastně velmi záhy naučil to, o čem jsem až mnohem později zjistil, že je to vlastně forma rychločtení, protože jsem prostě nějak přeskočil "slabikovací" fázi a rovnou přešel na celá slova a později celé skupiny slov zároveň. Sice jsem s tím měl tenkrát problémy (a dodnes pro mně čtení jen "ryclostí řeči" znamená jistou duševní námahu navíc), ale rozhodně toho nelituju. Na druhou stranu, zjistil jsem, že pokud je nekvalitně udělané sazba (neproblematičtější jsou asi přiliš dlouhé řádky příliš blízko sebe, obzvlášť bezpatkovým písmem), dost mě to brzdí, protože nejsem schpný rychle přeskočit z předchozího řádku na ten další a často se mi stane, že čtu jeden řádek nadvakrát.Pozoruješ taky, že tohle ve srovnání se čtením v rodné řeči vyžaduje mnohem víc času?Jo. Ale z větší části taky pozoruji, že je to umělé omezení mého mozku. Když zkouším rychločtení (ježdění očima bez toho aniž bych si to "vyslovoval" v mozku), tak čtu rychleji. ...