Here I am, this is me ! (diskuse)

[Robert Krátký]

Buď tak laskav a zruš ty mezery mezi odstavci. Dost to kazí pohled na výpis blogů. Také by bylo vhodné použít tag <break>.

[KaiSVK]

Díky za rady! Fakt si to cením. . . budem sa snažiť polepšiť

[tired joe]

:) ROFL

Ja by som navrhoval dať ten break už za: "Hi all"

Takto si tomu vôbec nepomohol - išlo o to, aby to nezaberalo veľa miesta.

[Lu-Tze]

Tak snad abych se taky představil. Jsem Ignor, Kníže Ignor. A mám takový zlozvyk, že k absulutně nehodnotným zápiskům (to je samozřejmě subjektivní) posílám off topic komentáře.

Nemám moc času, takže tentokrát to bude jenom odkaz na článek, na který jsem narazil při hledání "measure gui responsiveness".

[Luboš Doležel (Doli)]

Jedno pako odejde, druhé ho nahradí. Super.

[Michal Vyskočil]

No, jak se zdá, tak toto je skutečný Kníže Ignor, akorát dal všanc svůj účet a nenapadlo jej, že dotyčného nenapadne nic jiného, než změnit heslo a přestat pod jeho nickem přispívat

Holt, každý z nás se někdy zmýlí

[Lu-Tze]

I s touto variantou jsem samozřejmě počítal... Ale skutečně se divím, že nový majitel účtu nabídnutou příležitost vůbec nevyužil. Já bych tedy neodolal

[Lukáš Rýdlo]

Když už tu máme off-topic vlákno, můžu se zeptat zdejší v jazyce anglickém vzdělané části komunity, jaký rozdíl je mezi "This is me" a "It's me"? Já bych určitě použil variantu (2), ale mé vzdělání v tomto jazyce dosahuje pouze úrovně slovní zásoby z manu a některých odborných článků a po gramatické stránce jsem se dostal přibližně do 3. kapitoly 1. dílu samouků . Překládal bych to jako "Toto jsem já." a "To jsem já." a to první by mi přišlo jako šroubovaný čechismus. Ale jestliže se tu proti tomu nikdo neohradil, předpokládám, že můj úsudek je špatný. Rád bych proto znal vaše mínění ve věci této jazykové hříčky . (Tank jů mnoho much )

[Luboš Doležel (Doli)]

První bych použil... třeba kdybych ukazoval nějakou starou fotku a ukázal jsem na ní, že tohle jsem já

To druhé je takové to klasické "To jsem já", co se říká třeba do telefonu.

[KaiSVK]

Kolega ma predbehol ;) dík za vysvetlenie

[Kyosuke]

It: „2. The subject of thought, attention, enquiry, etc.; the person or thing in question. (As subj. of BE verb, with a noun or pers. pronoun as pred., freq. followed by a rel. clause (often used to emphasize the pred.: cf. sense 4c below) or with such a clause implied, in statements or questions regarding identity.) OE.“

This: „With ref. to a person now denoting one actually present, or one speaking or (interrog.) being spoken to on a telephone etc., and always as subj.“

[Kyosuke]

Jo a mimochodem, to „me“ tam, pokud jde o opravdu korektn9 gramatiku, věřte tomu nebo ne, nemá co dělat – mělo by to být „It is I“, poněvadž „to be“ je spona a nikoli tranzitivní sloveso a tudíž musí vázat totožné pády. (Tedy, říkají preskriptivisté… )

[Kyosuke]

(Wikipedia:Subject complement, Wikipedia:Copula)

[KaiSVK]

Uff ;)

Tak to je moc aj na mňa a to som si myslel, že som najsamväčší Anglovouchyl :)

[Michal Kubeček]

Teoreticky máte pravdu, ale v praxi si nedokážu představit, že by nějaký native speeker řekl "It's I".

[KaiSVK]

Ale hej, nedávno som zhliadol jednu časť StarGate a ujo Tíí'Elk tam povedal vetu: "It is I, O'Neil."

Ale tiež si neviem živo predstaviť, že by niekto v normálnej, živej konverzácii povedal "It is I." :)

[Michal Kubeček]

Technická poznámka: Teal'c IMHO není, co se týká angličny, tak úplně native speaker… :-) (pokud tedy nešlo o tu epizodu s přístrojem na prohazování myslí mezi těly a neříkal to ve skutečnosti Jack v Teal'cově těle)

[Kyosuke]

Není, ale hovoří zcela korektně a spisovně (tedy do té míry, do jaké má spisovnou formu angličtina – jakožto jazyk, který netrpí takovou schizofrenií blížící se diglossii, jakou trpí čeština), pokud jsem měl tu možnost posoudit.

[Kyosuke]

To je jako kdybys šlápl na ulici do *** a řekl „odporný výkal“. Nemám po ruce korpus, tak aspoň tohle: [link]. Radši jsem přidal ještě vztažné zájmeno, abych vyfiltroval problémy Googlu s vnímáním hranice vět.

[Kyosuke]

Případně ještě plurální případ, a to si ještě odečtěte narážky na USA. Formu „NP {is|be} {me|us}“ prostě berte jako jeden z nejbližších ekvivalentů hovorovosti, obecnosti či ne dokonalé spisovnosti, který v jazyku anglickém najdete, a neohánějte se nějakými native speakery (případně se jimi nenechte ohánět), většina Čechů taky neumí česky a ještě hovoří nespisovně, tj. způsobem, kterým nepíšou. (Tedy aspoň ti z těch neumějících česky, co na tom nejsou až tak špatně.

[Lukáš Rýdlo]

Mnohonásobné díky za objasnění všem diskutujícím, neboť já sám bych variantu "It is I" v životě nevypustil z úst . Každopádně se zdá, že bych měl opět šáhnout po nějaké učebnici anglické gramatiky (a možná ji i otevřít) .

[Kyosuke]

Pokud není po ruce Huddleston, Quirk, nebo Greenbaum, doporučuju paní Duškovou (buď tuhle (lepší), nebo i tuhle, kterou jsem ale bohužel podrobněji neprošel – spíš ji zmiňuju kvůli renomované autorce.) Koukám, že paní Dušková je moderní, hip a in, ježto píše: „…Tvar podmětový se zde v těchto případech udržuje pouze vlivem školy a jazykových příruček, které zde předmětový tvar připouštějí nanejvýš jako hovorovou, neformální variantu správného tvaru podmětového.“ Z věty bohužel není jasné, zda slovo „správného“ označuje postoj paní Duškové, autorů zmiňovaných jiných knih nebo koho vlastně. Paní Dušková pokračuje: „Pro běžně mluvený jazyk lze však předmětové tvary považovat za normu; podmětové tvary zde působí formálně, až pedantsky. … Tvar me je v těchto případech přijatelnější než ostatní předmětové tvary, patrně pro formální podobnost s podmětovými tvary he, she, we.“

AFAIK, nejčastěji je nahrazováno osamocené I na konci věty (It is I. -> It's me.), případně zájmena třetí osoby (he -> him, she -> her), v souvětí (It is I who broke the window.) k tomu zřejmě dochází méně často, neboť doplněk se zde opticky dostává téměř do pozice subjektu další věty a člověk se při tom pohledu trošku cukne, i když osamocené zájmeno by třeba nahradil. Paradoxně mnozí mluvčí „hyperkorektně“ mění na konci věty me na I, například ve větách jako „The agreement has to be signed by both you and me.“ (-> „…by both you and I“), kde k tomu vůbec není důvod (by you and by me, určitě ne by you and by I ). Samozřejmě je to solecizmus.

Samozřejmě, taky normálně říkám „it's me“. Ale kdyby to mělo být psané, v odborném textu a ještě rozvedené vedlejší větou, sakra bych si to rozmyslel. Užívej angličtinu v pokoji. Wes þu hal.

[Kyosuke]

A ještě post scriptum: BBC má k tomu taky co říct. A doporučuju jejich bezva audiokurzy, jsou volně ke stažení.

[Lukáš Rýdlo]

Díky moc za tipy, hlavně to BBC. Zatím jsem spoléhal na "jiné prameny", ale tahle jejich "učebnice" vypadá líp...

[Kyosuke]

Zapomněl jsem přidat odkaz, tady je.

[Michal Kubeček]

Já se třeba setkal s anglickou korektorkou, která zcela jednoznačně odmítala i to it's a trvala na it is. Pravda, byla už trochu starší…

[Kyosuke]

A měla k tomu nějaké rationale? Občas je použití staženého tvaru znemožněno třeba přizvukováním, ale jinak tomu může bránit nanejvýš požadavek formálnosti, který stažené formy splňují méně. Každopádně formálnost věty „It's me“ je dokonale zabitá už jen tím „me“, od takovéhle hovorové formy se spíš čeká, že bude břitká a úsečná. Takže zrovna v tomhle případě mě žádný důvod, proč by měl být ten tvar nestažený, nenapadá… Ono se staženými formami je to stejně legračně subjektivní jako s tím I a me… Blame the language evolution.

[Michal Kubeček]

Ne, prostě tvrdila, že stažené formy do psané ho projevu nepatří a do odborného už vůbec ne.

[Kyosuke]

Tak to jo, v tom má celkem pravdu. Na tohle jsou někteří hákliví.

[hibbit]

"Woe is I." - Bill Shakespeare
Ještě bychom si snad mohli cvičně přehrát onu válku o rozdělené infinitivy.
Opravdoví tvrďáci Duškovou ani Garnera nečtou, pro ně jsou tu Tracts od Society of Pure English.

[Kyosuke]

Pánům z téhle společnosti bych se nechtěl dostat do rukou.

[anicka]

Zdravim bratra ve vire, kez Tucnak dopreje Proroku Linusovi dlouheho veku