Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
Jaj jsem tu psal minule, pořídil jsem si stolní počítač s procesorem POWER9, konkrétně nejlevnější Blackbird a to ještě v akci.
On je nakonec docela fajn, jedna z mých největších připomínek směřovala k teplotám procesoru. K základnímu modelu (čtyřjádrový procesor) se totiž dá pořídit pasívní chladič a s ním má CPU obvykle celkem vysoké teploty (70-90oC) při běžném provozu. One se mi nakonec podařilo vhodnou kombinací 3 ventilátorů ve skříni a při běhu ne minimální frekvenci (kolem 2,4GHz) dosáhnout trvalého stavu 62-64oC, ale pokud bylo potřeba víc výkonu a vyšší frekvence, tak teplota stejně stoupala k 86oC a výš (při uvedené teplotě jsem vždycky radši takovéto aktivity ukončil...).
Protože mám z jiných zdrojů ověřeno, že větší chladič od Raptoru, s instalovaným ventilátorem, by měl CPU udržet na normálních teplotách, tak jsem se nakonec odhodlal k nákupu tohoto chladiče. Ono to nebylo zadarmo, ale za blbost (a snahu ušetřit) se platí, že.
A jak jsem dopadl? Pryč jsou relativně tiché starty stroje, protože po spuštění se dotyčný chladič rozjede naplno. Něco jako když v pokoji startuje proudové ledalo. Naštější je jen jednomotorové... Cca 4 minuty (inicializace servisního procesoru, kontrola hardware, neběhnutí PETITBOOTu) to člověk musí vydržet, ale pak už nastane ticho. Ventilátory (i ten na procesoru) se sice točí, ale ne nízkých otáčkách a prakticky nejsou slyšet (ano, zpočátku jsem strkal ucho do všech otvorů ve skříni a poslouchal, zda se uvnitř něco točí, nebo ne...).
Teploty na jádrech procesoru postupně dosáhnou 51-53oC a na těchto hodnotách už vydrží (modul RAM má teplotu ještě o dost nižší a ani žádný jiný senzor teploty nevrací vyšší hodnotu). Při plné zátěži se dá krátkodobě dostat přes 65oC (program sensors jako maximum hlásil 70oC). Ale ani v tomto stavu ten ventilátor nejede na moc vysoké otáčky, počítač je pořád velmi tichý.
Tenhle problém tedy považuji za vyřešený. Teď ještě na Fedoře přeložit Chromium a časem konečně vyzkoušet Void Linux.
Ale to musí počkat, teď na počítači potřebuji počítat...
Tiskni Sdílej:
Dělal jsem u serverů a rozběh na maximální otáčky při startu byl zdůvodňován, že se při vysokých otáčkách provádí vnitřní 'samočištění'. Zažil jsem, že se i několikrát reverzoval tah.
A nebylo jen u serverů, ale i běžných kvalitnějších kompů - DELL, HP..... Nikde jsem se však nedočetl o účinnost uvedené funkce.
Tady je to proto, že ještě asi není rozběhnuté a inicializované toPo pár sekundách už běží ten ARM, co je tam jako servisní procesor. A ten ty ventilátory monitoruje a ovládá (i za běhu halvního CPU). Takže je to nejspíš schválně.
Myslíš, že když na něco v místnosti fouká ventilátor, že to nemůže mít nižší teplotu, než vzduch v té místnosti?
V těch trubičkách by měla být kapalina, kterou CPU ohřívá, takže vlastně předává teplo a tím se chladí. A ventilátor zase ochlazuje tu kapalinu, takže jako by se odpařovalo, ne?
Nemyslel jsem, že se vypařuje. Napsal jsem, jako by se odpařovala.
Btw: v místnosti mám 22°C.
... tak těch 20-22 je podle mně špatný údaj.
Podle této recenze ta moje Noctua uchladí CPU v zátěži na 59,9°C. Takže v klidu je IMHO 20°C-22°C reálné.
zabalený do neprodyšného igelituNo hlavně tohle nikdo nedělejte. Takhle zemřel jeden youtuber, co se nechal zabalit do bublinkové fólie. Ono to přehřátí je dost rychlé a tělo je stavěno na to, že povrchem těla odchází většina tepla (a dýchání už to nezachrání).
What are vapor barrier liners? A VBL is a non-breathable material that does not permit the transmission of moisture through it. They are typically made of fabrics like silicone-impregnated nylon, polyurethane-coated nylon, or Mylar; and there are at least two multi-layer proprietary fabrics too. In a pinch a VBL could be made from a plastic trash bag or a foil balloon—I have done both; in essence, any material that does not “breathe” will work. VBL’s are available as articles of clothing—including socks, gloves, pants, jackets/shirts, and vests—and as sleeping bag liners. Later in this article I will address the pros and cons of the various VBL fabrics and forms.https://andrewskurka.com/vapor-barrier-liners-theory-application/ Asi to funguje, ale přijde mi to příliš ekl, než abych to zkoušel v praxi.
Vrať se do záklatky a stoupni si tam v horku před větrák, který sám o sobě TOPÍ. Potom se vyjdadřuj.Člověče... víš co je to fén, nebo horkovzdušná trouba? Když na něco budeš fučet vzduchem teplejším než je ta věc, tak ji to bude zahřívat, ne ochlazovat. Proto funěním nemůžeš procesor ochladit pod teplotu vzduchu a kvůli tomu, že je cosi jako přesnos tepla, který neprobíhá automaticky je team vždycky nějaký gradient, musí vždy mít běžící čip aspoň o několik stupňů vyšší teplotu než okolí. Aneb taky termodynamické zákony, perpetuum mobile a tak.