Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
vcera vypadl proud v celem vnitrnim Karlsruhe (to je v Nemecku) a tim bylo postizeno take servrove centrum firmy 1&1, kde je provozovano 25 tisic servru. K tomu nekolik udaju a take nekolik otazek na znalce.
Firma 1&1 je patrne nejvetsi provider v Nemecku, ty udaje jsou skutecne impozantni:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9 milionu domains
6.500 TeraByte mesicni transfer
40 GigaBit/s napojeni
9 miliard pagehits / mesic
82 Mio. e-mail-schranek, 5 miliard e-mails / mesic
4.000 TeraByte harddisk-kapacita
Po vypadku pry naskocily oloveno-zelatinove baterie, ktere vydrzi tech 25 tisic servru udrzet na zivu cca. 15 minut, hned pote naskoci 4 disel-agregaty, ktere pak ty baterie dobijeji. Pricemz jak psali, tak ty agregaty jsou zhruba 20 vterin po zapnuti provozuschopne.
Musim uprimne rici, ze si nedovedu predstavit, jak velka ta baterkarna musi byt, dokaze to nejaky elektrikar odhadnout? Taky musim ric, ze jsem nikdy nic neslysel o te primesi zelatiny do olovnatych baterii, ale mozna jsem to jen blbe prelozil.
Co se tech parametru tyce, tak na tom je pekne videt, jak uz jsme na IT zavisli. Nema nekdo podobna cisla pro vekle providery v Cechach?>/p>
Tiskni
Sdílej:
to je niekoľkotonové betónové hovädo, roztáča ho elektromotor (resp niekoľko), on sám poháňa generátor pre celý hosting. MEchanická ups-ka s vyrovnávaním napájania
Ale tohle uslovi se pouzivalo pro nejakou komunistickou akci, ne? Jako Prvni Maj, Prvni Clovek ve Vesmiru, tak Prvni Brazda byl kolchoznik v SSSR a podle nej se jmenuje ... no, uz nevim co. :- )))
1.2.2008 13:08
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
První jarní brázda je přece od Šimka s Krampolem ... vyměnili "něco" za obrázky se Smetanou ... a s motocyklem Kawasaki vyorali první jarní brázdu.
Jednak asi agregát nestartuje hned po výpadku napájení (těch míň jak 10 se mi zdá docela málo)Co se zdá, je jen sen, když se probudíš, je den a máš ruku v nočníku. Setrvačníkové řešení není žádná domácí UPS pro někoho, komu tu a tam doma poklesne napětí. Tohle je UPS pro firmy, které jsou připojeny k el. síti tak dobře, že pokud už to vypadne, tak proto, že je někde opravdu velký průšvih a za minutu to opravdu nenaskočí. V takovém případě nic neřešíš a startuješ - dokonce musíš, protože ten setrvačník se dost rychle dotočí.
jednak je tam asi rezerva, kdyby nenaskočil napoprvé nebo mu bylo potřeba nějak domlouvatDo tohohle se dělají opravdu dobré generátory, takové, aby startovaly a byly schopné fungovat pořádně i za studena.
Aspoň tak si vykládám, proč je časová rezerva UPS pro přechod napájení ze sítě na agregát třeba třicetinásobná.Ta rezerva bude třicetinásobná spíš proto, kdyby náhodou baterky byly zrovna ve špatném stavu. Ono teoretických třicet minut může po pár letech znamenat stěží deset.
Znam agregaty, ktere startuji tri sekundy. Nema to ani starter, tam se zene stlaceny vzduch z nadrzi primo do valcu a fakt se temer neda poznat, kdy to vlastne nastartovalo. Startuje se soucasne s vypadkem proudu, to ze se to semtam probehne naprazdno nevadi, protoze se stejne dela minimalne kazdych 14 dni zkusebni start a nasledne 30 minutovy zkusebni beh.Tak to je dřívější start i častější kontroly, než jsem čekal. To už ale musí být znát i na provozních nákladech i na opotřebení takového agregátu… Vždycky jsem si myslel, že tam bude velká investice jen na začátku a pak už je to „pocit bezpečí“ za relativně levnou údržbu…
Museji se delat furt revize, pozarni, elektro, dodavatel dava zaruky jen kdyz dela kazdorocni generalku, pulrocni kontroly, soucasne musite mit zasobu nafty, ale ta nafta nesmi byt starsi nez X mesicu. Meni se filtry na sani i na vyfuku, po dvou letech olej bez ohledu na pocet provoznich hodin.
Diesel v rezimu, kdy je na nej fakt spolehnuti neni nic levneho. Ale ne kazdy se o nej stara jak ma. Nakonec pripadu kdy nenabehl diesel u datahausu jsme v CR uz par meli
Sam start je ale sranda, protoze to neni problem. Problem je, ze se musi ty agregaty sfazovat a potom se teprve pripojuje zatez.S čím se ten agregát má sfázovat, když síť vypadla?
1.2.2008 07:27
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
Kdyby byl jen jeden, tak není problém.Sam start je ale sranda, protoze to neni problem. Problem je, ze se musi ty agregaty sfazovat a potom se teprve pripojuje zatez.S čím se ten agregát má sfázovat, když síť vypadla?
S příchodem věcí jako HVDC se ukazuje, že s moderními technologiemi se přeci jen dají z DC vydupat nějaké výhody, a nějaká synchronizace záložních alternátorů by prostě odpadla. (To je samozřejmě jen spekulace, ale kdo ví, jak to ještě bude. )
Tohle je UPS pro firmy, které jsou připojeny k el. síti tak dobře, že pokud už to vypadne, tak proto, že je někde opravdu velký průšvih a za minutu to opravdu nenaskočí. V takovém případě nic neřešíš a startuješ - dokonce musíš, protože ten setrvačník se dost rychle dotočí.Myslel jsem výpadky nebo podpětí jednu nebo dvě sekundy, které předpokládám mohou nastat třeba při výpadku jedné větve napájení a přechodu na jinou. Tedy že se agregát nestartuje okamžitě s přechodem na záložní napájení, ale s nějakou rezervou. Při napájení z UPS, které vydrží 15 minut, asi není potřeba řešit, že se setrvačník dotočí
Do tohohle se dělají opravdu dobré generátory, takové, aby startovaly a byly schopné fungovat pořádně i za studena.Jistě. Jistě se i přechod na záložní napájení z generátoru i pravidelně zkouší. Ale všichni to známe, že záložní systémy jsou mnohem náchylnější k nějaké poruše, protože se prostě používají jen ve výjimečných případech. V okamžiku, kdy celý ten systém běží už jenom na generátor, nemůže už selhat nic – proto je myslím rozumné dát pro náběh generátoru dostatečnou rezervu, abych si v okamžiku, kdy začnu být závislý jenom na něm, mohl být jist, že vše opravdu funguje jak má.
Ta rezerva bude třicetinásobná spíš proto, kdyby náhodou baterky byly zrovna ve špatném stavu. Ono teoretických třicet minut může po pár letech znamenat stěží deset.Ty baterky se pravidelně obměňují, takže předpokládám, že se to celé udržuje tak, aby reálná dosažitelná hodnota se pohybovala třeba alespoň na 90 % té teoretické. Pořád by bylo rozumnější postavit třetinovou akumulátorovnu a akumulátory měnit každý rok, než ji postavit třikrát větší, na začátku se chlubit výkonem a po třech letech se místo výměny začít modlit, aby proud nevypadl.
Při napájení z UPS, které vydrží 15 minut, asi není potřeba řešit, že se setrvačník dotočíNo samozřejmě, protože tam žádný není. Na co taky dělat dvojitou UPS?
Rotační UPS má zálohu maximálně na 60s. Běžně se dělají o výkonu 100kVA. Do té doby musí naběhnout generátor, jinak spadnou všechny systémy bez legitimního ukončení.
Větší serverovny používají proto radši sálové UPS s dobou běhu 15-120minut, pro případné bezpečné ukončení činnosti serverů .... ale stejně bych to nechtěl pak nahazovat.
Pokud má zálohování za něco stát a jsou využity rotační UPS, pak jsou v objektu 2 až 3 generátory. Pro jistotu v teplém stavu, tj předehřívané na cca 52 stupňů Celsia. Náběh a sfázování tohoto generátoru trvá max 20s. Startují všechny generátory najednou (většinou vzduchem do válců). Poté co se napájení ustálí se přebytečné generátory opět vypnou a tak pracuje třeba jen jeden.
Celkově je to hodně drahý špás, na kterém v baráku visí i požární zabezpečení, výtahy atd...
Kupříkladu námi budovaná budova NTK v Dejvicích má připojení k síti pomocí 1MVA transformátoru, serverovna bude mít (doufejme) cca 25kVA bateriovou UPS (je jen jeden generátor), dále 150kVA rotační UPS, generátor má 500kVA a je jen jeden, držený zřejmě ve studeném stavu, start do 20s. V době požáru tento generátor napájí celou budovu, hašení, evakuaci, větráky, čerpadla. Jinak při běžném výpadku je nouzový příkon budovy těch 100-200kVA.
Je to všechno drahé ale bohužel v důsledku nutné.
1.2.2008 22:39
frEon | skóre: 40
| Praha
Do tohohle se dělají opravdu dobré generátory, takové, aby startovaly a byly schopné fungovat pořádně i za studena.tyhle agregaty za studena nikdy nestartujou, nejmene 90% jich má staly nuceny ohrev chladici kapaliny na provozni teplotu (cca 70-80°), prave kvuli zarucenemu rozbehu.
) aj hostingy majú množstvo "tepelného odpadu", zohriať jeden/dva/tri motory nemôže byť problém
1.2.2008 15:15
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Jj, a přesně při zkoušce zálohy se zavařil Černobyl.
1.2.2008 19:52
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
No, co jsem slyšel, šlo o to, že zkoušeli, zda se do minuty rozjedou čerpadla nebo jestli se dřív zastaví turbíny.
Já blb odmít exkurzi do Temelína, řikal jsem si, že jich ještě bude. A zatim nic. Tedy i na to bych se ptal, na to, jak moc se veřejně známé info liší od profesního povědomí.
No, co jsem slyšel, šlo o to, že zkoušeli, zda se do minuty rozjedou čerpadla nebo jestli se dřív zastaví turbíny.Zkoušeli, zda při výpadku napájení dokáže turbína dotáčející se setrvačností napájet dostatečně dlouho (? – nevím, jak dlouho) oběhová čerpadla. Havárie ale nebyla způsobena přímo tímto testem, ale manipulací s reaktorem při snaze zahájit experiment včas (a navzdory tomu, že výkon reaktoru ani zdaleka nedosahoval minimálních hodnot pro takový experiment nařízených).
1.2.2008 21:05
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Ok, zřejmě oba víme to samé, tedy že se pohybovali v dosud neprozkoumané oblasti fyziky, nevěděli o tom kumulování tepla a vlivu Xenonu.
a navzdory tomu, že výkon reaktoru ani zdaleka nedosahoval minimálních hodnot pro takový experiment nařízenýchCož se obsluha samozřejmě pokoušela řešit. Bohužel zvolené řešení - vytáhnout všechny regulační tyče z reaktoru ven - se ukázalo jako nepříliš šťastné.
2.2.2008 07:49
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
1.2.2008 22:46
frEon | skóre: 40
| Praha
1.2.2008 23:27
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Vim, že se dostali i do velína snad ... bylo to v květnu, mimo pořad běžnách exkurzí.
2.2.2008 21:55
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Ok, tak fakta ... měl jste pravdu, našel jsem tento závěr z exkurze 21. 5. 2006. Čili velín ne, ale aspoň něco. Musel jsem hrabat v historii akcí.
Hlavní a nejzajímavější částí prohlídky byla návštěva strojovny 1. bloku s parní turbínou a generátorem v danou chvíli dodávajícím úctyhodných 981MW do elektrické sítě. Návštěvníci mohli vidět skutečně ohromné a působivé soustrojí a dokonce si na ně proti předpisům sáhnout. Prohlídka byla doplněna zajímavým výkladem a sličné průvodkyně byly schopné zodpovědět i některé více záludné otázky.
Do prostoru reaktoru nám však byl přístup odepřen. Tam nesmí ani většina zaměstnanců, a tak nám jej bylo umožněno vidět pouze zprostředkovaně pomocí 3D filmu a počítačové animace nebo zmenšeného modelu.
V expozicích v informačním centru jsme si mohli prohlédnout modely částí elektrárny a dozvědět se mnoho dalších informací jak o elektrárně samotné, tak i o jaderné energetice a jaderné fyzice obecně.
4.2.2008 03:15
Hobit | skóre: 7
| blog: Kdo si hraje, nezlobí
(Samozřejmě, kde jinde by webhosteři měli inzerovat. Tak mě napadá, že dobrým kšeftem by byl časopis o HTML a PHP, inzertní plochy by šly na dračku )
Místo čisté tekuté 36% kyseliny sírové se často používá materiál podobných chemických vlastností, který ale nemá tekutou konzistenci. Nejspíš je to prostě kyselina sírová s nějakou příměsí. Hlavním účelem je větší bezpečnost a stabilita v různých polohách. Například akumulátory do motocyklů jsou až na výjimky všechny želatinové.
Pokud jde o velikost akumulátoru, dá se to lehce spočítat. Větší akumulátor do auta může po velmi krátkou dobu dodávat stálý proud kolem 100 A. Pokud při takovém odběru klesne napětí na 12 V, máme tedy výkon 1200 W z akumulátoru o hmotnosti 10 až 15 kg. Těžko říct, jaký výkon má 25000 serverů. Může jít o malé servery do racku (méně než 100 W) nebo skříňové stroje s desítkami procesorů (více než 1 kW). Pokud by 25000 serverů mělo dohromady odběr 6 MW, byl by potřeba ekvivalent pěti tisíc akumulátorů do auta. To by bylo jistě víc než padesát tun materiálu...
Když se ovšem podíváte na katalog UPS, zjistíte, že akumulátory bývají mnohem menší, než by člověk čekal. (Nečeká se od nich totiž dlouhá životnost.) Kromě toho je v mém propočtu ještě jedna chyba: Maximální proud, který je akumulátor schopen dodávat, možná neroste s třetí mocninou rozměrů (tedy s hmotností), ale o něco rychleji... (Jde také o celkovou plochu článků, efektivitu využití prostoru mezi články a podobně.) Takže hmotnost akumulátorů bude nejspíš mnohem menší.
6 MW není nic závratného. Stačily by k tomu bohatě například motory čtyř dieselových lokomotiv ČKD typu 759.
4.2.2008 13:40
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Další velká "věc" ... něco o tom připojení a když není.
4.2.2008 19:13
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc