O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Nejsem žádný audiofil, nemám doma elektronkový zesilovač, rozdíl mezi 160 a 192kbit mp3 poznám jenom s velkými obtížemi a ani můj palmík Zire 72 není žádné Hi-Fi. Ale jedno poznám přesně - jestli to hraje dobře, nebo jestli se to nedá poslouchat. Takže pokud vás zajímá, jestli staré dobré Sennheisery MX-500, nové neznámé MX 55 Street s podivným twist-to-fit systémem a jak si stojí proti Koss Porta Pro, tak čtěte dále. Jo a o Linuxu se tady nic nepíše. 
Klasické "pecky" nebo moderní "špunty" jsou tak asi jediný typ sluchátek, se kterými se nestydím chodit po ulici. Na dovysvětlenou se liší tím, že "špunty" se vkládají přímo do ušního kanálku (u nás nejznámější asi Koss The Plug a Spark Plug) a "pecky" zůstávají celým objemem ve vnějším uchu. Špunty mají tu zásadní vlastnost, že po jejich aplikaci není slyšet nic z okolního světa - někdo po tom touží, mě to nevyhovuje; nechtěl bych skončit někde pod autem. Pohříchu jsou ale klasické pecky ta zvukově nejhorší konstrukce, jaká byla kdy více rozšířena.
Takže "pecky". Po prohledání všech možných a nemožných webů, mezi nesčetnými ujištěními, že ani jedny "pecky" opravdu nehrají dobře, se bedlivý čtenář dostane ke třem celkem úzkým skupinám s "nejkvalitnějším" zvukem - některé dražší modely od Sony (které se u nás nedají sehnat), drahé a nevyhovující Bang & Olufsen A8 (nechi žádné "čuramenty" za uši ani okolo a 2500Kč je fakt moc) a pár modelů od Sennheiseru. Takže u nás reálně pouze Sennheisery. Dál proberu několik modelů, o kterých IMHO stojí za to uvažovat.
MX-350 jsou z předletošní řady a všude se dá dočíst, že jsou nejlepšího poměru cena / kvalita. Stojí okolo 300Kč a jsou celkem rozšířené, přestože to jejich majitelé povětšinou ani neví. Přibalují se totiž ke spoustě MP3 přehrávačů, mj. Emgeton a iRiver. Vyšší modely (MX-450 a MX-550) jsou prý jenom různě převlečené MX-350, jsou taky o kousek dražší.
MX-500 jsou ještě o jednu "epochu" starší, ale (prý) hrají líp než MX-?50, takže je u Sennheiserů mazaně nevyřadili z výroby a dají se normálně koupit ještě dnes. Sice jenom v bílé barvě, ale zase za výprodejových přibližně 500Kč. Přitom ani jedny výše uvedené "Senny" skoro nehrají basy. Já to můžu potvrdit o modelu MX-500, který jsem jako jediný měl možnost srovnávat s následující hvězdou. Jo a abych nezapomněl, sluchátka od iPodu by se prý vklínila někde mezi MX-350 a MX-500.
MX 55 VC Street, to jsou ty šťaslivkyně, které u mě skončily. Jsou, pravda, výrazně dražší, než MX-500, (okolo 900Kč) ale stojí to za to. V letošní řadě Sennheiserů se totiž objevuje podivnost jménem "twist-to-fit", což je tak banální a přitom účinná vychytávka, že si jeden musí klepat na čelo, že na to někdo nepřišel dřív. Sluchátko je pořád klasická "pecka", ale nahoře má ještě další kousek gumy, který se při poslechu zapře do vnějšího ucha a drží tak pecku co nejblíž ke zvukovodu. Tím je historicky poprvé možno reprodukovat basy i tímto konstrukčně primitivním sluchátkem, cokoli bylo v této oblasti učiněno předtím je proti tomuto jenom dětské prdění do vody.
"Senny" 55 VC Street jsou zabalené v plastovém boxíku, kromě sluchátek jsou ještě přidány hnědě zbarvené plastíky (ano, to co se celkem úspěšně snaží vypadat jako kov) na bok pecek (dají se vyměnit za původní modré) dvě sady "twist-to-fit" gumiček pro lidi s různě velkýma ušima, molitany, extra basové gumičky a machrovací skládací pouzdro. Možných konfigurací je teda víc než dost.
Celkem dlouho (asi dvě hodiny) mi trvalo, než jsem zjistil, co je potřeba "twistnutím fitnout" a jak správně twist provést. Uši už jsem měl pěkně otlačené, jak jsem zkoušel peckou furt rotovat, ale je na to potřeba jít jinak. Pecka se celkem normálně strčí do ucha a přídavná gumička se sama opře nahoře. Pak je potřeba sluchátky pootočit okolo osy procházející kabelem, peckou a gumičkou (!) směrem dozadu (!) k týlu. Správné uchycení jde nejlíp cítit s basovou gumou, kdy pecka přesně dosedne na celou dírku do ucha a člověk přestane slyšet vlastní hlas. Pak už stačí vychutnávat hudbu, drží to prfektně.
Nejlepšího zvuku jsem dosáhnul pouze s basovou gumičkou bez molitanu (to už by se mi dohromady nevlezlo do ucha). Basy jsou pak opravdu velmi hluboké, ale hned na první poslech si každý musí všimnout něčeho jiného - lepší středy jsem ještě neslyšel. Výšky celkem dobré. Celá aparatura je postavena na středech, ale o tom později. Tato konfigurace má dvě vady - jdou divně slyšet zvuky z vnějšku a vlastní hlas (potichu a zkreslené) a navíc to po chvilce celkem tlačí. Každopádně díky konstrukci je tento poslech srovnatelný se "špunty", což je (i cenově) dost jiná liga. Třeba to někomu sedne líp.
Kompromisem, který jsem nakonec zvolil, je molitan na původní gumičce, v uchu to sedí dobře a netlačí to. Buhožel utrpěly zvukově jak basy, tak výšky, ale dosáhl jsem jednoho důležitého cíle - okolní prostředí má skoro identický zvuk, jako bych pecky neměl.
Doteď jsem považoval Koss Porta Pro za nedotknutelný symbol a nedosažitelný ideál, ale v poslední době svůj názor trošku přehodnocuji. Nicméně popořadě: Basy jsou u Porta Pro rozhodně výraznější a přesnější, Sennheiser se nechytá ani po úpravě ekvalizéru "na míru" a s basovou gumičkou - dosud očekávaný průběh a posluchači se vyloženě nudí. Dále ovšem nastává zvrat a Sennehiser vrací úder: V oblasti středů dělá z Porta Pro trhací kalendář a ani po hrabání se ekvalizéru prostě v Portách nedokážu najít drobnosti, které Senny suše zahrají. Santanovo "Put your Lights On" Sennám sedí neuvěřitelně dobře a kytary jsou vykreslené jako omalovánky mého bráchy. Stejně tak Chinaski, i když už ne s takovým náskokem. Sennheiser rocks, a to hardly. Přichází teda rozstřel ve výškách a to už si poměrně překvapený favorit nenechá utéct. Porta Pro zachraňuje a opět celkem suveréně přesvědčí o svých kvalitách. Sennheiser sice nehraje špatně, pěkně kreslí a celkově je velmi příjemný, ale přece jenom Porta Pro je Porta Pro.
Strhující, co? Trochu vydechnem a přidám pár postřehů, jak to hraje. Postupně jsem zjistil, že to jsou dost rocková sluchátka, kterým ale není nic cizí a všechno tak nějak podají po svém. Rocková kytara je přesto chloubou toho, co jsem za ty dva dny stihnul naposlouchat. The Rasmus je vyloženě zážitek, stejně tak celkem obtížný Santana, který prostě sedí a tečka. Jednodušší věci (Clawfinger, Rage Against the Machine apod.) jsou hodně živé a jaksi ve mě působí pocit, že tak nějak to autor myslel. Alicia Keys (z jiného soudku) už je trochu bez basů a chtělo by to použít onu basovou gumičku, pak je to taky zajímavý zážitek, rozhodně se to ale dá poslouchat i s molitanem.
Pokud nechcete slyšet nic kromě hudby, kupte si špunty (najít na webu se dají přes zkratku IEM). Pokud vám subwoofer průměrně sežere víc proudu, než počítač, tak ještě (už za víc než 15 let!) nikdo nevyrobil nic lepšího než Koss Porta Pro a o špuntech můžete dál tvrdit, že jsou o ničem. Pokud chcete pecky za 300, neprohloupíte s MX-350, za 500 pak MX-500 a pokud chcete pecky, které jako že fakt i hrají a dáte za ně klidně i 900, pak mají určitě Senny s "twist-to-fit" smysl. Jak hrají Senny z kolekce 2006 bez této vychtávky netuším.
Tiskni
Sdílej:
Pavěda jsou IMHO ta srovnání originálních a kopírovaných CDček posleche naslepo, ale tohle? Že ty mrňavý věci nebudou mít nejlepší hloubky, to se nedivím. Různý nástroje mají různý barvy, občas je poznat, že na pecce něco chybí. Občas docela dost.
A taková pěti-šestioktávová harfa, ta ve vecpe do celýho spektra tak nějak bez rezervy...
(Bože, já už chci taky Camac... ^_^)
Ve chvíli, kdy člověk potřebuje upgradovat hudební nástroj v ceně dvou slušných notebooků, už je to trošku horší...
Pak je na pctuningu "recenze" řady 2006 (stačí vyhledat Senneheiser), ale to spíš tak kvůli fotkám, nic zajímavého tam nepíšou. Na repro.cz je celkem fundovaná recenze na předchozí řadu, doporučuju. Lepší zdroje jsou cizojazyčné, nejvíc se mi dařilo při prolézání fór na head-fi a pak se mi líbily stránky headphone.com, které ale zase nemají řadu 2006.
Na stredech je lidsky sluch nejcitlivejsi a proto na nich tak zalezi. Poklesy kmitoctove charakteristiky na okrajich pasma predstavuji jen linearni zkresleni - to je to nejmensi zlo se kterym se (pri rozumne strmosti) sluch vyporada snadno.
Nejdulezitejsi pravidlo je, ze kdyz neco chybi, lze si to snadno domyslet, ale pokud neco ve zvuku prebyva (at uz frekv. zdvih nebo nektere ze zkresleni), nejde s tim delat nic. Proto povazuju prebasovany Porty akorat za "hit" pro pubertaky. Neplati to ale pro ty, kteri tim zdvihem na basech kompenzuji spatny zdroj signalu
)
Je to hodně poznat. Dokonce lze poznat rozdíly mezi zvukovkama. Pochopitelně, na plasťácích z tržnice nepoznáš ani kvalitu zesilovače, ani zvukovky (nebo třeba kodeku), ale na pořádné aparatuře (nebo sluchátkách - což ale nemůžou být pecky. Osobně poznám a troufnu si říct, že by to poznala většina lidí se zdravým sluchem, rozdíl mezi mp3 160kbps a 192kbps. Hodně záleží na stylu hudby, mám zkušenosti, že na některé žánry stačí nižší bitrate, ale na ty šložitější na spektrum (typicky metal), nestačí ani 256kbps.
Nekde jsem cetl o nejakym testu, kdy dali profesionalnim muzikantum poslechnout vcelku obycejnou mp3, CD a studiovou pasku a snad v 80% procentech nebyli schopni rozlisit co je co.
Otázkou je, co měl ten test dokázat. Co znám profesionály (ne muzikanty, ale recenzenty různých aparatur z odborných časopisů), tak těm neunikne nic.
Taky je dost dobře možné, že tento můj výplod je jenom obyčejný blábol.heh, to si myslim. ja takym posluchacskym testom vobec neverim. pri takych bitrate ako 192 kbps to je nerozoznatelne. a uz vobec to zamerne hladane nejakych artefaktov, ktore si nikto nevsimne (a mozno su aj vyplodom fantazie) pokladam za absurdne.
Pro prumerneho posluchace staci skoro cokoliv, tak je take komprese navrzena,
Tohle je a není pravda. Je to pravda, pokud jsou "průměrní posluchači" zavaleni levným šuntem z tržnice (aneb plastová Hi-Fi soustava 2500W
). Ovšem pokud by měl "průměrný posluchač" normální až lepší sestavu, tak by to slyšel taky.
Basy na to, že to jsou špunty, hrají také překvapivě dobře, ale je nutné si je do ucha řádně nasadit. Bohužel se vyrábí jen v jedné velikosti a nemají přizpůsobitelnou "vložku" jako Koss Spark Plug a ne do každého ucha se vejdou.
Basy na to, že to jsou špunty, hrají také překvapivě dobře...
Naopak .. prave proto hrajou dobre.. 99% spuntu hraje dobre basy protoze je to uzavreny prostor a staci minimum vykonu na vytvoreni tlaku.
Jinak dost vyrobcu dodava se sluchatky 3 velikosti spuntu. pripadne se daji koupit samostatne .. pripada mi, ze vetsina spuntovych sluchatek pouziva normovany rozmer nasazeni.
Jinak naše staré Livy jsou ještě paráda zvukovky, oproti tomu co se vyrábí teď, jmenuje se to stejně a mám to tady v práci...
Ja mel za cca 700Kc Koss KSC9 http://www.headphones.cz/inshop/pictures/store/b_KSC9.jpg . Byl to kompromis mezi peckou a spuntem. Nepada (sedi za uchem), menic ma otoceny o 90 stupu a jeho vnitrni polovina hraje primo do ucha .. vyborny napad. Uzavrena sluchatka, minimalni ramus ven, dobre podani zvuku. Do te doby nez jsem slysel pecky od Sennheisera co jsem koupil dceri. Takze .. kdyz mi upadly zausniky, sel jsem do MX360 za cca 300Kc. To se clovek divi co je v nekterych skladbach a driv to tam neslysel.
Ale do metra jsou asi vhodnejsi spunty. Izolovanost od okoli tam nevadi, naopak je vhodna. Mezi stanicemi to dela dost ramus. Na ulici jsou ale o drzku. Srazka s jinym chodcem je ta lepsi varianta.