Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
bohužel o to, že to ti lidé dělají dobrovolně, je to smutnější - zdá se, že poněkud postrádají soudnost, jestliže se tváří, že chtějí pomoci projektu, ale přestože je zcela zjevně potřeba pár schopných rukou ve skladu, raději se pasují na rovnače kartoték
sorry, prostě nepatřím k těm, co budou automaticky něco chválit jen proto, že je to zadarmo (nebo "zadarmo") - můžeš dostat zadarmo přes hubu, chceš?
tím nechci říct, že neoceňuju takovouto opravu, z hlediska, co presentuje Robert, je to ok, ale z hlediska projektu není ok, že schopný člověk má čas řešit blbosti a tým zodpovědný za funkčnost nestíhá ...
Dovedu si představit, že ten člověk, co vyřešil tuhle "blbost", se na ten požadavek podíval a řekl si, že by se mu to hodilo taky a tak to prostě udělal.
Pak se třeba podíval na ten bug s IMAP, zjistil, že to nepotřebuje, neb IMAP nepoužívá, vůbec tomu nerozumí a že by studiem problému a RFC mohl klidně strávit půl roku a to ještě bez záruky, že se mu to povede opravit. Tak si radši vybral nějaký jednodušší bug.
Pokud je právě tenhle bug problém pro korporátní prostředí, tak se určitě časem najde nějaký placený vývojář, který to dostane za úkol opravit.
Buďme rádi, že se opravilo alespoň něco, mohl se na to taky úplně vybodnout.
nesdílím optimismus předchozího příspěvku, že pokud něco brání nasazení v korporátním prostředí, tak někdo zafinancuje opravu - tak se to imho děje jen zcela vyjímečně, to se spíš řekne "hm, potřebujeme tohle a tam to nefunguje, tak nasadíme něco jiného (než by se to doprogramovalo a otestovalo, tak by nám firma rok stála, to se vyplatí radši zaplatit třeba Lotusu)"
Tím vývojářem jsem myslel někoho z Redhat, Novel, Mandriva...
Existuje vůbec nějaká "Linux Corporation edition" distribuce?
Tiskni
Sdílej: