Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
V dnešním pokračování národohospodářského seriálu si vysvětlíme, co je to státní dluh. Také se něco dovíme o bojové skupině uvedomnělých občanů, kteří si říkají 'Bojovníci za rozumný stát'.
Je pozdní odpoledne a bojová skupina rozumných občanů má za sebou úspěšnou demonstraci na Václavském náměstí, kde hlavní řečník Kalousek nabádal k šetrnosti a snížení státního dluhu. Členové skupiny, pánové Kílek, Tmolík, Sandy_Sh, moki, sob, Lučera a paní Narcelka (jména z důvodů ochrany dát pozměněna) se rozešli na rohu Štěpánské. Pan Kílek se cestou domů stavil ještě v Celetné ulici v univerzitním knihkupectví a zakoupil si 3 knížky. Po příchodu domů dal vařit vodu na čaj a rozřízl bagetku, do které chtěl právě vložit tuňáka, když tu zvoní zvonek. "Aha, asi nějaký klient, který mi chce poděkovat, že jsem ho zbavil závislosti", řekl si pan Kílek a otevřel. Na prahu stojí starý, ztrhaný, bělovlasý pan. "Co chcete", zeptal se Kílek a vysunul útočné bradu, jsa připraven shodit staříka se schodů. "Já jsem stát", řekl stařík, "a jdu Vám vrátit dluhy. Jste přece pan Kílek a vlastníte státní obligace na 100 tisíc a 10 let?". "To vlastním, odpověděl Kílek. Ale ty dluhy nechci zpátky. Ty chci až za 10 let. A jestli tě zasraný státe ještě jednou napadne mi přijít vracet dluhy, tak tě prohodím zaskleným balkónem", řekl Kílek a práskl staříkovi dveřmi. Inteligentní čtenáři jistě prohlédli tu alegorií. Ano, je tam řada nepřesností (stát je sice ztrhaný, ale nemá bílé vlasy), přesto nám ta historka v dalším bude vodítkem. Jak je to tedy s tím státním dluhem? Splácí se ten státní dluh, proč tu vůbec je? Vlastně nám na to odpověděl již jeden malý velký muž, když řekl: "Paní Němcová, já vím, že nemáte ekonomické vzdělání, nemůžete tedy vědět, co je to politika státního dluhu. To je bežná věc, kdy prostě státní dluh až na výjimky se málokdy splácí. V té dluhové službe, podívejte, v Německu třeba, v Německu, kde je ten deficit k HDP přes 100 %, tak nikdo neuvažuje o tom, že by se to splácelo. A oni mají vetší schodek ze státního rozpočtu k HDP než-li my. Takže oni splácejí úroky, tak jako je splácíme my. To je bežná praxe u státního dluhu." Ale protože ten malý velký muž má také velkou bradavici, tak mu nikdo nevěřil. A navíc zapomněl, že velká vetšina spoluobčanů jsou hloupí pitomci, kteří si to vysvětlí tak, že dluhy se 'neplatí'. Předem ještě jedno upozornění. Není cílem zde probírat suchou národohospoadářskou teorii. To vše je možné si přečíst buďto na webu nebo v těch knížkách z Celetné ulice. Zde veselou formou upozorníme na některé skutečnosti, které jsou běžnému občanů jaksi skryté. Státní dluh a HDP Jak již z citatce pana Paroubka zřejmé, je státní dluh vyjádřený v absolutni velikosti hodnota, která se sděluje zejména hloupému občanovi (nadále jen HO), aby měl strach, že přijde Řecko - 'paní Nováková, slyšela jste kolik miliard máme ten dluh, to je hrůza, že jo'. Běžně je státní dluh vyjadřován v % k HDP. To už je ta první bariéra pro HO, protože HO docela dobře chápe, co to znamená dluh 100 tisíc korun, ale mít dluh jen ve výši 40 % své vlastní hospodářskou výkonnosti, to už je pro HO príliš. Z toho důvodu se normální občané (NO) jen usmívají, když jim Narcelka nebo Tmolík v diskuzi říkají, kolik miliard dluhu nasekala soč. demokracie v roce 2005. HO prostě nemohou uchopit, že dluhy nejsou dluhy. A přitom je to možno velmi dobře ukázat následujícím pokusem, který může provést i HO. Kazdy občan je zadlužen řekněme 1/2 miliónem korun státního dluhu. Nyní je možno jít do banky a zažádat o kredit. První otázka bankovního úředníka bude, zda je žadatel již jinak zadlužen. Když odpoví že ano, totiž 1/2 miliónem korun, tak z kreditu nic nebude. Když ovšem dodá, že těch 1/2 miionu je myšlen státní dluh rozpočítaný na 1 občana, tak mávne bankovní úředník jen rukou. Statistika a průběh státních dluhu HO často říkají, že se stále více a více zadlužujeme a že nelze neustále hospodařit deficitně. Když se podíváme na běžné dostupné diagramy průběhu státních dluhů , tak zjišťujeme, že většina států má za posledních 20 let pořád stejný státní dluh a také sledujeme, že až teprve od roku 2007 ty dluhy všude stoupají - jaké překvapení, když se právě v roce 2007 rozběhla hospodářská krize. Naproti tomu např. USA díky hospodařskému růstu koncem 90. let měli klesající zadlužení. Jak vidět, nad poměry si někdo posledních 20 let nežil. Generace a státní dluh HO často také říkají, že nelze zanechat příštím generacím takové dluhy. HO zde většinou jen opakují to, co jim nakukal Kalousek a kníže. A HO, protože jsou hloupí pak ještě jdou a vhodí do urny ten správný lístek, aby pak mohli provádět to sebemrskačství při zvyšování daní a snižování výkonu státu - protože druhé Řecko zde nechceme. Tito HO vůbec nechápou, že dědit se budou nejen dluhy, ale i pohledávky. Samozřejmě, že jiné by to bylo, kdybychom byli zadluženi u Marťanů a nebo kdyby neexistoval globální svět. Ale protože jsme se zadlužili všichni sami u sebe, nemusí příští generace splácet o nic víc než my. (diskutéři, kteří by si chtěli tady honit triko Barro–Ricardo ekvialentem bych prosil ať si trhnou nohou) Dlužníci a věřitele Jak jsme v naší scénce na počátku zjistili, dlužníci a věřitele jsme tak nějak my všichni. Vládním elitám se jen zdařil takový trik, namluvit občanům, že ty dluhy jsou nás všech, ale ty pohledávky jsou pozitiva jen některých z nás. A lidé, HO a i takoví Kílkove , vlastníci obligací, křičí, že je třeba vracet dluhy a zároveň mají na těch dluzích vybudováno vlastní důchodové připojištění. Kdy se budou tedy ty dluhy splácet? To je to tajemné, co HO irituje a co nechápou na Paroubkove citací. Tito lidé mají prostě představu, že když se nebudou státní dluhy splácet, tak jednoho dne přijde jakýsi exekutor (asi z Marsu) a nastane konec světa. Tito lidé se nedokáží odpoutat od představy světa švábské hospodyně z minulém blogu. A přitom je to vlastně jednoduché. Když Kílek-I po 10 leteh bude od státu chtít zpátky těch 100 tisíc, tak stát prodá další obligace nějakému Kílkovi-II a získané peníze poukáže Kílkovi-I. A ti Kílkove stojí frontu, aby si nějaké takové státní cenné papíry mohli koupit. (viz ta emise před nedávném u nás) Proč se vlastně lidé rvou o ty obligace. Inu, dnes je ve světě tolik kapitálu, že ti majetní už neví do čeho by investovali. Protože ty investice by měly být trochu jisté, tak zbývá jediné stát. Zlata, baráků a drahokamů se v budoucnu nikdo nenají, a proto je bytostným přáním těch věřitelů, aby i nadále existoval zadlužený, ale fungující stát, kterému by půjčili své peníze, protože to je ta jediná jistota kterou mají. Závěrem Zjistili jsem, že bez zadluženého ale fungujícího státu by se ti 'úspěšní' naší společnosti posrali a nemohli by tak pěkně kumulovat svůj majetek. To by nebylo tak smutné, kdyby neexistovala taková velká skupina pitomců jako výše uvedena bojová skupina, kteří těm majetným ještě zametjí cestičku. Chtěl jsem ukázat na to, že největším nebezpečím pro stát nejsou ti opravdoví a nebo ti modří komunisté, nýbrž právě ti polointeligenti, kteří svými volebními hlasy instalují vlády, které posluhují kapitálu, umožňují stále rychlejší přerozdělování majetku od málo majetných k bohatým a tím ohrožují stabilitu státu. Proč? Majetní, kteří chtějí i nadále vydělavat a mají stále více a více kapitálu budou tlačit na stát, aby se i nadále více a více zadlužoval (lepšího dlužníka nemohou najít) a zároveň se postaraji o to, aby stát zůstal 'kreditně důveryhodný' tim, ze ořeže sociální výdaje. Tragické skutečně je, že většina těch 'rozumných bojovníků' vůbec nepatří mezi ty majetné držitele kapitálu, nýbrž patří mezi ty běžné daňové poplatníky, kteří se starají o to splácení těch úroku těm bohatým. Jak stádo vesele bučícího dobytka cestou na jatka. Vážení hlupáci - bojovníci za rozumný stát - jménem pana Kalouska a ostatních gaunerů - děkujeme.
Tiskni
Sdílej:
My "polointeligenti," tlačíme na stát, aby se víc nezadlužoval, nenechal ty majetné těžit z našich daní a aby naše daně ten zchátralý stát investoval,do rozumných věcí. Tedy jako jsou silnice, školství, tedy kvalitní školství, třeba formou daňových odpisů bral minimální daně a podporoval střední třídu.
bohužel nám to moc nejde jak je vidět :-/ - otázka je co s tím? tak nějak mi docházejí nápady koho volit
Nějak nevidím, že by dad nějak trpěl svými neúspěchy. Tak nějak to vypadá, že byl a je daleko úspěšnější než vyJá myslel, že tohle kritérium uznávají jen zlí kapitalisté a že u hodných levicových lidí se na úspěch nekouká, důležitá je přece solidarita. No, jsem rád, že jsi můj názor opravil
Dad? vysvětlil? co blbneš
Krom toho je tu další problém, a sice že státní dluh se imho může stát mocenskou pákou, kterou věřitel šibuje zadluženým státem
+1 - v dnešní době peníze vládnou (nemusí se to někomu líbit, ale je to tak) a kdo je zadluženej, ten se může dostat pod tlak - HO pod tlak exekutora, stát (řecko) třeba pod Merkelovou
pokud nemám dluhy, nějakej exekutorskej zmrd na mě nemůže (pokud samořejmě někomu neručím a podobně - bohuže jsou i okamžiky, kdy na mě může )
Ono problém bude taky v tom, že u voleb volíme všichni pořád tu samou generaci - kdyby se udělala čistka, všechno vyházelo a přišla do politiky mladší generace, tak se určitě leccos změní. Nedokážu říct jestli k lepšímu, ale o moc horší už to být nemůže.
Tak samozřejmě, ale možná lepší když si to ti nahoře trochu rozdělí, ať můžeme nadávat na víc lidí
+1 za patičku, už beru RSS a po maturitě snad pořádně pročtu
2006 24,91 % 2007 25,24 % 2008 27,10 % 2009 32,48 % 2010 36,64 % 2011 39,38 %
Podle tech cisel je Kalousek skoro u 40% zadluzeni a kdyby se mela aplikovat ta levicovo-pravicova retorika, tak je Kalousek hrobar narodni ekonomiky
hele, máme na něco i stejnej názor :) - myslím, že kalousek by na detektoru lži přetížil i temelín s dukovanama dohromady :(
dnes 17:21 okbob | skóre: 27 | blog: systemakuv_blog | Benešov
Re: Státní dluh a bojovníci za rozumný stát
Tito HO vůbec nechápou, že dědit se budou nejen dluhy, ale i pohledávky. Samozřejmě, že jiné by to bylo, kdybychom byli zadluženi u Marťanů a nebo kdyby neexistoval globální svět.Kdyby totiž opravdu platilo, že dluhy odpovídají u všech zúčastněných pohledávkám (tedy ... jsme se zadlužili všichni sami u sebe), byl by celý koncept dluhu nesmysl, nebo přinejmenším by jeho výše neměla žádný smysl. Tedy jako argument pro to, že "státní dluh se nesplácí" to nestačí. On tom jestli se splácí nebo ne se koneckonců píše v tom odstavci o Kílkovi-I a Kílkovi-II - z pohledu Kílka-I byl jednoznačně splacen. On na tom dokonce vydělal, což vlastně znamená, že někdo, kdo má dnes dost volných pěněz bude mít za deset let zisk z daní všech, co tady po tu dobu pracují. Není to náhodou bezpracný přesun peněz od nemajetných k majetným? Měl by tedy levicově smýšlející člověk podporovat zadlužení státu?
Proto existujio snahy tento mechanismus nejak osetrit.No, a část z těch snah je vyrovnaný či vyrovnanější rozpočet (za růných podmínek). Tak proč se k tomu stavíš tak odmítavě? Na stávajícím systému stejně tratíme (jako společnost) hodně.
Mozna jsem to spatne vyjadril, ale kdyz nebude stat delat dluhy, komu ti bohati pak pujci?Tie peniaze pojdu ako investicie do realnej ekonomiky (firmy, inovacie), kde budu alokovane ovela efektivnejsie ako ked ich prerozdeluje stat.
prave ze to kazdy nevi, proto nikdo nepochopil Paroubka, proto volby dopadly jak dopadly. A smyslem blogu bylo na tuto skutecnost durazne upozornit.Ty si opravdu myslíš, že za výsledkem minulých voleb je pouze či majoritně názor na státní dluh? Anebo že by volby bývaly mohli dopadnout nějak výrazně lépe? Snad dokonce s ČSSD? Doufám, že ne, protože to by bylo hodně naivní...
Vyšší cena ropy může zdražit dovoz, může zatraktivnit provozy s velkou přidanou hodnotouJaké provozy? Dopravu po vodě na vorech? Rogala? Železnice u nás není ve stavu, kdy by mohla pojmout náhlý nárůst nákladní dopravy, nemluvě o tom, že na železnici je pořád poměrně dost dieslových lokomotiv (hlavně právě v té nákladní dopravě).
může to přerušit kamiónovou dopravu, což může znamenat nižší opotřebení dálnic a nižší náklady na údržbu dálnicTo je hezká myšlenka ale platná možná pro Německo, ne pro Česko. Stávající dálnice jsou v katastrofálním stavu už několik let, ty nové jsou v katastrofálním stavu už několik dní po otevření.
Větší počet důchodců může znamenat vyšší zaměstnanostTo prosím jak? Čísílka? Protože je míň mladejch, práceschopnejch lidí, tak máme nižší nezaměstnanost? No, to je moc hezká věc. Na papíře, pro populisty. Ale v reálu to bude průser, protože ty důchodce nebude z čeho financovat.
V každém případě nás čekají zajímavé časy.To rozhodně :)
Ano, státní dluh rozpočítaný na občana je něco jiného než osobní dluh občana. To ví každý, pointa?No, nevi to zrejme asi Kalousek s jeho slozenkou, ci ruzni novinari rozpocitavajici statni dluh na osobu.
Proč jako levičák podporujete přesun peněz k bohatým prostřednictvím úroků?Proc jen k bohatym? V rozumnych zemich drzi statni dluhopisy primo i stredni trida, tady je drzi aspon neprimo (skrz banky ci ruzne podilove nebo duchodove fondy). Vzhledem k tomu, ze bohatsi budou drzet vetsi podil dluhopisu, ale taky odvadet vetsi podil na danich, tak tezko rict, jake ty penezni toky jsou z inter-socialne-tridniho hlediska.
Myšlenka, že bohatým jde o to, aby byl náš stát zadlužený, je víceméně blbost.No, nejsem bohaty, ale i tak bych radsi penize statu pujcil na neomezene dlouho, nez abych mu je zaplatil na danich.
Janouškové a podobné lidé napříč spektrem chechtat do očí.
Proč zmiňujete Janoušky, pane Žmolíku. Janoušci nejsou politikové, ale kmotříčci, kteří ty politiky ovládají, v tomto případě je ta loutka na nitích mazánek a kolibřík Bém. Plus další esa ze zločinného spolčení ODS, máme tu íčka Langery, odkloňovače Kocourky, Drobily, Promopro Vondry a další z "protikorupční vlády" - no a mnoho dalších, na které se zatím nepřišlo. No a korunu tomu dává Venouš Klaus, který si myslí, že odhalení kolibříka Béma poškozuje demokracii.
To bych z toho blil, velebnosti. Obávám se, že změna myšlení tomu nepomůže, když už je to tady jak v Palermu a na Sicilíi.
Já jen říkám, že i v tzv. levicových stranách jsou podobní lidé.Ano, například v nedávné době David Rath a jeho "výběrové řízení" v Mladé Boleslavi. A na starších kauzách jako např. Škoda nebo Pandury je taky docela vidět, jak v tom "levice" jede s ODSkou...
vyvážíme o sto-šestMy ještě máme světu co nabídnout? Zatím pozoruju především to, že si na nás neschopné a líné státy EU (např. Francie) léčí svoje vlastní problémy dovozem zboží, o které by u nich nikdo ani nezavadil.
neutrácíme za armáduGrippeny, Pandury... Ne, za armádu opravdu neutrácíme.
Prostě nám vládne banda pitomců, která to s námi umí.První část věty je bez debat. Ta druhá je spíš přímo v lidech - před každými volbami nám strany naslibují hromadu keců a pokaždé jim to jejich voliči spolknou a zvolí si stejné pitomce, kteří jim nakonec nakašlali. Buď na to zapomenou nebo jsou prostě tak blbí. Peníze u nás nejsou hlavně kvůli naprosto neefektivnímu nakládání s nimi. Financujeme hromadu příživníků a příživnických organizací, sypeme miliardy do staveb, jejichž kvalita ceně ale naprosto neodpovídá, sypeme miliony do systémů, které nefungují, necháme vládu likvidovat drobné a střední podnikatele a dovolíme aby odsud vyháněla velké firmy do daňových rájů. Já například budu na daních doplácet. A budu doplácet tolik, že jsem firmu "přemístil" a do budoucna už tady budu platit jen minimum. Proč? Protože nebudu svoje těžce vydřený peníze strkat do něčeho, co zjevně nefunguje. Je mi proti mysli živit hromadu flákačů (a teď nemyslím lidi, kteří NEmohou sehnat práci). To co ušetřím na daních můžu buď rozložit zaměstnancům do výplat nebo jim dát bonus před Vánoci, příspěvek na dovolenou... Oni si to za svojí práci pro mě zaslouží rozhodně víc, než státní kasička.
neschopné a líné státy EU (např. Francie)Já nechápu, že ve věku wikipedie, google a všeobecně snadného přístupu k informacím mají lidé tendence bezmyšlenkovitě přebírat naprosté nesmysly. Třeba ta neschopná, líná a socialistická Francie má má 20. největší HDP na hlavu, kdežto vzorné a pracovité německo jen o chloupek větší. Stejně tak i růst HDP mezi roky 2007 a 2008 těch neschopných žabožroutů je v zásadě shodný s Německem. Větší růst u srovnatelně velkých ekonomik vidím už jen v Japonsku, Španělsku a Číně. Čili jak je možné, že takový veskrze neschopný národ může produkovat ekonomická čísla srovnatelná s Německem? A to je ještě jejich export třetinový v porovnání s němci.
Možná je občas vhodné jít trochu víc do hloubky. Na první pohled to s Francií nevypadá špatně, ale výhled do budoucna není moc nadějný, pokud nezačnou něco dělat. Dovoluji si ocitovat z The Economist:
However, the fundamentals are much grimmer. France has not balanced its books since 1974. Public debt stands at 90% of GDP and rising. Public spending, at 56% of GDP, gobbles up a bigger chunk of output than in any other euro-zone country—more even than in Sweden. The banks are undercapitalised. Unemployment is higher than at any time since the late 1990s and has not fallen below 7% in nearly 30 years, creating chronic joblessness in the crime-ridden banlieues that ring France’s big cities. Exports are stagnating while they roar ahead in Germany. France now has the euro zone’s largest current-account deficit in nominal terms. Perhaps France could live on credit before the financial crisis, when borrowing was easy. Not any more. Indeed, a sluggish and unreformed France might even find itself at the centre of the next euro crisis.
Třeba k tý Francii: jak moc je její asi prozatím pozice ovlivněna existencí mateřských firem, do kterých jejich zahraniční filiálky přispívají daněmi? (Jestli?)
Vy staré Holešovice, já vás mám rád, ze všech měst světa nejvíce já vás mám rád. Vy staré Holešovice, já vás mám rád. Snad jsou města krásnější, Paříž a Řím, Paříž a Řím, k vám, staré Holešovice, k vám, staré Holešovice, k vám, staré Holešovice, navždy patřím.
Dříve byly peníze podložrny zlatem a čím nyní?Přece dobrým jménem EU a jejich schopnými úředníky a poslanci :D
Tak to dneska funguje, FED tiskne dolary co to jde, čína uměle drží kurz juanu. Takže žádný problém ani ta inflace nám neroste..
Normálně stát získává peníze z daní, jenže se jaksi nedaří vybrat dostatečné množství. Takže bychom mohli daně zcela zrušit a místo toho by stát vydával dluhopisy, které by obratem kupovala centrální banka za vytištěné (ve skutečnosti není třeba tisknout, stačí peníze vytvořit v elektronické podobě) peníze. Tím by se vyřešily všechny problémy a nastal všeobecný blahobyt. Nebo je tam nějaký drobný zádrhel?
umožnila bankám čerpat levný úvěr ve výši bilion euro čímž jim umožnila zvýšit kapitálovou přiměřenost.Tomu nerozumim. AFAIK uver, ktery dostanou banky od centralni banky, se nepovazuje za vlastni ani za dodatkovy kapital, takze nehraje roli pro urceni kapitalove primerenosti, pouze pro ucely pozadavku na minimalni rezervy. Jak by to zvyseni kapitalove primerenosti melo fungovat?
Credit crunch nastává pokud si banky přestanou důvěřovat a navzájem si nepůjčují což může mít za následek kolaps bankovního systému jako celku ( meltdown ), z dluhopisy to nemá nic společného.Dusledkem toho kolapsu bude propad uveru pro realnou ekonomiku a propad realne produkce, takze v takovem pripade bude vic prostoru pro hypotetickou operaci deficitniho financovani statu formou primeho nakupu novych statnich dluhopisu centralni bankou. Samozrejme, pokud ony nove emitovane penize se jen povaluji na rezervnich ucech ECB, tak takove navyseni nehraje roli pro inflaci at uz je realna ekonomika v jakemkoliv stavu.
Tomu nerozumim. AFAIK uver, ktery dostanou banky od centralni banky, se nepovazuje za vlastni ani za dodatkovy kapital, takze nehraje roli pro urceni kapitalove primerenosti, pouze pro ucely pozadavku na minimalni rezervy. Jak by to zvyseni kapitalove primerenosti melo fungovat?To samozřejmě nicméně za ty peníze banka nakoupí státní dluhopisy, nebo poskytne úvěry podnikům a rozdíl v úrocích použije na posílení kapitálové přiměřenosti. IMHO tím se ECB snaží v jednom kroku vyřešit problém s kapitálovou přiměřeností bank, zklidnit trh s dluhopisy, zajistit dostatek kapitálu pro případné úvěry podnikům.
Ostatně FED tiskne vě větší míře už poměrně dlouho a inflace nijak zvlášť neroste.
Zatím. Obávám se, že fyzikální zákony se časem projeví. Je to stejné jako s eurem - byl to od samého začátku chybný projekt, ale naplno se to projevilo až po letech. Zpočátku přineslo euro mnoha zemím velký růst, o to horší je teď jejich pád.
ECB tím zabránila nejhoršímu a koupila nám trochu času.
To je přesné. Všechna ta opatření nám jen kupují čas, ale jednoho dne už nebude možné tu hromadu problémů odhrnout.
Je to stejné jako s euremnevím jak to souvisí s eurem
byl to od samého začátku chybný projektTo bych si netroufal tvrdit, zeptej se v Německu jestli se jim euro vyplatilo nebo ne. Teď je moderní nadávat na euro ale ta krize by tu byla i kdyby euro nikdy nevzniklo. Stačí si zjistit které státy v evropě zasáhla krize jako první a napovím že ty co mají euro to nebyly.
nevím jak to souvisí s eurem
Jen velmi obecně. To, co vypadalo jako dobrý projekt, se nakonec projeví jako pohroma.
To bych si netroufal tvrdit, zeptej se v Německu jestli se jim euro vyplatilo nebo ne. Teď je moderní nadávat na euro ale ta krize by tu byla i kdyby euro nikdy nevzniklo.
Jistě, některé státy na euru vydělaly. Ale další státy euro zruinovalo a celý koncept se ukazuje jako chybný. Jedna měna se nehodí pro státy s různou ekonomickou situací.
A přitom je to vlastně jednoduché. Když Kílek-I po 10 leteh bude od státu chtít zpátky těch 100 tisíc, tak stát prodá další obligace nějakému Kílkovi-II a získané peníze poukáže Kílkovi-I.
Vytloukání půjčky půjčkou může po nějaký čas bezbolestně fungovat. Vtip je v tom, že když zadlužení státu překročí určitou hranici, tak ty nové dluhopisy už nikdo nekoupí. Přesněji řečeno je někdo koupí, ale bude požadovat vyšší úrok za vyšší riziko. To znamená, že státní dluh poroste ještě rychleji, takže investoři budou chtít ještě vyšší úrok, čímž se roztáčí spirála smrti. Řecko už v ní je, Španělsko, Portugalsko a Itálie balancují na okraji propasti.
Proč se vlastně lidé rvou o ty obligace. Inu, dnes je ve světě tolik kapitálu, že ti majetní už neví do čeho by investovali. Protože ty investice by měly být trochu jisté, tak zbývá jediné stát
Časy se mění. Před pár lety byly státní dluhopisy vyspělých zemí super-bezpečnou investicí. Dnes už to tak není, obzvlášť tvrdě to poznali majitelé těch řeckých.
Tito HO vůbec nechápou, že dědit se budou nejen dluhy, ale i pohledávky. Samozřejmě, že jiné by to bylo, kdybychom byli zadluženi u Marťanů a nebo kdyby neexistoval globální svět. Ale protože jsme se zadlužili všichni sami u sebe, nemusí příští generace splácet o nic víc než my.
Takže je vlastně všechno v pořádku a se státním dluhem si nemusíme dělat starosti. Jen mi nějak nejde do hlavy, proč v Řecku v této politice nadále nepokračují. Vždyť se tam žilo tak hezky, když se vesele zadlužovali.
Dluhy mohou pomoci do té doby, dokud je šance k jejich slpacení.To je samozrejme pravda, jenze ta duvera moc nesouvisi s mirou zadluzeni, jako spis s ocekavanym vyvojem ekonomiky a dalsich faktoru ovlivnujicich riziko (napr. ochotou centralni banky daneho statu mu pripadne pomoci). Proto taky UK s relativne horsim stavem hospodarstvi nez mnohe zeme eurozony ma nizsi urokou miru, nebo Svedsko ma nizsi urokovou miru nez Finsko viz The Entire Sovereign Debt Crisis Can Be Understood By Looking At Sweden Vs. Finland, prestoze oba jsou na tom hospodarsky podobne.
predem preji Tobe, blizkym a vlastne vsem lidem levicoveho vyznani u prilezitosti dnesniho Vzkriseni dostatek boziho pozehnani a dostatek sily Svateho Ducha, aby to tady s temi HO prezili.Ale noták, dadíku, Dag je přeci "politicky frigidní" /rejp/
Řekl bych že se divím, že tak zajímavý, otřepaných myšlenkových kliše zbavený zápisek, nenadchl místní přemýšlivce.No tak jak si s tebou obvykle rozumím, tak tady musím nesouhlasit
Možná je politická orientace něco jako sexuální ortientace, tedy něco s čim nic nejde udělat, prostě to tak je. Osobně jsem politicky frigidní...Political Views Are Reflected in Brain Structure - otázka zní, vy jste ten článek už čelt, že?
HO prostě nemohou uchopit, že dluhy nejsou dluhy.To je asi největší perla tohoto blogu!
Ale protože jsme se zadlužili všichni sami u sebe, nemusí příští generace splácet o nic víc než my.Tak struktura státního dluhu je skutečně taková, že většinu tvoří tzv. domácí dluh, a to především státní dluhopisy. Z těchto tabulek MF je snad dobře patrné, že příštím generacím /našemu budoucímu státu/ silně narůstá. Ale chápu, když podle vás dluhy nejsou dluhy, pak zřejmě ani splácení není splácení...
Vládním elitám se jen zdařil takový trik, namluvit občanům, že ty dluhy jsou nás všech, ale ty pohledávky jsou pozitiva jen některých z nás.Pak napište do wiki, že tam mají chybu: "Jelikož správní organizace reprezentují lid dané země, lze státní dluh považovat zároveň za dluh jednotlivých daňových poplatníků."
Zlata, baráků a drahokamů se v budoucnu nikdo nenají, a proto je bytostným přáním těch věřitelů, aby i nadále existoval zadlužený, ale fungující stát, kterému by půjčili své peníze, protože to je ta jediná jistota kterou mají.A státních dluhopisů se snad nají? Jinak jistě, je bytostným zájmem věřitelů, aby stát byl fungující a fungující stát může být jedině takový, který má zdravé veřejné finance. Nebo si snad myslíte, že v Řecku a nyní možná nově i ve Španělsku, jen podlehli fiktivnímu problému? Zeptám se vás asi takhle: Koupil byste si státní dluhopisy Řecka?
Majetní, kteří chtějí i nadále vydělavat a mají stále více a více kapitálu budou tlačit na stát, aby se i nadále více a více zadlužovalJak, prosímvás?Zatím pro bobtnající zadlužení tlačí ti, kteří volají po valorizaci důchodů a "menším osekávání"...
Ale naučila jste se to odrecitovat opravdu dobře, chválim! :)))))Recitování mi nikdy nešlo
Zadluzeni generaci se nekona, jestlize se vyviji dluh tak , jako poslednich 20 let to v Evrope bezne bylo - ten diagram z wiki je prece znamy: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Dept.svgTen graf je tak hezký jen proto, že je na něm to Japonsko (a možná Itálie) a je vůbec takový scrvklý. S nějakou méně zamlženou optikou je vidět, že u zemí jako US, De, Fr, GB a dalších (u nás koneckonců taky) jen ten vývoj dluhu ku HDP za poslední 3 roky mnohem horší než během posledních circa 20 let.
I v diskuzi to mnohokrat zaznelo, ze statni dluh je neco jineho nez dluh osobni.Jasně, že státní dluh je něco trochu jiného. Stále je to však dluh, vyžadující plnění.
Budouci generace nebudou _splacet statni dluhy_, budouci generace budou _obsluhovat statni dluh_. To je totiz ten spravny pojem, ketry se u statni dluhu pouziva. Znamena to , ze budouci generace budou platit uroky, splacet nebudou ani halir, jak ukazano na prikladu Kilek-I a Kilek-II.To je hluboký omyl. Státní dluhopisy mají svou dobu splatnosti: 1r/5let/reinvestiční, přičemž u všech je nárok na předčasné splacení. Každopádně k ukončení doby splatnosti se věřiteli vyplatí vložená částka včetně úroků. Jistě namítnete, že mezitím stát vydá další dluhopisy a příjmem z jejich prodeje vyplatí ty předcházející. Jenže to lze skutečně dělat jen do té doby, dokud bude po nich poptávka a při zachování únosného úroku, na který stát během daného období splatnosti vydělá. A jsme opět na začátku u podstaty, tedy rozumného rozpočtu s omezeným deficitem. Je to velmi citlivý koloběh souvislostí. Když se někde vychýlí, celý proces se zablokuje, jako se to stalo v Řecku. Tam tak lehkomyslně obsluhovali státní dluh, že neudržovali správný poměr rozpočtu, až se dostali do bankrotu.
Taky bych doporucil podivat, co se stalo se zadluzenymi regiony (okresy/obcemi) v Ceske republice.
Pokud vím, tak některé obce zbankrotovaly a proběhly dražby obecního majetku.
Zda splatily sve dluhy. To je totiz zcela analogicke recke situaci.
Není to úplně analogické, protože jde o jiný rozměr. Když zkrachuje město, tak věřitelé přijdou o nějaké peníze, ale jinak se nic velkého nestane. S tím se počítá, že část úvěrů je špatná. Jen těch špatných úvěrů nesmí být moc.
Pokud se musi dluhy vzdy splatit, stalo se to v tomto pripade? A pokud ne, proc?
Dluhy se nemusí vždy splatit. Když dlužník nic nemá, tak si na něm věřitel prostě nic nevezme a na zbankrotovaný stát exekutor ani přijít nemůže. Klíčová otázka je, co by bankrot Řecka a dalších států znamenal.
Pokud vím, tak některé obce zbankrotovaly a proběhly dražby obecního majetku.A pomohlo jim to ekonomicky? Nebo to tam, kde ano, nakonec sanoval stat (napriklad formou dalsich dotaci)?
Není to úplně analogické, protože jde o jiný rozměr. Když zkrachuje město, tak věřitelé přijdou o nějaké peníze, ale jinak se nic velkého nestane. S tím se počítá, že část úvěrů je špatná. Jen těch špatných úvěrů nesmí být moc.Zajimava matematika. Takze hodne male zaporne cislo je vlastne skoro nula, ze? Takze kdyz jich hodne hodne sectu, je to jako secist hodne nul, a nemuze to byt zadny problem.. Tohle je presne typ uvazovani, ktery vedl k financni krizi.
A pomohlo jim to ekonomicky? Nebo to tam, kde ano, nakonec sanoval stat (napriklad formou dalsich dotaci)?
Upřímně řečeno - nevím. Vtip je v tom, že zkrachovanou obec stát sanovat může. Zkrachované Řecko možná může sanovat EU (se skřípěním zubů), ale Španělsko nebo Itálii už ne.
Zajimava matematika. Takze hodne male zaporne cislo je vlastne skoro nula, ze? Takze kdyz jich hodne hodne sectu, je to jako secist hodne nul, a nemuze to byt zadny problem.. Tohle je presne typ uvazovani, ktery vedl k financni krizi.
Vy jste trochu mimo. V reálném světě je zcela normální, že občas něco nevyjde - úvěr, obchod, zakázka atd. S tím musí každý podnikatelský subjekt počítat a tyto ztráty zakalkulovat do svých cen. Není možné, aby banka dostala vždy všechno zpět. Problém nastává, když je špatných úvěrů moc.
Taky bych doporucil podivat, co se stalo se zadluzenymi regiony (okresy/obcemi) v Ceske republice. Zda splatily sve dluhy.To je totiz zcela analogicke recke situaci.Ano, je to analogické řecké situaci. Když se podíváme, co se děje se zadluženými obcemi, tak se vydražilo, co se dalo, včetně obecních úřadů, dochází k chudnutí /žádné investice/. Obce ztrácejí samosprávu... Nic pěkného.
Zastanci vyrovnanych rozpoctu, pozadujete take vyrovnane rozpocty uzakonit na urovni kraju, okresu, mest a obci?Ano, s tím bych souhlasila. Nebo resp. prozatím uzákonit nějakou deficitní hranici, podobnou té 3% k HDP, jako se děje na makrostátní úrovni.
ano, presne to namitnu. O nicem jinem ten blog neni.
A já zase namítnu, že toto není možné dělat donekonečna. Řecko už své dluhy tržně refinancovat nemůže.
Na podzim v Nemecku emitovali dluhopisy za ca. 4 miliardy Euro, na ktere daval stat tak maly urok, ze vynosnost byla zaporna. Veritele se presto porvali o to, aby mohli Nemecku pujcit se ztratou sve penize.
Německo to udělat může, spousta jiných zemí ne.
Ano, a presto vsechno se statni dluhy nesplaci ale obsluhuji.
Říkejte si tomu, jak chcete. Faktem je, že Řecko i další země mají problémy i s tou obsluhou.
tu problematiku politiky statniho dluhu i nadale (na rozdil od nekterych zde) vubec nechapete.
Tak mi tedy vysvětlete, v čem spočívá problém Řecka (případně Španělska, Portugalska, Itálie, Irska atd.) Proč v Řecku zavádějí drastická úsporná opatření? Proč nepokračují v zadlužování? Vždyť přece státní dluh je jiný než osobní a v Řecku se donedávna tak báječně žilo.
nejlepsi co muzete udelat je odepsat ty dluhy v ramci Eurozony
Co tím přesně myslíte? Odepsat dluhy znamená, že věřitelé přijdou o peníze, které jim budou chybět (bankám, penzijním fondům, státům atd.). To se někde projeví - státy budou muset sanovat krachující banky, podniky se budou hůře dostávat k úvěrům atd. Navíc haircut řeckého dluhu ve výši 50% a 75% už proběhl, ale nic moc se nezměnilo. Nebo tím chcete naznačit, že se ostatní státy eurozóny mají na Řecko složit? To aktuálně probíhá, ale nikam to nevede a vzniká tím třaskavá politická situace.
Co vam unika je, ze spatna rozhodnuti se uz _stala_. Bud budete minulost tahat jako kouli na noze a snazit se splatit nejake "dluhy", nebo se proste smirite se ztratou a pojedete dal. O tom to cele je.
Mně to neuniká. Je jasné, že do této situace jsme se především neměli dostat. A dostali jsme se do ní nezodpovědným zadlužováním. Kudy povede cesta ven, to neví asi nikdo, ale rozhodně to nebude nic pěkného.
Penize nikde samozrejme nechybi. Tech si muzete natisknout kolik chcete.
Natisknout peníze je možné, ale tím vznikne inflace. Pozoruji, že lidé mají tendenci bagatelizovat hrozby, které neznají. Vysoká inflace je hrozná a Němci dobře vědí, proč se jí brání.
Ano, ostatni staty se budou muset na Recko slozit.
To už se děje. Bylo tady několik záchranných balíků, euroval atd. Situaci to nevyřešilo, jen to zatahuje další země do bahna. Je jen otázkou času, kdy si lidé na Severu řeknou, že na Jih už nepošlou ani halíř. Tohle téma může někomu vyhrát volby a doufejme, že ten někdo bude aspoň trochu demokrat.
Uz se to tady vickrat resilo (viz vys), ze inflace vzniknout nemusi.
Inflace bude. Možná ne hned, ale nakonec se tištění peněz projeví. Už teď se objevují vysoké ceny komodit, protože investoři mají spoustu levných peněz.
Proto je to ve skutecnosti nebezpecnejsi scenar nez jim ty penize poslat.
To je jako s investicí do prodělávají firmy. Buď ji pošlu do konkurzu a odepíšu ztráty. Nebo do ní investuji další peníze, kterou mohou firmu oživit nebo to nepomůže, firma stejně zkrachuje a mé ztráty budou vyšší než na začátku.
Inflace bude. Možná ne hned, ale nakonec se tištění peněz projeví. Už teď se objevují vysoké ceny komodit, protože investoři mají spoustu levných peněz.Nemusi, pokud se temi statnimi penezi nahradime penize, ktere vznikly jako bankovni uvery, a ktere jsou nyni zatizene uroky. Duvod, proc bychom se je meli pokusit nahradit je snaha zabranit hospodarske krizi, ktera vznika tim, ze penize chybi, jelikoz se s nimi splaceji ty uvery (tedy dluhova deflace). V takove situaci banky nevytvori dalsi penize (dal nepujci), naopak penize znici (splacenim dluhu) a jejich objem v ekonomice bude odpovidat tomu, jaka je soucasna hospodarska uroven. Dale, jak rika Ondrej vys - pokud mate v ekonomice urcitou uroven produkce, ktera je omezena nejak mnozstvim penez, dalsi jejich vydavani inflaci zpusobit nemusi. Mimochodem, ze tistenim penez nevznika vzdy inflace si muzete predstavit na barterove ekonomice, do ktere zavedete penize. V urcitych situacich to proste zadny problem nepredstavuje.
To je jako s investicí do prodělávají firmy. Buď ji pošlu do konkurzu a odepíšu ztráty. Nebo do ní investuji další peníze, kterou mohou firmu oživit nebo to nepomůže, firma stejně zkrachuje a mé ztráty budou vyšší než na začátku.Rozdil mezi statem a firmou je ovsem v tom, ze narozdil od firmy, stat neni tak snadne zrusit. Nebo cekate ze se lide na danem uzemi prestehuji nekam jinam? U statu proste konkurz znamena neco jineho. Nebo takhle - to co rikate je urcita neoliberalni vize globalizace, z ktere ovsem tezi par procent populace, ktera ma na to presouvat se z mista na misto.
Rozdil mezi statem a firmou je ovsem v tom, ze narozdil od firmy, stat neni tak snadne zrusit. Nebo cekate ze se lide na danem uzemi prestehuji nekam jinam? U statu proste konkurz znamena neco jineho. Nebo takhle - to co rikate je urcita neoliberalni vize globalizace, z ktere ovsem tezi par procent populace, ktera ma na to presouvat se z mista na misto.
Chtěl jsem říct něco jiného. Řecko je jako krachující firma, které není pomoci. Nalévání peněz znamená jen prodlužování agónie a zvyšování ztrát, protože bankrot je nevyhnutelný. Řecko mělo zkrachovat už předloni a ty peníze, které se tam bezúčelně posílají, se měly použít na sanaci škod z řeckého bankrotu. Chápu argumenty, že Řecko nesmí padnout, protože potom je na řadě Španělsko, že musíme získat čas atd., ale pochybuji, že si tím pomůžeme.
Natisknout peníze je možné, ale tím vznikne inflace.Natisknutim penez obecne nevznika inflace, to je povera, ktera byla jiz mnohokrat vyvracena. Inflace vznika neumernou poptavkou a natisteni penez muze vyvolat neumernou poptavku a tedy inflaci, ale to zavisi na mnoha dalsich faktorech. Inflace se neprojevila ani v 30. letech v USA (kde FED uz tehdy zkousel vyraznejsi QE), ani zacatkem 21. stol. v Japonsku (kde i pres usilovne tisteni penez se nedostali z deflace a vicemene nulovou inflaci tam maji dodnes), ani znova v USA behem poslednich nekolika QE.
Ano, ostatni staty se budou muset na Recko slozit. To už se děje. Bylo tady několik záchranných balíků, euroval atd.To ovsem zadne 'skladani se' nebylo. Ono je to sice dobra nacionalisticka propagadna typu 'odtrhujeme si od ust, abychom poslali penize sradavym rekum', ale tyto balicky funguji vicemene takto: pujcime si na trhu s triprocentim urokem a tak ziskane penize pak pujcime statu v problemech s petiprocentnim urokem. (Neznam z hlavy detaily pomoci Recku, tyhle udaje jsou tusim z EFSF, IMF funguje obdobne.)
ani znova v USA behem poslednich nekolika QE
Obávám se, že už se to začíná projevovat na rostoucích cenách komodit. Uvidíme za pár let.
To ovsem zadne 'skladani se' nebylo. Ono je to sice dobra nacionalisticka propagadna typu 'odtrhujeme si od ust, abychom poslali penize sradavym rekum', ale tyto balicky funguji vicemene takto: pujcime si na trhu s triprocentim urokem a tak ziskane penize pak pujcime statu v problemech s petiprocentnim urokem. (Neznam z hlavy detaily pomoci Recku, tyhle udaje jsou tusim z EFSF, IMF funguje obdobne.)
Tohle vím, ale jaký je v tom rozdíl? Zadlužené státy si půjčují peníze, které obratem půjčí dalšímu státu, který je zadlužený natolik, že už si normálně půjčit nemůže. Řecko ty peníze nikdy nevrátí, takže to nakonec stejně zaplatí ostatní země.
Penize nikde samozrejme nechybi. Tech si muzete natisknout kolik chcete. Ve finale je to jen otazka toho, kdo bude o cem rozhodovat.Tohle neni uplne pravda. (Komercni) Banky si sice (skrz centralni banku) mohou 'natisknout' vicemene kolik chteji, ale 'tisknou' si aktiva spolu s pasivy. Pokud aktiva pujci nekomu, kdo je nesplati, tak o ne prijdou, ale pasiva jim zustanou, a tim jim vznikne ztrata. Pokud to postihne podstatnou cast jejich investic, tak pasiva prevazi a banka zkrachuje (resp. je ji odebrana licence). Druhy bod je ten, ze ony dluhopisy nevlastni pouze banky, ale i jine financni organizace nez banky, a ty takovy volny pristup k likvidite nemaji a s penezma hospodari 'klasicky', tedy investuji pouze to, co ziskaji na vkladech (napr. ruzne investicni, podilove ci duchodove fondy). Takze asi jediny postup jak ty dluhopisy nejak odepsat, aniz by to zpusobilo zasadni problemy spouste dalsich akteru, je ten, ze by je predtim skoupila centralni banka (ktera sama muze mit nevyvazenou bilanci aniz by to necemu zasadne vadilo).
Takze asi jediny postup jak ty dluhopisy nejak odepsat, aniz by to zpusobilo zasadni problemy spouste dalsich akteru, je ten, ze by je predtim skoupila centralni banka (ktera sama muze mit nevyvazenou bilanci aniz by to necemu zasadne vadilo).
Kdyby to bylo takhle jednoduché, tak už by dávno někdo udělal a dluhová krize by byla vyřešena. Samozřejmě vím, že se to v nějakém menším měřítku děje a ECB už nakoupila spoustu "odpadu", ale nevěřím, že to jde dělat ve velkém a po delší čas.
Zrušit stát je a) naivní. Člověk je zvíře smečkové, dnes dokonce daleko víc potřebuje druhé. V tak velkých celcích je nutná velké proorganozovanost, řízení. Zejména když se něco (přírodní pohroma, válka...) Výsledkem zrušení státu by bylo, po době nepokojů a pravděpodobně hrůz, ustanovení něčeho, co by se jmenovalo jinak, ale byl by to starý (ne)dobrý stát.
Zrušenie štátu nie je zrušenie spoločnosti.
A sú to práve veľké celky, ktoré narážajú na realitu, že rádovo prevyšujú počet členov tlupy/smečky. V tlupe sa totiž ľahšie dosahuje konsenzu, ktorý môžu všetci jej členovia nasledovať a zároveň sledovať snahu/záujem/ochotu/schopnosti(...) jednotlivých členov tlupy dosahovať tento cieľ (eventuálne možnosť tlupu opustiť tým, že zdvihnem zadok a odídem pár hodín cesty ďalej, kde nikto iný nie je). Obzvlášť ak je cieľ jediný - prežitie v nebezpečnom pravekom svete - a nie žitie v relatívne bohatom svete súčasnosti.
To, že niečo preberie isté funkcie štátu nemusí znamenať, že sa to bude správať ako štát. Je to asi ako čakať od Havla, že by sa po prevzatí prezidentského úradu mal začať správať ako Gusto Husák.
b) kecaj. Právě to společněství umožní úspěšným být úspěšný. Musí být úspěšný nad někým, sám může leda nalovit úspěšně dost masa a mít několik samic v jeskyni a konec. Pořádnej úspěch chce zase smečku.Viz vyššie. Štát != spoločnosť.
Ono "zrušme stát" překládám zrušme všechno co mi momentálně nevyhovuje.Niekto by povedal že niečo, čo nefunguje (ak štát vznikol z dôvodu poskytovania bezpečnosti a prosperity svojim občanom/poddaným a nie le zabezpečenia bezpečnosti a prosperity panovníkovi, tak táto úloha sa mu nedarí. Alebo máš pocit, že Česká republika je bezpečná a zabezpečuje prosperitu každému? Bezpečnejšie a prosperujúcejšia ako Irak určite, ale Irak dúfam nie je etalón).
Štát != spoločnosť.Mozna by vasemu argumentu prospelo uvest priklad suverenni spolecnosti, ktera neni statem (idealne nejake moderni - asi tezko muzeme brat jako vzor pro soucasnost neco, co neobsahuje veskere technicke vymozenosti).
Čo tak radšej vyčleniť teritórium na takýto experiment a nespoliehať sa, že sa niečo také vyvynie v niektorom z jestvujúcich zhruba 193 nezávislých zoskupení, z ktorých mnohé vychádzajú z rovnakého kultúrneho/historického/právneho prostredia a teda ich uvažovaný počet je nižší (rozumej prirodzene ne/úspešné podobne, ako budovanie demokracie v spoločenstve ľudí bez záujmu o veci verejné)?
Alebo treba jednoducho akceptovať realitu, že si treba počkať dlhšiu dobu, než ľudí etatizmus prestane baviť alebo si počkať až vytvorenie niečoho takého mimo jestvujúcich štátov (mimo pevniny alebo mimo Zeme) bude dostupné pre dostatočne veľkú skupinu ľudí a počkať si, že sa to prirodzene vytvorí. Aj keď aj tam je to s určitou výhradou (viz Convention on the High Seas).
Netrpezlivým ľuďom, ktorí chcú skúmať možné spoločenské zriadenia, neostáva nič iné, než štúdium histórie.
Lide typu HO maji take pocit, ze "ekonomicke" zakony jsou stejne jako ty prirodni, univerzalne platne. Tak tomu ale neni. "Volnotrzni" hospodarstvi je postavene na velkem mnozstvi prava, a to je dane spolecenskou dohodou.Vážně si myslíte, že do společenské dohody nezasahují přírodní zákony?
No mohol si ten citát doplniť, že ti v skutočnosti ide o konsenzuálny etatizmus, ale to by bol rozpor v prívlastku. Takže som si si ťa pre potreby toho komentára, zaradil do škatuľky etatizmus bez prívlastkov.
No a to asi bude dôvod, prečo sa nezhodneme. Ja považujem násilné vynucovanie svojho názoru za zlé a preto by som bol rád, ak by ho bolo potrebné vynucovať v čo najmenej prípadoch.
To, že sa to obalí do vzájomného kruhu napriekov v rámci demokracie... z takého "ja som mu zhodil kocky lebo aj on mne predtým zhodil" som vyrástol pred pár desaťročiami.
ale to na tom, ze fakticky je vase financni situace stale tataz, nic nezmeniTo byla pravda do roku 2008. Od té doby se v Evropě a USA všeobecně dluh÷HDP zhoršuje. Když teda nepočítám takové státy jako Řecko, kde dluh÷HDP vytrvale stoupá už 30 let.
Resenim samozrejme neni, aby oba manzele "vic setrili". Resenim je, zbavit se milenky.No, a to je právě jádro pudla. Plynou z toho totiž dva důležité body:
s clankem souhlasim; uz jsem se k tomu vyjadroval tady, pokud to nekdo prehledl.Koukam, ze tam (pod predchozim blogpostem) pokracovala diskuse i pote, co uz jsem to prestal sledovat, odpovim tedy souhrnne tady:
SK tvrdil, ze PK ignoruje uroven (soukromeho) dluhu v ekonomice a povazuje ho jen za problem rozdeleni mezi lidmi s ruznymi casovymi preferencemi, zatimco Keen primo mluvi o bubline.Pokud vim, tak PK casto upozornuje na to, ze soukromy dluh je mnohem zasadnejsi problem pro ekonomiku nez verejny dluh, a ze pricina trvani krize je z velke casti v tom, ze soukromi akteri jsou prilis zadluzeni a tak omezuji svou poptavku ve snaze se oddluzit. Viz treba tady.
Jestli on ten rozdil v predikci neni v tom, ze PK predpovida, ze kdyz da v soucasne krizi penize bankam, tak to zpusobi hospodarsky rust, protoze ty penize pujci. Coz ovsem zkouselo Japonsko a v podstate ted i USA, a nefungovalo to.Ne, neuspech QE tak, jak byla provedena (tedy ciste monetarni opatreni bez soubezneho fiskalniho stimulu) je vcelku jasne vysvetlen keynesianskou teorii liquidity trap a PK to psal od zacatku. Proto taky PK navrhuje fiskalni stimul.
A jeste k tomu, jak se divas na tohle [http://michael-hudson.com/2012/02/mmt-theory-as-an-ecb-alternative/]?Ze ekonomii maji oba vicemene stejnou, ale Hudson je mnohem radikalnejsi v politickych navrzich. Je treba si uvedomit, ze staty EU proste nejsou suverenni, jsou svazane znacnym mnozstvim omezeni zejm. co se tyce vzajemneho ekonomickeho jednani, takze mnohe kroku provedene jednostranne neprichazi v uvahu, napr:
Mr. Krugman’s second error of omission is his assumption that government budgets need to be balanced. He misses the MMT point that governments can finance deficits rather than relying on bondholders.To minimalne zakazuji euro-smlouvy. Pokud je problem v eurozone politicky prosadit alespon povoleni takove politiky centralni banky, kterou provadi FED (tedy jednostranny nakup statnich dluhopisu centralni bankou), tak o tak radikalnich navrzich nema moc smysl uvazovat.
Stat vydava vlastni penize, a nema tedy a priori duvod, aby za ne nekomu platil "dluhovou sluzbu".To je opet trochu slozitejsi. Nejde vubec o penize, ale o celkovou produkci ekonomiky. Tu dela soukromy sektor. A bez explicitne schvaleneho zdaneni na ni stat nema 'moralni narok'. Bankovni system je v podstate navrzen tak, aby 'prebytky' produkce mohli co nejlevneji ziskat akteri soukromeho sektoru, kteri ho vyuziji produktivne (vznikne kredit, ten je poskytnut akterovi, ktery ho investuje do vyroby, a pozdeji ho splati a kredit zanikne). Nabidka a poptavka kreditu je vyvazena urokovymi sazbami. Banky sice kratkodobe mohou vytvorit kreditu v podstate kolik chteji (jak rika MMT) [*], ale jakmile by ho vytvorili prilis (coz by zvysilo poptavku po realnych sluzbach nad uroven produkce a vedlo k inflaci), tak centralni banka zvedne sazby a tim omezi poptavku po kreditu. Za normalnich okolnosti (kdyz je ekonomika plne vytizena) je zde tedy urcite soutezeni o zdroje realne ekonomiky reprezentovane penezma at uz primo (u nebankovnich financnich instituci, ktere mohou rozdelovat jen sve vklady a tedy 'citankove' redistribuuji penize od tech, kteri se vzdaji sveho naroku na spotrebu, k tem, kteri ji zrovna chteji) nebo neprimo (u bank, ktere sice mohou vytvorit kredit 'ze vzduchu', ale cena takoveho kreditu vychazi z mnozstvi 'nevyuzitych zdroju' ekonomiky). A je tedy rozumne, aby stat ziskaval tyto zdroje za srovnatelnych podminek jako ostatni akteri (tedy v podstate stejny urok co se tyce jeho 'zakladni' slozky, ostatni akteri navic budou platit prirazku za kreditni riziko). Keynesianci argumentuji, ze pokud je ekonomika v recesi, tak je to casto dusledek toho, ze urokova sazba z praktickych duvodu nemuze poklesnout do zapornych hodnot, prestoze v dane situaci to muze byt 'prirozene-trzni' hodnota, ktera by vyvazila nabidku a poptavku. V takovem pripade vyse zmineny mechanismus kloudne nefunguje a bylo by vhodne ho necim doplnit - napr. tim, ze by centralni banka podle stavu ekonomiky vyhlasovala, kolik je ochotna v danem obdobi nakoupit kratkodobych bezurocnych statnich dluhopisu a tim financovat fiskalni stimul. (Coz je v podstate skoro ekvivalentni modelu MMT akorat s tim, ze jsou pravomoce rozdeleny mezi vladu a centralni banku.) [*] jsou limitovany jeste pozadavkami kapitalove primerenosti.
Kupuje si bond bond za evropské euro. Po rozpadu eura dostane zpátky německé euro, tedy marku. Kurs marky bude takový, že se to vyplatí.