Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Krátká úvaha o smysluplnosti aRts.
V této krátké úvaze se chci zamyslet nad užitečností a smyslem aRts - nebo vlastně všech podobných zvukových serverů.Mám zvukovou kartu Creative SB Audigy Player. Podporuje HW mixování, takže nepotřebuju žádný dmix - u dsnoop si nejsem 100% jist, ještě jsem ve více aplikacích naráz nahrávat nezkoušel.
Nemám problém mít puštěné zároveň aplikace používající ALSA a aplikace používající OSS. Jediným problémem je aRts. Nevím co dělá, ale když běží artsd, tak ve žádných OSS aplikacích nejede zvuk - v ALSA jede OK.
Výsledek: aRts dělá potíže.
S ALSA mi skvěle chodí MIDI. Dal jsem si loadování soundfontu při startu systému, takže je to teď simple jako ve Windows. Jenže zádrhel se nazývá aRts. Ačkoliv jsem v konfiguraci KDE zvolil správný výstup (mám na výběr ze čtyř + "MIDI-out"), MIDI mi skrze aRts nejede
.
Výsledek*: pod aRts mi nefunguje MIDI.
Vstup (nahrávání) - pod OSS aplikacemi OK, pod ALSA aplikacemi OK (vivat UT2004
. Jenže pak je tu aRts. Dokud běží aRts**, tak občas nahrávat lze a občas zase ne. Občas pokus*** o nahrávaní vyhodí chybu a občas prostě aplikace zamrzne (toto jsou zážitky ze Skype).
Výsledek: aRts dělá potíže.
*) Možná to nějak rozchodit lze, ale je to prostě komplikace navíc.
**) Ano, mám nastaveno "Automatické zastavení při nečinnosti"
***) fuser /dev/dsp dává prázdný seznam - nechápu co se děje :-?
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?
Tiskni
Sdílej:
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?To je otázka zárověň obsahující odpověď
). Každopádně v tom co na KDE nesnáším vede aRts i před vzhledem, takže to je asi fakt hrůza
(možná si špatně pamatuju počet kanálů, nevím). Takže pokud má karta harwarové mixování a používáš alsu, tak můžeš otvírat dokud to karta zvládne.
). Nedávno sem ale narazil někde na nějaký článek - rozhovor s jedním vývojářem KDE - a on tam psal že nadbytečnosti aRtsu si v současné době uvědomuje obrovská spousta lidí (a vývojářů
). Dříve aRts svůj účel plnil, ale dnes v době Alsy už je ve většině případů jen na obtíž.
Nicméně zvuk v KDE 4.0 by už na aRtsu _SNAD_ podle tohoto vývojáře být závislý neměl. Měl by tam být nějaký wrapper (či jak to nazvat), který může využívat různé zvukové výstupy, multimediální frameworky, atp. Konkrétně s největší pravděpodobností by se měl jako multimediální framework používat GStreamer (který je mimo jiné doporučován Freedesktop.org). Kromě toho onen wrapper bude moct využívat samozřejmě i současný aRts (který možná zůstane jako defaultní, to nevím) a v onom interview se mluvilo i o NMM (Network Multimedia Middleware) a MAS (Media Application Server).
Tohle je podle mě rozhodně cesta správným směrem... nějaký univerzální multimediální framework prostě musí být používán (aby každá KDE aplikace nemusela si všechnu práci s různými zvukovými a video kodeky dělat sama
) a GStreamer je v současnosti nejnadějnější, navíc už na něj přechází i GNOME.