Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Jak víme, nálady jsou nakažlivé. Pokud pracuji v jedné místnosti se dvěma fandy do malých počítačů, byla to jen otázka času, kdy i já začnu uvažovat, jak postavit mrňavý počítač, na kterém by běžel Linux a tudíž by bylo možné přesně určit, co všechno má umět a jak se má chovat.
Už samotné vybírání a shánění komponent je zajímavá činnost; skoro bych ji označil za zábavnou, tedy alespoň dokud se jen probírám webovými stránkami a zkoumám, jaké zajímavé součástky a hotové díly se vyrábějí. Zábava se trošičku vytrácí ve chvíli, kdy si uvědomím, že:
Pokud tento projekt někdy přejde z teorie do praxe, budu samozřejmě informovat, jak to dopadlo. (Na druhé straně prosím nebuďte zklamaní, když se to nakonec vůbec neuskuteční - to bohužel potkává většinu mých projektů, počínaje kosmickou lodí na sifonový pohon, kterou jsem navrhoval někdy v 5. třídě základní školy).
Uvažoval jsem i o alternativním provedení založené na některé z karet VIA; ty se samozřejmě dají mnohem lépe sehnat (mají je v Alzáči). Výhodou by byla kompatibilita s Intely a tudíž snadný vývoj SW; pravděpodobně by ovšem měly větší spotřebu a jejich integrovaná grafická karta vypadá celkem záludně.
Tiskni
Sdílej:
Uvažoval jsem i o alternativním provedení založené na některé z karet VIAProblémem těchto karet je, že nejsou zrovna kapesní. Nevím o tom, že by některá byla menší než 120 x 120 mm, což přesahuje velikost běžné kapsy.
Nejnovější karty od VIA, založené na procesoru Luke, už jsou opravdu maličké - například tato (dostupná na Alze).No, pořád tam vidím oněch 120 x 120 mm - a podle velikosti konektorů bych tomu údaji docela věřil
Navíc je třeba uvažovat také velikost displeje, která je limitujícím faktorem skoro víc než ta deska - displej, který je menší než řekněme 10x9 cm, je pro mne nepoužitelný, protože písmenka jsou na něm tak mrňavá, že bych potřeboval lupu.Já bych za optimální velikost považoval tak 8 x 6 cm (velikost displeje, čili celý přístroj tak 9 x 7 cm). To je dostatečně velké na koukání, ale současně dost malé, aby se to vešli do kapsy.
přece jen je to z druhé ruky a to doručení je také dost komplikované.O tomhle bych si dovolil polemizovat. Momentálně jsem v situaci, kdy jsem u iPAQ 4150 puknul displej a jsem nucen shánět LCD. V Autocontu mi jej coby autorizovaný servisní partner nabídli za 5100,- včetně práce a na eBay mne vyjde při nákupu z Hong Kongu vyjde na cca 2100,- se vším všudy (LCD + poštovné + DPH + clo). Z USA je to o trochu dražší kvůli vyššímu poštovnému. Vyměním si ho sám. eBay není zdaleka jen aukční server, kde koupíte jen věci z druhé ruky. V současné době je to spíše takové obrovské tržiště se spoustou stánků, kde koupíte cokoli. A to jak nové věci, tak i použité.