Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Tiskni
Sdílej:
jde to != výjde to
Díky i tobě, že konečně máme právoplatné soudní rozhodnutí, že to tak skutečně je!jestli to dobre chapu, tak doslo k mimosoudnimu vyrovnani, ne? Takze soud v teto veci nerozhodnul. Nebo mi neco unika?
Takže zatleskat si může akorát žalovaná strana, která svůj postup zcela jistě koordinovala s někým výše a nejspíše přímo ze soudní síně informovala o tom, že vše je ok a právně zdůvodněný rozsudek nebude vydán. Za 3.000,- Kč se jim podařilo oddálit potenciálně nepříjemnou záležitost do doby než se najde další člověk, co se bude ochotný soudit. Pak už stačí jen zopakovat stejnou taktiku.Pokud se však nenajde někdo, kdo "sebevražedně" podá návrh na vydání platebního rozkazu na podstatně vyšší částku, třeba 100 000 Kč. Samozřejmě s tím, že zaplatí příslušně vysoký poplatek (a částku zdůvodní libovolně, třeba psychickou újmou či co já vím...). Pak už bude dost málo pravděpodobné, že by žalovaná strana chtěla takové peníze zaplatit (protože udělá to jednou, získá to publicitu a už to pojede). Čili téměř jistě už ten odpor podají řádně a včas - a velmi se to budou snažit tlačit k mimosoudnímu vyrovnání.
Kvůli takovým otravům a jim podobným eko / gender / cyklo / multikulti / GNU / ... aktivistům nemají soudy čas na skutečně závažné věci.Takže hádám, že soudcům ještě nezbyl čas, aby dořešili tvůj případ, kdy ti v nemocnici místo slepáku vyndali mozek, co? :)
V zákoně (v článku je odkaz na vysvětlení) je psáno, že po uzavření obchodní smlouvy se nesmí objevit další dodatečné podmínkyNa tomhle se dá stavět. Uzavřu kupní smlouvu s jedním subjektem (prodejcem počítačů) a jednou z položek (vedle CPU, RAM, HDD atd.) je i „MS Windows“ – jenže aby tahle „součástka“ byla použitelná resp. vůbec jsem práva na užívání tohoto SW nabyl, je potřeba uzavřít smlouvu s úplně jiným subjektem (Microsoftem). Tohle podle mého není v pořádku. Obchodník by neměl inzerovat, že jako součást balení dostaneš MS Windows (Office nebo jiný brak), ale měl by říkat něco ve smyslu:
Po uzavření kupní smlouvy s námi máte možnost uzavřít licenční smlouvu s Microsoftem a za určitých podmínek (námi blíže nespecifikovaných) smíte používat software „MS Windows“.Tak jako tak se ale kupující dostává do dost podivné a nezáviděníhodné pozice: sice zaplatil za určitou součást dodávky, ale nemá možnost ji užívat dokud neuzavře další smlouvu s jiným subjektem. Je to, asi jako kdybych si koupil „kávu se sušenkou“ (tak by to kavárna prezentovala), ale když si sednu ke stolu, najednou zjistím, že sušenku nemůžu jen tak sníst a že rozbalením obalu uzavřu smlouvu s výrobcem sušenek, která říká, že sušenku můžu jíst jen za určitých podmínek a musím dodržovat X dalších požadavků výrobce sušenek – abych věděl jakých, musím si přečíst desítky stránek právnického textu (kde budou šikovně schované lahůdky typy: kdybych se otrávil, nebudu výrobce sušenek žalovat). Jinak více méně souhlasím s lokim, že by stát neměl kecat tržním subjektům (MS, výrobce, prodejce) do toho, jaké spolu uzavřou smlouvy – jenže v první řadě by hlavně stát neměl zasahovat do volného trhu tím, že udělá ze státních/veřejných škol školící střediska Microsoftu* a ze svých úřadů a institucí dojnou krávu, která dotuje existenci této zahraniční korporace (resp. pijavice). Viz moje předchozí příspěvky 1, 2. *) za což MS nejenže neplatí (nájem, energie, platy lektorů/učitelů, nábor studentů atd. platí stát), ale ještě za to inkasuje poplatky za licence na software užívaný při výuce resp. školeních proprietárních produktů MS.
jenže v první řadě by hlavně stát neměl zasahovat do volného trhu tím, že udělá ze státních/veřejných škol školící střediska Microsoftu*Jak konkrétně stát dělá veřejné školy "školícími středisky Microsoftu"? V kontextu odkazovaného komentáře - tím, že veřejným školám nezakáže používat veškerý proprietární software resp. software od Microsoftu? Chci říct, že veřejným školám nikdo používání proprietárního software nenařizuje ani přímo nezakazuje, což si myslím že je dobře. Problém je, že často není motivace nebo schopnost nasazovat otevřený software tam, kde by to mělo smysl, a tak se na školách za proprietární software často utrácí zbytečně. Často tomu může být i naopak, a je otázka, jestli by se na to dala udělat nějaká exaktní pravidla. K selhání z mého pohledu dochází u managementu škol a u jejich zřizovatelů, když nedokážou využít potenciál OSS. Možná i u státu, že je k tomu nedokáže navést, když to nakonec všechno platí. Např. na úrovni odborných středních škol nebo některých technických vysokých škol dojdete k tomu, že je žádoucí některé věci učit s pomocí industry-standard softwaru. Můžeme si hrát na to, že budeme používat OSS alternativy, a že budeme učit principy, ale to podle mě jde jen do určité úrovně. Pak už je prostě absolvent se zkušenostmi s komerčním CAD/CAM systémem / MATLABem / nebo třeba nějakým HMI v lepší pozici. Tyhle obory jsou dost rozdílné proti IT, kde jsou OSS alternativy pro výuku mnohem častěji srovnatelně efektivně použitelné. To, že je škola pak trochu "školícím střediskem firmy" si často výrobci software uvědomují, a dávají education licence za rozumnou cenu. Jen ten Microsoft je reálně v takové pozici, že Windows prostě kvůli nějakému dalšímu SW potřebujete, tak si je koupíte za plnou cenu (není způsob, jak by škola s řekněme 500 desktopy dosáhla na nižší cenu než OEM Windows).
Pak už je prostě absolvent se zkušenostmi s komerčním CAD/CAM systémem / MATLABem / nebo třeba nějakým HMI v lepší pozici.V lepší pozici oproti komu? Ne-absolventům, kteří neumí vůbec nic? Nebo lidem, kteří si zaplatili nějaký soukromý kurz na obsluhu jiného SW ze svého? Nebo lidem, kterým poskytl (zaplatil) školení výrobce toho jiného SW? Firmy (jak výrobci SW, tak zaměstnavatelé) si musí uvědomit, že vyučit člověka na obsluhu nějakého softwaru prostě něco stojí. Ať to dělá zaměstnavatel po přijetí absolventa* nebo ať to dělá výrobce SW jako součást své marketingové kampaně – může pořádat např. bezplatné kurzy, aby pak prodal víc licencí zaměstnavatelům. Ale považuji za nepřijatelné, aby tyhle náklady platil stát (resp. daňový poplatník) a skrze státní/veřejné školy zvýhodňoval některé výrobce SW. Dnes to bohužel často vypadá na tu druhou možnost, akorát že výrobce SW nechce poctivě nést náklady na školení a místo toho raději podmázne nějakého toho politika nebo vedoucího pracovníka, kteří pak zajistí, že se bude vyučovat nějaký konkrétní SW. *) absolvent bude umět obecné principy, teorii a obsluhu svobodného SW, který může zaměstnavatel bez dalších nákladů použít – zaměstnavatel tak nebude nucen kupovat licence na SW, který mu předurčila škola resp. lobby výrobců SW. Místo toho si zaměstnavatel vybere optimální software pro svoje potřeby.
V lepší pozici oproti komu? Ne-absolventům, kteří neumí vůbec nic? Nebo lidem, kteří si zaplatili nějaký soukromý kurz na obsluhu jiného SW ze svého? Nebo lidem, kterým poskytl (zaplatil) školení výrobce toho jiného SW?V lepší pozici proti hypotetickému absolventovi "čisté" školy, kde si nekoupili licenci na komerční software, a kde používají jen OSS resp. nic, protože v dané oblasti nic použitelného OSS není. Naznačený cílový stav je celkem fajn, a líbil by se mi taky - kdyby veškeré tyhle náklady nenesl stát ale ti výrobci softwaru. Řekněme, že je to možný ustálený stav. Ale já moc nevidím možnost jak se do něj ze stávajícího stavu přenést. Bylo by to možné jedině direktivním nařízením státu, že školy nesmí vydávat peníze na proprietární SW, a v takové situaci vidím řadu problémů - přiznávám ale, že do detailu to promyšlené nemám, vy ano?
Firmy (jak výrobci SW, tak zaměstnavatelé) si musí uvědomit, že vyučit člověka na obsluhu nějakého softwaru prostě něco stojí ... Ale považuji za nepřijatelné, aby tyhle náklady platil státVyučit člověka na jakoukoliv schopnost něco stojí. Ať už to je práce na soustruhu, konstruování, programování, nebo jaderné inženýrství. Kde tohle uvažování skončí? Někdy prostě výuka vyžaduje materiální zabezpečení, a někdy je jediná možnost koupit ho od firem. A někdy ty firmy nemají žádnou motivací dát vám to zdarma a ještě zaplatit X věcí okolo navíc. Můžeme považovat software za výjimečný, protože u něj lze efektivně aplikovat open-source myšlenku. OK. A co ten soustruh, ke kterému si musíte koupit (nebo je v ceně) licenci na řídící sw systém, jinak se na něj můžete chodit maximálně koukat? Ten taky škola nebude moct koupit nebo na něm učit i kdyby ho dostala zadarmo, protože je to fuj proprietární? Takže když chceme učit strojaře, tak buď počkáme, až někdo udělá OSS soustruh, nebo počkáme až nám ho dá někdo zadarmo a ještě nám za to zaplatí náklady okolo, a nebo řekneme ať si firmy CNC soustružníky učí sami, že to není úkolem státu? Myslím si, že se tady dostáváme k samotné definici veřejného školství a představě za jakých podmínek by mělo fungovat. Mě se zdá, že na něj máte takové podmínky, že řada současných vzdělávacích oborů, jak je teď známe, by byla z veřejné školství de-facto vyloučena a přesunuta na privátní školy nebo kurzy. Což neříkám, že je nutně špatně, ale řada lidí bude řvát, protože chcete de-facto "zrušit veřejné/státní školy pro strojaře / control engineery / whatever". Resp. chcete, aby část nákladů na tyto školy platily nějaké firmy, které se na to minimálně v první fázi vykašlou.
V lepší pozici proti hypotetickému absolventovi "čisté" školyTohle by bylo potřeba porovnávat za předpokladu „jinak stejných okolností“ – jenže tady stejné okolnosti nejsou resp. byly by jiné – existence takového školství by vedla k tomu, že by firmy (jak zaměstnavatelé, tak výrobci jiného – dnes neprotežovaného – SW) platily menší daně, protože by stát nevyhazoval peníze za licence a situace na trhu by byla úplně jiná – nebýt těchto státních zásahů, lišila by se obliba a rozšířenost jednotlivých programů a tím „průmyslovým standardem“ by dost možná bylo něco úplně jiného než dnes. Ale i kdyby ne a do praxe by přicházeli „špatně“ připravení absolventi, vyřešili by si to zaměstnavatelé a výrobci SW sami – doškolili by si studenty (ať po nástupu do zaměstnání nebo ještě při studiu) na obsluhu toho kterého SW – a toto by byl spravedlivější systém, protože by neprotěžoval konkrétní administrativně vybrané (což je z principu náchylné na korupci) SW produkty. Všichni výrobci by měli stejnou startovní pozici a rovné podmínky* – kurzy studentům by mohl nabídnout Microsoft a stejně tak i jiná firma – a student by se svobodně rozhodl, u koho ten kurz absolvuje.
Ale já moc nevidím možnost jak se do něj ze stávajícího stavu přenést.Uznávám, že je to spousta práce… ale to není vina toho cílového stavu nebo jeho definice, to je důsledek chyb, které stát udělal v minulosti.
A co ten soustruh, ke kterému si musíte koupit (nebo je v ceně) licenci na řídící sw systémMinimálně by to k tomu mělo směřovat – bohužel tu ale takové směřování v našem školství/státě nevidím. Naopak mi přijde, že tu jakákoli koncepce chybí a stát se jen zmítá v rukou lobistů a posouvá se tam či onam, podle toho, kdo kolik zaplatil, kdo dal komu jaký dárek nebo kdo koho zrovna pozval na golf. Pro začátek jsou potřeba alespoň otevřené standardy, formáty, API, pomocí kterých se bude komunikovat a postupně*** se ten proprietární software může nahrazovat tím svobodným, třeba v rámci projektů na informatických školách – určitě bude lepší, když se X informatiků dá dohromady a začnou v rámci svých bakalářek a diplomek psát software pro strojaře, než když píší pořád dokola to samé. A budou to smysluplně investované veřejné peníze, protože nejenže se studenti něco naučí, ale díky svobodné softwarové licenci z toho bude mít užitek i ta veřejnost – lidé a firmy, kteří platí daně, si budou moci ten program stáhnout, používat, navázat na něj. Dneska jsou např. moderní 3D tiskárny a existují i takové, které jsou plně svobodné – viz LulzBot AO-100. Věřím, že v tomhle je budoucnost a vidím, že řada z těch věcí je možná už dnes.
Mě se zdá, že na něj máte takové podmínky, že řada současných vzdělávacích oborů, jak je teď známe, by byla z veřejné školství de-facto vyloučena a přesunuta na privátní školy nebo kurzy.Humanitní obory jsou v tomhle smyslu v pohodě – tam se čerpá z knih, článků, případně i různých placených databází, ale vždy je tam více zdrojů a výzkum založený na tom, co ti naservíruje jeden dodavatel informací, je tam nepřijatelný. Např. si nedovedu představit politologa, který by uměl čerpat jen z jedné placené databáze článků a byl na tohoto dodavatele odkázaný a neuměl by informace hledat v knihách a jiných zdrojích. Stejně tak si nedovedu představit doktora, který by uměl léčit jen pomocí výrobků firmy Bayer nebo jen pomocí léků od Sandozu, nebo řezat jen skalpelem jedné konkrétní značky. (a to už jsme u přírodních věd) Stejně tak architekti a stavaři umí dělat s betonem, železem, sklem… bez ohledu na to, která firma je vyrobila. Stejně tak silnoproudař umí navrhnout vedení bez ohledu na to, která konkrétní elektrárna do něj bude posílat elektřinu. Tak proč sakra jen v informatice** lezou ze škol opice, které umí obsluhovat jen MS Windows a MS Office? *) resp. rovnější než teď – ti velcí budou mít vždycky víc peněz např. na reklamu nebo na pořádání bezplatných školení **) a nejde jen o absolventy informatiky, ale i o absolventy jiných oborů, kteří jsou tímhle softwarem krmeni v rámci celoškolských předmětů ***) ostatně takový Projekt GNU taky nespadl jen tak z nebe – nýbrž se postupně psaly jednotlivé části… až z toho dnes máme svobodný kompletní operační systém, který nahradil proprietární UNIXy.
Tohle by bylo potřeba porovnávat za předpokladu „jinak stejných okolností“ ...Tohle je právě to těžké a na delší debatu. Já nevím, jak by to dopadlo, a možná je tvůj směr uvažování správný. Ve svých textech jsem jen chtěl naznačit více naznačit pohled "zevnitř školy", protože mám nějaké zkušenosti s tím, kde a jak se tady o těch věcech rozhoduje, a podílím se na tom. Nevidím tam nějaké velkém zájmy/lobby výrobců software, jako spíš zaměstnavatelů, kteří čekají, že absolventa nebudou muset doučovat z jejich pohledu nejdůležitější věci. Ředitel školy může od zaměstnavatelů slyšet na něco ve stylu - "podívejte, když vaši absolventi budou na nějaké úrovni umět dělat se SolidWorksem nebo jiným standardním konstruktérským softwarem, tak my budeme rodičům říkat, že takové zaměstnáme mnohem spíš než absolventy konkurenční školy, odkud to umět nebudou". Jako se očekává, že soustružník umí dělat na soustruhu (ne na nějakém konkrétním, ale taky ne na nějaké hračce mimo "industry-standard"), tak obdobné je to u strojařů s tím CAD/CAM.
Minimálně by to k tomu mělo směřovat – bohužel tu ale takové směřování v našem školství/státě nevidím. Naopak mi přijde, že tu jakákoli koncepce chybí a stát se jen zmítá v rukou lobistů a posouvá se tam či onam, podle toho, kdo kolik zaplatil, kdo dal komu jaký dárek nebo kdo koho zrovna pozval na golf.To je pravda. Zároveň je ale v současnosti patrná silná snaha přizpůsobit profil absolventů trhu práce, resp. požadavkům zaměstnavatelů. Alespoň u technických oborů. A požadavek zaměstnavatele je třeba takový, že strojař by měl být schopen pracovat v nějakém industry-standard CAD/CAM systému. Ty profi systémy jsou hodně podobné, je už celkem jedno jaký konkrétní to bude, ale znalost práce s nějakou OSS alternativou (pokud vůbec je) pro ně zpravidla naprosto není relevantní. Je to záležitost kvality těch OSS alternativ, protože třeba MSOffice vs. OpenOffice problém není.
Tak proč sakra jen v informatice** lezou ze škol opice, které umí obsluhovat jen MS Windows a MS Office?Pozor, v tomto souhlasím. A řada středních technických škol MS Office ani neučí, protože je to fakt zbytečné a stojí to kotel peněz na licencích, které nevydáváme rádi. Nebo aspoň učí zároveň i OpenOffice. Windows se berou jako platforma pro běh aplikací, a často se učí i základní práce s Linuxem. Já se bavím hlavně o speciálních aplikacích - kdyby všechny běžely na Linuxu, prosadím jeho nasazení na všechny desktopy.
Stejně tak si nedovedu představit doktora, který by uměl léčit jen pomocí výrobků firmy Bayer nebo jen pomocí léků od Sandozu, nebo řezat jen skalpelem jedné konkrétní značky. (a to už jsme u přírodních věd) Stejně tak architekti a stavaři umí dělat s betonem, železem, sklem… bez ohledu na to, která firma je vyrobila.A tady to není o tom, že bychom do studentů hustili jak se dělá v jednom konkrétním proprietárním systému. Ale chceme je naučit, jak se dělá aspoň v nějakém - protože v praxi vždy takový nějaký systém uvidí. Je pravda, že tyhle speciální aplikace se asi týkají jen menší části škol a oborů a pro ostatní jsou tvoje nápady dobré. Ale chtěl jsem upozornit, že globální odsouzení proprietárního SW ve školách nemusí být hned dobrý nápad.
určitě bude lepší, když se X informatiků dá dohromady a začnou v rámci svých bakalářek a diplomek psát software pro strojaře, než když píší pořád dokola to samé.Byl bych dost skeptický, že tady máme dost lidí a dost kvalitních, co píšou a vedou bakalářky a diplomky, kteří by něco skutečně použitelného to v relevantním čase dali dohromady. Ale jistě je lepší se o to pokoušet než po Xté řešit totéž.
To, že je škola pak trochu "školícím střediskem firmy" si často výrobci software uvědomují, a dávají education licence za rozumnou cenu.To je stále málo. Za každou hodinu, kdy se na veřejných školách vyučuje MS Windows, Office nebo jiný proprietární software by Microsoft (nebo jiný výrobce) měl platit tržní nájem za učebnu, všechny energie (osvětlení, vytápění, internetové připojení, záchody atd.), plat učitele (včetně času, který musel věnovat přípravě přednášek/cvičení a vlastnímu získání znalostí o obsluze toho daného SW) a v neposlední řadě tržní cenu za reklamu, která spočívá v tom, že tuhle akci zastřešuje* tak vážená a uznávaná instituce jako je univerzita a v tom, že tato univerzita (případně jiná škola) zajistila nábor lidí na toto školení (Microsoft ušetřil náklady a nemusel nikde vylepovat letáky, nadhánět lidi na ulicích nebo si platit reklamu na Internetu či jinde, aby na jeho školení někdo přišel). A ne že za to naopak budou vybírat peníze za licence – byť se „slevou“ (BTW: je velice snadné říct, že původní cena byla XXXXX Kč a že dáváme „štědrou“ slevu XX % – viz všechny možné „slevomaty“ nebo akce v obchodech) *) nebo do toho dokonce studenty nutí, když jsou tyto předměty ve studijním plánu mezi povinnými.
Ma snad stat zakazat prodej koblih s marmeladou? Vzdyt to je take bundlovani produktu.Marmeláda není konkrétní produkt konkrétní firmy. Věřím, že u nás se dají sehnat koblihy s různou marmeládou od různých firem (jakož i koblihy nugátové, pudinkové, atd.) Jinak ale jak ty si představuješ, že se společnost má vyrovnat s fenoménem monopulu jinak, než státním diktátem? Co si pamatuju z tvých komentářů, tak jsi příznivcem svobodného trhu. Nemyslim si, že smyslem svobodného trhu je být ovládán jednou gigantickou firmou...
Keď spoločnosť leje peniaze do produktov konkrétnej firmy (absencia SW auditov vo verejnej správe), indoktrinuje tých najmenších produktami konkrétnej firmy (školy), občas porušuje vlastné zákony motivovaním alebo vynucovaním produktov konkrétnej firmy (plnohodnotná mapa na katasterportaly ide len cez activex; donedávna povinnosť podávať priznanie k DPH elektronicky), tak nemá význam zaoberať sa legislatývnim bojom proti tomu monopolu.To si nemyslim, imho MS by měl podobně silné postavení i bez těhle věcí. Koneckonců, tyhle iniciativy našeho státu jsou až důsledek silného postavení MS, ačkoli samozřejmě jdou mu na ruku.
Čo sa týka monopolov, hmmmTo je takový hraní se slovy tohle, v tomhle textu spolíhaj na to, že 100% čistý monopol neexistuje. Doporučuju spíš wiki: monopol a olygopol.
Zůstala mi nevyužitá licence na Windows 7, kterou samozřejmě nelze prodat...Jsou i názory, že prodej OEM licencí bez počítače legální je:http://www.pravoit.cz/article/prodej-software-z-druhe-ruky-je-to-legalni.