Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Rozhodl jsem se využít příležitosti, že každý měsíc jezdím do Rakouska k tomu, abych se začal samoučit němčinu. Proč? A z čeho?
Takovým paradoxem je to, že jsem měl němčinu dva roky na základní škole a sedm let na gymnáziu. Přesto to ze mě neudělalo nic víc než "falešného začátečníka". Z počátku jsem se německy učil rád - nebyl jsem sice vyloženě nadšený, ale šlo mi to. Pak jsme tuším v tercii dostali novou učitelku a od té doby to šlo jen z kopce. Začal jsem ten jazyk nenávidět a i když jsem měl schopnosti se novou látku naučit, prakticky jsem to úmyslně sabotoval. V případě nadšených němčinářů se jí dařilo znechucovat i je, ti ale vytrvali.
Němčinářka mě tedy měla za úplného lempla. Vtipné ovšem bylo, že právě tato němčinářka byla předsedkyní maturitní komise. Měli jste vidět její udivený výraz, když mě viděla maturovat z angličtiny. Ale nemyslím si, že jí došlo, proč vlastně má angličtina byla bravurní, kdežto z němčiny bych se zmohl spíše jen na "Ich weiß nicht."
Má nenávist pominula a ačkoliv jsem v Rakousku nebo Německu neměl nikdy problém dorozumět se anglicky, přesto mě lákalo moci cítit se tam o trochu víc jako doma. Učím se i španělsky, bohužel možnosti využití tohoto jazyka jsou v našich končinách přece jen trochu omezené.
Začal jsem tedy hledat vhodnou učebnici. To bylo před rokem. Koupil jsem si takovou "socialistickou", protože ty jsou prostě nejlepší. Moderní učebnice hledají alternativní postupy učení, prokládají text tunami obrázků, absurdními cvičeními, ale učit se z nich nedá. Mně prostě vyhovuje mít gramatiku v přehledných tabulkách, pod tím detailní vysvětlivky a dále cvičení pro trénink (s klíčem).
Přesto jsem se ale nedokázal přinutit se učit. A takhle jsem to měl nejen s učením - doma mám velké množství anglicky psané literatury, ale padá na ni prach. Tím zlomem byla až čtečka Kindle. Ukázalo se, že mi prostě vadí tahat těžkou knihu. Tablet/telefon mi elektronickou čtečku zastoupit nedokázal, s Kindlem jsem ale začal louskat knihy jako nikdy předtím.
Proto jsem začal hledat vhodnou učebnici podruhé. Nejprve v nabídce českých e-shopů s e-booky. Brzy jsem ale zjistil, že všechny české e-shopy nabízejí ty samé mizerné knihy. Nu což, začal jsem tedy hledat anglické učebnice němčiny na Amazonu. Nabídka Amazonu stojí také za prd - obecně najít kvalitní jazykové učebnice zacílené na anglicky hovořící populaci je nemožné. Všechno je tam "pro blbečky" (for dummies), všechno je děsně easy a všechno zmáknete za 21 dnů. Ve skutečnosti se naučíte prdlajs. Jedna ale rozumně vypadala.
Než jsem ale investoval své peníze, zkusil jsem ji najít na torrentech. A dobře jsem udělal. Autor jel asi na nějakém fetu, protože od prvních lekcí byla kniha opravdu plná chyb ve spellingu; kupříkladu ležet bylo podle autora lügen (namísto liegen). Takhle to tedy rozhodně nešlo... chudák ten, kdo se podle takového odpadu něco učí.
Řekl jsem si, že si budu muset poradit sám. Vzal jsem tedy svou tištěnou knihu od nakladatelství Fortuna a začal jsem ji skenovat. Naštěstí pro Linux existuje dostatek kvalitního softwaru pro postprocessing těchto skenů. O tom bych brzy rád napsal v nějakém článku zde na Ábíčku. Níže můžete vidět ukázku jedné stránky - při uložení do TIFF s kompresí CCITT Group 4 má taková stránka pěkných 16,1 KB.
Už jsem naskenoval polovinu knihy a pomohlo to! Konečně se ke samostudiu dostanu a dle svých matných vzpomínek na gymnázium jsem už jistě tak někde v kvartě nebo kvintě
A jak to máte se samostudiem jazyků vy? A jak to máte s elektronickými knihami, případně jejich domácí výrobou?
Tiskni
Sdílej:
Stejně jako Fußgänger x Fußgeher.
Nechci ti do toho kecat, ale jestli se ucis kvuli dobrym vztahum s RakusakyJo, jo. Ďolák se očividně chce kámošit s ďáblem. Ale kdo chce kam, šup s nim tam.
Ale jak se ukazuje, nejvíc zaujatí proti svým sousedům jsou Češi.Eye, watch and learn aby si zjistil taky proč.
Jo, jo. Ďolák se očividně chce kámošit s ďáblem. Ale kdo chce kam, šup s nim tam.WTF?
Takovým paradoxem je to, že jsem měl němčinu dva roky na základní škole a sedm let na gymnáziu. Přesto to ze mě neudělalo nic víc než "falešného začátečníka".Kámo, já se učil 2 roky na základce, v životě sem tou hnusnou sračkou nemluvil, před dvouma rokama sem byl s kočkou v Holandsku, baba tam do mně tvrdě šla německy, tak sem jí furt říkal "neumim, nerozumim, mluv anglicky" a vona furt šprechtila, šprechtila, šprechtila... a já najednou čumim, vono to v tý palici i po těch dvaceti letech fakt je! Nakonec mi došlo, že jsem jí schopnej né jenom rozumět, ale dokonce i lámaně odpovědět!!! A to sem si celou dobu myslel, že umim jen "ich hábe hungr, byte brot".
Takovým paradoxem je to, že jsem měl němčinu dva roky na základní škole a sedm let na gymnáziu. Přesto to ze mě neudělalo nic víc než "falešného začátečníka".Já se učil 12 let, od základky, přes střední, až na VŠ. Vždycky jsem dostával jedničky, dvojky, zkoušky jsem zvládnul bez problémů. Jenže stejně neumím pomalu ani kváknout. Když jsem na brigádě dělal technický dozor na jedné akci pořádané německou agenturou, tak jsem po prvním pokusu snahu o šprechtění vzdal a přešel na angličtinu, kterou jsem se nikdy organizovaně neučil. A hned jsme si rozumněli.
Kdyz se nekdo ten jazyk poradne nauci a zacne kvuli tomu taky trochu nemecky myslet, tak se pomoci toho jazyka stane nejak precizni, presnejsi, mysli vic logicky. Ten jazyk proste takovy je a na cloveka pusobi ...Hmmm, to zní jako Sapir-Whorfova hypotéza, podle které ovlivňuje jazyk způsob myšlení, resp. tu část myšlení, u které je potřeba jazyk. I když silné verze této hypotézy je zdriskreditovaná, tak její slabé verze (tj. jazyk sice ne ne určuje, ale ovlivňuje) můžou v určitých případech platit, např. u programovacích jazyků.
) a za dva týdny jsem celkem dobře rozuměl a i se trochu domluvil. Kdybych tam byl ještě týden, tak už stihnu přečíst i značky, když kolem nich jede člověk autem. Trošku problém je v tom, že nevím, která slovíčka jsou rusky a která ukrajinsky (oni mluví tak i tak), ale rozumím a domluvím se, to je hlavní.
Další snadná meta byla polština. Pro někoho, kdo umí rusky, ukrajinsky, česky a slovensky je to otázka pár hodin, job done.
Německy jsem se naučil u zákazníka. Majitel firmy je Švýcar a zpočátku jsem tam měl člověka, který mi to překládal, ale i se svou primitivní znalostí němčiny (trojky / čtyřky na gymnáziu 10 let zpátky) jsem tak nějak pochopil, že nepřekládá to, co jsem řekl. Zpočátku jsem to řešil tím, že jsem překladateli říkal, ať to přeloží správně, ale pak jsem se prostě začal bavit s majitelem sám bylo to pro nás oba jednodušší.
Pak jsem zkoušel trochu italštinu a slovinštinu a zatím to moc nejde, ale půjde to. V Itálii zatím nic dalšího nemáme, ale do Slovinska se ještě dostanu a to by bylo, abychom si ke konci roku nevykládali v hospodě vtipy.
Důležité je, aby člověk prostě zkoušel na místě mluvit, týden takového zkoušení je jako rok ve škole. Je potřeba rozjet se a zlomit ten bod, kdy druhá strana pochopí, co chci říct (objednat další pivo, koupit dálniční známku, poděkovat, pozdravit) a je dobré naučit se nějaké fráze, kdy řeknu, že jsem sice nerozuměl, ale ať pokračuje ve svém jazyce a pěkně se u toho usmát, přepnout na angličtinu můžete vždycky kdykoli později, stačí opravdu několik desítek slov / frází. A pak už to jde strašně rychle.
Mějte na paměti, že všichni lidi jsou rádi, když se člověk snaží mluvit jejich jazykem na libovolné úrovni a budou vám v tom nesmírně pomáhat, stejně jako vy vždycky pomůžete kamarádovi z cizího státu se domluvit tady. Naučíte ho "jedno pivo, prosím" a pak se budete spolu v dobrém hihňat, jak to komolí a závidět mu, jak se na něj pěkná servírka usměje a zeptá se, odkud je, což vede k dalším třem frázím, které bravurně zvládne v následujících minutách.
A nebojte se, že kvůli špatnému jazyku si bude protistrana odvozovat, že máte stejně špatný odborný skill - to jsou nesouvisející věci, nebudou si to spojovat. Vy to taky tak přece neděláte, ani by vás to nenapadlo.
Takže co s těmi učebnicemi za 21 dní? Ony fungují. Ale musí být člověk tam a musí je používat. Nejsou "konstruované" pro to, jak se výuka jazyka chápe tady - že osm let chodím na nějaký kurz dvě hodiny večer týdně, piluju si svou brilantní výslovnost a gramaticky skoro nepíšu chyby, ale v praxi se pak bojím v zahraničí zeptat, kde se dá půjčit slunečník a radši se spálím na pláži, než abych si přiznal, že slovo "slunečník" prostě nevím, jak se řekne, a přece ze sebe nebudu dělat blbce.
Ale právě pro ty večerní dvouhodinové kurzy nebo pravidelnou výuku jsou opravdu asi nejlepší takové ty "komunistické" učebnice. Ono já bych tady tento způsob učení nechtěl nějak zavrhovat - naučí korektně a detailně gramatiku a třeba manuály by určitě měly být přeložené korektně, stejně tak smlouvy a oficiální dopisy, takže se to určitě hodí. Ale ideálního výsledku se dosáhne jenom míchám s intenzivními jazykovými momenty, samo o sobě je to ztráta času.
Mějte na paměti, že všichni lidi jsou rádi, když se člověk snaží mluvit jejich jazykem na libovolné úrovni a budou vám v tom nesmírně pomáhat...Byl jsi někdy ve Francii?
Jinak souhlas.
Bohužel jsem tento pocit při docela častém cestování po Evropě i po světě nezískal, tedy že by to tak univerzálně všude platilo. Často jsem naopak slyšel - cože, co to říkal? Prostě odpor k tomu, jak jeho báječný jazyk komolím s blbým akcentem.To je pro začátek dobré si najít někoho, kdo má v popisu práce být příjemný na ostatní. Recepční v hotelu, paní za přepážkou v obchodě, číšník / číšnice, svědkové jehovovi...
mne sa čeština ako jazyk páči a nechcem ho przniť tým, že neviem správne vyslovovať ř, tak radšej rozprávam ako "žikám"...To je to, čo hovorím o češtine na Slovensku... ale predsa je len rozdiel v tom, že Čechom sem-tam musíš nejaký ten výraz preložiť, pretože nie sú na slovinu tak zvyknutí, ako my na češtinu (oba naše jazyky sú krásne inak - a najlepšie sa to dá vychutnať, keď sa striedajú)
S výjimkou Francouzů. Kteří vysvětlí i velmi pokročilému ve francouzštině, že jeho francouzština je hrozná, a ať jde do pr…, dokud se pořádně nenaučí francouzsky.
Aj s výnimkou Slovákov, ak sa Čech snaží hovoriť po slovensky.
Mějte na paměti, že všichni lidi jsou rádi, když se člověk snaží mluvit jejich jazykem. S výjimkou Francouzů.ja:
Aj s výnimkou Slovákov, ak sa Čech snaží hovoriť po slovensky.Vôbec to nesúviselo s druhou časťou výroku pána P. - o tých Francúzoch a prdeli. Inak, pekný príklad, keď niekto pripíše výroku iného určitý význam podľa vlastného predpokladu alebo chcenia - a bude na tom "svojom význame" trvať, aj keby sa ten druhý na hlavu postavil, lebo inak by sa narušil koncept:).
S výjimkou Francouzů. Kteří vysvětlí i velmi pokročilému ve francouzštině, že jeho francouzština je hrozná, a ať jde do pr…, dokud se pořádně nenaučí francouzsky.Je fakt, že ve Francii jsem nebyl a Francouze znám víceméně jenom z motosrazů. Tam tak nějak nikdy nebyl problém se domluvit. Teda veskrze anglicky. Ale beru to tak, že xenofobní blbec se vyskytne úplně kdekoli - viz třeba diskuse na živě, kde se Slováci posílají na různá místa. No ale co? Je potřeba využít toho, že mě tam nikdo nezná a ideálně ho pěkně česky poslat do řiti či jiných patřičných míst. Takoví jedinci nemají sebemenší právo brzdit můj jazykový rozvoj.
Naopak si třeba vzpomínám, jak jsme někde v Lotyšsku v kempu našli takového čiperného staříka, majitele. Dověděl se, že jsme z Čech, to ho zaujalo, byl tady někdy snad za první světové války, tak si prostě musel povykládat. Dali jsme pivko, probrali jsme hokej, fotbal, Havla, Klause, pivo, jejich chudé poměry... Bavili jsme se asi rusky, nebo tak něco.
Vsadím spoďáry, že někde ve Francii musí být taky nějaký takový dědula, kterému vůbec nebude neumělá francouzština dělat sebemenší problém. A kvůli takovým tam přece jezdíme a ten jazyk se učíme, ne?
A ještě jeden faktor tam bude. Ono záleží, jestli jede člověk na východ, nebo na západ. Je pravda, že na západě nemáme až tak dobrou reputaci, že bychom byli všude vítaní s otevřenou náručí, s tím je potřeba počítat a zapracovat na tom.
Kamarád pořád vzpomíná, jak byl někdy koncem 90. let na Erasmu a na jednom pařížském nádraží ho paní plynule anglicky sjela, že je Francii a dokud si o ten lístek neřekne francouzsky, tak mu ho neprodá. Kamarádka přijela před pár týdny z Alp naštvaná, jak ji tam nadávali, že má mluvit anglicky, když neumí po jejich (učí se dva roky). Druhá kamarádka mluví francouzsky plynně, její partner je Francouz (hrozně milý kluk), žila tam a pokaždé, když přijela zpět do ČR, nadávala, jak se tam na ni pořád skoro všichni dívají skrze prsty. A to si myslím, že to holky mají ve Francii výrazně lehčí
Dokonce i kolega z práce, Belgičan, říká, že když se v rozhovoru zapomene a použije nějaký "belgický" výraz místo francouzského, tak je pro typického Francouze okamžitě za blbce. Já, co jsem byl několikrát na skok ve Francii, tak jsem v Paříži v místech, kde jsem potřeboval mluvil anglicky a šlo to, když byl problém dost často pomohla arabština (naštěstí si poříd něco pamatuju) - taxikáři, řidiči autobusů, prodavači v supermarketech a fastfoodech... Dokonce i typickou creperii kousek od Invalidovny s pohankovými palačinkami a ciderem vedl nějaký Muhammad. Těch par základních frází, co si pamatuju ze studia francouzštiny to už pak jen tak příjemně dovrší (ale než jsem poprvé správně vyslovil croissant, to byl boj
).
Abych jen nepomlouval - potkal jsem i hodné Francouze (pravda, většinou mimo Francii). Když jsem tam byl úplně poprvé, někdy v roce 1994, provozoval takový výše zmíněný "děda" hotýlek, kde jsme s rodiči spali. Nalili jsme slivovici, on donesl calvados, klobásky, bagetu a byl to velmi příjemný večer, i když jsme si prakticky nerozuměli.
Takovým paradoxem je to, že jsem měl němčinu dva roky na základní škole a sedm let na gymnáziu. Přesto to ze mě neudělalo nic víc než "falešného začátečníka".U mě je to takhle prostě kvůli tomu, že angličtinu používám denně, zatímco číst nebo dokonce mluvit německy se mi jen tak nepoštěstí.
Takovým paradoxem je to, že jsem měl němčinu dva roky na základní škole a sedm let na gymnáziu.Absolutně naprosto dostatečné. Důležité jestli si pochytil základní gramatiku (aspoň nějaké časy, protože mluvit furt v přítomném je docela na pikaču). Jestli chceš být fakt echt a neplácat to páté přes deváté jako já, kup si takovou tu různobarevnou tabulku gramatiky. Druhý krok je „infiltrovat se“. Nalaď ORF, ATV, stahuj německou kinematografii, nasaj německou kulturu (vzhledem k tuně dotažených anglicismů s tim dost pravděpodobně nebudeš mít žádný problém, oni jsou to takové druhé USA křížené tyrolskou dechovkou). Kupodivu u angličtiny jsem měl problém, že mi prostě nikdo nerozuměl. S tím u němčiny až takový problém nemám. Mám problém větší: Já nerozumím jim. Když se mnou mluví a já na ně čučim jak vyoraná myš, radši mi to napíšou na papír. Vždycky jsem nadával jací jsou Briti prasta když mluví tak jak mluví, ale to je velmi slabé kafe proti tomu jak prasí svůj jazyk Rakušáci („Langsam, verständlich und Hochdeutsch, bitte“ je velice užitečná fráze). A samozřejmě poslední krok je plynulá domluva, ale k tomu už budeš potřebovat druhého jedince, nejlépe rodilého mluvčího.
Nalaď ORF, ATVS tým môže byť mimo dosah rakúskeho DVB-T trochu problém, pretože Rakúšania narozdiel od Nemcov šifrujú satelitné prenosy (dekódovacie karty spravuje ORF a dajú sa zaregistrovať len na rakúskeho koncesionára). FTA je z plnoformátových len ServusTV a ORF 2 Europe (= ORF 2, ktoré funguje len počas vlastných produkcií ORF, inak je tam zobrazený teletext), ale na začiatok je aj to dobré
pretože Rakúšania narozdiel od Nemcov šifrujú satelitné prenosyAni bych neřekl, vzhledem k tomu, že už víc než rok to mají hacknuté (hledej "AustriaSat")
dekódovacie karty spravuje ORF a dajú sa zaregistrovať len na rakúskeho koncesionáraA k tomu bych možná někoho ukecal.
Bola to taká všeobecná informácia. A s tým ukecávaním je mi to jasné - ešte si pamätám staré časy, keď podobne fungoval Skylink.
Naštěstí pro Linux existuje dostatek kvalitního softwaru pro postprocessing těchto skenů. O tom bych brzy rád napsal v nějakém článku zde na Ábíčku.Tak na ten článek si rád počkám, protože jsem se snažil a vůbec jsem neuspěl. Tím vůbec myslím skutečně vůbec, prostě jsem nebyl schopný jediný program pod linuxem donutit rozpoznávat z fotky text s úspěšností větší jak 50%. Naproti tomu takový Finereader nikdy nezklamal.
němčina učí tisíkrát snadněji, pokud člověk umí anglicky.
Moje zkušenosti jsou opačné. Když jsem byl nucen se učit německy na kurzu, tak se mi to strašně pletlo s angličtinou a měl jsem v tom lidově dost hokej. No ale řekl bych, že je mnohem účinnější si jednou zajódlovat v kruhu fricků s kančí štětkou, než pročíst dvě učebnice. Jediné, co si z toho učení pamatuju, je veselá historka, že si učitel spletl Herr Obera s Herr Oberstem, a volal na číšníka v restauraci pane plukovníku. Německy pasivně rozumím, ale německé zvuky ze mě nikdo nedostane.
Když už se tady pohybujeme rétoricky na úrovni negrů, což je výrazivo toho holohlavého MBA mladíčka, tak mě se hajlhitlounští jódláci s kančí štětkou taky moc nezamlouvají. Ten jejich jazyk je hnusný asi jako jejich Gertrúdy, Traudl a Hildegardy. To je ale samozřejmě můj zcela subjektivní názor, osobně jsou mi mnohem bližší slovanské jazyky a asi jsem se ještě nepřetransformoval na germánské MBA myšlení. U holohlavých mladíků to bude jinak, to naprosto nepopírám a uznávám to.
Když už se tady pohybujeme rétoricky na úrovni negrůNa tom slově mi nepřijde nic špatného, je to obdoba českého "černoch". Do února tohoto roku bylo "Negro" oficiálním označením i v americkém sčítání lidu. Jen nevím, kde jsem přišel k tomu MBA, ten na konci mgr. programu na ČVUT hádám nedávají.
Jojo. Negr je běžné slovo. O černoších se běžně hovoří jako o negrech. Milý synu. Na slově židák taky není nic špatného (asi, podle tvé rétoriky). Židák je prostě jen hovorově Žid, na tom není nic špatného. Samozřejmě ještě nejsi MBA, ale duchem jím už dávno jsi, já si myslím, že tu nadsázku musel pochopit úplně každý. Nevykroucej se synku z negrů, máš holou palici a to nejde zahrát do autu.
Cikáni jsou pořád cikáni, to je jedno, jak se jim říká. Na tobě se mi líbí, synu, že jsi takový skromný holohlavec. To bude brzy už na MBA. I když bych se nechtěl opakovat, ty vlastně MBA už dávno jsi
.
No nic, uč se synu moudrým býti. Až ti narostou vlasy možná ti naroste i rozum. Howgh.
s tim druhym odstavcem plne souhlasím .. němčina mi celkem šla .. dokud se nam ńezmenil ucitel ..
Trochu mne zaráží vazba "abych dokázal tak-tak rozumět jednoduchému textu", možná jsem už někde dál.Proto je tam použit minulý čas - bylo to tak kolem 5. třídy ZŠ.
Doporučuji zkusit pro ty co jsou ze Zlína nebo Zábřehu, nebo jak tady bylo psáno přes skype, ale to odzkoušené nemám.
já už jsem na ně četla vícero kladných recenzí a musím s něma souhlasit. Jinak pro lidičky, kteří se bojí skype učení, vůbec se toho nebojte, je to prostě einfach und lustig