Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Pavěda jsou IMHO ta srovnání originálních a kopírovaných CDček posleche naslepo, ale tohle? Že ty mrňavý věci nebudou mít nejlepší hloubky, to se nedivím. Různý nástroje mají různý barvy, občas je poznat, že na pecce něco chybí. Občas docela dost.
A taková pěti-šestioktávová harfa, ta ve vecpe do celýho spektra tak nějak bez rezervy...
(Bože, já už chci taky Camac... ^_^)
Ve chvíli, kdy člověk potřebuje upgradovat hudební nástroj v ceně dvou slušných notebooků, už je to trošku horší...
Pak je na pctuningu "recenze" řady 2006 (stačí vyhledat Senneheiser), ale to spíš tak kvůli fotkám, nic zajímavého tam nepíšou. Na repro.cz je celkem fundovaná recenze na předchozí řadu, doporučuju. Lepší zdroje jsou cizojazyčné, nejvíc se mi dařilo při prolézání fór na head-fi a pak se mi líbily stránky headphone.com, které ale zase nemají řadu 2006.
Na stredech je lidsky sluch nejcitlivejsi a proto na nich tak zalezi. Poklesy kmitoctove charakteristiky na okrajich pasma predstavuji jen linearni zkresleni - to je to nejmensi zlo se kterym se (pri rozumne strmosti) sluch vyporada snadno.
Nejdulezitejsi pravidlo je, ze kdyz neco chybi, lze si to snadno domyslet, ale pokud neco ve zvuku prebyva (at uz frekv. zdvih nebo nektere ze zkresleni), nejde s tim delat nic. Proto povazuju prebasovany Porty akorat za "hit" pro pubertaky. Neplati to ale pro ty, kteri tim zdvihem na basech kompenzuji spatny zdroj signalu
)
Je to hodně poznat. Dokonce lze poznat rozdíly mezi zvukovkama. Pochopitelně, na plasťácích z tržnice nepoznáš ani kvalitu zesilovače, ani zvukovky (nebo třeba kodeku), ale na pořádné aparatuře (nebo sluchátkách - což ale nemůžou být pecky. Osobně poznám a troufnu si říct, že by to poznala většina lidí se zdravým sluchem, rozdíl mezi mp3 160kbps a 192kbps. Hodně záleží na stylu hudby, mám zkušenosti, že na některé žánry stačí nižší bitrate, ale na ty šložitější na spektrum (typicky metal), nestačí ani 256kbps.
Nekde jsem cetl o nejakym testu, kdy dali profesionalnim muzikantum poslechnout vcelku obycejnou mp3, CD a studiovou pasku a snad v 80% procentech nebyli schopni rozlisit co je co.
Otázkou je, co měl ten test dokázat. Co znám profesionály (ne muzikanty, ale recenzenty různých aparatur z odborných časopisů), tak těm neunikne nic.
Taky je dost dobře možné, že tento můj výplod je jenom obyčejný blábol.heh, to si myslim. ja takym posluchacskym testom vobec neverim. pri takych bitrate ako 192 kbps to je nerozoznatelne. a uz vobec to zamerne hladane nejakych artefaktov, ktore si nikto nevsimne (a mozno su aj vyplodom fantazie) pokladam za absurdne.
Pro prumerneho posluchace staci skoro cokoliv, tak je take komprese navrzena,
Tohle je a není pravda. Je to pravda, pokud jsou "průměrní posluchači" zavaleni levným šuntem z tržnice (aneb plastová Hi-Fi soustava 2500W
). Ovšem pokud by měl "průměrný posluchač" normální až lepší sestavu, tak by to slyšel taky.
Basy na to, že to jsou špunty, hrají také překvapivě dobře, ale je nutné si je do ucha řádně nasadit. Bohužel se vyrábí jen v jedné velikosti a nemají přizpůsobitelnou "vložku" jako Koss Spark Plug a ne do každého ucha se vejdou.
Basy na to, že to jsou špunty, hrají také překvapivě dobře...
Naopak .. prave proto hrajou dobre.. 99% spuntu hraje dobre basy protoze je to uzavreny prostor a staci minimum vykonu na vytvoreni tlaku.
Jinak dost vyrobcu dodava se sluchatky 3 velikosti spuntu. pripadne se daji koupit samostatne .. pripada mi, ze vetsina spuntovych sluchatek pouziva normovany rozmer nasazeni.
Jinak naše staré Livy jsou ještě paráda zvukovky, oproti tomu co se vyrábí teď, jmenuje se to stejně a mám to tady v práci...
Ja mel za cca 700Kc Koss KSC9 http://www.headphones.cz/inshop/pictures/store/b_KSC9.jpg . Byl to kompromis mezi peckou a spuntem. Nepada (sedi za uchem), menic ma otoceny o 90 stupu a jeho vnitrni polovina hraje primo do ucha .. vyborny napad. Uzavrena sluchatka, minimalni ramus ven, dobre podani zvuku. Do te doby nez jsem slysel pecky od Sennheisera co jsem koupil dceri. Takze .. kdyz mi upadly zausniky, sel jsem do MX360 za cca 300Kc. To se clovek divi co je v nekterych skladbach a driv to tam neslysel.
Ale do metra jsou asi vhodnejsi spunty. Izolovanost od okoli tam nevadi, naopak je vhodna. Mezi stanicemi to dela dost ramus. Na ulici jsou ale o drzku. Srazka s jinym chodcem je ta lepsi varianta.
Tiskni
Sdílej: