Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Je to hodně poznat. Dokonce lze poznat rozdíly mezi zvukovkama. Pochopitelně, na plasťácích z tržnice nepoznáš ani kvalitu zesilovače, ani zvukovky (nebo třeba kodeku), ale na pořádné aparatuře (nebo sluchátkách - což ale nemůžou být pecky. Osobně poznám a troufnu si říct, že by to poznala většina lidí se zdravým sluchem, rozdíl mezi mp3 160kbps a 192kbps. Hodně záleží na stylu hudby, mám zkušenosti, že na některé žánry stačí nižší bitrate, ale na ty šložitější na spektrum (typicky metal), nestačí ani 256kbps.
Nekde jsem cetl o nejakym testu, kdy dali profesionalnim muzikantum poslechnout vcelku obycejnou mp3, CD a studiovou pasku a snad v 80% procentech nebyli schopni rozlisit co je co.
Otázkou je, co měl ten test dokázat. Co znám profesionály (ne muzikanty, ale recenzenty různých aparatur z odborných časopisů), tak těm neunikne nic.
Taky je dost dobře možné, že tento můj výplod je jenom obyčejný blábol.heh, to si myslim. ja takym posluchacskym testom vobec neverim. pri takych bitrate ako 192 kbps to je nerozoznatelne. a uz vobec to zamerne hladane nejakych artefaktov, ktore si nikto nevsimne (a mozno su aj vyplodom fantazie) pokladam za absurdne.
Pro prumerneho posluchace staci skoro cokoliv, tak je take komprese navrzena,
Tohle je a není pravda. Je to pravda, pokud jsou "průměrní posluchači" zavaleni levným šuntem z tržnice (aneb plastová Hi-Fi soustava 2500W ). Ovšem pokud by měl "průměrný posluchač" normální až lepší sestavu, tak by to slyšel taky.
Basy na to, že to jsou špunty, hrají také překvapivě dobře...
Naopak .. prave proto hrajou dobre.. 99% spuntu hraje dobre basy protoze je to uzavreny prostor a staci minimum vykonu na vytvoreni tlaku.
Jinak dost vyrobcu dodava se sluchatky 3 velikosti spuntu. pripadne se daji koupit samostatne .. pripada mi, ze vetsina spuntovych sluchatek pouziva normovany rozmer nasazeni.
Tiskni
Sdílej: