Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
ifconfig eth0 192.168.0.1 netmask 255.255.255.0Tak presne tohle me donutilo zacit pouzivat iproute2. Jak ja jsme liny psat sitove masky!
ifconfig
úplně jinou syntaxi i logiku (bližší iproute2 a realitě), přestože jeho advokáti se nás snaží přesvědčit, že ta původní byla lepší…
ifconfig eth0 192.168.0.1 netmask 255.255.255.192
hej?
když seš línej, tak ji nepiš, maska 255.255.255.0 je totiž default ... jinak nevím jak u tebe, ale u mě zvládá ifconfig notaciifconfig eth0 192.168.0.1 netmask 255.255.255.0Tak presne tohle me donutilo zacit pouzivat iproute2. Jak ja jsme liny psat sitove masky!
192.168.0.1/24
ip
má manuálovou stránku. Mně se totiž nějak nenainstalovala a neviděl jsem ji třeba ani v Debianu. Našel jsem ji až u zdrojáků. ip -6 ro add 2001:6f8:967:1::/64 dev eth1
ifconfig
se chová, jako by skutečně existovalo samostatné virtuální rozhraní eth0:0
a při pokusu pracovat s ním (např. nastavit mu příznaky) pracuje ve skutečnosti s rozhraním eth0
. Zejména kombinace s tím, že ifconfig
nedostatečně rozlišuje mezi "rozhraní je UP" a "rozhraní má přiřazenu adresu", může věci neznalého uživatele "kousnout do zadku"…
ifconfig
ifconfig
v Linuxu nefunguje, pouze je tam (nepříliš dokonale) emulován. Ten zásadní problém není v nepřehledné a chaotické syntaxi, ale v tom, že ifconfig
je založen na jiné koncepci síťových rozhraní, než jaká je interně použita v jádře. A to prostě nemůže dělat dobrotu - a také nedělá.
S oblibou to přirovnávám k tomu, kdybyste chtěl pro konfiguraci paketového filtru používat emulaci ipchains
(nebo ještě spíš ipfwadm
, který také patří k jádru 2.0). Pár jednoduchých příkladů vám bude fungovat, ale jakmile narazíte na mantinely té emulace, máte problém. Je velmi nešťastné, že zatímco u ipchains
to většina lidí chápe, spousta (jinak docela informovaných) uživatelů Linuxu se pořád zoufale zuby nehty drží emulovaného ifconfigu
a tvrdošíjně odmítá používat nativní nástroje.
A to nemluvím o neustále se opakujících dotazech, které sice jsou naprosto nesmyslné, ale tazatelům se zdají zcela přirozené, protože mají zcela chybnou představu o fungování síťových rozhraní. Představu, kterou v nich vzbudili autoři dokumentace, kteří žijí (jako vy) v přesvědčení, že pro jejich potřeby ifconfig
prostě funguje a víc je (ani jejich čtenáře) zajímat nemusí. Namátkou např.:
iptables
nechce vzít podmínku '-i eth0:0
'?eth0:0
?
eth0
a eth0:0
jinou MAC adresueth0:0
neexistuje, pouze ifconfig
a nezodpovědní autoři dokumentace vás utvrzují v mylné představě že ano.
ifconfig
a ip
si nemohou vymýšlet svou koncepci jen tak, jak je napadne. Oba totiž fungují jen jako user space rozhraní pro konfiguraci driverů jádra. Takže je podstatné, jak jsou síťová rozhraní implementována v jádře, na tom chtě nechtě musíte stavět. Příkaz ifconfig
to nerespektuje, protože je postaven na koncepci, která byla ve starších verzích jádra (do řady 2.0). Příkaz ip
vychází z koncepce, která tam je teď.
To, že když pomocí ifconfig
zkusíte změnit parametry rozhraní eth0:0
, změní ve skutečnosti parametry eth0
, je prostě něco víc, než jen nějaká "jmenná koncepce". Sice není to chyba příkazu samotného, ale je to chyba toho, kdo ho používá v prostředí, pro které nebyl navržen a pro které se nehodí. Až si jednou v domnění, že odstraňujete druhou IP adresu, sestřelíte interface, přes který jste připojen na vzdálený počítač, třeba ten rozdíl uvidíte v jasnějších barvách.
A to, ze je neco nejak v Linuxu naimplementovano, neznamena, ze to je to spravne a vse ostatni je treba vyhladit
Ne, samozřejmě ne. Nikdo ovšem netvrdí, že se nemá ifconfig
používat tam, kde je nativním nástrojem a kde interní implementace jádra odpovídá jeho koncepci. Naopak, tam je na místě ifconfig
použít. Ale pokud je v Linuxu implementace jiná, je chybou snažit se tam roubovat ifconfig
, který je s ní nekompatibilní. Nebo si snad myslíte, že by bylo správné snažit se na Windows XP implementovat příkaz iptables
k nastavování jejich paketového filtru, který je postaven na úplně jiných principech, jen proto, že jste na něj z Linuxu zvyklý?
Samozřejmě je možné, že v některé z budoucích vývojových řad dojde k zásadnímu přepracování koncepce síťových rozhraní, takže nebude odpovídat koncepci iproute2. Pak bude ip
stejně obsolete jako dnes ifconfig
a spol. a bude stejnou chybou snažit se ho uměle roubovat na nové systémy. Takže iproute2 není Jedině Správné Řešení, ale je to jediný správný nástroj pro konfiguraci síťových rozhraní v linuxových systémech s jádry řady 2.2 až 2.6 (zatím).
iptables
, buď ho budete muset změnit natolik, že tomu původnímu nebude vůbec podobný, nebo to bude fungovat jen ve velmi omezené míře a každou chvíli vás nepříjemně překvapí naprosto neočekávaným chováním. Což je v podstatě přesně totéž, jako v případě příkazu ifconfig
, jen to tady bude ještě výraznější.
Ale to je vas pocit, ne muj. Ja vim, co ifconfig provadi a jak to dela a mi to vyhovuje.
Není to můj pocit. Je mi líto, ale už mnohokrát jste v této diskusi dal najevo, že to nevíte. K vlastní velké škodě.
... ip a nesmyslné preferování programu ifconfig, ačkoli je označen za "zbytečný" snad někdy od roku 1992 (to datum berte s rezervou, ale bude to tak nějak)hmmm ...
man ip
hmmm ... linux historyHISTORY ip was written by Alexey N. Kuznetsov and added in Linux 2.2.
Version 2.2 was released on Jan 26th 1999... nevím, kdy byl
ifconfig
poprvé označen za "zbytečný" (kým? Torvaldsem?), výše uvedená věta může být formálně správně, nicméně v souvislosti s jeho nahrazením ip
je to totální pitomost
další perla následuje:
Přitom program ip má tak přirozenou syntaxi! ... Přijde ještě někomu teď syntax programu ip nelogická? ... Tím jsme snad rozbili argumenty škarohlídů, kteří tvrdí, že ip ma nelogickou syntax ...hm, subjektivní výkřiky o tom, jak je něco krásně logické, nejsou platnou argumentací pro to, že to opravdu logické je; rovněž výtah z dokumentace je v tomto případě pořád jenom výtah z dokumentace a nikoliv důkaz nějaké logiky ... autor asi chtěl říct místo "logické" spíše "jednoduché" ... hm, tak nevím, ale jestliže v typickém případě mají příkazy
ip a add 192.168.0.1/24 brd + dev eth1
ifconfig eth1 192.168.0.1
stejný efekt, pak mi na tom nepřipadá ani nic jednoduššího ... a pokud mám mluvit o nějaké "logičnosti", pak mě tedy přijde (IMHO) logičtější říci prvně s čím chci manipulovat (ethX) a teprve potom co s tím chci dělat (objektem je pro mě rozhraní, adresa je jen jeho parametrem)
ifconfig
už poměrně dlouho v Linuxu podporování není.
ifconfig
je user space program s jistou koncepcí, který slouží jako konfigurační rozhraní k driverům jádra, které už poměrně dlouho pracují s koncepcí naprosto odlišnou. A taková kombinace prostě nemůže dělat dobrotu, stejně jako by nedělalo dobrotu, kdybyste se snažil používat iproute2 na starých jádrech. Stejně jako kdybyste používal ipchains
nebo ipfwadm
na jádrech řady 2.4 nebo 2.6.
…a na zakladni ukony natolik vyhovujici, ze pro valnou vetsinu lidi je dostacujici. A mi, at se vam to libi nebo ne, vyhovujici a pro mne fungujiciFunguje tak, jak deklaruje, nic vice, nic mene. Funguje jinak, nez vy by jste si pral. Ale to neznamena, ze jej mate vnucovat vsem. Kdyby jste prestal uzivat hlasky jako "nefunguje" apod. a spise se zameril na tu pozitivni argumentacni stranku veci, uz davno bych vam tady neodporoval
Nepřestanu tvrdit, že nefunguje, protože je to pravda. Nebo si snad myslíte, že lze označit slovem funguje nástroj, který po příkazu 'ifconfig eth0:0 mtu 9000
' nastaví hodnotu MTU na 9000 rozhraní eth0
, aniž by vypsal jediné varování? Problém není v tom, že by ifconfig
fungoval jinak, než si přeji; problém je v tom, že funguje jinak než jádro. A to je u konfiguračního rozhraní k jádru problém naprosto zásadní.
Argumentace s ipchains je o zcela necem jinem. ifconfig je ciste userspace vec, coz sam rikate. Pro podporu rozhrani ipchains (a ipfwadm) muselo byt iptables doplneno o specialni moduly (a prekvapive dost lidi s tim dal nadsene zilo).
Nikoli, princip je naprosto stejný. V jádrech 2.2 byl jakýsi paketový filtr a k němu user space konfigurační nástroj jménem ipchains
(ke zmatení dochází tím, že se používal název ipchains i pro tu jadernou část). V jádrech 2.4 se objevil zcela odlišný paketový filtr jménem netfilter a k němu user space konfigurační nástroj jménem iptables. Kvůli snazšímu přechodu je dočasně v jádře vrstva, která umožňuje emulovat rozhraní používaná původním příkazem ipchains
. A přesně stejný vztah jako mezi ipchains
a iptables
je i mezi ifconfig
a ip
. Rozdíl je jen v tom, že přestože je ipchains
obsolete kratší dobu než ifconfig
, téměř nikdo ho už naštěstí nepoužívá.
stale dokola omilate pouze jednu vec - praci s virtualnim rozhranim ethX:0. To opravdu povazujete za tak zasadni nezmenitelnou vec?
Nezměnitelné to evidentně není, když se to od základu změnilo. Zmiňuji to hlavně proto, že je to jedna z věcí, kde je rozdíl (a následné problémy) dobře vidět a je to dostatečně elementární. Kdybych měl vyjmenovávat, co všechno ifconfig
, route
, arp
a další neumějí nebo umějí velmi omezeně (a leckdy i špatně), bylo by toho na seriál… Jenže vy byste stejně řekl, že to nepotřebujete. Tak vám to raději demonstruji na příkladu, se kterým se může setkat skoro každý a který nevyžaduje žádné hlubší znalosti.
Ja tam ale proste ten rozdil vidim, protoze v pripade paket filtru doslo k zasadni zmene rozhrani jadra. V pripade sitovych rozhrani doslo k jiste zmene filozofie.
Ne, to je právě to, co je úplně stejné. V obou případech došlo k naprosto zásadnímu přepracování celého subsystému.
uprimne ... sekundarne ip ci virtualne interface) povazujem za experimentalne featuresky. koncovy stroj (desktop/server) ma mat jednu mac, jednu ip. zvysok riesi router/gateway.
sekundarne ip ci virtualne interface) povazujem za experimentalne featuresky. koncovy stroj (desktop/server) ma mat jednu mac, jednu ip. zvysok riesi router/gateway.
Zajímavý názor. Abych v tom měl jasno: takže i virtuální servery např. u Apache považujete za experimentální featuresku, která nemá na serveru co dělat? Ne, ne vždy to lze vyřešit jménem - např. pro HTTPS.
ifconfig
.
ipchains
a ipfwadm
, přestože jsou do jisté míry emulována rozhraní, která tyto příkazy používají - ale právě jen do jisté míry. Mimochodem, zahlédl jsem zmínku o tom, že emulace rozhraní pro ipchains
by měla být v dohledné době odstraněna - a to je ipchains obsolete o jednu stabilní řadu později než ifconfig
.
Nematte lidi. I v nejnovejsich jadrech funguje naprosto spolehlive s tim, co nabizi. Ano, ip prinasi mnohe veci, ale neprinasi nic tak zasadniho, aby si mnozi uzivatele nevystacili s klasickym proverenym ifconfig/route.
ifconfig/route
funguje naprosto spolehlivě pouze na počítači, kde víte, že nikdo iproute2
nepoužil. Jakmile se někde používají pro routování nějaká pravidla, příkaz route
vám IMHO ukáže jen defaultní routovací tabulku. A přitom se může routovat podle úplně jiných tabulek. Takže spokojený uživatel ifconfig/route
pak bude bádat nad tím, proč se počítač zbláznil a routuje úplně jinak, než podle tabulky má. A on se nezbláznil. To si jen uživatel vystačil s klasickým prověřeným ifconfig/route Pro vasi predstavu, balicek net-tools (obsahujici ifconfig) v Debianu patri mezi "Dulezite", kdezto iproute (obsahujici ip) patri mezi "Volitelne". Ne, ze by to neco klicoveho prokazovalo,...Prokazuje to jediné - že se nikdo ještě nedostal k tomu, aby přepsat třeba takový ifupdown, který na net-tools závisí a na kterém závisí všechno ostatní. Když koukám do zdrojáků, tak na první pohled by to nemuselo být tak těžké předělat.
screen
, protoze v praci skoro nikde nebyl a ja jsem bez nej jak bez ruky... Ale není jediný důvod proč by měly distribuce v základu obsahovat překonaný zastaralý nástroj, když mohou rovnou zahrnout nový plně použitelný.Treba proto, ze tvurci distribucí resp. jejich uzivatelé si to nemyslí. Pokud by tomu tak bylo pak by tak jiz jiste ucinili.
Z toho pak plynou nesmyslné úvahy stačí mi ifconfigJasne vsichni jsou normální jen já jsem letadlo. Me stací. Nemyslím, ze my to tady vyresíme. Pokud nejste spokojen se soucasným stavem tak vám preci nic nebrání obrátit se na vývojáre vasí distribuce at to zmení.
Když tedy někomu stačí ifconfig, může si ho stáhnout a nainstalovat sám.Souhlasím klidne bych to udelal.
Z toho pak plynou nesmyslné úvahy jako stačí mi ifconfig.Jakým právem povazujes úvahy tech, kterí ifconfig jeste pouzívají za nesmyslné? Jsi snad ten kdo má právo ríci co je dobré pro me, MUSÍ být dobré i pro ostatní? Myslím, ze ne. To si musí kazdý rozhodnout sám. Kazdý by mel vedet sám co je pro nej dobré a co ne. Ano muzeme tady shrnout nevýhody pouzívání ifconfig a poradit ostatním co by meli pouzívat, ale to je tak vse.
Ale není jediný důvod proč by měly distribuce v základu obsahovat překonaný zastaralý nástroj, když mohou rovnou zahrnout nový plně použitelný.No nejaký zrejme bude, kdyz tam je stále.
Mě zase zaráží tyhle věčné závěry ,,ať si používá každý co chce``.Ale vzdyt je to proboha pravda. Pochopil bych to pokud by pouzívání ifconfigu melo za následek nejaké globální problémy. Ale tím, ze ho pouzívám mohu zpusobit problémy pouze sobe a lidem v síti, kterou spravuji (v tom prípade, bych ho nepouzíval ze?). Sít nikoho jiného tím netrpí. Jedním z duvodu pro které pouzívám linux je práve to, ze si pouzívám to co chci já, co me vyhovuje. A pokud ne tak pouziji neco jiného. Já vám preci nikomu neberu, ze ip je pro správu vasí síte lepsí, já jen ríkám, ze do toho co pouzívám já je kazdýmu prd.
ifconfig
je špatný příklad (i když také patřím k těm, co ho stále ještě používají), ale mohu uvést třeba nslookup
nebo route
.
nslookup
už je nějakou dobu deprecated. Ovšem kdo ho opustí (zvykne si používat host
nebo dig
), a pak je zkonfrontován se systémem, který obsahuje jen nslookup
(starší distribuce Linuxu, ale třeba i WinXP), bude tápat. Podobně i route
. Nebo naopak, někdo z jiného systému přijde k Linuxu, a bude jen zírat jako puk (pokud by třeba nslookup
zmizel).
Já vím, je to problém. Na jedné straně máme nové a dobře použitelné nástroje (které ovšem nejsou zdaleka všude), a na straně druhé pak široce rozšířené nástroje (které mají špatnou syntaxi, omezený rozsah funkcí apod.).
Takže ano, používejme lepší nástroje, ale ty špatné budeme muset asi ještě nějakou dobu strpět. Podobně, jako ve standardní knihovně přetrvává nebezpečná funkce gets()
.
ifconfig
, myslím samozřejmě celou tu sadu nástrojů včetně route
nebo arp
.
Podobně, jako ve standardní knihovně přetrvává nebezpečná funkce gets().
Kdyby přetrvávala jen ve standardní knihovně, dalo by se to přežít (jako kdyby ifconfig
přetrvával jen v adresáři /sbin
). Jenže ona bohužel přetrvává v celé řadě používaných programů a dokonce i knihoven. A nejen ona, takových příkladů je víc: tempnam()
, localtime()
, strerror()
, …
gets()
, protože když je někdo použije nevhodně (zrovna gets()
se snad ani bezpečně použít nedá), dá se očekávat, že si toho někdo všimne, napíše exploit a začne se to řešit.
Oproti tomu nereentrantní funkce nebo obecně thread unsafe konstrukce jsou nepříjemné tím, že dlouho nevadí, dokud se příslušný kus kódu nezačne používat v multithreadové aplikaci (nebo asynchronně fungující aplikaci). Pak z toho je těžká hlava a často je lepší napsat to celé znovu od začátku, než hledat problematická místa. Viz např. stále značně neuspokojivý stav (a nepříliš optimistické vyhlídky) ohledně kombinace Apache 2 worker s PHP.
Viz např. stále značně neuspokojivý stav (a nepříliš optimistické vyhlídky) ohledně kombinace Apache 2 worker s PHP.Nedělám si iluze, že bude MPM worker rozumně použitelný s PHP. Tím spíš, že Apache 2.2 má MPM event, který nenechává viset vlákna na otevřených persistentních spojích a je celkově efektivnější. Proto se funkčnost PHP bude zřejmě řešit už jen pro tento model (který je ovšem zatím označen jako experimentální), a nikoli už pro worker. Ale to jsou jen moje spekulace, do hlav vývojářů nevidím (a ani jsem se jich neptal), ani jsem v tomto smysl nic jednoznačného nečetl.
Co ti hodlám vzít je ifconfig ,,dostupný všude``.Já se nedám
Tedy chci abys říkal - já používám zastaralý nástroj ifconfig, který jsem si musel doinstalovat, protože v distru nebyl, neumí nastavit půlku možností co jádro zvládá, ale používám .Ano ríkám, pouzívám zastaralý nástroj ifconfig a jsem si vedom vech dusledku..... atd. Neumí sice nastavit pulku mozností co jádro zvládá, ale ME OSOBNE to vubec nevadí. Rekl bych totiz, ze tady pláces na spatném hrobe ( a samozrejme nejen ty). Zkusil jsi kontaktovat vývojáre FC (pokud jsem dobre koukal tak je to tvoje distro, stejne tak jako moje) a pokud ano jak se k tomu staví oni?
apt-cache search ipbalik jmenem "ip" nevidim, co delam spatne, cemu nerozumim?
ip rule
', 'ip maddress
', 'ip mroute
' a 'ip tunnel
'. Ale nejsem si teď jistý, jestli vůbec nějaké existují, tj. jestli příslušná funkcionalita existovala už před jádrem 2.2.
Tiskni
Sdílej: