Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Už dlouho jsem si nic nenaprogramoval a v podstatě nikdy jsem nenapsal žádnou větší desktopovou aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním. Tak jsem se rozhodl vytvořit zatím pouze ve fázi úvah a návrhů P2P aplikaci na sdílení souborů.
Určitě si řeknete: "Zase další zbytečná aplikace". Jenže ta moje má být samozřejmě lepší než doposud běžně používáné a měla by se stát spíše náhradou Direct Connectu než Bittorrentu. Ve struktuře tedy bude server obsahující seznam všech sdílených souborů, ve kterém pak bude umožněno uživatelům vyhledávat. Původně jsem přemýšlel na použítím distribuované hash tabulky (DHT), ovšem to by bylo mnohem náročnější na implemetaci, vyhledávání soubrů by bylo pomlaješí a navíc by byl stejně stále potřeba server, který by uživateli sdělil adresy nodů.
A v čem bude tedy lepší než Direct Connect? Tak především se bude jednat o nový na XML založený protokol, ne zbastelný a reverzním inženýrstvím získaný DC. Bude podporovat kompresi a šifrování. Soubory bude možno hodnotit a psát k nim komentáře. Vyhledávání souborů bude díky centrálnímu serveru velmi rychlé. Ze souborů bude umět získat meta informace, které se pak budou moci využít při vyhledávání nebo informování uživatele před stažením souboru (třeba ID3 tagy u MP3 souborů, rozlišení a bitrate u videa nebo náhled u obrázků). Automatické segmentované stahování při nízké rychlosti stahování a mnohem víc. Uplatnění vidím hlavně ve sdílení souborů v různých skupinách lidí, převážně na kolejích. Například na kolejích VUT v Brně se používá podle mne celkem špatný Direct Connect, na kolejích 17. listopadu v Praze má zase krkolomně hodně lidí nainstalován FTP server s centrálním vyhledávačem. S mým programem a protokolem by to bylo mnohem jednodušší a pohodlnější.
A proč to zde vlastně píši? Zaprvé se vás chci zeptat, jestli má vůbec cenu něco takového psát a zabít tím obrovské množství času, protože i pokud by se mi to podařilo dopsat a byl by to hodně dobrý program, bojím se, že by ho používalo jen velmi málo lidí. A za druhé: vše má být napsáno v Pythonu, protože je to podle mne jeden z nejlepších jazyků s velkou dopstupností různých knihoven. Jenže nevím, jaké použít grafický framework. Chci, aby má aplikace běžela na Windows, Mac OS a taky na Linuxu. Bude QT nejvhodnější? Nebo má smysl použít pro každou platformu jiný framework? Díky za každý váš komentář.
Tiskni
Sdílej:
A Python hashující 10 TB dat bude zhruba stejně rychlý jako C hashující stejné množství dat.Není Python náhodou interpretovaný jazyk?
Většina programů v Pythonu kupodivu s rychlostí problémy nemá. Samozřejmě proto, že tech 5% kódu, na kterém záleží je typicky v C.No dobře, ale pak můžeme říct, že Python je dobrý tak max. pro lamy co slepují Céčkovské knihovny. Co když bude chtít napsat novou knihovnu a nebo implementovat nějaký nový důležitý algoritmus? To se asi nižšímu jazyku dost těžko vyhne.
psát GUI nad GTK v čistém C nepřinese žádnou rychlost, akorát mraky chyb.Asi proto se radši kreslí v Glade a Céčkem pak už jen slepuje.
Člověk, který použije knihovní SHA-512 místo aby si to psal na koleně je lama?To ne, ale předpokládám, že když chce vyvinout něco echt nového jako je právě tento decentralizovaný cosi, tak se bude muset pustit i do nových algoritmů a knihoven, protože jen poslepovat už něco existujícího a dát tomu nový kabátek asi nebude nic nového.
metaprogramování, AOP, DbC, DSL...Ani nevím co ty zkratky znamenají.
Jsou i jiné levely programování než umět zacházet s pointeryJá jen že ten procesor nemá dekodér, kupu ALU, kupu registrů a jánevímcoještě jen tak pro srandu králíkům. Nic jiného v tom netřeba hledat.
Já jen že ten procesor nemá dekodér, kupu ALU, kupu registrů a jánevímcoještě jen tak pro srandu králíkům. Nic jiného v tom netřeba hledat.JIT překladač pro Python je ve vývoji
Už se moc těším na python hashující takových 10TB dat.Podle mě mu to nebude trvat o moc déle, než programu napsanému v C/C++, protože ty hashovací knihovny jsou stejně psané jako céčkový modul do pythonu. Pokud se pletu, tak mě opravte
A proč to zde vlastně píši? Zaprvé se vás chci zeptat, jestli má vůbec cenu něco takového psát a zabít tím obrovské množství času, protože i pokud by se mi to podařilo dopsat a byl by to hodně dobrý program, bojím se, že by ho používalo jen velmi málo lidí.1) timto zpusobem ten program patrne zahubis mozna jeste driv nez budes mit prvni spustitelnou verzi 2) imho v tomto pripade je nejlepsi zkusit si naimplementovat samostatne nektere veci z toho cos vymyslel... uvidis, co te ceka a nebudes muset pokladat otazky typu, jestli je to dobre programovat v pythonu nebo kdovi cem 3) aby takovou aplikaci nekdo zacal pouzivat, mela by bud byt nejakym zpusobem revolucni (na coz zrovna nevypada) nebo by mela umet integrovat ostatni sluzby (napr. to FTP nebo DC) 4) pokud nechces upadnout do depresi, ze delas praci k nicemu, tak bys mel ten program byt schopen pouzivat hlavne ty zkratka a dobre... nejdriv programuj a pak az vykladej o tom, co vsechno by tvuj program mohl nekdy umet.
Lepší než Bittorent bude v tom, že nebudeš muset někde shánět .torrent souboryTorrent souborů je všude mraky. Včera jsem potřeboval stáhnout instalační DVD CentOSu a minimálně půl hodiny jsem propálil jen hledáním mirroru, který má krom torrent sraček i to podělaný ISO. Najít dneska mirror, který opravdu zrcadlí a funguje přes FTP — no, začíná to být složitý, no…
Soubory bude možno hodnotit a psát k nim komentáře. Vyhledávání souborů bude díky centrálnímu serveru velmi rychlé. Ze souborů bude umět získat meta informace, které se pak budou moci využít při vyhledávání nebo informování uživatele před stažením souboru (třeba ID3 tagy u MP3 souborů, rozlišení a bitrate u videa nebo náhled u obrázků).To je fajn. Ale kvůli těmto věcem není potřeba vytvářet nový protokol. Prostě udělej webové rozhraní (a tracker) k torrentu, které umožní to komentování a hodnocení jednotlivých torrentů. Pak doděláš (klientskou nebo serverovou aplikaci), která ze souborů vytahá metadata (ID3, rozlišení, nebo třeba i vyrobí krátkou ukázku či screenshot) a uloží tyto metadata na server, kde se budou zobrazovat ostatním uživatelům pomocí webového rozhraní. Kromě webového rozhraní bych udělal ještě nějaké XML-HTTP (případně XMPP) API, pomocí kterého by šlo vyhledávat torrenty nebo aktualizovat data na serveru (metadata, komentáře atd.). Díky tomu bude možné udělat tlustého klienta s těmito specifickými funkcemi. Velké plus je v tom, že toho klienta nemusíš psát sám – prostě jen zveřejníš API a pokud ten tvůj výtvor bude za něco stát, jistě se najdou lidi, kteří k němu napíší klienta. Nebo ho napíšeš sám, pokud budeš mít čas a chuť. Závěr: nový P2P protokol potřeba není, ale pěkné webové rozhraní k bittorrentu ano. Nějaká sice existují, ale nijak moc mě nenadchla (ty, které se mi líbily, byly proprietární, napsané pro nějaký konkrétní server). *) psaní vlastního klienta s nějakými nadstandardními funkcemi si nech na konec jako třešničku na dortu, ale zpočátku se bez něj určitě obejdeš.