Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
pacman -Scc minimálně jednou denně.
Skutočný borec neskrblí a má na root partition dosť miesta. Následne sa vyhne takýmto zbytočnostiam 
.
Fráze "poriadok v systéme" som nikdy nerozumel. To si myslíš, že tie staré balíky v cache začnú časom mutovať a vytvoria skynet? 
Aha, takže je to čisto emocionálna záležitosť. Tak to potom áno, do toho ti kecať nebudem 
/tmp/yaourt-tmp-<user>/, takže pokud aspoň občas restartujete, není s tím problém.
echo "tmpfs /tmp tmpfs defaults 0 0" >> /etc/fstab
Hezké. Jsem zase chytřejší. Co takhle to vydat jako článek? Je to hezky napsáno. Díky.
Jako článek? Nevim no, imho to není dost odborný...
#!/bin/bash
OUTFILE="${HOME}/orphan_files.txt"
COMMAND='eval DIR=`pwd` ; touch ...mark ; for NAME in `ls -a` ; do [ -f "$NAME" ] && echo "${DIR}/${NAME} ::: `pacman -Qo "$NAME" 2>&1`" >> $OUTFILE ; echo "${DIR}/${NAME}" ; [ -d "$NAME" -a ! -h "$NAME" -a ! -f "${NAME}/...mark" ] && ( cd "$NAME" ; $COMMAND ; ) ; done ; rm ...mark'
for SUPERNAME in bin etc lib opt sbin usr; do
( cd "/$SUPERNAME" ; $COMMAND ; ) ;
done
Třeba tohle odhalí spoustu balastu, o kterém člověk ani netuší. Stačí grepovat v orphan_files.txt ('No package owns'...). Bude tam spousta souborů, které po sobě nechaly dávno odstraněné balíčky. (Třeba proto, že je autor balíčku chybně označil jako konfigurační.) Navíc každý binární instalátor (například Intel Compiler) taktéž vygeneruje spoustu souborů. 
Takové prohledání soubor po souboru samozřejmě nevyřeší všechno. Postup se dá aplikovat jenom v adresářích, kam píše pouze pacman. I v takovém /etc je spousta souborů, které pacman nezná, a přesto jsou důležité. Nemluvě o /var. Tam se dá balast od používaných dat odlišit těžko.
Už se těším, až jednou bude pacman používat nějakou databázi. Bez ní ten skript běží děsně dlouho. Trik s ...mark je hnusný (a vyžaduje práva k zápisu). Určitě to jde udělat stokrát lépe (přes extended attributes), ale nechce se mi.
Kdo si myslí, že nemá v adresářových symlincích žádný cyklus, ten je hodně naivní. Zjistit to při padesáti tisících instancích bashe může být trochu pozdě.
(Pokud nemáte 32-bitové process ID, už se neforkne nic. Ani kill. (A proto je tak dobré mít na sdílených vzdáleně přístupných strojích PID namespace, omezení počtu procesů a další rozumná nastavení. Jinak je zabití celého systému tak snadné jako for (;;) {fork();}.))
#!/bin/sh find $@ -type f -print0 | xargs -0 pacman -Qo | grep '^error
Cílem té mojí verze bylo spíš pohrát si s rekurzí v shellu než vymýšlet nějaké rozumné a efektivní řešeiní.
BTW, jde to i bez xargs.
find $@ -type f -exec pacman -Qo '{}' '+' | grep '^error'
Akorát, že verze s xargs je o hodně rychlejší.
Právě jsem to změřil. Střídavě jsem pouštěl jak tu mojí verzi s xargs, tak tu tvou s exec. Pokud nepočítám první spuštění tak každá celkem běžela 3×.
Výsledky na /usr/bin jsou:
1m 26s verze s xargs
3m 40s verze s exec
Akorát, že verze s xargs je o hodně rychlejší.
Kdy? Za jakých podmínek? Na jakém stroji? Verze s xargs může být na multiprocesoru rychlejší, protože dělá fork() paralelně, zatímco find může běžet dál. Otázka je, jak by to dopadlo s jedním procesorem.
Na mém stroji (Core i7, 4 jádra po 2 vláknech) to vypadá takhle:
[root@octopus usr]# time find bin -type f -print0 | xargs -0 pacman -Qo | grep '^error' real 2m29.960s user 2m29.277s sys 0m0.070s
[root@octopus usr]# time find bin -type f -exec pacman -Qo '{}' '+' | grep '^error'
real 2m35.657s
user 2m34.093s
sys 0m1.417s
První verze tedy je o něco rychlejší, ale rozhodně ne mnohem rychlejší. Mimochodem, verze s -exec má zjevně naprosto nehoráznou spotřebu systémového času. Vypadá to, jako by snad to '+' nedělalo, co má.
Chtělo by to podívat se, kolikrát se tam zavolá fork(). Na OpenSolarisu je to DTrace skript na jednu řádku, ale nevím, jak to změřit na Linuxu. A nechce se mi. Ale třeba to někoho bude zajímat a zkusí to.
Teď koukám, že ty jsi použilKdy? Za jakých podmínek? Na jakém stroji? Verze s
xargsmůže být na multiprocesoru rychlejší, protože děláfork()paralelně, zatímcofindmůže běžet dál. Otázka je, jak by to dopadlo s jedním procesorem.
-exec pacman -Qo '{}' '+' kdežto já -exec pacman -Qo '{}' ';'. To bude důvod tak výrazného rozdílu v rychlosti u mě.
for NAME in `ls -A`
s "-a" to poleze i do ".." a pak ti to prošmejdí celý systém šestkrát dokola ;)
Ne, neprošmejdí. Protože v .. bude ...mark.
...mark dával do / ručně, když jsem to naposledy spouštěl. Nebo ten skript vypadal tenkrát jinak, co já vím. Moc to nepoužívám, protože to trvá nekonečně dlouho a za pět ušetřených megabytů to většinou nestojí.
man, tady je to pekne prehledne. Nasel jsem ale asi logickou chybu:
Tohle ovšem provádějte jen tehdy, nebude-li opravdu downgrade potřeba, čili obecně cache mažeme před upgradem, nikoli těsně po.Spis opacne? Prece az po upgradu si musim vse par dnu vyzkouset a kdyz vse funguje, tak pak muzu smazat cache se starsimi verzemi.
Spis opacne? Prece az po upgradu si musim vse par dnu vyzkouset a kdyz vse funguje, tak pak muzu smazat cache se starsimi verzemi.Nó tak já jsem předpokládal, že před updatem vše funguje. Ve chvíli, kdy vše funguje, je bezpečné staré balíky vymazat - ty dobře fungující v cache zůstanou (leda když člověk maže -Scc). Po upgradu ale nemusí vše fungovat - právě až po těch pár dnech... nebo taky týdnech...

-Sc ponecha aktualni balicky (aktualni verze) a smaze jen stare nepouzivane.
cut -d " " -f 1 se dá nahradit parametrem -q pro pacman.
vim /var/db/pkg/world
paludis --uninstall-unused

pacman -Rs $(pacman -Qdtq)
Tiskni
Sdílej: