Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
súhlasím, momentálne v tejto chvíli má Intel čo sa procesorov týka navrch, pre Intel je asi divné skúšať iný chipset ako Intel, mno a IMHO nVidia má ešte stále lepšie vyriešené ovládače pre Linux . . .
P.S. AMD sa tiež nemusíš nejak báť čo sa Linuxu týka, videl som postavené krásne mašiny s AMD@heart . . . akurát fakt pozor na grafiku, mal som ati a na Linuxe to bol "zážitok" :P
podpora nVidie opensource je strasna, a absence opensource ovladacu k motherboardu je dost podstatny problemTo je LEŽ. Mám nForce 570, jede mi všechen HW a žádný blob tu kvůli základce nepoužívám. A ovladače jedou dobře.
ATI Xpress 3200 (AMD)... Velka neznama, chudsi na periferie a podpora neni dobra...
A na to jste přišel jak?
S tou chudší výbavou bych to neviděl tak dramaticky, v podstatě je jen rozdíl v počtu SATA disků (4 vs. 6), jinak je to nachlup stejné. Jistě, až budu potřebovat postavit fileserver s pěti disky, bude rozdíl znát, ale otázka je, zda potom nesáhnu po úplně jiném řešení.
A na abclinuxu je zminka jen o jedne desce pro s939 a podpora je "častečna".....
Tady jednoznačně nemáte pravdu, sám jsem tam jednu desku pro AM2 dával. Co se týká výrazu částečná podpora, je to spíš otázka svědomitosti, kdo položku zadává. Já jsem ji třeba použil čistě proto, že jsem prostě nemohl vyzkoušet všechno, co na té desce je (např. nemám žádné Firewire zařízení), přestože všechno, co jsem vyzkoušet mohl, mi fungovalo.
Přesná strefa do toho, co mám doma, +1. 
CPU: Intel Core 2 Duo (třeba E6400) MB: Gigabyte P965-DS4 RAM: Corsair DDR 2 800 1024MB (nebo dokonce dva) Grafika: Nvidia GF 7600 GT Leadtek PCI-E (nebo něco podobného)Nevím co víc je třeba znát.
Nejde o to, že by to nešlo. Jde o to, že kdo by to činil, byl by zralý na psychiatraDyť já vim...
Musí. A v čem je problém? Jaký je rozdíl, když je firmware na flash paměti přímo v zařízení nebo když se nahrává při startu?Teoreticky zadny, prakticky veliky. Zvlaste pak v pripade, kdy vyrobce hardware nepovoluje redistribuci firmware. Instalace (Linuxem podporovaneho) zarizeni je pak o rad obtiznejsi - clovek musi shanet firmware na CD nebo webu vyrobce.
A nechapu, proc tu lidi musi mit za x-tisic nekolikagigahertzovy stroj, kdyz ani nevi, co chteji delat. sorry, to jsou vyhozene penize.No jestli stavíš počítače, tak by ti to vadit nemělo tak vadit, ne?
A když to vezmu vážně ... ano, je pravda, že většina počítačů, které se dneska prodávají, mají zbytečně velký výkon. Na druhou stranu z jejich prodeje se platí vývoj*, takže ti, kdo mají nutnou potřebu si hned teď koupit nabušenou mašinu, umožňují těm, co si počkají, až ten výkon budou opravdu potřebovat, nakoupit za levnější peníz.
* A to platí u veškeré "počítačové" elektroniky (ipody, mobily a spol.)
„A nechapu, proc tu lidi musi mit za x-tisic nekolikagigahertzovy stroj, kdyz ani nevi, co chteji delat.“To zní jako přímý argument proti programování v Javě, Lispu a jiných moderních jazycích.
to same MSI, kde jaksi byly problemy s jejich slavnymi prerusenimi - viz vice komentaru v konfere kernelu za posledni asi 2 tydny.Nepleteš si náhodou MSI (Message Signalled Interrupts) a MSI (Micro-Star International)?
Příspěvků bude několik desítek a žádný použitelný závěr z toho stejně nevyvodíte, protože cokoli jeden napíše, další tři popřou.To není pravda.
Ja mam od pradavna nejlepsi zkusenost s AMD a pritom jsem vzdy nadrzoval Intelu (pod widlama si pamatuju, ze v pravekych dobach jsem mel problemy prave jen s amd a s intelem zadne). Vzdy soucasne provozuju povicero pocitacu.
ATI pod linuxem jsem povazoval za spatnou volbu (a i nedavno jsem s tim mel - nejen ja - par problemu) a tak bracha pari na nvidii, ale kdyz jsem stavel video server (ci jak nazvat takove to domaci zarizeni co nahrazuje stolni dvd atd...), tak jsem zjistil, ze kolem s-video vystupu je hromada informaci ktere jsem ani netusil a ve finale jsem nejlepsich vysledku dosahnul prave s ati kartou (menil jsem mezi sebou stare nvidie a nakonec jsem vymenil za starou ati - nechtel jsem na tak bezvyznamnou vec jako je dedikovany prehravac filmu davat nejakou nabusenou kartu - treba by to bylo jine).
Zalezi tedy kus od kusu a v zasade lze rici, ze mi vzdy chodilo vse az na par drobnosti jako je napr. s-video (ne ze by nechodilo vubec, ale ja nechtel mit monitor takze jsem chtel aby s-video slouzilo jako monitor jeste pred zavedenim prislusneho driveru), nebo nektere senzory (viz muj notes, ktery je muj a proto je to ten nejlepsi pocitac na svete
).
Tiskni
Sdílej: