Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Nechci tady rozebírat morálku, o té se už napsalo dost jinde. Chci se zaměřit na popis problému z pohledu běžného občasného konzumenta hudby
V debatě o celé věci pirátství se věnuje až podezřele málo pozornosti několika faktům:
A ani DRM, ani jiné pokusy tomu nezabrání. Nástup kopírování přišel už s příchodem MC (a VHS), tedy technologií, které umožnily levné kopírování a sdílení obsahu - na svou dobu samozřejmě. Začátky to byly těžko postřehnutelné, protože tyto technologie zároveň dostaly audio/video přehrávače do míst (domácností), kde dříve byly maximálně rádio/televize a tedy současně narostlo množství potenciálních kupců na jedné straně a zároveň množství kopií bylo omezené kvůli ztrátě kvality při každé iteraci kopírování
Další zlom přišel s CD-R a mp3. Naráz nebyl omezený počet kopií a díky mp3 se pak na médium vešlo mnohem více hudby naráz. Zhruba od této doby začaly klesat zisky hudebních vydavatelství - dávno před masovým příchodem sdílení po Internetu. Nástup vysokorychlostního Internetu pak tento trend jenom urychlil - tedy alespoň v našich podmínkách, kde Společnost Proti Telefonování (dvakrát přejmenovaná) proti jeho šíření dělala, co mohla. :)
Historie myslím dost známá. Po rozprášení zcela centralizovaného Napsteru nastoupily částečně centralizované technologie jako KaZaA, Direct Connect a postupem času čím dál víc BitTorrent. Myslím si, že ani zkriplení Internetu podle francouzského návrhu na tom nic nezmění, sdíleči a stahovači si opět najdou jiné, méně centralizované a méně sledovatelné cestičky. Kdo ví, třeba se začne P2P provoz mohutněji maskovat jako HTTP, stoupne oblíbenost TORu, atd. Soud s provozovateli jednoho vyhledávače torrentů dává zhruba podobný smysl, jako zastavit řeku vhozením jednoho šutru do koryta. I když bude dost velký na to, aby řece přehradil další cestu, voda si najde jinou cestu a poteče dolů dál... A i kdyby se povedlo Internet totálně zkriplit tak, aby to opravdu nešlo, vrátí se vývoj o 10-15 let zpátky. Kopie se opět budou šířit po přenosných médiích.
Toto pro hudební průmysl nevypadá moc dobře. Nicméně další okolnost jim dává vcelku slušnou šanci na kšefty:
Ano, přesně tak, i to má své náklady. Je potřeba si většinou nainstalovat software pro stahování a něco nasdílet (neplatí pro BT), vyhledat to, co chci, a na nějakou dobu si znepoužitelnit linku. A to čím víc je linka asymetrická, tím větší znepoužitelnění. Zajímavé je, že filmový průmysl už toto pochopil a přizpůsobil se pomocí několika jednoduchých opatření:
Jsem zvědavý, kdy někdo z major label toto okopíruje a přinese službu, pomocí které bude možné si bez zbytečných obezliček a otravností (hlavně DRM otravující pouze platící zákazníky) si koupit cokoliv z jejich produkce. Jednu z cest ukázaly společnosti Apple a EMI. Nicméně furt tam jsou dvě zbytečné obezličky v podobě nutnosti údajů o platební kartě (proč nestačí pajpalí účet?) a nutnosti nákupu přes program i-Tunes.
Ještě příklad z reálného světaTM: chci si stáhnout řekněme nějakou písničku z cyklu Live From Abbey Road od Manu Chaa, lhostejno zda s videem nebo bez. Zeptám se gůglu. Ten mi v prvních deseti výsledcích vyplivne dva odkazy na TyTrubko, tři oznámení, že tehdy a tehdy v tom a tom díle MC vystupuje, jeden odkaz na fanouškovské fórum, dva odkazy na torrenty a dva odkazy na další videa. Výsledek? Jednoduchý: nikdo moje peníze nechce, tak proč bych je měl někomu cpát?
Tiskni
Sdílej:
Hlavně by se měli snažit už konečně vymyslet protokol či mechanismus, který by minimalizoval datové toky proudící přes Internet patřící právě sdílení. Vždyť furt každý stahuje to stejné. A pomalu mě to začíná už srát.
tak ho vymysli kdyz ses tak chytrej a nasranej vole....
Tohle přece řeší komunitní* servery/P2P – nejdřív se koukneš na nejbližší (protože je to rychlejší) a až když to tam není stahuješ odjinud.
*) koleje, paneláky, komunitní wifi
Jen dva malé přípodoteky. Ten první - trh s CD nosiči nebyl vlastně stabilizován nikdy a hlavně ze začátku byl hnán potřebou uživatelů upgradovat klasické gramodesky (zajímavé je, že tehdy se o licencích na obsah cudně mlčelo). Takže mluvit o nějakých poklesech u CD je strašně ošemetné, protože se bavíme o poklesech vlastně vůči jakému stavu?
Je tedy docela dobře možné, že hudební vydavatelství přinejmenším částečně pláčou na špatném hrobě (a vědí o tom!).
A ten druhý - opatrně s adorací levných filmových DVD, zdaleka ne všechno je touto cestou vydáváno a zdaleka ne všechno, co takto vyjde, má kvalitní zpracování, jakkoliv je bez debaty, že oproti přístupu hudebního průmysl je to jednoznačný krok vpřed.
Zajimalo by me, proc neudelaj sluzbu podobnou privatnim torrentum. Zaplat $10 na mesic, stahuj si zde cokoliv najdes, navic vam budeme dodavat nove filmy, novou muziku, atd,
Sam bych si takovy service koupil hned. Ted si treba platim E99 za motogp.com. Jsem spokojeny, protoze mam vse to co potrebuju a je to za rozumnou cenu.
Myslim, ze je lepsi zlegalizovat to co se deje, nez jit proti proudu, protoze to se jim stejne nepovede.
Ja nechci chodit do kina a nechci si kupovat DVD. Myslim, ze to jsou prezitky. Kino mam doma, media vyhradne na NFS.
Nebo uz by alespon mohli zacit, prodavat licenci na media, misto toho aby si clovek koupil CD, a kdyz ho poskrabe, tak musi koupit novy. Chci licenci na film, pisnicku, atd. Pak si ja rozhodnu, jestli si to stahnu, nebo koupim DVD, atd.
O co se ted snazi je absolutne prahistoricky.
Hlavně bych vůbec neřešil vydavatelské subjekty – to je typ firmy, který vzniknul v určitém čase, za určitých okolností, protože byly potřeba – a firmy vznikají a zanikají, tohle je normální… Na fňukání vydavatelů tedy nemá cenu se ohlížet – spíš má smysl se zabývat tím, jestli máme dostatečně kvalitní hudbu, umělce – a jestli tito umělci dostávají za svoji práci spravedlivě zaplaceno – resp. nelze posoudit, co je spravedlivá odměna a co už ne, ale lze posoudit, jestli je někdo okrádá. Distribuční řetězec mezi umělcem a spotřebitelem se bude pravděpodobně zkracovat a možná z něj vypadnou klasická vydavatelství.
Hm, takové CD za 25 Kč v trafice a u pokladen *marketů, bych si i koupil, podle toho, jak by se teda trefovali do mých oblíbených žánrů.
Asi tak --- v hudbě je výrazně větší žánrová pestrost (a specializace lidí na jednotlivé žánry) oproti filmovému průmyslu.
Bohužel vyřešit hudbu jako filmy nejde. U stahování filmů jsou přeci jen větší náklady, déle to trvá. Mp3 je v cukuletu.
Spíš si myslím, že tohle nikdo tohle století nevyřeší. A na co lidé zapomínají, ani to nikdo vyřešit nechce. Vydavatelé jenom chtějí co nejdéle udržovat zlatý důl. Vědí, že to nepůjde věčně, ale teď se hoduje, tak jaképak copak? Po nás potopa. Zatím to teče, tak dokud to poteče, budeme bojovat. Máme peníze, lobby a korupce funguje. Teď prodloužíme autorská práva z 50 na 75 let, tu si zajistíme 30% veškerého obratu prázdných médií, disků, tiskáren, copak je to málo peněz? A budeme dál roztáčet tu spirálu dokud to půjde a bude to sypat. Máme prachy, a to v kapitalismu je někdy víc, než spravedlnost, právo, logika, zájem většiny, umění, kultura.
Copak nechápete, že vydavatelé se budou držet zuby nehty, co to jde. Jim nejde o hudbu, jim jde o zisk. A lidé se zase zuby nehty budou bránit tomu, aby si všechno kupovali a přistoupili na torchu šáhlá pravidla hry vydavatelství. Obě strany vědí, že to nejde. Vydavatelstvím je také jasné, že jejich pravidla jsou neudržitelná, ale jim stačí jen pořádný proud peněz. Jim primárně nejde o to, aby se nekopírovala hudba, jim primárně jde o to vydělat.
Vydavatelství mají peníze, aby se u koryta udržela ještě hodně dlouho a ještě hodně dlouho lobovala za drakonické zákony, podmínky, kontrolu internetu, atd.. A běžní lidé zase nemají moc s tím něco udělat. Jsou jediné dvě cesty, jak s tím hnout. První, pravděpodobná – jet tak dlouho, až se to stane tak neudržitelnosu katastrofou, že v nastálé totální krizi autorských práv to bude třeba krizově vyřešít – a to bude mnoho let trvat. Druhá, málo pravděpodobná je řešení Gándhího – tisíce a tisíce lidí denně by se hlásilo na policejních stanicích, a přiznali by se k porušování autorských práv a tento proud lidí by neustával po měsíce. Pak by se takové zákony staly neudržitelnými a bylo by nutné je okamžitě změnit, jinak hrozí zhroucení země, ekonomiky a dalšího. Ovšem to v době globalizace by muselo být trochu větší, takže to pomiňme.
Spíš si myslím, že tohle nikdo tohle století nevyřeší.Představte si, že žijete v roce 1909 a rozumujete o tom, co se asi tak stane do konce 20. století
A budeme dál roztáčet tu spirálu dokud to půjde a bude to sypat. Máme prachy, a to v kapitalismu je někdy víc, než spravedlnost, právo, logika, zájem většiny, umění, kultura.To není "někdy víc", to je sama podstata kapitalismu jako systému: kapitalismus přestává fungovat, když si nikdo nechce půjčovat peníze s perspektivou, že díky tomu vydělá ještě víc peněz. Cílem v kapitalismu není uspokojení nějaké potřeby (najíst se, ochránit se před mrazem) neboli tvorba hodnot, to je jen takový vedlejší efekt virtuálního zhodnocování virtuálních vlastnických práv, kterému říkáme vydělávání peněz. Přesněji řečeno kapitalismus neuspokojuje potřeby tělesné, ale mentální, kteréžto se pro praktické potřeby "zhmotňují" do podoby peněz. (To je taky problém komunistických ideologů, kteří chtěli kapitalismus vyřešit všeobecným uspokojením tělesných potřeb: až všichni všechněm všechno dáme, budeme všechno mít dohromady - tůdle! Člověk holt není mluvící zvíře.) Až stejně efektivně a univerzálně zhmotníte ideje (mentální obsahy) jako je spravedlnost, právo, logika (asi myslíte zdravý rozum), umění... něčím jiným než penězi, tak vyhrajete. Dřív ne.
Představte si, že žijete v roce 1909 a rozumujete o tom, co se asi tak stane do konce 20. století
Problém je, že já nežiju v roce 1909, ale v roce 2009. V roce 1909 bych si netroufal vývoj odhadnout jinak, než velký technický pokrok. Ale to se v tomto stoleté (kromě rozvíjení už existujících nápadů) stane s daleko menší pravděpodobností. Proč? Celebrity minulého století jsou vědci, fyzici, objevitelé. Celebrity tohoto století jsou herečky, které mají krásná prsa, případně konexe. Celebrity dneska dělá marketink, ne přínos lidstvu.
To není "někdy víc", to je sama podstata kapitalismu jako systému: kapitalismus přestává fungovat, když si nikdo nechce půjčovat peníze s perspektivou, že díky tomu vydělá ještě víc peněz.
Ne, tohle je jenom zvrhlá forma kapitalismu. Problém je, že pokud jsou peníze a trh na prvním místě a nic nad tím, tak se to s pravděpodobností 100% zvrhne do této zvrhlé formy.
Cílem v kapitalismu …
Ono je vlastně úplně jedno jak dnešní situaci nazveme. Já myslím, že jakýkoli společenský směr vede do katastrofy, pokud se bere nekriticky, a je úplně jedno, jestli je to kapitalismus, komunismus, atd.. Podstata zkázy těchto směrů je v tom, že posadí na oltář nějakou hodnotu jako nejvyšší božstvo a v jeho jménu pak udělá cokoli. V kapitalismu jsou to peníze, v komunismu lid, atd..
Až stejně efektivně a univerzálně zhmotníte ideje (mentální obsahy) jako je spravedlnost, právo, logika (asi myslíte zdravý rozum), umění... něčím jiným než penězi, tak vyhrajete. Dřív ne.
Vyhrajete nějaký čas. Než se zase začnou dělat blbosti ve jménu spravedlnosti, pravdy, logiky.
I tyhle věci se dají posadit na oltář a udělat si z toho závislost. Jsou lidé, kteří jsou schopni lynčovat toho kdo jim zalhal – existuje určité malé procento žen, které lež najdou naprosto všude, do seznamek píší, že nesnáší lež a faleš – to už je nemocná závislost – taková jiná forma žárlivosti.
Možná budu vypadat jako neivní blb, ale pokud nejvyšším cílem nebude láska, vždy se to zvrtne do háje.