Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME. Vypíchnout lze novou verzi 2026.1 přehrávače hudby Amberol (Flathub).
Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Blogy, diskuze.. zkrátka cokoli? Nejde mi tentokrát o obsah vašeho čtení, ale o to jak si ho vlastně ve své hlavě překládáte? Jako byste si četli sami nahlas? Nebo jako byste naslouchali debatě, do které si taky občas přisadíte?
Je pro vás také čtení integrální součástí existence? Tj. působí na vás stejně, či přinejmenším podobně jako živá mluva? Překládá se vám grafické zpracování čteného a použitá interpunkce do intonace a zabarvení čtoucího "hlasu"?
Bohužel do hlavy si nevidíme a naše reakce jsou výslednicí mnoha jiných životních zkušeností a prožitků, takže se mohu jen domýšlet jak druzí čtou.
Pro mne je čtení natolik životné (někdy si říkám bohužel), že prožitek z něj se dokáže zcela vyrovnat realitě. Možná díky tomu jsem mohl v dětství ukojit touhu po dobrodružství knihami a tak necítil potřebu cestovat. Dnes už dobrodružné knihy nečtu. Spíše čas od času nakounu do odborné literatury. Vlastně ani nevzpomínám kdy mě naposledy uchvátila nějaká kniha. Nemám moc chuť číst o problémech "obyčejných" lidí. Stačí mi má vlastní existence. Ale možná o to radši si teď po večerech čtu se synem pohádky - Rumcajse. Střídáme se s mamkou. Jeden večer ona, druhý já. Quido se sice vždycky zpočátku kroutí jak had, a chce si číst s mamkou ty knížky s obrázkama. Když ale začnem, tak ani nedutá a loudí jen další a další.
Pohádky V. Čtvrtka jsou úžasné. Vždy končí úspěchem klaďasů a jejich "fištrónu" a opakem dobra v nich není děs a hrůza. Apropos, také při čtení pohádek o Rumcajsovi, Mance a Cipískovi vnímáte v hlavě hlas p. Högra?
Nebo u Makové panenky p. Brodského? Nejspíš to bude deformace večerníčkama, ale příjemná.
Tiskni
Sdílej:
ozšířil bych tvou otázku ještě o jeden poznatek. Když čtete nezáživnej text, stává se vám že přečtete stránku a přitom myslíte na něco jinýho a pak ji musíte číst znova protože nemáte páru co v tom textu bylo?Jo jo, to se mi taky stává. Třeba se nad něčím zamyslím a najednou zjistím, že jsem na konci další stránky a vůbec nevím co se tam dělo. No a když čtu stejnou stránku už potřetí, tak to je dost mazec. Ale pokud mě nějaká knížka nezaujme už od začátku, tak ji většinou ani nedočtu. Navíc jsem se naučil celkem efektivně přeskakovat nezáživné pasáže. Přeskočení jednoho, nebo dvou odstavců stejně většinou nemá žádný vliv na děj. A o děj mi jde především. Příliš dlouhé a detailní popisy mě nudí. Jinak dcera je na čtení ještě hodně malá, my si zatím jen prohlížíme obrázky a poznáváme zvířátka
V duchu mi to vzdy predcita muj vlastni neutralni hlas, vlastne i kdyz pisu (tedy i ted
). Asociace s jinymi hlasy nemam. +zapojuju vizualni hlas. Tam se obcas uchyti treba postavy z filmoveho zpracovani nebo neurcite univerzalni postavy 
Mimochodem to s nezazivnym tewxtem se mi taky stava + mam odzkousen jeden pripad - precteni vsech dilu Pana prstenu za necele 2 dva dny (a Hobita k tomu). To uz pak clovek moc nevnima.
Chytlo mě to už v dětství a pak už nepustilo. Byly období, kdy jsem četl méně (Didactic M, první PC, první Linux
), ale od té doby co denně trávím hodinu a půl ve vlaku, tak zase čtu jednu knížku za druhou. Manželka chodí do knihovny, přibere pár knížek, které by mě mohlo zajímat a já si to tak přeberu. Nemá to moc těžké, můj oblíbený žánr je Sci-Fi, trochu fantazy, sem tam něco ze života.
Na vánoce jsem dostal dvě knížky ze série Duny, co mi ještě chyběly (Historie Duny: Křížová výprava strojů a bitva o Corrin). Už se těším až se k nim dostanu.
Pro mne je čtení natolik životné (někdy si říkám bohužel), že prožitek z něj se dokáže zcela vyrovnat realitě. Možná díky tomu jsem mohl v dětství ukojit touhu po dobrodružství knihami a tak necítil potřebu cestovat.Jsem na tom stejně, akorát to dětství mám v přítomném čase
Už drahnou dobu mám rozepsaný zápisek o tom, co mne teď bere v současné české literatuře, a že je o co stát. Musím s tím trochu pohnout.
Překládá se vám grafické zpracování čteného a použitá interpunkce do intonace a zabarvení čtoucího "hlasu"?Sám bych to líp nepopsal. Přesně tohle se u mě děje, teda pokud to nečtu jen zběžně odshora dolů
.
To si pro sebe čtu o jeden až dva odstavce dopředu před hlasitým čtenímFakticky? To máš teda pěkně velkej buffer
Musím se vždycky včas zarazit než přeteče a nebo si zakrýt text pod tím, co čtu, aby se mi ani nezačal plnit. To přetečení vypadá, alespoň pro ostatní, fakt divně.
Musím se vždycky včas zarazit než přeteče a nebo si zakrýt text pod tím, co čtu, aby se mi ani nezačal plnit.Co třeba zvednout hlavu a chvíli koukat na posluchače?
Třeba já bych čuměl, kdybys četla, mluvila a pak už jen mluvila a mluvila
Ale to jen takové dvě někdy i tři věty na konci stránky. Ty dva odstavce napřed čtu tak, že skáču očima tam a zpátky. Vždycky si zapamatuji tak půl věty a říkaje je zpaměti přečtu si další dvě věty. Všecko to je o ukazatelích
.
Další věc, kterou udivuji lidi okolo sebe, je že při čtení hýbu očima jen dolů a ne do stran. A knihy vracím někdy i během hodiny. Nebo tím, že jsem schopna číst nahlas naprosto plynně text, který mám před sebou položený vzhůru nohama.
.
číst nedá, to bych už v životě nezvládl nic jiného.
jsem schopna číst nahlas naprosto plynně text, který mám před sebou položený vzhůru nohamaTo je zvrácenost! Jedna známá plynně opakuje text pozpátku (po písmenech), ale jestli umíte půlku z toho, co jste tady popsala, pak se jdu bodnout, protože se mi právě zhroutily veškeré představy o tom, co je možné a co ne
No, zrovna to co jsi citoval, jsem si pro jistotu testovala, abych nekecala. Teď jsem si otestovala ještě rychlost a 667 slov z textu, který jsem si tak víceméně náhodně vybrala, jsem přečetla za 0:01:17,7. To je něco přes 8 slov za vteřinu. Takže za vteřinu přečtu cca jednu větu.
Existuje taková hra, kde na desetinu vteřiny blikne nějaké slovo a ty ho máš potom správně napsat. Myslím, že ještě sedmipísmená slova mi nedělala žádné problémy (šestipísmená určitě) a dostala jsem se i k desetipísmeným slovům.
Ten zbytek možná trochu přehání, ale o moc ne
. A nevykej mi, jsem ještě děcko i když je mi už 20
.
Kursz se nekonají. Musí se cvičit, cvičit cvičit. Nejlépe yačít již v raném dětství.
Tohle přece není učinná obrana, tohle čtu automaticky ani na to nemusím myslet.
Hmm, myslím, že začnu speed reading cvičit. Mně se to rozhodně hodí, mám jen trošku problémy s roztěkaností.