Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Nicméně nikde není psáno, že to člověk musí umět když hledá zaměstnání.Na druhou stranu je na to kladen velký důraz a lidi co tyto schopnosti postrádají, se dostávají k pořádné práci spíše výjimečně.
Nedokáží pochopit psaný text česky, natožpak anglicky
Tomuhle se teď taky říká softskill? 
Moje zkušenost je spíš taková, že ta strana mince, která lidem schází k pochopení psaného textu, není ani náhodou ta „soft“, ale spíš ta hard. Důsledek toho, že ze školství vymizela teoretická složka výuky jazyka a to jak u jazyka rodného, tak u jazyků cizích, a také toho, že je menší důraz na výuku matematiky, kde se zase student učil pracovat vlastně s dalším jazykem.
) poměrně rozsáhlý dokument Report on dangers and opportunities posed by large search engines, particulary Google, vypracovaný Institutem Informačních Systému na univerzitě v rakouském Gratzu. Ten se sice z části zabývá plagiátorstvím a jeho deteckcí, ale zbytek řeší dvě ve svých důsledcích nebezpečné tendence:
a) Studenti si v důsledku dostupnosti informací na internetu místo vypracování úkolu raději stáhnou hotová řešení (často je ani nijak neupraví), takže je jasné, že schopnost porozumění psanému textu u nich bude stát za starou bačkoru, když nejsou nuceni si jej cvičit.
b) Velké vyhledávače, obzvlášť Google, mohou velmi nenápadně měnit naše vnímání skutečnosti (tím, že upravují relevance, případně, nedejbože, používají cenzuru) a pokud uživatelům chybí schopnost kriticky analyzovat text (viz bod a), tak se vlasně na svět dívají "Google brýlemy". Autoři dokonce uvádějí i děsivé poměry uživatelů (u BFU až 5 z 6!), kteří nejsou schopni rozpoznat sponzorované odkazy od těch normálních ...
Já osobně sice nejsem tolik zděšen rostoucí mocí vyhledávačů, obzvlášť Googlu*, naopak se domnívám, že bod b) a "Google brýle" jsou jen chabým odvarem dnešních masmédií, u kterých je to celé ještě znásobeno tím, že jejich konzumenti jsou narozdíl od uživatelů vyhledávačů pasivní a tudíž je pravděpodobné, že se ani neobtěžují při sledování či čtení zpráv "zapnout mozek" a tudíž informace vůbec nijak neanalyzují a berou je jako nezpochybnitelnou skutečnost ("Musí to bejt pravda, bylo to v televizi!").
Takže se domnívám, že vypracovávání seminárek a prezentací samo o sobě nepomůže, protože seminárku si student stáhne z internetu a odklikat a odvyprávět hotovou prezentaci teoreticky zvládne i dobře vycvičený papouch. Důležitější věc je to, co se udělá potom - být schopen vysvětlit, o čem seminární práce byla, nebo být schopen obhájit prezentovaná fakta v diskuzi.
Tohle se u nás bohužel jako předmět téměř neučí (a pokud ano, většinou až na VŠ), přitom na západě to mají i děti pomalu už ve školce. Pokud tohle nikdo studenty nenaučí a oni sami si se v tom nebudou alespoň trochu cvičit soukromně (třeba na webu, v diskuzích s nízkou fekalitou**), tak se nesmíme divit, že skončí školu a přitom nejsou schopni pochopit psaný text, vypracovat studii z dostupných zdrojů svépomocí a pak jí vysvětlit před kolektivem a/nebo obhájit ji v diskuzi. A nesmíme se ani divit neschopností pracovat v týmu, když většina ukolů je individuální.
*Myslím si, že (s vyjímkou reklamy) monopol Googlu není stejného typu, jako je např. monopol Microsoftu, tedy alespoň zatím. Na děšení tu jsou mnohem děsivější věci ...
**Míra, jak moc se daná diskuze podobá žumpě. Nenapadá mně lepší výraz, tak jsem použil tento novotvar. Jazykoví puristé mohou použít alternatívní výraz žumpálnopst :)
... (mimochodem, nevim jak jste prisel na to, ze to je slysitelne?), a teprve az pri cteni te vety (pote, co se objevi pismena na obrazovce) se zarazim a detekuji chybu.Takto. Když píšu, tak si to v duchu diktuji, než to vyklepu na klávesnici.
Tohle se u nás bohužel jako předmět téměř neučí (a pokud ano, většinou až na VŠ), přitom na západě to mají i děti pomalu už ve školce.ja bych to zase tak neprecenoval... mel jsem tu cest videt nektere vysledky zapadniho (americkeho) skolstvi... napr. na jednom kurzu (pro studenty studujici uz MSc nebo PhD) rodili americane nebyli schopni pochopit pojem ,,mnozina'' (sic!) ...ale za to o tom byli schopni naprosto vasnive diskutovat a hadat se do posledniho dechu... takze se treba pul hodiny diskutovalo o tom, jak muze byt prazdna mnozina podmnozinou mnoziny, kdyz v te mnozine, prece zadna prazdna mnozina neni.
Autoři dokonce uvádějí i děsivé poměry uživatelů (u BFU až 5 z 6!)5 ze 720 není zas tak děsivý poměr
Ale jinak naprosto souhlasím. Strávil jsem čtyři roky na průmyslovce a na prstech bych spočítal spolužáky, kteří někdy projevili známky kritického myšlení, kteří své prezentace tvořili jinak než copy-pastingem z české Wikipedie, nebo kteří snad dokázali diskutovat o něčem, co sami odprezentovali.
Na spočítání pedagogů, kteří nás k něčemu takovému vedli, by mi stačila už jen jedna ruka. Systémový problém, řekl bych.
...vždy jsem se smál lidem, co chodily na gymnázium...
no je videt ze tys tam nechodil :)
PS: a co priklady s dvojcifernymi scitanci?
Stručně: "náš" fyzikář Vlček tvrdil, že fyzik se šmrncem ekonomiky je cennější, než čistej ekonom.
Složitost světa je taková, že spolupracovat se musí. K té spolupráci patří i umění přesvědčit.
Gymplák jsem. Z humanitní třídy jsem se dostal k IT, tak snad na pomezí dvou světů 
Zkratka, pointa je (s kterou vlastne souhlasite), ze presvedcovacimi dovednostmi rozum nezamaskujete. Z teto pozice take kritizuji tento blogpost.
Proc by nekdo, kdo ma hluboke znalosti by mel byt povazovan za neuspesneho?Existuje (a vždy existovala) spousta neúspěšných lidí s hlubokými znalostmi. To by tak být asi nemělo, ale co s tím naděláme?
Edison a Tesla, kdo z nich byl více úspěšný? Kdo více neúspěšný? Oba dali světu dost. Jak moc kdo vsadí, tak i tolik může ztratit. (Na další debatu této filozofické roviny asi nebudu reagovat.)
Zkratka, pointa je (s kterou vlastne souhlasite), ze presvedcovacimi dovednostmi rozum nezamaskujete. Z teto pozice take kritizuji tento blogpost.Další důležitá věc: není nutné hledat uměle důvody k hádce. Například v tomto případě, vymýšlet si něco o maskování neznalosti a neschopnosti - nic takového totiž v blogpostu nebylo. Je lepší hledat v čem se lidé shodují a to rozšiřovat, než hledat rozdíly a ty pak prohlubovat. Opět, nic zas tak jednoduchého. Naštěstí, v IT se toho hodně toleruje (zatím). V mnoha jiných oborech lidské činnosti se lidí našeho typu snaží vší silou zbavit - a bylo tomu tak desítky i stovky let předtím, než někdo přišel s buzzwordem "soft-skills".
Zajímavé je, jak je spousta lidí ochotna se pohádat do krve že to není možné, že každý termín má svůj jasný význam.
Na začátku každého projektu je prospěšné ujasnit si pojmy, z čeho se vychází a v jakých mezích se daný projekt řeší. Kdo to neudělá, ať si fňuká 
Mezi soft-skills se například počítá schopnost uvědomit si, že když někdo nerozumí tomu co já tak třeba rozumí něčemu jinému (a tomu zase nerozumím já). Chápu, je to těžko stravitelné.
Celek musí řešit nějaké věci vcelku. Má na to lidi, každý má nějakou odpovědnost a tedy i odbornost. Co by na tom bylo těžko stravitelného?
V kontextu debaty je podstatné, aby obě strany směřovaly dlouhodobě k celkovému prospěchu. Aby se dokázaly domluvit, abu "kopaly za jeden mančaft". To je celkem jednoduše řešeno, že? I když to není jednoduché realizovat, co, jaké krátkodobé řešení ten dlouhodobý přínos přinese.
Pak to nemusi byt nutne moje chyba, ze mu problem nedovedu vysvetlit, ale jeho chyba, ze se plete do rozhodovani o vecech, kterym nerozumi.On rozhoduje o věcech kterým rozumí, např. peníze nebo čas zaměstnanců. Ale rozhoduje na základě podnětů, kterým nerozumí (nebo ne tak dobře jak vy). To je normální. Vy zase nerozumíte jeho věcem a/nebo na to nemáte koule/žaludek. Každej umí něco a když někdo neumí to vaše tak není nutně blbec.
To mi připomíná zkušenost kolegy ... měl při přijímacím pohovoru na počítači v manažeru (snad volkov) najít nějaký adresář ... který tam byl hned vidět. Tedy kdokoliv by to chtěl okecávat, tak ... tápání by prostě neokecal.
Naopak při pozorování okolí vidím jako úspěšnou komunikační strategii prostě každého poslat do prdele.Jenze to je velky problem, pokud mate na starost(=plnou zodpovednost) nejaky projekt a pro jeho splneni potrebujete vysledky nejake prace od jineho tymu. To, ze nakonec nestihnete termin a "omluva" je, ze oni nam to nedodali proste dlouhodobe nefunguje. Vasim ukolem v ramci rizeni projektu je se i domluvit...
Jj, jak "to prodat".
Jinak, ja chapu softskills v tom spatnem vyznamu jako neco, s cim napriklad uspejete u pohovoru, ktere delaji HR lidi, kteri problematice ne uplne rozumiTo jsou spíš vlezdozadku skills.
Jinak, ja chapu softskills v tom spatnem vyznamu jako neco, s cim napriklad uspejete u pohovoru, ktere delaji HR lidi, kteri problematice ne uplne rozumi. Takove lidi lze pomerne snadno detekovat. Je na to jednoduchy test - slovo "C mrizka". Lidi, kteri veci nerozumi a neumi pouzivat mozek, maji pocit, ze nevim, o cem je rec. Na druhou stranu, lide, kteri mozek pouzivaji, chapou, ze na pojmenovani veci nezalezi.No, nevím zda je to nejlepší příklad, ale chápu o co jde. Za tohoto předpokladu samozřejmě zcela souhlasím a další diskuse nemá moc smysl.
Tiskni
Sdílej: