Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Tiskni
Sdílej:
Dovolím si doplnit co by se mohlo ještě hodit:
workspace_auto_back_and_forth yes - Jsem na ploše [1], zkratkou skočím na plochu [2], opětovným stisknutím zkratky se vrátím na předchozí plochu, tedy plochu [1].
force_display_urgency_hint 500 ms - okno vyžaduje pozornost, ale je na jiné ploše. Po přepnutí na plochu (mimochodem barevně zvýrazněná v seznamu ploch) si bude okno 500ms držet urgency hint (zvýrazněný rámeček), místo aby okamžitě po přepnutí na plochu zmizel.
A abych ušetřil dva pixely na šířku, tak používám ještě hide_edge_borders both 
Nevadí ti tolik závislostí na xfce? V podstatě máš stále xfce appky, akorát jiný DE. Pro mě byl jednou z motivací zbavit se velkých molochů. Sakura (nepodařilo se mi spolehlivně nastavit xterm) jako terminál, dmenu nevadí (ostatně program se dá vyhledat i na terminálu) apod.
Indikace nastavené klávesnice mám přes scroll lock ledku grp_led:scroll (přepínám jen mezi dvěma).
Ještě by se mohl někomu hodit skript na screenshot
#! /bin/bash
DATE=`date +%F_%T`
import -w root ~/Pictures/screenshots/${DATE}.png
a bind na klávesu:
bindsym Print exec ~/bin/scrshotpotom, pokud pracujete do noci, tak nastavení teploty barev monitorů:
exec --no-startup-id redshift -l 50:17
Nevadí ti tolik závislostí na xfce? V podstatě máš stále xfce appky, akorát jiný DE. Pro mě byl jednou z motivací zbavit se velkých molochů.Nevadí. Pokud bych se někdy porozhlížel po náhradě, pak spíše kvůli funkčnosti nebo konfigurovatelnosti. Xfce ostatně ani nepovažuji za velký moloch (ve srovnání s jinými DE; oproti samotnému i3 to moloch opravdu je, ale to není relevantní srovnání). Ono těch závislostí ostatně není tolik. Používám Thunar, xfce4-terminal a Orage. V článku zmíněný xfce4-appfinder sice mám pro strýčka příhodu nabindovaný, ale reálně jej nepoužívám.
Indikace nastavené klávesnice mám přes scroll lock ledku grp_led:scroll (přepínám jen mezi dvěma).
To je pěkný trik. Mně tato LED bohužel chybí (a současně je ta klávesa trochu z ruky).
Ještě by se mohl někomu hodit skript na screenshotNa to používám scrot. Ještě si s tím budu muset trochu pohrát, abych mohl jednoduše udělat screenshot všeho, jednoho okna, pouze výběru a případně ještě jen jedné plochy. Zatím jsem to řešil ručním voláním s patřičnými argumenty (kromě screenshotu všeho, na což mám také obdobný binding). Pro zajímavost zmíním, že první dva screenshoty do článku jsem musel pořídit z tty terminálu. Začínal jsem na jiném počítači s novou instalací a konfiguraci jsem tedy záměrně neměl (jinak by se zachycený dialog ani nezobrazil). Kouzelný trik tedy spočívá v příkazu:
chvt 7; DISPLAY=:0.0 scrot; chvt 2(za předpokladu, že X běží na tty7 a pracujeme z tty2)
potom, pokud pracujete do noci, tak nastavení teploty barev monitorů:To je přece nezbytnost i přes den!
$ exec --no-startup-id redshift -l 50:17 bash: exec: --: neplatná voľba exec: použitie exec [-cl] [-a názov] [príkaz [argumenty ...]] [presmerovanie ...]Nikdy som tak nenastavoval teplotu.
redshift -l 50:17. A tou teplotou se myslí pocitová teplota obrazovky pro danou geografickou polohu.
-l LAT:LON Your current location
-O
redshift -O 3700Ten parametr
-l tam mám právě z toho důvodu, aby se to nepokoušelo zjišťovat geografickou polohu z jiných zdrojů, ale natvrdo použilo polohu ČR (přibližně, většinou to mívám nastavené více na východ, ať je přechod na noční režim dřív).
V tomto vyčerpávajícím zápisku autor zatajil, že i3 organizuje okna do stromů. Vrcholem stromu je plocha, ta obsahuje kontejnery, kontejnery mohou obsahovat další kontejnery a jako uzel teprve okno, které jediné je vidět. Z (některých) kontejnerů je vidět onen postranní pruh, který naznačuje, kde se otevře další okno. Klávesové zkratky po pohyb mezi okny a pro přesun oken prochází právě onen strom. To občas vede k neintuitivním výsledkům, či krkolomným postupům.
Například na počátku zápisku zmiňované otevírání třetího okna: První přes celou plochu, druhé napravo do půlky kontejneru, třetí opět napravo do třetiny téhož kontejneru.
+-+-+-+ |1|2|3‖ +-+-+-+
Chci-li ale třetí okno dospod, autor doporučuje na druhém okně změnit směr vytváření oken na vertikální a výsledkem je třetí okno pod druhým, ale již nikoliv pod prvním. Důvod je ten, že ona klávesová zkratka ve skutečnosti vytvoří vertikální kontejner na místě druhého okna a druhé okno přesune do něj:
+-+-+
|1|2‖
+-+-+
↓
+---+---+
| |+-+‖
| 1 ||2|‖
| |+=+‖
+---+---+
↓
+---+---+
| |+-+‖
| ||2|‖
| 1 |+-+‖
| ||3|‖
| |+=+‖
+---+---+
Kdybychom ale chtěli třetí okno pod první i pod druhé, tak je třeba se nejprve přepnout z druhého okna na jeho rodičovský kontejner (který zahrnuje obě dvě okna), což se dělá zkratkou modifikátor + A, i3 zvýrazní obě okna, pak změnit směr vytváření oken na vertikální, což ve skutečnosti vytvoří vertikální kontejner na místě původního horizontálního a původní horizontální kontejner s oběma okny přesune do nového vertikálního. Nové okno se tudíž umístí do vertikálního kontejneru pod horizontální kontejner s původními okny:
+-+-+ |1|2‖ +-+-+ ↓ +=+=+ ‖1‖2‖ +=+=+ ↓ +-----+ |+-+-+| ||1|2‖| |+-+-+| +=====+ ↓ +-----+ |+-+-+| ||1|2‖| |+-+-+| +-----+ | | | 3 | | | +=====+
Z uživatelského hlediska je to náročné ze dvou důvodů: Dost úkonů na vytvoření jednoho okna a i3 tak nějak tyto kroky nevizualizuje (na rozdíl od toho, jak jsem to vykreslil zde). Takže během úkonu si musí člověk v hlavě držet kontext a před úkonem si „spočítat“, jak vypadá strom, jinak výsledkem bude něco jiného, než chtěl. A to se stává bohužel dost často. Typického uživatele i3 poznáte tak, že když po něm něco chcete ukázat, což by mělo obnášet spuštění nového terminálu, tak takový uživatel nejprve několik sekund přemýšlí (aby zjistil, odkud bude nejlepší vytvořit terminálové okno), pak spustí terminál (který se zobrazí na naprosto nevhodném místě), pak několik sekund zuřivě buší do klávesnice a okna lítají po obrazovce (to se snaží navigovat stromem na správné místo) a nakonec přesune terminál na novou plochu (kde nic nepřekáží) a vítězoslavně prohlásí: „Můžeme.“
Neberte jako útok na i3 a jeho uživatele. Spíše jako kritickou reflexi, neboť sám jsem jeho uživatelem.
+-+-+-+ |1|2|3‖ +-+-+-+Chci-li ale třetí okno dospod,
Aby to nepůsobilo tak negativně, tak v tomto případě lze třetí krajní okno, snadno přesunout dolů pod obě jediným příkaz pro přesun okna dolů. Posunujeme-li oknem kolmo proti orientaci kontejneru, i3 jej vytrhne z aktuálního kontejneru, nahradí aktuální kontejner kolmým, a původní kontejner a vytržené okno přesune do nového kontejneru v opačné orientaci udané směrem přesunu. Tedy úkon na jednu klávesovou zkratku. (Horší je chtít okno vrátit zpět a ještě horší zasunout vnější okno z někam do hlubší struktury.)
Typického uživatele i3 poznáte tak, že když po něm něco chcete ukázat, což by mělo obnášet spuštění nového terminálu, tak takový uživatel nejprve několik sekund přemýšlí (aby zjistil, odkud bude nejlepší vytvořit terminálové okno), pak spustí terminál (který se zobrazí na naprosto nevhodném místě), pak několik sekund zuřivě buší do klávesnice a okna lítají po obrazovce (to se snaží navigovat stromem na správné místo) a nakonec přesune terminál na novou plochu (kde nic nepřekáží) a vítězoslavně prohlásí: „Můžeme.“I to se občas stává. Vzhledem k tomu, že osobně používám vesměs stále stejné jednoduché layouty, tak už se mi to naštěstí tolik nestává. Snadný způsob, jak se spálit, je pro mě míchat uvnitř stromu více druhů kontajnerů (tiling / tabbed / stacked). Toho jsem se v počátcích užívání i3 hodně zalekl, ale pak jsem zjistil, že to vlastně moc nepotřebuji. Ještě bychom mohli zmínit, že výše uvedený strom je možné uložit. V případě opakovaného používání složitějšího layoutu si tedy lze trochu práce ušetřit.
Jak si to poradí s laptopem? V různých grafických prostředích jsme měl problémy s trivialitami jako uspávání/probouzení, nastavení jasu apod. Nakonec v Gnome to nějak funguje a jsem příliš líný nastavovat všechno od píky.Všechno je na uživateli. Se suspendem ani probouzením by snad neměl být problém (viz i3lock zmiňovaný v textu), pokud to funguje i jinde. Ohledně nastavení jasu, pokud to nebude fungovat samo, se lze inspirovat např. zde.
Opravdu ti vyhovuje nastavení klávesnice per okno? Mně se osvědčuje mít nastavení globální a přepínat podle jazyka, ve kterém zrovna pracuji, nezávisle na aplikaci. Podmínkou je dobrá mapa české klávesnice, jinak se člověk z toho Z/Y, § a různých jiných znaků na špatném místě dočista zblázní (zlí jazyci tvrdí, že se tak již stalo).Ano. Používám takřka výhradně anglickou klávesnici. Výjimkou je psaní textů v češtině, což jsou typicky ojedinělá okna. Při přepínání mezi okny pak nemusím ještě ručně přepínat layout. S úplně odlišným layoutem (qwerty vs. qwertz apod.) nemám problém. Pokud se přepnu z okna, kde mám nastavenou českou klávesnici, do okna, kde mám anglickou, prostě začnu psát ty stejné znaky jinými klávesami. Doslova vůbec nad tím nepřemýšlím a píšu i docela rychle. Asi jsem v tomhle nějaká výjimka. :) Každopádně, pokud to někomu nevyhovuje, stačí zakomentovat spouštění daemona kbdd. Všechno ostatní by pak mělo fungovat stejně, jen s tím rozdílem, že se klávesnicový layout bude přepínat pro všechna okna.
/etc/systemd/logind.conf zřejmě odkomentovat (nebo přidat) řádek:
HandleLidSwitch=suspendZamykání vyřešil vlastní systemd službou. Jinak by to asi mohlo jít přes acpid.
V různých grafických prostředích jsme měl problémy s trivialitami jako uspávání/probouzení, nastavení jasu apod.Mně uspávání ani jas mi desktop neřeší. Uspávám zadáním
sudo pm-suspend a na jas mám skript, který přečte /sys/něco/brightness, číslo zvýší nebo sníží, a zapíše ho tam zpátky. To má výhodu v tom, že si můžu nastavit vlastní velikost kroku, resp. obecně aby to fungovalo tak jak by člověk čekal (exponenciálně a jak moc).
V první řadě jsem chtěl klikátko na nastavení sítě:
exec --no-startup-id nm-applet
# tray_output primary