PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Krátká úvaha o smysluplnosti aRts.
V této krátké úvaze se chci zamyslet nad užitečností a smyslem aRts - nebo vlastně všech podobných zvukových serverů.Mám zvukovou kartu Creative SB Audigy Player. Podporuje HW mixování, takže nepotřebuju žádný dmix - u dsnoop si nejsem 100% jist, ještě jsem ve více aplikacích naráz nahrávat nezkoušel.
Nemám problém mít puštěné zároveň aplikace používající ALSA a aplikace používající OSS. Jediným problémem je aRts. Nevím co dělá, ale když běží artsd, tak ve žádných OSS aplikacích nejede zvuk - v ALSA jede OK.
Výsledek: aRts dělá potíže.
S ALSA mi skvěle chodí MIDI. Dal jsem si loadování soundfontu při startu systému, takže je to teď simple jako ve Windows. Jenže zádrhel se nazývá aRts. Ačkoliv jsem v konfiguraci KDE zvolil správný výstup (mám na výběr ze čtyř + "MIDI-out"), MIDI mi skrze aRts nejede 
.
Výsledek*: pod aRts mi nefunguje MIDI.
Vstup (nahrávání) - pod OSS aplikacemi OK, pod ALSA aplikacemi OK (vivat UT2004 
. Jenže pak je tu aRts. Dokud běží aRts**, tak občas nahrávat lze a občas zase ne. Občas pokus*** o nahrávaní vyhodí chybu a občas prostě aplikace zamrzne (toto jsou zážitky ze Skype).
Výsledek: aRts dělá potíže.
*) Možná to nějak rozchodit lze, ale je to prostě komplikace navíc.
**) Ano, mám nastaveno "Automatické zastavení při nečinnosti"
***) fuser /dev/dsp dává prázdný seznam - nechápu co se děje :-?
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?
Tiskni
Sdílej:
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?To je otázka zárověň obsahující odpověď
). Každopádně v tom co na KDE nesnáším vede aRts i před vzhledem, takže to je asi fakt hrůza
13.4.2005 21:14
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
13.4.2005 21:24
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
(možná si špatně pamatuju počet kanálů, nevím). Takže pokud má karta harwarové mixování a používáš alsu, tak můžeš otvírat dokud to karta zvládne.
14.4.2005 14:02
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
14.4.2005 14:03
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
15.4.2005 00:27
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
). Nedávno sem ale narazil někde na nějaký článek - rozhovor s jedním vývojářem KDE - a on tam psal že nadbytečnosti aRtsu si v současné době uvědomuje obrovská spousta lidí (a vývojářů ). Dříve aRts svůj účel plnil, ale dnes v době Alsy už je ve většině případů jen na obtíž.
Nicméně zvuk v KDE 4.0 by už na aRtsu _SNAD_ podle tohoto vývojáře být závislý neměl. Měl by tam být nějaký wrapper (či jak to nazvat), který může využívat různé zvukové výstupy, multimediální frameworky, atp. Konkrétně s největší pravděpodobností by se měl jako multimediální framework používat GStreamer (který je mimo jiné doporučován Freedesktop.org). Kromě toho onen wrapper bude moct využívat samozřejmě i současný aRts (který možná zůstane jako defaultní, to nevím) a v onom interview se mluvilo i o NMM (Network Multimedia Middleware) a MAS (Media Application Server).
Tohle je podle mě rozhodně cesta správným směrem... nějaký univerzální multimediální framework prostě musí být používán (aby každá KDE aplikace nemusela si všechnu práci s různými zvukovými a video kodeky dělat sama ) a GStreamer je v současnosti nejnadějnější, navíc už na něj přechází i GNOME.
15.4.2005 00:35
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz