Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Tiskni
Sdílej:
Naše děti se snad dožijí lepších dnů, SpaceX má snad potenciál lidstvo někam postrčit.To přece není nic jiného než výkřik zoufalého člověka, který ve SpaceX spatřuje nějakého spasitele. Něco jako ty propagandistické budovatelské žvásty za komunismu – aby lidé přečkaly tu bídu a měly pocit, že směřují k úžasným zítřkům, i když to nemělo žádný realistický základ. Je krajně nepravděpodobné, že by lidstvo v nejbližších desetiletích dokázalo kolonizovat jinou planetu (aniž by ta kolonie stále byla závislá na dodávkách ze Země). A dokud budeme vázáni na tuhle planetu, tak budeme řešit mnohem „přízemnější“ problémy. Pokrok v ekologii – a tím opravdu nemyslím politickou ekologii, ani ekologický terorismus – by byl mnohem více pozornosti a díků hodný než další cyklus doplnění zásob / výměny posádky na ISS. Tím netvrdím, že ISS je zbytečná, protože se přímo na ní dají provádět vědecké experimenty, které na Zemi udělat nejdou apod., ale že samo o sobě to dopad moc velký nemá. Jen to vypadá zajímavě a především to lidem dává ty falešné naděje. Mezitím Evropa dokončila oslavy jistého svátku a až všechny ty krámy po čase vyhází do popelnic, odvozí se to do Afriky, kde černoši vykuchají těch pár cenných kousků a zbytky spálí.
Jak to dětem pomůže dočkat se lepších zítřků?Minimálně ta satelitní konstelace umožní pravděpodobně narušit zaběhnutý business operátorů. Takže když už nic jiného, alespoň bude dostupnější internet! :D
nebo je nebude sužovat žízeň kvůli nedostatku vody.To jako že v Čechách vyschnou řeky?
Větší část populace si pitnou vodu (zatím) vždycky nějak obstará, ale bude to stále složitější. Že v určitých obdobích bude voda na příděl a najednou by se s ní fakt muselo šetřit (tzn. můžeš pociťovat žízeň), si umím představit docela hravě.V Čechách?
že lidstvo je jediný parazit, který zničí svého hostitele.Přitom takových parazitů, kteří usmrtí svého hostitele je v přírodě tolik
Mimochodem, prý sem ve velkém migruje lid z jednoho kontinentu, kde mají nedostatek nejen vody. A taky je známo, že mají o dost vyšší porodnost než my. Připomíná mi to Matrix, kde agent Smith říká Morpheusovi něco ve smyslu, že lidstvo je jediný parazit, který zničí svého hostitele. Budeme Zemi plundrovat tak dlouho, dokud z ní nevytěžíme úplně veškerý možný potenciál. Človek se přirozeně snaží ukájet svoje pudy, jenže je ukojit nikdy nemůže. A množí se. V zemích, kde bývá nejvyšší životní úroveň, sice bývá nejnižší porodnost, ale to pak právě dobře vykompenzují lidé, kteří se tam přestěhovali z méně hostinných krajin a ještě se nestihli adaptovat.Overpopulation – The Human Explosion Explained
Jenže to video naprosto idiotsky končí predikcí, že růst se zastaví, bude to OK a všichni budou happy, když realisticky průmyslová revoluce, o které tam byla řeč, nebyla první a nejspíš ani poslední věc, která raketově zvýšila životní úroveň.Podstatný detail, který jsi vynechal je, že porodnost se nesnižuje jen u nás, ale úplně všude. A v případě rozvojových zemí se snižuje na náš standard rychleji, než jak to trvalo u nás (video dává konkrétní data třeba u Indie, Malajsie, Jižní afriky a Iránu).
Ty cykly se budou opakovat – jen nikde není dáno, že ta životní úroveň poroste plošně všem stejněAno, ale to není podstatné. Jakmile klesne úmrtnost nad určitou mez a zároveň vzroste životní standard na určitou mez pohodlí, porodnost klesá. Všude. Pravděpodobně jde o nějaký regulační mechanismus. Jinak samozřejmě to neznamená, že nebudou na světě přelidněná místa, jen že se nekoná scénář ala kobylky, kdy lidé sežerou úplně celý svět.
Ty cykly se budou opakovat – jen nikde není dáno, že ta životní úroveň poroste plošně všem stejně (a i pokud ano, zlepšení v některých oblastech bude vykoupeno zhoršením v jiných; to je předmětem neustálých výkyvů).To je hrozná blbost. Právě průmyslová revoluce v rozvojových zemích často reálně ještě neproběhla. Není to zero-sum game, hodnota se dá přidávat bez toho, aniž bys jí někde jinde ubral jen prostou rekonfigurací a přenosem postupů.
Jinak samozřejmě to neznamená, že nebudou na světě přelidněná místa, jen že se nekoná scénář ala kobylky, kdy lidé sežerou úplně celý svět.Ty vycházíš z chybného předpokladu že k tomu, aby lidi sežrali celý svět je potřeba narůst populace, ale ono by úplně bohatě stačilo, kdyby již existující populace měla stejnou spotřebu jako průměrný Američan, nebo průměrný Evropan...
Podstatný detail, který jsi vynechal je, že porodnost se nesnižuje jen u nás, ale úplně všude.Přijde mi, že jsi přehlédl ten argument s dalším prudkým skokem v životní úrovni. Fakt se to dá takhle extrapolovat do budoucnosti? Kdyby byl zaveden základní příjem nebo se třeba plošně zkrátila pracovní doba, zůstane porodnost stejná? Jsi si naprosto jistý, že se ani krátkodobě nezvýší?
Není to zero-sum game, hodnota se dá přidávat bez toho, aniž bys jí někde jinde ubral jen prostou rekonfigurací a přenosem postupů.Právě, že to zero-sum game je. Přidanou hodnotu lze téměř neomezeně produkovat v sektoru služeb, ale přírodních zdrojů máš prakticky omezené množství. Můžeš zvyšovat efektivitu, nebo se naučit utilizovat jiné zdroje (krajním případem by bylo to osídlení další planety) a tím překlenout další období, ale nakonec tam ty limity stejně někde jsou. (Jo, znám zákon zachování energie.)
Fakt se to dá takhle extrapolovat do budoucnosti? Kdyby byl zaveden základní příjem nebo se třeba plošně zkrátila pracovní doba, zůstane porodnost stejná? Jsi si naprosto jistý, že se ani krátkodobě nezvýší?Porodnost momentálně klesá. To je fakt. Že to tak být nemusí, pokud X, je sice zajímavé, ale ne moc podstatné. Například může dojít k jaderné válce, zvýšení úmrtnosti a zvednutí porodnosti. No a? Podobných případů bych našel spoustu, ale přijde mi, že to jen zbytečně odvádí pozornost k doomsayingu.
Právě, že to zero-sum game je. Přidanou hodnotu lze téměř neomezeně produkovat v sektoru služeb, ale přírodních zdrojů máš prakticky omezené množství.To je blbost. I kdybych vynechal, že věci se zcela běžně recyklují na úrovni materiálů, které nikam nemizí, tak právě u přírodních zdrojů máš přidanou hodnotu úplně nejvyšší. Pokud ti to nedochází, tak si vem do jedné ruky pět gramů písku, do druhé si dej procesor a chvíli nad tím medituj. To samé třeba auto (pár set kilo vhodně zkonfigurovaných plechů, plastů a skla), nebo barák. 7 miliard lidí zní jako hrozně moc, ale reálně to zas tak moc lidí není (zdroj) a většina světa (co do plochy) je v podstatě neobydlená a detailně neprozkoumaná (na úrovni co je tam za lokální zdroje).
Mou pointou bylo především to, že kdybych měl starost o dobro svých dětí, snažil bych se energii nasměrovat produktivnějším směrem než čekáním na to, až Musk zahájí kolonizaci Marsu.Tak samozřejmě. Ale to můžeš napsat rovnou a vynechat kolem toho doomsaying.
Že to tak být nemusí, pokud X, je sice zajímavé, ale ne moc podstatné. Například může dojít k jaderné válce, zvýšení úmrtnosti a zvednutí porodnosti. No a? Podobných případů bych našel spoustu, ale přijde mi, že to jen zbytečně odvádí pozornost k doomsayingu.Osobně to vidím jako vážnější hrozbu než je jaderná válka (s globálními dopady). A nevím, jestli strach o množství a kvalitu pitné vody, nebo osobní bezpečnost (tj. dvě věci, které jsem zmínil v původním příspěvku), jsou nutně doomsaying. Asi bych dokázal vymyslet lepší apokalyptický scénář, kdybych chtěl.
To samé třeba auto (pár set kilo vhodně zkonfigurovaných plechů, plastů a skla), nebo barák.Nějaký materiál můžeš při výrobě toho a onoho auta ušetřit, ale nakonec ho vždy existuje konečné množství (a to mnohdy prakticky, ne jen teoreticky). Vzhledem k tomu, jak moc různých látek existuje a jak rozsáhlý je vesmír se může zdát, že ty možnosti jsou nevyčerpatelné, ale fakt nejsou. Když vezmeš Merkur, můžeš z toho stavět stále sofistikovanější přístroje, a nebo tam prostě existuje horní limit? A když ti seberu nějaké dílky a místo nich ti do té mísnosti naprdím (=> plyn), ten horní limit se zvýší, nebo sníží?
Vzhledem k tomu, jak moc různých látek existuje a jak rozsáhlý je vesmír se může zdát, že ty možnosti jsou nevyčerpatelné, ale fakt nejsou. Když vezmeš Merkur, můžeš z toho stavět stále sofistikovanější přístroje, a nebo tam prostě existuje horní limit?Můžeš použít ten merkur k výrobě něčeho jiného, lepšího. Říká se tomu bootstrapping. Ve skutečnosti tě limituje jen energie, protože pokud jí máš dost, tak můžeš vyrábět i hmotu skoro z ničeho. A energie máme celou hvězdu, na příštích asi 5 miliard let. Samozřejmě je dobré zůstávat víc při zemi, ale jde mi o to, že to není tak špatné, jak se to běžně dělá. Ano, na světě existují oblasti, kde bych opravdu žít nechtěl, ale zrovna tady v čechách se máme dobře a že dojde voda je fakt virtuální problém, který je hodně nepravděpodobný a řešitelný mnoha různými způsoby. Znečištění je horší, ale taky si nemyslím, že by to vedlo k žízni a nedostatku, prostě jen potřebuješ lepší čističku, kterou potřebuješ už teď.
To jako že v Čechách vyschnou řeky?To asi ne, přece jenom v Česku na tom s vodou budeme lépe než většina světa. To ale neznamená, že u nás nemůže nastat výrazné období sucha během příštích 100 let. Druhá věc je, že sucho se z definice (kterých je hned několik) nedá měřit přímo, ale z měření např. celkových srážek v daném místě, vlkhosti půdy, hladiny spodní vody, počtu tropických dní a pod. a porovnání s s dlouhodobou statistikou v daném místě se může usuzovat na dlouhodobý trend. Na webu intersucho.cz se dá např. podívat na aktuální stav a krátkodobou předpověď. A ten dlohodobý trend nevypadá úplně hezky (teď se mi nepodařilo dohledat prognózu, co jsem nedávno viděl), a i když vyschnutí řek nehrozí, může se stát např. že se u nás začnou pěstovat jiné zemědělské plodiny, případně část zemědělské půdy se přestane obdělávat, cena pitné vody bude několikrát vyšší a pod. A nepíšu to tady abych živil nějaké katastrofické scénaře, ale s tím, že lidé, co se jich to přímo týká, s tím musí nějak počítat už teď.
když píše, že s dětma vidí člověk utopii .Někteří, netroufnu si říct, že všichni. Ale tak třeba jsem se spletl.
Mimochodem, neměl jsem v plánu dojít k závěru, že se lidé mají přestat rozmnožovat. Mou pointou bylo především to, že kdybych měl starost o dobro svých dětí, snažil bych se energii nasměrovat produktivnějším směrem než čekáním na to, až Musk zahájí kolonizaci Marsu.Tím samozřejmě nikomu neradím, jak má vychovávat svoje děti, jen jsem prostě reagoval na ten původní komentář nahoře tak, jak jsem ho četl a pochopil. Nic víc, nic míň.
[Interplanetary Transport System] bude opravdovým zlomem. Falcon 9 je spíše evolučním krokem – znovupoužitelná raketa, která sníží cenu dopravy nákladu do vesmíru třeba na desetinu oproti ULA nebo Rusům nebo Číně. Ale my chceme dosáhnout stonásobného snížení ceny. A to je cílem marsovské rakety. Ta bude revoluční. Jakmile ji uvedeme do provozu, všechny ostatní rakety budou zastaralé (smích). […] Opravdu jsme změnili celé odvětví a konkurence to začíná pociťovat. Je docela zábavné to sledovat. […] Když jsme vyrobili Falcon 1, říkali, že nikdy nevyrobíme raketu kategorie EELV. Tak jsme vyrobili Falcon 9 a začali s ním létat. Pak říkali, že se nám nikdy nepodaří raketu znovu použít, nebo že nedoletíme k ISS. Člověk je časem přestane poslouchat. […] Ostatní velcí konkurenti se nám vysmívali. Nejdříve nás ignorovali, pak proti nám bojovali a pak zjistili, že ve férovém souboji nemají šanci vyhrát, protože jsme byli úspěšní a byli jsme dvakrát, třikrát nebo i pětkrát levnější než oni. Takže to nebyl vyrovnaný souboj. A tak se nás snažili zničit politickou cestou nebo dalšími způsoby. A pak si postupně uvědomili, že musejí dělat to, co děláme my. Takže začali oznamovat, že vyvinou znovupoužitelné rakety – budou zachraňovat motory nebo celé stupně – nebo že jejich rakety aspoň zlevní, aby byli konkurenceschopní. Kdyby nebylo tlaku ze strany SpaceX, tak ULA by v životě neuvažovala o nákupu motorů od Blue Originu. Stejně tak by Francouzi takhle rychle nenahrazovali Ariane 5 novou Ariane 6. Opravdu měníme svět. Rusové tvrdí, že pracují na raketě, která bude konkurovat SpaceX, což mi přijde vtipné (smích), protože na Angaře pracují už 22 let a letěla jednou. A najednou mají přijít s levnou variantou.
Pokud to není vesmír v televizi nebo ve filmu, tam jakmile se něco dostane ven z kosmické lodi, tak to okamžitě zmrzne.Záleží na vzdálenosti od slunce (..hvězdy) a barvě. Jinak než zmrzne, tak se začne vařit, protože teplota varu závisí na tlaku (čím nižší tlak, tím nižší teplota varu). Většina lidí si taky neuvědomuje, že vakuum je skvělý izolátor, takže pokud to generuje nějakým způsobem vlastní teplo, není vůbec problém to zahřát, ale naopak uchladit.
Once up there, we discover that it is expensive to send an object into space, but also to build it so that it can resist the rigors of space. Several factors will make this environment particularly hostile. First, temperature. It varies from -120 degrees centigrade to 150 degrees when the satellite is directly exposed to sunlight. Second factor, radiations from the cosmos, amongst others. They will perturb the correct operation of electronic circuits and those will sometimes mistake a 0 for a 1, for example. Third factor, collisions with debris and objects. They can be natural, such as meteorites, or created by human activity in space. Imagine the damage a bunch of keys travelling at 36 000 km/h can do. There is a fourth factor, vacuum. This vacuum will inflate any air or gas bubble left in the satellite during its manufacturing on Earth. For example, an air bubble that would have formed in glue used to assemble two objects. If this air bubble inflates, the two objects could come loose. We can see this kind of phenomenon when mountaineering. Toothpaste tubes start to inflate. The last factor is due to electric charge accumulation. If they accumulate too much, they might create destructive electric arcs. Before planning a journey into space, one better be well protected. Secondarily, all these protections added to the satellite will increase its mass. And we already know that mass is a really determining factor.