O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pavěda jsou IMHO ta srovnání originálních a kopírovaných CDček posleche naslepo, ale tohle? Že ty mrňavý věci nebudou mít nejlepší hloubky, to se nedivím. Různý nástroje mají různý barvy, občas je poznat, že na pecce něco chybí. Občas docela dost.
A taková pěti-šestioktávová harfa, ta ve vecpe do celýho spektra tak nějak bez rezervy...
(Bože, já už chci taky Camac... ^_^)
Ve chvíli, kdy člověk potřebuje upgradovat hudební nástroj v ceně dvou slušných notebooků, už je to trošku horší...
Pak je na pctuningu "recenze" řady 2006 (stačí vyhledat Senneheiser), ale to spíš tak kvůli fotkám, nic zajímavého tam nepíšou. Na repro.cz je celkem fundovaná recenze na předchozí řadu, doporučuju. Lepší zdroje jsou cizojazyčné, nejvíc se mi dařilo při prolézání fór na head-fi a pak se mi líbily stránky headphone.com, které ale zase nemají řadu 2006.
Na stredech je lidsky sluch nejcitlivejsi a proto na nich tak zalezi. Poklesy kmitoctove charakteristiky na okrajich pasma predstavuji jen linearni zkresleni - to je to nejmensi zlo se kterym se (pri rozumne strmosti) sluch vyporada snadno.
Nejdulezitejsi pravidlo je, ze kdyz neco chybi, lze si to snadno domyslet, ale pokud neco ve zvuku prebyva (at uz frekv. zdvih nebo nektere ze zkresleni), nejde s tim delat nic. Proto povazuju prebasovany Porty akorat za "hit" pro pubertaky. Neplati to ale pro ty, kteri tim zdvihem na basech kompenzuji spatny zdroj signalu
)
Je to hodně poznat. Dokonce lze poznat rozdíly mezi zvukovkama. Pochopitelně, na plasťácích z tržnice nepoznáš ani kvalitu zesilovače, ani zvukovky (nebo třeba kodeku), ale na pořádné aparatuře (nebo sluchátkách - což ale nemůžou být pecky. Osobně poznám a troufnu si říct, že by to poznala většina lidí se zdravým sluchem, rozdíl mezi mp3 160kbps a 192kbps. Hodně záleží na stylu hudby, mám zkušenosti, že na některé žánry stačí nižší bitrate, ale na ty šložitější na spektrum (typicky metal), nestačí ani 256kbps.
Nekde jsem cetl o nejakym testu, kdy dali profesionalnim muzikantum poslechnout vcelku obycejnou mp3, CD a studiovou pasku a snad v 80% procentech nebyli schopni rozlisit co je co.
Otázkou je, co měl ten test dokázat. Co znám profesionály (ne muzikanty, ale recenzenty různých aparatur z odborných časopisů), tak těm neunikne nic.
Taky je dost dobře možné, že tento můj výplod je jenom obyčejný blábol.heh, to si myslim. ja takym posluchacskym testom vobec neverim. pri takych bitrate ako 192 kbps to je nerozoznatelne. a uz vobec to zamerne hladane nejakych artefaktov, ktore si nikto nevsimne (a mozno su aj vyplodom fantazie) pokladam za absurdne.
Pro prumerneho posluchace staci skoro cokoliv, tak je take komprese navrzena,
Tohle je a není pravda. Je to pravda, pokud jsou "průměrní posluchači" zavaleni levným šuntem z tržnice (aneb plastová Hi-Fi soustava 2500W
). Ovšem pokud by měl "průměrný posluchač" normální až lepší sestavu, tak by to slyšel taky.
Basy na to, že to jsou špunty, hrají také překvapivě dobře, ale je nutné si je do ucha řádně nasadit. Bohužel se vyrábí jen v jedné velikosti a nemají přizpůsobitelnou "vložku" jako Koss Spark Plug a ne do každého ucha se vejdou.
Basy na to, že to jsou špunty, hrají také překvapivě dobře...
Naopak .. prave proto hrajou dobre.. 99% spuntu hraje dobre basy protoze je to uzavreny prostor a staci minimum vykonu na vytvoreni tlaku.
Jinak dost vyrobcu dodava se sluchatky 3 velikosti spuntu. pripadne se daji koupit samostatne .. pripada mi, ze vetsina spuntovych sluchatek pouziva normovany rozmer nasazeni.
Jinak naše staré Livy jsou ještě paráda zvukovky, oproti tomu co se vyrábí teď, jmenuje se to stejně a mám to tady v práci...
Ja mel za cca 700Kc Koss KSC9 http://www.headphones.cz/inshop/pictures/store/b_KSC9.jpg . Byl to kompromis mezi peckou a spuntem. Nepada (sedi za uchem), menic ma otoceny o 90 stupu a jeho vnitrni polovina hraje primo do ucha .. vyborny napad. Uzavrena sluchatka, minimalni ramus ven, dobre podani zvuku. Do te doby nez jsem slysel pecky od Sennheisera co jsem koupil dceri. Takze .. kdyz mi upadly zausniky, sel jsem do MX360 za cca 300Kc. To se clovek divi co je v nekterych skladbach a driv to tam neslysel.
Ale do metra jsou asi vhodnejsi spunty. Izolovanost od okoli tam nevadi, naopak je vhodna. Mezi stanicemi to dela dost ramus. Na ulici jsou ale o drzku. Srazka s jinym chodcem je ta lepsi varianta.
Tiskni
Sdílej: