V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
B <- A+B
B <- B-A
B <- B+A
B <- B-A
B <- B+A-A
Jak mu můžete tuhle "anktetu" sežrat?
A počítá se od nuly nebo od jedné?
#include <iostream> int main () { int A = 5; int B = 7; A=A+B; B=A+B; B=B-A; A=A-B; std::cout << A << std::endl; std::cout << B << std::endl; return 0; }Výstup: 5 a 7
#include <stdio.h> void f(void) { int x=5, y=7; x+=y, y+=x, y-=x, x-=y; printf("%d%d\n", x, y); }a i prostá mysl postaršího gcc odhalí pravdu v celé její velikosti:
f: subl $16, %esp pushl $7 pushl $5 pushl $.LC0 call printf addl $28, %esp retVoilá!
#!/usr/bin/env python A, B = 5, 7 A += B B += A B -= A A -= B print "A = %d" % (A) print "B = %d" % (B)
#include <stdio.h> void f(void) { int x=5, y=7; x+=y, y+=x, y-=x, x-=y; printf("%d%d\n", x, y); }jo tak to taky jde
dc
(setq a 5) (setq b 7) (setq a (+ a b)) (setq b (+ a b)) (setq b (- b a)) (setq a (- a b)) (format t "A= ~D, B= ~D~%" a b)
(setf a 5 b 7 a (+ a b) b (+ a b) b (-b a) a (- a b))a v repl třeba
(values a b)
$ echo "5sa7sblalb+salalb+sblbla-sblalb-salaplbp" | dc 5 7
octave:1> A=5;B=7;A+=B;B+=A;B-=A,A-=B B = 7 A = 5... se svou troškou do mlýna ...
super jazyk. Ulohu resi:
+++++>+++++++[->+<]>[-<+<+>>]<<[->+>+<<]>>[-<<+>>]<<[->->+<<]>>[-<<+>>]<[->+<]>[-<+<->>]
Pocet plusu na zacatku je A a B.
Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook? Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook. Ook! Ook? Ook! Ook! Ook. Ook? Ook. Ook. Ook? Ook. Ook? Ook! Ook. Ook? Ook! Ook? Ook! Ook! Ook? Ook. Ook. Ook. Ook? Ook. Ook. Ook. Ook. Ook? Ook. Ook? Ook? Ook! Ook? Ook. Ook? Ook. Ook! Ook? Ook! Ook! Ook. Ook? Ook. Ook. Ook. Ook? Ook. Ook. Ook? Ook. Ook? Ook. Ook? Ook! Ook. Ook? Ook. Ook? Ook! Ook? Ook! Ook! Ook? Ook. Ook? Ook. Ook. Ook. Ook. Ook? Ook. Ook? Ook? Ook! Ook? Ook. Ook? Ook. Ook! Ook? Ook! Ook! Ook. Ook? Ook! Ook! Ook. Ook? Ook. Ook. Ook? Ook. Ook? Ook. Ook? Ook! Ook. Ook? Ook. Ook? Ook! Ook? Ook! Ook! Ook? Ook. Ook? Ook. Ook. Ook. Ook. Ook? Ook. Ook? Ook? Ook! Ook? Ook. Ook! Ook? Ook! Ook! Ook. Ook? Ook. Ook. Ook? Ook. Ook? Ook! Ook. Ook? Ook! Ook? Ook! Ook! Ook? Ook. Ook. Ook. Ook? Ook. Ook! Ook! Ook. Ook? Ook. Ook? Ook? Ook!Jinak jsem teda použil brainfuck2ook convertor
#!/usr/bin/env python import sys trans = { '>' : 'Ook. Ook?', '<' : 'Ook? Ook.', '+' : 'Ook. Ook.', '-' : 'Ook! Ook!', '.' : 'Ook! Ook.', '[' : 'Ook! Ook?', ']' : 'Ook? Ook!' } for bfcode in sys.argv[1:]: for ch in bfcode: print trans[ch],
A=5; B=7; A ^= B; B ^= A; A ^= B;
Musite machrovat primerene. Koli lidi by asi pri prijimackach vypadlo na tom, ze nevedi co to je XOR?
a = a - b; b = a + b; a = b - a;
Tiskni
Sdílej: