Zen je webový prohlížeč vycházející z Firefoxu. Vývoj probíhá na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 23 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ve čtvrtek 3. října se v Red Hat Labu (místnost Q305) na FIT VUT v Brně uskuteční další Fedora Installfest. Od 10 do 16 budou v labu připravení odborníci na Fedoru ze společnosti Red Hat, kteří vám můžou pomoct nejen s instalací, ale taky pomoct s dalšími problémy a dotazy ohledně Fedory. Akce je primárně zaměřená na studenty FIT VUT, ale vítáni jsou i lidé, kteří tuto školu nenavštěvují.
Byla vydána nová verze 9.9 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Z novinek lze vypíchnout podporu hybridní post-kvantové výměny klíčů založené na FIPS 203 ML-KEM (Module-Lattice Key Enapsulation mechanism) v kombinaci s X25519 ECDH, tj. nový výchozí algoritmus "mlkem768x25519-sha256". Počátkem roku 2025 bude z OpenSSH odstraněna podpora DSA.
Interaktivní monitor zdrojů btop++, tj. C++ verze a pokračování monitorů bashtop a bpytop, byl vydán v nové verzi 1.4.0. Přináší podporu monitorování Intel GPU a NetBSD.
Byl vydán Nextcloud Hub 9. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube.
Americký výrobce čipů Qualcomm se v minulých dnech obrátil s nabídkou na převzetí na konkurenční firmu Intel, která nyní prochází jednou ze svých největších krizí. Uvedl to list The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje. Tržní hodnota Intelu se nyní pohybuje kolem 87 miliard amerických dolarů. Tržní hodnota firmy Qualcomm se pohybuje kolem 185 miliard dolarů.
Byla vydána beta verze Ubuntu 24.10 s kódovým názvem Oracular Oriole. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 24.10 mělo vyjít 10. října 2024.
Linux na 4bitovém mikroprocesoru Intel 4004 z roku 1971? Ale jistě: Linux/4004 (YouTube).
Každý, kto začína pracovať s Linuxom si položí otázku, ako to je vlastne s programami pre Linux. Tiež som stál pred rovnakou dilemou. Niekde som čítal kritiku na Linux, že trvá dlho inštalácia programov v Linuxe a že Windows nahodí za hodinu. Neviem ktorý blb to písal. Keď som prvý krát inštaloval Linux Mandrake 10.1 ktorý doteraz používam, bol som milo prekvapený, čo všetko sa nainštalovalo po 15-20 minútach, kým Windows som riešil a ladil 4-5 hodín. Samozrejme že teraz ma trvá inštalácia dlhšie, pridávam nový soft, podporu, ale načo preinštalovávať každú chvíľu OS?
Ako skoro každý som odrastal na OS od Microsoftu, od DOSu až po Windows XP. Mal som už svoje obľúbené programy, ktoré som používal a na ktoré som bol zvyknutý. Najväčší rozdiel v programoch vidím najmä v 3 veciach: V inštalácii, v závislostiach a v tom, ako sa programy viažu na systém (môj subjektívny názor). Inštalácia a závislosti sú na serveri už rozpísané, no čo sa týka systému, mám pocit oproti Windows inštalačkám, že programy ktoré nainštalujem a rozbehám v Linuxe, neovplyvňujú priamo stabilitu systému, čo považujem za obrovskú výhodu.
Ale aby som zase neospevoval len Linux, pod Windowsom nainštalujete snáď skoro všetko, pod Linuxom začnete inštalovať nejaký balík, vyskočí Vám plno závislostí, ktoré ak neobsahuje distro, môžete googlovať. Čo sa týka zdrojových kódov, zatiaľ sa mi to nepodarilo rozbehať, nainštaloval som aj gcc, ale stále mi vypisuje na konci ./configure chyby, som z toho nervavý a neviem to vyriešiť. A ešte niečo, určite sa stretnete v Linuxe s roblémom, že sa Vám niektoré programy jednoducho nespustia, alebo po chvíli padnú, čo už, podpora hardvéru. Skúšal som niektoré rpmká hier pre distro, no nabehla čierna obrazovka a dosť, teraz ma napadlo, nerozbehám ani kshutdown.
Inštalácia balíkov mi vyhovuje, až na závislosti. Inštalácia je rovnaká pri každom softe, nevyskakujú Vám žiadne okná, keď niečo inštalujete čo poznáte, nemusíte inštalovať cez konzolu, stačí na balík kliknúť. Odinštalovanie je rýchle a čisté. Za výhodu a súčasne aj za nevýhodu považujem ukaldanie konfigurácie do /home. Nevýhoda v tom, že keď skúšate nejaký soft, väčšinou vám nechá konfiguráciu aj pod odobratí balíka. Ale keď Linux inštalujete druhý krát, zachová sa Vám väčšina nastavení, napríklad vzhľad prostredia, mail konto, nastavenie prehliadača www a plno ďalších. Nabudúce aké programy používam.
PS: Čo potrebujem na úspešnú inštaláciu z *.tar.gz? Neviem to rozbehať, prekladač som nahodil.
Tiskni Sdílej:
./configure
, make
, make install
), předpokládám, znáte. Program ./configure by měl ohlídat všechny závislosti a upozornit vás, co za -dev či -devel balíčky je potřeba nainstalovat. Může se nicméně stát, že ani tento program nepodchytí vše, a pak nezbyde než se podívat do dokumentace k programu, vyhledat, na čem závisí, a odpovídající -dev či -devel balíčky doinstalovat. Poslední možnou překážkou je chyba ve zdrojáku, kterou můžete opravit sám, máte-li potřebné znalosti, nebo konzultovat projektové stránky, zda-li byl daný problém nahlášen a pokud ne a jste si jistý, že máte podle projektové dokumentace vše potřebné, hlášení o chybě zašlete sám.
Dvě verze vedle sebe? To jde?
Jde.
Co všem pořád vadí, že každý program nemá svůj adresář? Jen si představte tu dlouhou PATH :-o. Dvě verze se můžou rozlišovat prefixem/sufixem u binárky (třeba gcc používá obojí, prefix na cross kompilátory a suffix na verze).
{yum install|apt-get install|emerge|yast -i|urpmi|...} seznam programůa je to. Na všech třech to spustím z pohodlí jednoho shellu. Vyšly nové verze? Mám přece automatické aktualizace čehokoli, co je v repositáři...
Dik za tip na Inkscape. Nevedel byste neco za Corel Trace?
/usr/bin jediná velká změť. Jen vlézt do toho adresáře je na minutu přemýšlení počítače.Hmm, a čo je to za počítač? Mne to na notebooku (HP compaq nx9020, disk 40 GB, 4200 RPM, ReiserFS) netrvá ani dve sekundy (je tam skoro 1600 súborov, spolu jemne cez 100 MB)...
cd /usr/bin
trvá neměřitelně krátce. Zhruba dvě sekundy trvá ls -l /usr/bin
, ale tento čas závisí prakticky jen na pomalosti vykreslování na různých terminálech, protože do /dev/null to trvá asi tři setiny sekundy...
Závisí to od toho, čo považuješ za vlezenie do adresára . Povedal by som, že načítanie obsahu adresára by bolo výstižnejšie pomenovanie...
Keď som to meral, bolo to možno menej ako jedna sekunda (od stlačenia enteru po zobrazenie obsahu v mc), lenže presne som to akosi nemohol odmerať a na druhý- (a ďalší-) krát to už bolo z pochopiteľných príčin okamžité... Tak som tam dal rozumný margin (dve sekundy to rozhodne neboli ).
Môže byť toto smerodajné?
$ time ls -al > /dev/null real 0m0.032s user 0m0.028s sys 0m0.004s
Nie je to z výpisu jasné, ale áno, bol som v adresári /usr/bin.
real 0m2.934s user 0m0.040s sys 0m0.076s