Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Nejsem žádný audiofil, nemám doma elektronkový zesilovač, rozdíl mezi 160 a 192kbit mp3 poznám jenom s velkými obtížemi a ani můj palmík Zire 72 není žádné Hi-Fi. Ale jedno poznám přesně - jestli to hraje dobře, nebo jestli se to nedá poslouchat. Takže pokud vás zajímá, jestli staré dobré Sennheisery MX-500, nové neznámé MX 55 Street s podivným twist-to-fit systémem a jak si stojí proti Koss Porta Pro, tak čtěte dále. Jo a o Linuxu se tady nic nepíše.
Klasické "pecky" nebo moderní "špunty" jsou tak asi jediný typ sluchátek, se kterými se nestydím chodit po ulici. Na dovysvětlenou se liší tím, že "špunty" se vkládají přímo do ušního kanálku (u nás nejznámější asi Koss The Plug a Spark Plug) a "pecky" zůstávají celým objemem ve vnějším uchu. Špunty mají tu zásadní vlastnost, že po jejich aplikaci není slyšet nic z okolního světa - někdo po tom touží, mě to nevyhovuje; nechtěl bych skončit někde pod autem. Pohříchu jsou ale klasické pecky ta zvukově nejhorší konstrukce, jaká byla kdy více rozšířena.
Takže "pecky". Po prohledání všech možných a nemožných webů, mezi nesčetnými ujištěními, že ani jedny "pecky" opravdu nehrají dobře, se bedlivý čtenář dostane ke třem celkem úzkým skupinám s "nejkvalitnějším" zvukem - některé dražší modely od Sony (které se u nás nedají sehnat), drahé a nevyhovující Bang & Olufsen A8 (nechi žádné "čuramenty" za uši ani okolo a 2500Kč je fakt moc) a pár modelů od Sennheiseru. Takže u nás reálně pouze Sennheisery. Dál proberu několik modelů, o kterých IMHO stojí za to uvažovat.
MX-350 jsou z předletošní řady a všude se dá dočíst, že jsou nejlepšího poměru cena / kvalita. Stojí okolo 300Kč a jsou celkem rozšířené, přestože to jejich majitelé povětšinou ani neví. Přibalují se totiž ke spoustě MP3 přehrávačů, mj. Emgeton a iRiver. Vyšší modely (MX-450 a MX-550) jsou prý jenom různě převlečené MX-350, jsou taky o kousek dražší.
MX-500 jsou ještě o jednu "epochu" starší, ale (prý) hrají líp než MX-?50, takže je u Sennheiserů mazaně nevyřadili z výroby a dají se normálně koupit ještě dnes. Sice jenom v bílé barvě, ale zase za výprodejových přibližně 500Kč. Přitom ani jedny výše uvedené "Senny" skoro nehrají basy. Já to můžu potvrdit o modelu MX-500, který jsem jako jediný měl možnost srovnávat s následující hvězdou. Jo a abych nezapomněl, sluchátka od iPodu by se prý vklínila někde mezi MX-350 a MX-500.
MX 55 VC Street, to jsou ty šťaslivkyně, které u mě skončily. Jsou, pravda, výrazně dražší, než MX-500, (okolo 900Kč) ale stojí to za to. V letošní řadě Sennheiserů se totiž objevuje podivnost jménem "twist-to-fit", což je tak banální a přitom účinná vychytávka, že si jeden musí klepat na čelo, že na to někdo nepřišel dřív. Sluchátko je pořád klasická "pecka", ale nahoře má ještě další kousek gumy, který se při poslechu zapře do vnějšího ucha a drží tak pecku co nejblíž ke zvukovodu. Tím je historicky poprvé možno reprodukovat basy i tímto konstrukčně primitivním sluchátkem, cokoli bylo v této oblasti učiněno předtím je proti tomuto jenom dětské prdění do vody.
"Senny" 55 VC Street jsou zabalené v plastovém boxíku, kromě sluchátek jsou ještě přidány hnědě zbarvené plastíky (ano, to co se celkem úspěšně snaží vypadat jako kov) na bok pecek (dají se vyměnit za původní modré) dvě sady "twist-to-fit" gumiček pro lidi s různě velkýma ušima, molitany, extra basové gumičky a machrovací skládací pouzdro. Možných konfigurací je teda víc než dost.
Celkem dlouho (asi dvě hodiny) mi trvalo, než jsem zjistil, co je potřeba "twistnutím fitnout" a jak správně twist provést. Uši už jsem měl pěkně otlačené, jak jsem zkoušel peckou furt rotovat, ale je na to potřeba jít jinak. Pecka se celkem normálně strčí do ucha a přídavná gumička se sama opře nahoře. Pak je potřeba sluchátky pootočit okolo osy procházející kabelem, peckou a gumičkou (!) směrem dozadu (!) k týlu. Správné uchycení jde nejlíp cítit s basovou gumou, kdy pecka přesně dosedne na celou dírku do ucha a člověk přestane slyšet vlastní hlas. Pak už stačí vychutnávat hudbu, drží to prfektně.
Nejlepšího zvuku jsem dosáhnul pouze s basovou gumičkou bez molitanu (to už by se mi dohromady nevlezlo do ucha). Basy jsou pak opravdu velmi hluboké, ale hned na první poslech si každý musí všimnout něčeho jiného - lepší středy jsem ještě neslyšel. Výšky celkem dobré. Celá aparatura je postavena na středech, ale o tom později. Tato konfigurace má dvě vady - jdou divně slyšet zvuky z vnějšku a vlastní hlas (potichu a zkreslené) a navíc to po chvilce celkem tlačí. Každopádně díky konstrukci je tento poslech srovnatelný se "špunty", což je (i cenově) dost jiná liga. Třeba to někomu sedne líp.
Kompromisem, který jsem nakonec zvolil, je molitan na původní gumičce, v uchu to sedí dobře a netlačí to. Buhožel utrpěly zvukově jak basy, tak výšky, ale dosáhl jsem jednoho důležitého cíle - okolní prostředí má skoro identický zvuk, jako bych pecky neměl.
Doteď jsem považoval Koss Porta Pro za nedotknutelný symbol a nedosažitelný ideál, ale v poslední době svůj názor trošku přehodnocuji. Nicméně popořadě: Basy jsou u Porta Pro rozhodně výraznější a přesnější, Sennheiser se nechytá ani po úpravě ekvalizéru "na míru" a s basovou gumičkou - dosud očekávaný průběh a posluchači se vyloženě nudí. Dále ovšem nastává zvrat a Sennehiser vrací úder: V oblasti středů dělá z Porta Pro trhací kalendář a ani po hrabání se ekvalizéru prostě v Portách nedokážu najít drobnosti, které Senny suše zahrají. Santanovo "Put your Lights On" Sennám sedí neuvěřitelně dobře a kytary jsou vykreslené jako omalovánky mého bráchy. Stejně tak Chinaski, i když už ne s takovým náskokem. Sennheiser rocks, a to hardly. Přichází teda rozstřel ve výškách a to už si poměrně překvapený favorit nenechá utéct. Porta Pro zachraňuje a opět celkem suveréně přesvědčí o svých kvalitách. Sennheiser sice nehraje špatně, pěkně kreslí a celkově je velmi příjemný, ale přece jenom Porta Pro je Porta Pro.
Strhující, co? Trochu vydechnem a přidám pár postřehů, jak to hraje. Postupně jsem zjistil, že to jsou dost rocková sluchátka, kterým ale není nic cizí a všechno tak nějak podají po svém. Rocková kytara je přesto chloubou toho, co jsem za ty dva dny stihnul naposlouchat. The Rasmus je vyloženě zážitek, stejně tak celkem obtížný Santana, který prostě sedí a tečka. Jednodušší věci (Clawfinger, Rage Against the Machine apod.) jsou hodně živé a jaksi ve mě působí pocit, že tak nějak to autor myslel. Alicia Keys (z jiného soudku) už je trochu bez basů a chtělo by to použít onu basovou gumičku, pak je to taky zajímavý zážitek, rozhodně se to ale dá poslouchat i s molitanem.
Pokud nechcete slyšet nic kromě hudby, kupte si špunty (najít na webu se dají přes zkratku IEM). Pokud vám subwoofer průměrně sežere víc proudu, než počítač, tak ještě (už za víc než 15 let!) nikdo nevyrobil nic lepšího než Koss Porta Pro a o špuntech můžete dál tvrdit, že jsou o ničem. Pokud chcete pecky za 300, neprohloupíte s MX-350, za 500 pak MX-500 a pokud chcete pecky, které jako že fakt i hrají a dáte za ně klidně i 900, pak mají určitě Senny s "twist-to-fit" smysl. Jak hrají Senny z kolekce 2006 bez této vychtávky netuším.
Tiskni
Sdílej:
Je to hodně poznat. Dokonce lze poznat rozdíly mezi zvukovkama. Pochopitelně, na plasťácích z tržnice nepoznáš ani kvalitu zesilovače, ani zvukovky (nebo třeba kodeku), ale na pořádné aparatuře (nebo sluchátkách - což ale nemůžou být pecky. Osobně poznám a troufnu si říct, že by to poznala většina lidí se zdravým sluchem, rozdíl mezi mp3 160kbps a 192kbps. Hodně záleží na stylu hudby, mám zkušenosti, že na některé žánry stačí nižší bitrate, ale na ty šložitější na spektrum (typicky metal), nestačí ani 256kbps.
Nekde jsem cetl o nejakym testu, kdy dali profesionalnim muzikantum poslechnout vcelku obycejnou mp3, CD a studiovou pasku a snad v 80% procentech nebyli schopni rozlisit co je co.
Otázkou je, co měl ten test dokázat. Co znám profesionály (ne muzikanty, ale recenzenty různých aparatur z odborných časopisů), tak těm neunikne nic.
Taky je dost dobře možné, že tento můj výplod je jenom obyčejný blábol.heh, to si myslim. ja takym posluchacskym testom vobec neverim. pri takych bitrate ako 192 kbps to je nerozoznatelne. a uz vobec to zamerne hladane nejakych artefaktov, ktore si nikto nevsimne (a mozno su aj vyplodom fantazie) pokladam za absurdne.
Pro prumerneho posluchace staci skoro cokoliv, tak je take komprese navrzena,
Tohle je a není pravda. Je to pravda, pokud jsou "průměrní posluchači" zavaleni levným šuntem z tržnice (aneb plastová Hi-Fi soustava 2500W ). Ovšem pokud by měl "průměrný posluchač" normální až lepší sestavu, tak by to slyšel taky.
Basy na to, že to jsou špunty, hrají také překvapivě dobře...
Naopak .. prave proto hrajou dobre.. 99% spuntu hraje dobre basy protoze je to uzavreny prostor a staci minimum vykonu na vytvoreni tlaku.
Jinak dost vyrobcu dodava se sluchatky 3 velikosti spuntu. pripadne se daji koupit samostatne .. pripada mi, ze vetsina spuntovych sluchatek pouziva normovany rozmer nasazeni.