MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Krátká úvaha o smysluplnosti aRts.
V této krátké úvaze se chci zamyslet nad užitečností a smyslem aRts - nebo vlastně všech podobných zvukových serverů.Mám zvukovou kartu Creative SB Audigy Player. Podporuje HW mixování, takže nepotřebuju žádný dmix - u dsnoop si nejsem 100% jist, ještě jsem ve více aplikacích naráz nahrávat nezkoušel.
Nemám problém mít puštěné zároveň aplikace používající ALSA a aplikace používající OSS. Jediným problémem je aRts. Nevím co dělá, ale když běží artsd, tak ve žádných OSS aplikacích nejede zvuk - v ALSA jede OK.
Výsledek: aRts dělá potíže.
S ALSA mi skvěle chodí MIDI. Dal jsem si loadování soundfontu při startu systému, takže je to teď simple jako ve Windows. Jenže zádrhel se nazývá aRts. Ačkoliv jsem v konfiguraci KDE zvolil správný výstup (mám na výběr ze čtyř + "MIDI-out"), MIDI mi skrze aRts nejede
.
Výsledek*: pod aRts mi nefunguje MIDI.
Vstup (nahrávání) - pod OSS aplikacemi OK, pod ALSA aplikacemi OK (vivat UT2004
. Jenže pak je tu aRts. Dokud běží aRts**, tak občas nahrávat lze a občas zase ne. Občas pokus*** o nahrávaní vyhodí chybu a občas prostě aplikace zamrzne (toto jsou zážitky ze Skype).
Výsledek: aRts dělá potíže.
*) Možná to nějak rozchodit lze, ale je to prostě komplikace navíc.
**) Ano, mám nastaveno "Automatické zastavení při nečinnosti"
***) fuser /dev/dsp dává prázdný seznam - nechápu co se děje :-?
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?
Tiskni
Sdílej:
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?To je otázka zárověň obsahující odpověď
). Každopádně v tom co na KDE nesnáším vede aRts i před vzhledem, takže to je asi fakt hrůza
(možná si špatně pamatuju počet kanálů, nevím). Takže pokud má karta harwarové mixování a používáš alsu, tak můžeš otvírat dokud to karta zvládne.
). Nedávno sem ale narazil někde na nějaký článek - rozhovor s jedním vývojářem KDE - a on tam psal že nadbytečnosti aRtsu si v současné době uvědomuje obrovská spousta lidí (a vývojářů
). Dříve aRts svůj účel plnil, ale dnes v době Alsy už je ve většině případů jen na obtíž.
Nicméně zvuk v KDE 4.0 by už na aRtsu _SNAD_ podle tohoto vývojáře být závislý neměl. Měl by tam být nějaký wrapper (či jak to nazvat), který může využívat různé zvukové výstupy, multimediální frameworky, atp. Konkrétně s největší pravděpodobností by se měl jako multimediální framework používat GStreamer (který je mimo jiné doporučován Freedesktop.org). Kromě toho onen wrapper bude moct využívat samozřejmě i současný aRts (který možná zůstane jako defaultní, to nevím) a v onom interview se mluvilo i o NMM (Network Multimedia Middleware) a MAS (Media Application Server).
Tohle je podle mě rozhodně cesta správným směrem... nějaký univerzální multimediální framework prostě musí být používán (aby každá KDE aplikace nemusela si všechnu práci s různými zvukovými a video kodeky dělat sama
) a GStreamer je v současnosti nejnadějnější, navíc už na něj přechází i GNOME.