Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Dneska místo popisování co se mi všechno stalo nestalo zkusím popsat strastiplnou cestu instalace a konfigurace pure-ftpd na (X-K-Ed)Ubuntu. Můžete to brát jako návod pro Linux newbie.
Když jsem na linuxu začínal tak jsem jako FTP server využíval proftpd. Obsahuje ho každá slušná distribuce, docela jednoduše se konfiguruje a spravuje. Obsahuje taky prográmky na monitorování a vůbec všechno co má slušný FTP server obsahovat. Jeho jediná nevýhoda je docela strojově a i humáně nepohodlná konfigurace. Pravda, podporuje MySQL databázi, ale já mám radši konfiguráky.
Dneska tedy padla volba na pure-ftpd. Nejdříve jsem zavítal na web projektu a prostudoval dokumentaci. Největší sílu vidím u pure-ftpd ve virtual userech, ale o tom až dále. Pokud Vás pure-ftpd zaujal tak jako mě tak můžeme pokračovat magickou formulí:
sudo apt-get install pure-ftpd
Po instalaci balíčku musíme zprovoznit naše virtuální usery. Virtuální user (dále jen VU) je uživatel, který nemá účet v samotném systému, ale pouze na FTP, takže nemusíme nikde nastavovat shelly a podobné věci. Pokud se chystáme na nějaký komunitní server je to ideální volba, protože má velice jednoduchý konfigurační soubor, kde jsou hodnoty oddělený pouze středníkem. Každému uživately můžeme nastavit jeho ratio, kolik může stahovat a kolik uploadovat, jakou má mít složku a další kupu zajímavých věcí. Problém u (X-K-Ed)Ubuntu je takový, že standardně nejsou virtuální useři zapnutí. Resp. jsou, ale díky tomu, že instalační script "zapoměl" na jeden symlink tak nefungujou. Musíme proto z /etc/pure-ftpd/conf/PureDB udělat symlink do /etc/pure-ftpd/auth/50pure. Tím vnutíme pure-ftpd soubor s usery. V konsoly to vypadá nějak takhle:
cd /etc/pure-ftpd/auth sudo ln -s ../conf/PureDB 50pure
Je to opsané z ubuntu fóra a dalo mi asi 2 hodiny než jsem se k tomu dopídil.
Standardně se k pure-ftpd můžeme přihlásit jako uživatel našeho systému. Tyto ftp účty jsou vytvářeny automaticky a pokud Vám stačí není nutné pokračovat ve čtení dále.
Teď můžeme restartovat náš FTP server...
sudo /etc/init.d/pure-ftpd restart
...a vrhnout se na konfiguraci.
První na co se sběžně podíváme je přidávání usera. Pro práci s uživateli slouží prográmek pure-pw. Dokáže přidávat, upravovat, mazat a zobrazovat informace o uživateli. Pokud do konsole napíšeme jméno tohoto prográmku vyjede nám nápověda podle které se dá nastavení udělat vcelku v pohodě, ale to základní si ukážeme.
Nejdříve musíme do systému přidat jednoho uživatele jehož práva budeme dávat našim virtuálním userům. Těch uživatelů může být víc, ale pro jednoduchost budu používat jednoho. Tomuto uživateli by jsme měly dát do parametru shell prázdný soubor, aby se na něj nikdo nemohl přihlásit přes ssh. Jde nám jen o práva. Takže začneme s tim shellem.
sudo dd if=/dev/null of=/bin/void sudo chmod 775 /bin/void
Přes dd vytvoříme nulový soubor a dáme mu práva ke spuštění. Pak ještě náš nový shell přidáme do /etc/shells třeba takto:
sudo nano /etc/shells a na konec přidáme /bin/void
Teď když máme shell tak vytvoříme uživatele (je jedno jaké si zvolíte jméno, já použil myftp):
sudo adduser myftp --shell /bin/void
a vyplníme k němu potřebné informace. Teď už můžeme přidávat naše virtuální usery. Přidávání se realizuje asi takto:
sudo pure-pw useradd login -d /home/login -u myftp
Toto nám vytvoří uživatele s určitým loginem a home direm. Pokud použijeme -d tak se použije tzv. chroot a při přihlášení se uživatel nedostane za hranice své složky. Pokud použijeme -D tak má uživatel práva jako uživatel myftp včetně přístupu na disk. Přepínač -u slouží k určení, která že to práva má virtual user používat. Existuje asi 30 dalších přepínačů nastavujících různé omezení včetně maximální velikosti složky nebo maximální rychlosti odesílání či příjmání dat. Po odeslání tohoto příkazu se Vás systém zeptá na dvakrát na heslo.
Editace uživatelů funguje podobně jako přidávání. Tak nejdřív příklad:
sudo pure-pw usermod santa -d /home/novy_adresar
Tento příkaz změní home dir uživatele santa na /home/novy_adresar. Podobně se dají nastavit další parametry.
sudo pure-pw passwd santa
Tento příkaz pro změnu změní uživately santa heslo. Pokud se nám uživatel santa přestane líbit tak ho vymažeme:
sudo pure-pw userdel santa
Pokud potřebujeme zjistit informace o uživateli santa tak použijeme:
sudo pure-pw show santa
Samozřejmě než ho vymažeme :)
Pokud jsme udělaly všechny změny, které jsme chtěly tak je potvrdíme (Nemusíme restartovat server!):
sudo pure-pw mkdb
Jako základní návod na vytvoření vlastního FTP server si myslím, že to postačuje. Pro jakékoli další nastavování bude nutné kuknout do manuálu nebo homepage projektu, kde to je moc pěkně popsané včetně návodů (v angličtině). Nebo mi napsat na cx@jabber.cz .
Nakonec pár linků:
Ubuntu fórum pure-ftpd dokumentace pure-ftpd homepage a můj blog :)
Tiskni
Sdílej:
sudo touch /bin/void, ked uz tuto zbytocnost s dd by niekto robil.
sudo dd if=/dev/null of=/bin/voidAle zato tam neni zbytecnej
Tu by snad stacilosudo touch /bin/void, ked uz tuto zbytocnost s dd by niekto robil.
cat...