raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Tiskni
Sdílej:
Zdravím, taky žiju v Británii takže jsem nakonec taky dospěl k pečení vlastního pečiva (protože ty pěnové nechutnosti co tu vydávají v krámech za pečivo se prostě nedají jíst). Snažím se péct chleba, rohlíky a dalamánky.A co housky s mákem? ;)
My jsme doma také přestali kupovat pečivo (až na výjimky, kdy občas nemáme napečíno) a pečeme si vlastní klasický chleba podle tohoto receptu (je vskutku triviální):
4x hrnek hladké mouky (800g)
2x hrnek žitné mouky (400g) - dodá lepší chuť
2x lžička sušeného droždí (vychází to jako jeden ten malý kupovaný sáček)
2-3x lžička soli
2x lžička kmínu (dávám drcený, celý moc nemusím)
3x hrnek vody (600g)
- všechno dohromady promíchat (jen, aby se vše spojilo), raději míň vody, kdyžtak pak přilít
- nevzhledné těsto nechat 12h odpočinout (v kuchyni přiklopené utěrkou)
- předehřát troubu včetně kastrolu/pekáče (230 stupňů)
- těsto vyklopit na pomoučený vál, udělat štryclu (bochník)
- dát do nahřátého pekáče (pekáč ničím nevysypávat, chleba se nepřilepí), když se chleba potře vodou, tak nebude tolik praskat a bude lesklý
- přiklopit a nechat chvilku kynout (3min), je to ta chvilka, co stačí na úklid válu apod.
- péct 55min, celou dobu v uzavřeném pekáči/kastrolu/hrnci
- vytáhnout, odklopit, nechat chvilku vychladnout a pak dát na podložku, aby to dovychladlo
Čím je těsto řidší, tím je chleba nadýchanější. Jinak půlku chleba většinou dáváme do mrazáku. Rozmrazí se rychle a chutná pak jako čerstvý (když je mrazák ok a není v něm nic, co by dělalo pachuť, tak chleba nemá z mrazáku žádnou pachuť).
Domu mamince jsem koupil domácí pekárnu, směsi jsou dobré, ale není to takový ten klasický chleba, co bych si dal ke guláši apod. Podle receptu výše se upeče klasický chleba s pěknou kůrkou a mnohem lepší chutí, než to, co se dodává do obchodů. Dalším bonusem je, že neplesnivý, i po týdnu je jedlý, i když už trochu sušší :).
Značení zdá se být pro ČR specifické (hodně štěstí v UK). Osobně jsem zkoušel jak žitnou, tak všelijaké pšeničné chlebové a za sebe musím říct, že výsledek nic moc. V podstatě z toho vznikne přesně to co se dá u nás normálně koupit v obchodě. A to přece nemusím vyrábět. Já doporučuju co nejčistší bílou pšeničnou mouku co je k sehnání, doplnit římským kmínem (je voňavější a pronikavější než obyčejný kmín) a ještě jsem do toho dával jedno koření na jehož název si nevzpomenu, obyčejné droždí a v podstatě z toho vnikne takový lehký nadýchaný voňavý chleba co pečou na Balkáně (min. v Chorvatsku určitě). Což mi přijde jako mnohem lepší odměna za tu námahu, poněvadž nevím o tom že by se dal takový chleba u nás koupit. Jinak bez pece vyhřívané dřevem je to pečení docela naprd. Rohlíky v malém množství doporučuju dělat v domácích pekárnách.
- 00 Pšeničná mouka hladká světlá
- T 400 - Pšeničná výběrová polohrubá
- T 405 - je umletá ze zrna, které má odstraněný klíček a obal (otrubu) a je vlastně nejsvětlejší a tedy "nejmíň" celozrnná.
- T 450 - Pšeničná hrubá (krupice)
- T 512 - Pšeničná pekařská speciál
- T 530 - Pšeničná mouka hladká světlá - pekařská speciál
- T 550 - Pšeničná mouka polohrubá světlá
- T 650 - Pšeničná mouka hladká polosvětlá, pro pečení chleba jsou vhodnější mouky s T650.
- T 700 - Pšeničná mouka světlá, chlebová
- T 1000- Pšeničná mouka hladká tmavá (chlebová)
- T 1050- Pšeničná mouka chlebová, je hladká, tmavá
- T 1150- Chlebová mouka
- T 1800- Pšeničná celozrnná, hrubá; celozrnná, jemná
A na závěr přidám ještě jedno vlákno odjinud zabývající se výrobou chleba kde se na to účastníci snaží jít od pěstování pšenice k vlastnoručnímu mletí (ale to už i já považuju za docela hardcore).
jedno koření na jehož název si nevzpomenuMletý kardamon.
On to byl tak roztomilý překlep
Do toho nesnáším mléko a smetanu, takže ani nehrozí, že bych to mohl nějak "vylepšit".
To máš blbé.
jestli tím klasickým kafem myslíš Jihlavanku připravenou způsobem "močál z Krále Šumavy co se v něm utopila Švorcová", tak to s tebou plně souhlasím. Příprava arabským způsobem je poměrně jednoduchá, chce to trošku slušný kafe, jemně umlít. Když si koupíš někde kde mají váženou zrnkovou, klidně i něco z toho co prodává ve svých shopech Tchibo, tak to pro začátek bude stačit. Nechat jemně umlít, mlejnek předpokládám nemáš ale oni to na přání umelou. Místo džezvy stačí plechový hrnek, nemá to ten styl ale funguje to taky. Nasypeš kafe, cukr, zaliješ studenou vodou. Můžeš přidat ten kardamom ale opatrně, ta chuť je nezvyklá a intenzivní. Pak dáš na vařič a pozoruješ. Jakmile se začne zvedat pěna dáš to pryč z vařiče, zakroužíš nebo zatřeseš s tím aby pěna opadla a znova na vařič. A pak znova dokola. Měla by se vždycky jen zvednout pěna, nemělo by se to trvale vařit. No a pak to opatrně sliješ pokud možno bez lógru do šálku.No, já více/méně vím, jak to připravit, shlédl jsem na tohle téma pár videí a přečetl několik článků (čistě ze zvědavosti). Jen se mi nechce se s tím namáhat a investovat do toho, dokud si nebudu jistý, že je to pro mě poživatelné. Proto bych to rád prvně někde v kavárně zkusil. Taky se ta zkušenost hodí jako referenční vzorek chuti, protože když to pak budu zkoušet doma, je slušná šance, že to na poprvé zkazím a nerad bych na to zanevřel hned na první pokus vlastní chybou.
Jinak tohle je fakt stupidní. To opravdu neexistuje portál/BBS zabývající se experimentálním pečením/vařením s komunitou na podobné úrovni jako na Ábičku (cuketku nepočítám, tak jsem ovšem nenašel témata které já hledám)? Už několikrát jsem se v této oblasti chtěl na něco zeptat a nakonec jsem si řekl, že tím nebudu spamovat na Ábičku.
BTW: Když pečeš a vaříš, proč se cpeš do Stainesu? Nejvíc mě dovede na***t když se všude po světě pyšní různýma ingrediencema co za boha nejsou u nás k sehnáni a mouku odměřují v hrníčkách a ne v kilech.
Beztak existujeKde kurňa?
Samsung tu má jedno z hlavních evropských R&D center.Máš se vysrat na Samsung R&D. Však se to tam bez tebe taky neposere. Doma tě čeká P&V. Žádné stupidní Cups, Tablespoons, Teaspoons a bůh ví co ještě.
Nech ti čvachtá…
Trošku mně pobavila/zmátla terminologie, ale pak jsem se zorientoval (a přečetl spoustu dalších navázaných diskuzí)…
Žiju tady a jen málo pečiva kupuju, u chleba byly tři zásadní důvody: spousta chemikálií, pomleté staré pečivo v tom skrytá plíseň a kvasnice, které do opravdového chleba, podle mně, nepatří.
Peču chleba většinou každou neděli (už tak rok) z kvásku z celozrné žitné mouky, už asi spíš z vlastní směsi mouk a i semínek, osvědčilo se mi chlebové koření (, které si lze i namíchat, ale koupit je to snazší) - minule jsem jich kupoval už docela hodně, bo si to ode mě bral roj lidí + semínka Len zlatý (dávám lžíci), Sezam loupaný (dávám lžičku) + přidávám Psyllium pro dobrý pocit (nedávám všechny odkazy, bo je to do stejného obchodu a vypadalo by to jakoby byl můj - není, ale minule zafungoval super a byl jsem spokojený s nákupem u nich).
Občas peču i rohlíky ze sušeného droždí, asi cca. podle tohoto, zapékám do toho pro děti párky (někdy do chlebového těsta, což chutná mně, někdy do rohlíkového, což mají rády děti). Pro lepší design dělám trilobity (viz příloha - název se hodil i když není správný :), chleba je tam vidět ze zapékací mísy, což je jedna z netypických variant co peču).
Vše výše v troubě, bo z pekárny to není ono, ale někdy upeču v domácí pekárně (dokonce makový chleba, což byl omyl, ale na sladko je ehm „zajímavý“ a děti jej někdy chtějí). V pekárně většinou už jen z Lídl před-připravených směsí (asi jediné co mají, pro mě, rozumnou cenu a chuť a taky jediné zboží co kupuji v Lídlu
) - je to taková rezerva, říkám tomu „bochétkový chleba“.
PS: nedávno jsem přešel i na domácí zmrzlinu, zvláště u ovocných je to sakra rozdíl oproti těm, co lze v 90 % koupit u nás.
Já mám docela prolezlý jihozápad Anglie, a příroda tady je jedno velké zklamání.To se pohybuješ v místech, které trochu znám... projezdil jsem to tam na kole. Znám hlavně okolí Tauntonu a něco málo směrem na Bristol.
Myslím ve spojitosti s UK a jejich vztahem k SI. Jinak v článku se samozřejmě používají celou dobu "středoevropské jednotky", takže to byla jen taková volná asociace. A uplně mimo téma, myslím že kdysi kvůli přepočtu objemových jednotek spadla i nějaká družice, protože galon není litr
Nebylo by pro mě jednoduché žít v zemi, kde jsou úplně jiné jednotky, než metr, litr, kilogram a špetka, jakožto univerzální jednotka na všechno
palce, stopy, yardy, míle, pinty... akorát fahrenheity se tu nepoužívají..
a jednotky hmotnosti jsou často metrické, ale občas taky ne (nejčastější stará jednotka hmotnosti je asi libra)...
A uplně mimo téma, myslím že kdysi kvůli přepočtu objemových jednotek spadla i nějaká družice, protože galon není litrNevím, jestli družice, ale u letadla se stalo, že si popletli kilogramy a libry (natankovali v librách množství vyjádřené v kilogramech). Dopadlo to ale dobře, protože kapitán byl zvyklý létat s kluzákem a dokázal úspěšně přistát bez paliva za obtížných podmínek. Viz Kluzák z Gimli