Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Oslavte vydání openSUSE Leap 16.1 s námi v Praze! Ve středu 4. listopadu 2026 (den po vydání Leapu 16.1) vás zveme na malou oslavu vydání openSUSE Leap 16.1 do pražské kanceláře SUSE. Připravili jsme pro vás dvě krátké přednášky: … více »
Dle plánu bylo PHP vydáno v nových verzích 8.5.12, 8.4.27, 8.3.36 a 8.2.35. Opraveny jsou kritické zranitelnosti CVE-2026-109618 a CVE-2026-109619 aneb PHP2Shell.
Už dlouho jsem si nic nenaprogramoval a v podstatě nikdy jsem nenapsal žádnou větší desktopovou aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním. Tak jsem se rozhodl vytvořit zatím pouze ve fázi úvah a návrhů P2P aplikaci na sdílení souborů.
Určitě si řeknete: "Zase další zbytečná aplikace". Jenže ta moje má být samozřejmě lepší než doposud běžně používáné a měla by se stát spíše náhradou Direct Connectu než Bittorrentu. Ve struktuře tedy bude server obsahující seznam všech sdílených souborů, ve kterém pak bude umožněno uživatelům vyhledávat. Původně jsem přemýšlel na použítím distribuované hash tabulky (DHT), ovšem to by bylo mnohem náročnější na implemetaci, vyhledávání soubrů by bylo pomlaješí a navíc by byl stejně stále potřeba server, který by uživateli sdělil adresy nodů.
A v čem bude tedy lepší než Direct Connect? Tak především se bude jednat o nový na XML založený protokol, ne zbastelný a reverzním inženýrstvím získaný DC. Bude podporovat kompresi a šifrování. Soubory bude možno hodnotit a psát k nim komentáře. Vyhledávání souborů bude díky centrálnímu serveru velmi rychlé. Ze souborů bude umět získat meta informace, které se pak budou moci využít při vyhledávání nebo informování uživatele před stažením souboru (třeba ID3 tagy u MP3 souborů, rozlišení a bitrate u videa nebo náhled u obrázků). Automatické segmentované stahování při nízké rychlosti stahování a mnohem víc. Uplatnění vidím hlavně ve sdílení souborů v různých skupinách lidí, převážně na kolejích. Například na kolejích VUT v Brně se používá podle mne celkem špatný Direct Connect, na kolejích 17. listopadu v Praze má zase krkolomně hodně lidí nainstalován FTP server s centrálním vyhledávačem. S mým programem a protokolem by to bylo mnohem jednodušší a pohodlnější.
A proč to zde vlastně píši? Zaprvé se vás chci zeptat, jestli má vůbec cenu něco takového psát a zabít tím obrovské množství času, protože i pokud by se mi to podařilo dopsat a byl by to hodně dobrý program, bojím se, že by ho používalo jen velmi málo lidí. A za druhé: vše má být napsáno v Pythonu, protože je to podle mne jeden z nejlepších jazyků s velkou dopstupností různých knihoven. Jenže nevím, jaké použít grafický framework. Chci, aby má aplikace běžela na Windows, Mac OS a taky na Linuxu. Bude QT nejvhodnější? Nebo má smysl použít pro každou platformu jiný framework? Díky za každý váš komentář.
Tiskni
Sdílej:
A Python hashující 10 TB dat bude zhruba stejně rychlý jako C hashující stejné množství dat.Není Python náhodou interpretovaný jazyk?
Většina programů v Pythonu kupodivu s rychlostí problémy nemá. Samozřejmě proto, že tech 5% kódu, na kterém záleží je typicky v C.No dobře, ale pak můžeme říct, že Python je dobrý tak max. pro lamy co slepují Céčkovské knihovny. Co když bude chtít napsat novou knihovnu a nebo implementovat nějaký nový důležitý algoritmus? To se asi nižšímu jazyku dost těžko vyhne.
psát GUI nad GTK v čistém C nepřinese žádnou rychlost, akorát mraky chyb.Asi proto se radši kreslí v Glade a Céčkem pak už jen slepuje.
.
Člověk, který použije knihovní SHA-512 místo aby si to psal na koleně je lama?To ne, ale předpokládám, že když chce vyvinout něco echt nového jako je právě tento decentralizovaný cosi, tak se bude muset pustit i do nových algoritmů a knihoven, protože jen poslepovat už něco existujícího a dát tomu nový kabátek asi nebude nic nového.
metaprogramování, AOP, DbC, DSL...Ani nevím co ty zkratky znamenají.
Jsou i jiné levely programování než umět zacházet s pointeryJá jen že ten procesor nemá dekodér, kupu ALU, kupu registrů a jánevímcoještě jen tak pro srandu králíkům. Nic jiného v tom netřeba hledat.
Já jen že ten procesor nemá dekodér, kupu ALU, kupu registrů a jánevímcoještě jen tak pro srandu králíkům. Nic jiného v tom netřeba hledat.JIT překladač pro Python je ve vývoji
Už se moc těším na python hashující takových 10TB dat.Podle mě mu to nebude trvat o moc déle, než programu napsanému v C/C++, protože ty hashovací knihovny jsou stejně psané jako céčkový modul do pythonu. Pokud se pletu, tak mě opravte
A proč to zde vlastně píši? Zaprvé se vás chci zeptat, jestli má vůbec cenu něco takového psát a zabít tím obrovské množství času, protože i pokud by se mi to podařilo dopsat a byl by to hodně dobrý program, bojím se, že by ho používalo jen velmi málo lidí.1) timto zpusobem ten program patrne zahubis mozna jeste driv nez budes mit prvni spustitelnou verzi 2) imho v tomto pripade je nejlepsi zkusit si naimplementovat samostatne nektere veci z toho cos vymyslel... uvidis, co te ceka a nebudes muset pokladat otazky typu, jestli je to dobre programovat v pythonu nebo kdovi cem 3) aby takovou aplikaci nekdo zacal pouzivat, mela by bud byt nejakym zpusobem revolucni (na coz zrovna nevypada) nebo by mela umet integrovat ostatni sluzby (napr. to FTP nebo DC) 4) pokud nechces upadnout do depresi, ze delas praci k nicemu, tak bys mel ten program byt schopen pouzivat hlavne ty zkratka a dobre... nejdriv programuj a pak az vykladej o tom, co vsechno by tvuj program mohl nekdy umet.
Lepší než Bittorent bude v tom, že nebudeš muset někde shánět .torrent souboryTorrent souborů je všude mraky. Včera jsem potřeboval stáhnout instalační DVD CentOSu a minimálně půl hodiny jsem propálil jen hledáním mirroru, který má krom torrent sraček i to podělaný ISO. Najít dneska mirror, který opravdu zrcadlí a funguje přes FTP — no, začíná to být složitý, no…
Pokud chceš napsat app v PyQt, zkus ještě čisté Qt, uvidíš, že zase tak moooc ti ten python nepomůže.
Soubory bude možno hodnotit a psát k nim komentáře. Vyhledávání souborů bude díky centrálnímu serveru velmi rychlé. Ze souborů bude umět získat meta informace, které se pak budou moci využít při vyhledávání nebo informování uživatele před stažením souboru (třeba ID3 tagy u MP3 souborů, rozlišení a bitrate u videa nebo náhled u obrázků).To je fajn. Ale kvůli těmto věcem není potřeba vytvářet nový protokol. Prostě udělej webové rozhraní (a tracker) k torrentu, které umožní to komentování a hodnocení jednotlivých torrentů. Pak doděláš (klientskou nebo serverovou aplikaci), která ze souborů vytahá metadata (ID3, rozlišení, nebo třeba i vyrobí krátkou ukázku či screenshot) a uloží tyto metadata na server, kde se budou zobrazovat ostatním uživatelům pomocí webového rozhraní. Kromě webového rozhraní bych udělal ještě nějaké XML-HTTP (případně XMPP) API, pomocí kterého by šlo vyhledávat torrenty nebo aktualizovat data na serveru (metadata, komentáře atd.). Díky tomu bude možné udělat tlustého klienta s těmito specifickými funkcemi. Velké plus je v tom, že toho klienta nemusíš psát sám – prostě jen zveřejníš API a pokud ten tvůj výtvor bude za něco stát, jistě se najdou lidi, kteří k němu napíší klienta. Nebo ho napíšeš sám, pokud budeš mít čas a chuť. Závěr: nový P2P protokol potřeba není, ale pěkné webové rozhraní k bittorrentu ano. Nějaká sice existují, ale nijak moc mě nenadchla (ty, které se mi líbily, byly proprietární, napsané pro nějaký konkrétní server). *) psaní vlastního klienta s nějakými nadstandardními funkcemi si nech na konec jako třešničku na dortu, ale zpočátku se bez něj určitě obejdeš.