Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Dnešním dnem končí LTS podpora Debianu 11 s kódovým názvem Bullseye. K dispozici je Extended LTS podpora.
Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
súhlasím, momentálne v tejto chvíli má Intel čo sa procesorov týka navrch, pre Intel je asi divné skúšať iný chipset ako Intel, mno a IMHO nVidia má ešte stále lepšie vyriešené ovládače pre Linux . . .
P.S. AMD sa tiež nemusíš nejak báť čo sa Linuxu týka, videl som postavené krásne mašiny s AMD@heart . . . akurát fakt pozor na grafiku, mal som ati a na Linuxe to bol "zážitok" :P
podpora nVidie opensource je strasna, a absence opensource ovladacu k motherboardu je dost podstatny problemTo je LEŽ. Mám nForce 570, jede mi všechen HW a žádný blob tu kvůli základce nepoužívám. A ovladače jedou dobře.
ATI Xpress 3200 (AMD)... Velka neznama, chudsi na periferie a podpora neni dobra...
A na to jste přišel jak?
S tou chudší výbavou bych to neviděl tak dramaticky, v podstatě je jen rozdíl v počtu SATA disků (4 vs. 6), jinak je to nachlup stejné. Jistě, až budu potřebovat postavit fileserver s pěti disky, bude rozdíl znát, ale otázka je, zda potom nesáhnu po úplně jiném řešení.
A na abclinuxu je zminka jen o jedne desce pro s939 a podpora je "častečna".....
Tady jednoznačně nemáte pravdu, sám jsem tam jednu desku pro AM2 dával. Co se týká výrazu částečná podpora, je to spíš otázka svědomitosti, kdo položku zadává. Já jsem ji třeba použil čistě proto, že jsem prostě nemohl vyzkoušet všechno, co na té desce je (např. nemám žádné Firewire zařízení), přestože všechno, co jsem vyzkoušet mohl, mi fungovalo.
Přesná strefa do toho, co mám doma, +1. 
CPU: Intel Core 2 Duo (třeba E6400) MB: Gigabyte P965-DS4 RAM: Corsair DDR 2 800 1024MB (nebo dokonce dva) Grafika: Nvidia GF 7600 GT Leadtek PCI-E (nebo něco podobného)Nevím co víc je třeba znát.
Nejde o to, že by to nešlo. Jde o to, že kdo by to činil, byl by zralý na psychiatraDyť já vim...
Musí. A v čem je problém? Jaký je rozdíl, když je firmware na flash paměti přímo v zařízení nebo když se nahrává při startu?Teoreticky zadny, prakticky veliky. Zvlaste pak v pripade, kdy vyrobce hardware nepovoluje redistribuci firmware. Instalace (Linuxem podporovaneho) zarizeni je pak o rad obtiznejsi - clovek musi shanet firmware na CD nebo webu vyrobce.
A nechapu, proc tu lidi musi mit za x-tisic nekolikagigahertzovy stroj, kdyz ani nevi, co chteji delat. sorry, to jsou vyhozene penize.No jestli stavíš počítače, tak by ti to vadit nemělo tak vadit, ne?
A když to vezmu vážně ... ano, je pravda, že většina počítačů, které se dneska prodávají, mají zbytečně velký výkon. Na druhou stranu z jejich prodeje se platí vývoj*, takže ti, kdo mají nutnou potřebu si hned teď koupit nabušenou mašinu, umožňují těm, co si počkají, až ten výkon budou opravdu potřebovat, nakoupit za levnější peníz.
* A to platí u veškeré "počítačové" elektroniky (ipody, mobily a spol.)
„A nechapu, proc tu lidi musi mit za x-tisic nekolikagigahertzovy stroj, kdyz ani nevi, co chteji delat.“To zní jako přímý argument proti programování v Javě, Lispu a jiných moderních jazycích.
to same MSI, kde jaksi byly problemy s jejich slavnymi prerusenimi - viz vice komentaru v konfere kernelu za posledni asi 2 tydny.Nepleteš si náhodou MSI (Message Signalled Interrupts) a MSI (Micro-Star International)?
Příspěvků bude několik desítek a žádný použitelný závěr z toho stejně nevyvodíte, protože cokoli jeden napíše, další tři popřou.To není pravda.
Ja mam od pradavna nejlepsi zkusenost s AMD a pritom jsem vzdy nadrzoval Intelu (pod widlama si pamatuju, ze v pravekych dobach jsem mel problemy prave jen s amd a s intelem zadne). Vzdy soucasne provozuju povicero pocitacu.
ATI pod linuxem jsem povazoval za spatnou volbu (a i nedavno jsem s tim mel - nejen ja - par problemu) a tak bracha pari na nvidii, ale kdyz jsem stavel video server (ci jak nazvat takove to domaci zarizeni co nahrazuje stolni dvd atd...), tak jsem zjistil, ze kolem s-video vystupu je hromada informaci ktere jsem ani netusil a ve finale jsem nejlepsich vysledku dosahnul prave s ati kartou (menil jsem mezi sebou stare nvidie a nakonec jsem vymenil za starou ati - nechtel jsem na tak bezvyznamnou vec jako je dedikovany prehravac filmu davat nejakou nabusenou kartu - treba by to bylo jine).
Zalezi tedy kus od kusu a v zasade lze rici, ze mi vzdy chodilo vse az na par drobnosti jako je napr. s-video (ne ze by nechodilo vubec, ale ja nechtel mit monitor takze jsem chtel aby s-video slouzilo jako monitor jeste pred zavedenim prislusneho driveru), nebo nektere senzory (viz muj notes, ktery je muj a proto je to ten nejlepsi pocitac na svete
).
Tiskni
Sdílej: