Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Tiskni
Sdílej:
súhlasím, momentálne v tejto chvíli má Intel čo sa procesorov týka navrch, pre Intel je asi divné skúšať iný chipset ako Intel, mno a IMHO nVidia má ešte stále lepšie vyriešené ovládače pre Linux . . .
P.S. AMD sa tiež nemusíš nejak báť čo sa Linuxu týka, videl som postavené krásne mašiny s AMD@heart . . . akurát fakt pozor na grafiku, mal som ati a na Linuxe to bol "zážitok" :P
podpora nVidie opensource je strasna, a absence opensource ovladacu k motherboardu je dost podstatny problemTo je LEŽ. Mám nForce 570, jede mi všechen HW a žádný blob tu kvůli základce nepoužívám. A ovladače jedou dobře.
ATI Xpress 3200 (AMD)... Velka neznama, chudsi na periferie a podpora neni dobra...
A na to jste přišel jak?
S tou chudší výbavou bych to neviděl tak dramaticky, v podstatě je jen rozdíl v počtu SATA disků (4 vs. 6), jinak je to nachlup stejné. Jistě, až budu potřebovat postavit fileserver s pěti disky, bude rozdíl znát, ale otázka je, zda potom nesáhnu po úplně jiném řešení.
A na abclinuxu je zminka jen o jedne desce pro s939 a podpora je "častečna".....
Tady jednoznačně nemáte pravdu, sám jsem tam jednu desku pro AM2 dával. Co se týká výrazu částečná podpora, je to spíš otázka svědomitosti, kdo položku zadává. Já jsem ji třeba použil čistě proto, že jsem prostě nemohl vyzkoušet všechno, co na té desce je (např. nemám žádné Firewire zařízení), přestože všechno, co jsem vyzkoušet mohl, mi fungovalo.
Přesná strefa do toho, co mám doma, +1. 
CPU: Intel Core 2 Duo (třeba E6400) MB: Gigabyte P965-DS4 RAM: Corsair DDR 2 800 1024MB (nebo dokonce dva) Grafika: Nvidia GF 7600 GT Leadtek PCI-E (nebo něco podobného)Nevím co víc je třeba znát.
Nejde o to, že by to nešlo. Jde o to, že kdo by to činil, byl by zralý na psychiatraDyť já vim...
Musí. A v čem je problém? Jaký je rozdíl, když je firmware na flash paměti přímo v zařízení nebo když se nahrává při startu?Teoreticky zadny, prakticky veliky. Zvlaste pak v pripade, kdy vyrobce hardware nepovoluje redistribuci firmware. Instalace (Linuxem podporovaneho) zarizeni je pak o rad obtiznejsi - clovek musi shanet firmware na CD nebo webu vyrobce.
A nechapu, proc tu lidi musi mit za x-tisic nekolikagigahertzovy stroj, kdyz ani nevi, co chteji delat. sorry, to jsou vyhozene penize.No jestli stavíš počítače, tak by ti to vadit nemělo tak vadit, ne?
A když to vezmu vážně ... ano, je pravda, že většina počítačů, které se dneska prodávají, mají zbytečně velký výkon. Na druhou stranu z jejich prodeje se platí vývoj*, takže ti, kdo mají nutnou potřebu si hned teď koupit nabušenou mašinu, umožňují těm, co si počkají, až ten výkon budou opravdu potřebovat, nakoupit za levnější peníz.
* A to platí u veškeré "počítačové" elektroniky (ipody, mobily a spol.)
„A nechapu, proc tu lidi musi mit za x-tisic nekolikagigahertzovy stroj, kdyz ani nevi, co chteji delat.“To zní jako přímý argument proti programování v Javě, Lispu a jiných moderních jazycích.
to same MSI, kde jaksi byly problemy s jejich slavnymi prerusenimi - viz vice komentaru v konfere kernelu za posledni asi 2 tydny.Nepleteš si náhodou MSI (Message Signalled Interrupts) a MSI (Micro-Star International)?
Příspěvků bude několik desítek a žádný použitelný závěr z toho stejně nevyvodíte, protože cokoli jeden napíše, další tři popřou.To není pravda.
Ja mam od pradavna nejlepsi zkusenost s AMD a pritom jsem vzdy nadrzoval Intelu (pod widlama si pamatuju, ze v pravekych dobach jsem mel problemy prave jen s amd a s intelem zadne). Vzdy soucasne provozuju povicero pocitacu.
ATI pod linuxem jsem povazoval za spatnou volbu (a i nedavno jsem s tim mel - nejen ja - par problemu) a tak bracha pari na nvidii, ale kdyz jsem stavel video server (ci jak nazvat takove to domaci zarizeni co nahrazuje stolni dvd atd...), tak jsem zjistil, ze kolem s-video vystupu je hromada informaci ktere jsem ani netusil a ve finale jsem nejlepsich vysledku dosahnul prave s ati kartou (menil jsem mezi sebou stare nvidie a nakonec jsem vymenil za starou ati - nechtel jsem na tak bezvyznamnou vec jako je dedikovany prehravac filmu davat nejakou nabusenou kartu - treba by to bylo jine).
Zalezi tedy kus od kusu a v zasade lze rici, ze mi vzdy chodilo vse az na par drobnosti jako je napr. s-video (ne ze by nechodilo vubec, ale ja nechtel mit monitor takze jsem chtel aby s-video slouzilo jako monitor jeste pred zavedenim prislusneho driveru), nebo nektere senzory (viz muj notes, ktery je muj a proto je to ten nejlepsi pocitac na svete
).