Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Protože tady dlouho nebyl žádný pořádný linuxový blog, žádný pěkný hack, nebo zajímavý kus kódu, přináším toto vše v jednom zápisku. Ukážeme si, že napsat vlastní filesystém dnes zvládne i úplný noob, jako jsem třeba já, má to celé asi 100 řádků. A i když by se mohlo zdát, že "barcodefs" je poněkud ujetý způsob, jak generovat obrázky s barocode, nějakou skrytou poetiku to má.
Kupodivu zadání není žádným akademickým problémem, ale z reality vzešlým požadavkem. Interní generátor code93 v našem skvělém systému je rozbitý, generuje nepřečtitelné kódy. Existuje určitě mnoho způsobů, jak problém vyřešit - například si kódy nagenerovat bokem a pak je použít (a pak smazat), nebo se hrabat v interním generátoru, ale já jsem po zralé úvaze přišel k tomu, že si prostě udělám filesystém, který bude mít všechny kódy už v sobě a uživatel si je bude jenom používat, prostě aby soubor s kódem získal něčím jako:
cp /media/barcodefactory/123456.png .
...a všechny (myslitelné!) takové soubory už by tam prostě z pohledu uživatele byly.
Jako správný hacker vezmeme základní nástroj, kterým je samozřejmě perl, i když implemetace řekněmě v C by byla velmi podobná. Perl má pro FUSE knihovnu, které se překvapivě jmenuje perl-Fuse, nainstalujeme a jdeme na to.
Aby filesystém fungoval, musí umět překvapivě málo. Začneme nějakou perlovu omáčkou a jdeme rovnou na to. V našem filesystému budeme implementovat funkce getattr, open, read, release (pro close()) a ... to je vše! Jak teda na to?
#!/usr/bin/perl
use strict;
use warnings;
use Fuse;
use POSIX qw(ENOENT EISDIR EINVAL O_WRONLY);
my ($tmp, $mount) = @ARGV if @ARGV;
($tmp && $mount) or die "Usage: ", $0, " temp_directory mount-point/", "\n";
my %files;
Fuse::main(
mountpoint => $mount,
mountopts => "allow_other",
getattr => \&getattr,
open => \&open,
read => \&read,
release => \&release,
threaded => 0
);
...takže jsme zadefinovali odkazy svoje funkce, zadali pár parametrů a definovali hash %files, kde budeme skladovat handlery pro naše soubory. Potřebujeme něco, co bude generovat barcode, vezmeme si GNU barcode a ghostscript, jejichž kombinace nám udělá krásný .png soubor.
sub generate {
my $barcode = shift;
system "barcode -n -b \"$barcode\" -e code93 -E | gs -q -dSAFER -dBATCH -dNOPAUSE -dEPSCrop -sDEVICE=pnggray -r100x30 -sOutputFile=\"$tmp/$barcode.png\" -";
}
První funkce, na kterou se podíváme, je getattr - v perlu vrací to stejné funkce stat(). Toto je volání, které musí dát nějakou smysluplnou odpověď, jinak se uživatel nedostane k souborům. Navíc musíme odpovědět i pro samotný kořenový adresář. U jednotlivých souborů odpovídáme pouze na .png soubory, nic jiného "nemáme". Trochu problém je v tom, že musíme vracet délku souboru, takže už teď si jej musíme nagenerovat, zatím trochu zbytečně.
sub getattr {
my $path = shift;
return (-ENOENT()) unless $path;
$path =~ s#^/##;
$path = '.' unless length($path);
if ($path eq ".") {
return (0, 0, 0040555, 1, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 4096, 0);
}
elsif ($path =~ /.png$/) {
# Nageneruju soubor, potrebujeme znat delku.
my $barcode = $path;
$barcode =~ s/.png$//;
generate($barcode);
$barcode =~ s/.png$//;
return stat("$tmp/$barcode.png");
}
else {
return (-ENOENT());
}
}
Další funkcí je potom open. Bohužel musíme generovat soubor znovu, ale co už, trvá to jenom okolo desetiny sekundy. Zase povolíme otevřít jenom .png. Výsledný soubor už ale otevřeme a zapamatujeme si filehandle do hashe %files, ať jej neotevíráme furt dokola. Protože jedeme bez threadů, nemusíme se bát, že se něco rozbije, jinak by tady byl potenciál otevřít soubor, který zrovna někdo jiný generuje, ale takto je to OK.
sub open {
my $path = shift;
return (-ENOENT()) unless $path;
$path =~ s#^/##;
$path = '.' unless length($path);
if ($path =~ /.png$/) {
# Nageneruju soubor znovu - kdyby nekdo sel bez getaatr.
my $barcode = $path;
$barcode =~ s/.png$//;
generate ($barcode);
open my $fh, "<", "$tmp/$barcode.png" || print "open failed";
binmode $fh;
$files{$barcode} = $fh;
return 0;
}
else {
return (-ENOENT());
}
}
Takže máme otevřeno, teď bude asi uživatel chtít číst. OK, předhodíme mu v zásadě obsah nagenerovaného souboru a mapujeme to 1:1. My už máme soubor otevřený, takže jenom použijeme uloženou filehandle v hashi %files.
sub read {
my ($path, $bytes, $offset) = @_;
my $barcode = $path;
$barcode =~ s#^/##;
$barcode =~ s/.png$//;
my $buffer;
my $status = read ($files{$barcode}, $buffer, $bytes, $offset);
if ($status > 0) {
return $buffer;
}
return $status;
}
No a nakonec - a to je fikané - nám FUSE řekne, že tento soubor už nikdo nepoužívá. Udělá to tak, že zavolá "release". Tak po sobě uklidíme.
sub release {
my $path = shift;
my $barcode = $path;
$barcode =~ s#^/##;
$barcode =~ s/.png$//;
close $files{$barcode};
unlink "$tmp/$barcode.png";
return 0;
}
Toť vše! Barkódy můžeme z filesystému "vykopírovat", ale můžeme je taky klidně použít například jako vstup do jiného programu. Normálně takto generované soubory umístím do jasper layoutu a jasper si spokojeně chroustá a vysype PDF s čitelnými barkódy.
Celý kód zde, pokud to někdo chcete použít, dávám tomu BSD licenci.
#!/usr/bin/perl
use strict;
use warnings;
use Fuse;
use POSIX qw(ENOENT EISDIR EINVAL O_WRONLY);
my ($tmp, $mount) = @ARGV if @ARGV;
($tmp && $mount) or die "Usage: ", $0, " temp_directory mount-point/", "\n";
my %files;
sub getattr {
my $path = shift;
return (-ENOENT()) unless $path;
$path =~ s#^/##;
$path = '.' unless length($path);
if ($path eq ".") {
return (0, 0, 0040555, 1, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 4096, 0);
}
elsif ($path =~ /.png$/) {
# Nageneruju soubor, potrebujeme znat delku.
my $barcode = $path;
$barcode =~ s/.png$//;
generate($barcode);
$barcode =~ s/.png$//;
return stat("$tmp/$barcode.png");
}
else {
return (-ENOENT());
}
}
sub open {
my $path = shift;
return (-ENOENT()) unless $path;
$path =~ s#^/##;
$path = '.' unless length($path);
if ($path =~ /.png$/) {
# Nageneruju soubor znovu - kdyby nekdo sel bez getaatr.
my $barcode = $path;
$barcode =~ s/.png$//;
generate ($barcode);
open my $fh, "<", "$tmp/$barcode.png" || print "open failed";
binmode $fh;
$files{$barcode} = $fh;
return 0;
}
else {
return (-ENOENT());
}
}
sub read {
my ($path, $bytes, $offset) = @_;
my $barcode = $path;
$barcode =~ s#^/##;
$barcode =~ s/.png$//;
my $buffer;
my $status = read ($files{$barcode}, $buffer, $bytes, $offset);
if ($status > 0) {
return $buffer;
}
return $status;
}
sub release {
my $path = shift;
my $barcode = $path;
$barcode =~ s#^/##;
$barcode =~ s/.png$//;
close $files{$barcode};
unlink "$tmp/$barcode.png";
return 0;
}
sub generate {
my $barcode = shift;
system "barcode -n -b \"$barcode\" -e code93 -E | gs -q -dSAFER -dBATCH -dNOPAUSE -dEPSCrop -sDEVICE=pnggray -r100x30
-sOutputFile=\"$tmp/$barcode.png\" -";
}
fork and exit;
Fuse::main(
mountpoint => $mount,
mountopts => "allow_other",
getattr => \&getattr,
open => \&open,
read => \&read,
release => \&release,
threaded => 0
);
Tiskni
Sdílej:
A ty ukázky prošly obfuskátorem?Ne, je to napsané v perlu :)
(0, 0, 0040555, 1, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 4096, 0)
V takovém případě to ten barcode obrázek vůbec nenageneruje, soubor v tempu neexistuje a getattr tudíž vrátí -ENOENT() - což je přesně to, jak se to má chovat.
Popravdě jsem tam ten check měl, ale pak jsem ho vyhodil, protože nevím, co všechno si do těch kódů nacpou za znaky, takže nechávám na gnu barcode, co z toho vygeneruje a co ne.
Ale máš pravdu, že to je chyba, protože takto by se to dalo například exploitnout - do názvu souboru se dají vložit uvozovky a nějaký další příkaz za rouru nebo středník. Holt to není zabezpečené a pořád obecně platí, že by člověk neměl kopírovat kód z internetu.
Ono by se to dalo tunit dál, třeba teď to generuje jenom code93, ale daly by se tam jednoduše udělat podadresáře pro code39, code39 extended, code128, dva z pěti atd.
To je ošetřené.V takovém případě to ten barcode obrázek vůbec nenageneruje, soubor v tempu neexistuje a getattr tudíž vrátí -ENOENT() - což je přesně to, jak se to má chovat. Popravdě jsem tam ten check měl, ale pak jsem ho vyhodil, protože nevím, co všechno si do těch kódů nacpou za znaky, takže nechávám na gnu barcode, co z toho vygeneruje a co ne.
Njn, ale stejne bych tam nejaky test radeji dal...
Ono by se to dalo tunit dál, třeba teď to generuje jenom code93, ale daly by se tam jednoduše udělat podadresáře pro code39, code39 extended, code128, dva z pěti atd.
Dobrý nápad
. Nechceš založit někde repozitář? 
Zajímalo mě, co to udělá na readdir(): ls: reading directory m: Function not implemented
Reiser4 FS svého času podobnou funkcionalitu chtěl podporovat, ale s FUSE se to určitě programuje lépe.