Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Krátká úvaha o smysluplnosti aRts.
V této krátké úvaze se chci zamyslet nad užitečností a smyslem aRts - nebo vlastně všech podobných zvukových serverů.Mám zvukovou kartu Creative SB Audigy Player. Podporuje HW mixování, takže nepotřebuju žádný dmix - u dsnoop si nejsem 100% jist, ještě jsem ve více aplikacích naráz nahrávat nezkoušel.
Nemám problém mít puštěné zároveň aplikace používající ALSA a aplikace používající OSS. Jediným problémem je aRts. Nevím co dělá, ale když běží artsd, tak ve žádných OSS aplikacích nejede zvuk - v ALSA jede OK.
Výsledek: aRts dělá potíže.
S ALSA mi skvěle chodí MIDI. Dal jsem si loadování soundfontu při startu systému, takže je to teď simple jako ve Windows. Jenže zádrhel se nazývá aRts. Ačkoliv jsem v konfiguraci KDE zvolil správný výstup (mám na výběr ze čtyř + "MIDI-out"), MIDI mi skrze aRts nejede
.
Výsledek*: pod aRts mi nefunguje MIDI.
Vstup (nahrávání) - pod OSS aplikacemi OK, pod ALSA aplikacemi OK (vivat UT2004
. Jenže pak je tu aRts. Dokud běží aRts**, tak občas nahrávat lze a občas zase ne. Občas pokus*** o nahrávaní vyhodí chybu a občas prostě aplikace zamrzne (toto jsou zážitky ze Skype).
Výsledek: aRts dělá potíže.
*) Možná to nějak rozchodit lze, ale je to prostě komplikace navíc.
**) Ano, mám nastaveno "Automatické zastavení při nečinnosti"
***) fuser /dev/dsp dává prázdný seznam - nechápu co se děje :-?
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?
Tiskni
Sdílej:
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?To je otázka zárověň obsahující odpověď
). Každopádně v tom co na KDE nesnáším vede aRts i před vzhledem, takže to je asi fakt hrůza
(možná si špatně pamatuju počet kanálů, nevím). Takže pokud má karta harwarové mixování a používáš alsu, tak můžeš otvírat dokud to karta zvládne.
). Nedávno sem ale narazil někde na nějaký článek - rozhovor s jedním vývojářem KDE - a on tam psal že nadbytečnosti aRtsu si v současné době uvědomuje obrovská spousta lidí (a vývojářů
). Dříve aRts svůj účel plnil, ale dnes v době Alsy už je ve většině případů jen na obtíž.
Nicméně zvuk v KDE 4.0 by už na aRtsu _SNAD_ podle tohoto vývojáře být závislý neměl. Měl by tam být nějaký wrapper (či jak to nazvat), který může využívat různé zvukové výstupy, multimediální frameworky, atp. Konkrétně s největší pravděpodobností by se měl jako multimediální framework používat GStreamer (který je mimo jiné doporučován Freedesktop.org). Kromě toho onen wrapper bude moct využívat samozřejmě i současný aRts (který možná zůstane jako defaultní, to nevím) a v onom interview se mluvilo i o NMM (Network Multimedia Middleware) a MAS (Media Application Server).
Tohle je podle mě rozhodně cesta správným směrem... nějaký univerzální multimediální framework prostě musí být používán (aby každá KDE aplikace nemusela si všechnu práci s různými zvukovými a video kodeky dělat sama
) a GStreamer je v současnosti nejnadějnější, navíc už na něj přechází i GNOME.