Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
./configure, make, make install), předpokládám, znáte. Program ./configure by měl ohlídat všechny závislosti a upozornit vás, co za -dev či -devel balíčky je potřeba nainstalovat. Může se nicméně stát, že ani tento program nepodchytí vše, a pak nezbyde než se podívat do dokumentace k programu, vyhledat, na čem závisí, a odpovídající -dev či -devel balíčky doinstalovat. Poslední možnou překážkou je chyba ve zdrojáku, kterou můžete opravit sám, máte-li potřebné znalosti, nebo konzultovat projektové stránky, zda-li byl daný problém nahlášen a pokud ne a jste si jistý, že máte podle projektové dokumentace vše potřebné, hlášení o chybě zašlete sám.
Dvě verze vedle sebe? To jde?
Jde.
Co všem pořád vadí, že každý program nemá svůj adresář? Jen si představte tu dlouhou PATH :-o. Dvě verze se můžou rozlišovat prefixem/sufixem u binárky (třeba gcc používá obojí, prefix na cross kompilátory a suffix na verze).
{yum install|apt-get install|emerge|yast -i|urpmi|...} seznam programů
a je to. Na všech třech to spustím z pohodlí jednoho shellu. Vyšly nové verze? Mám přece automatické aktualizace čehokoli, co je v repositáři...
. On je ten způsob instalací a aktualizací daný spíš obchodním modelem než systémem ale to by byla neplaná debata.
Mě spíš vadí že jsem nenašel náhradu za CorelDRAW a Visual Fox Pro. Všechno co jsem vyzkoušel bylo na Linuxu buď výrazně složitější na obsluhu a tím pádem pomalejší na práci, nebo nedostatečné svými funkcemi.
Dik za tip na Inkscape. Nevedel byste neco za Corel Trace?
, je to Gobo Linux.
/usr/bin jediná velká změť. Jen vlézt do toho adresáře je na minutu přemýšlení počítače.Hmm, a čo je to za počítač? Mne to na notebooku (HP compaq nx9020, disk 40 GB, 4200 RPM, ReiserFS) netrvá ani dve sekundy (je tam skoro 1600 súborov, spolu jemne cez 100 MB)...
cd /usr/bin trvá neměřitelně krátce. Zhruba dvě sekundy trvá ls -l /usr/bin, ale tento čas závisí prakticky jen na pomalosti vykreslování na různých terminálech, protože do /dev/null to trvá asi tři setiny sekundy...
Závisí to od toho, čo považuješ za vlezenie do adresára
. Povedal by som, že načítanie obsahu adresára by bolo výstižnejšie pomenovanie...
Keď som to meral, bolo to možno menej ako jedna sekunda (od stlačenia enteru po zobrazenie obsahu v mc), lenže presne som to akosi nemohol odmerať a na druhý- (a ďalší-) krát to už bolo z pochopiteľných príčin okamžité... Tak som tam dal rozumný margin (dve sekundy to rozhodne neboli
).
Môže byť toto smerodajné?
$ time ls -al > /dev/null real 0m0.032s user 0m0.028s sys 0m0.004s
Nie je to z výpisu jasné, ale áno, bol som v adresári /usr/bin.
real 0m2.934s user 0m0.040s sys 0m0.076s
Tiskni
Sdílej: