V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
CB je v autě prima, hodně jezdím a od ostatních řidičů si zjišťuji dopravní situaci (někdy aktivně, ale v případě průseru na silnici stačí jen naslouchat). Také se to hodí pokud jede víc aut do zahraničí např. na dovolenou - šetří se za telefon na volání mezi auty 
Wow, novinka pro mě, To se mi líbí, to mě zajímá. Díky.
nejdůležitější věc na silnici a prej s ní neumí zacházet
co na tom chceš umět? Vymyslíš si "volačku" tedy jméno nebo přezdívku, něco výstižného jednoduchého, hlavně žádný jazykolam. U domácích uživatelů se ještě dodává místo odkud vysílá, u mobilních často typ auta pokud je nějaký netypický, někdy třeba firma na kamionu, prostě něco charakteristického. No a pak jen zapnout přístroj, kroutítkem "squelch" nastavit přijímač tak aby se umlčel šum a slabé nesrozumitelné signály a nastavit kanál. Číslo 10 používají kamiony, 9 se považuje za nouzový, někde to dokonce sledují hasiči ale to spíš výjimečně. Pak jsou zažité místní kanály kde v různých oblastech fungují kecací spolky, třeba tady kolem Velkého Meziříčí se většinou někdo vyskytuje na 27. Ale zlatá éra CB už je pár let pryč, mobilní telefony a internet jsou pohodlnější. Pár nadšenců pořád je ale hlavně to používají kamiony. Je to nejrychlejší dopravní zpravodajství. Ale pozor! platí pro to to co pro mobily, za jízdy to nesmíš vzít do ruky. No ale na ucho se to nedává a tak každej prd pozná jestli se šťouráš v nose nebo koušeš tatranku.
V ČR se skutečně používá pro mobilky desítka. Doladění antény nestojí nic, když si ho děláš doma sám 
Mně dolaďoval chlapík s něčim jako osciloskop, ufik mi asi 2,5cm a rozdíl je neskutečnej, kdyby mi to někdo jen říkal, tak bych mu nevěřil.
ono tam žádné nařízení kanálů v žádných předpisech není, jde spíš o regionální zvyky. Ale na naprosté většině radiostanic které jsem za ty roky viděl byla zvláštní předvolba na kanály 9 a 19. Taky počty kanálů jsou v každé zemi jiné, u nás je jich povolených 80 ale popravdě řečeno to nikdo nehlídá. Ale jak už jsem psal výše, zlatá éra je pryč a tak se v pohodě vystačí se 40 kanály jak to mají starší přístroje. To doladění antény, nejlíp se poptat po kanálech kde se hodně vykecává, on se někdo s měřákem najde. Většinou se to ladí povytahováním a zasouváním toho prutu ale někdy to nestačí a musí se zastřihnout. Některé antény mají ladící element v té patce. Antény jsou konstruované na montáž do střechy, pokud to je třeba na zrcátku tak se to ladění může výrazně posunout.
Zlatá éra rozhodně neni pryč, aspoň né tady.
V ČR je to ještě nějak zákonem omezovaný na výkon nebo co . . . myslim?!
V ČR jsou povolené 4W, ale dost lidí topí desítkama watů a přitom kecá se sousedem přes ulici. V Polsku je výkon nelimitován? Ono to vypadá, že je nelimitován asi i na Ukrajiňě, protože chytám nějakou taxislužbu z Kijeva či co to je 
to je trochu jinak, CB pásmo 27 MHz spadá do krátkých vln a tak se šíří jednak při zemi, což je ten případ nejčastějšího užití na pár kilometrů. Ale taky se odráží v ionosféře a to pak signály jdou na stovky až tisíce kilometrů. To závisí na stavu ionosféry a má na to vliv hlavně sluneční aktivita. Proto hlavně v létě je CB zamořené někdy do nepoužitelna rozmazanýma signálama z Ukrajiny, Itálie, někdy i z blízkého východu. Na radioamatérských pásmech je to jev žádoucí a vyhledávaný, na CB to spíš obtěžuje. Ale jsou i na CB lovci dálek, takzvaných DX kteří se snaží navázat spojení právě tímhle způsobem.
Já vím, ale je to moc složité vysvětlení a ten zesilovač je tak lákavý
Vím jak se to šíří a chvilku jsem toho i využíval, když jsem zkoušel právě dálkové spojení.
Já jsem vlastně z toho skládal i maturitu, joj, to je ale doba, co jsem se šířením signálu nezabýval. Možná bych mohl oživit další skorozapomenutý konířek.
V Polsku je výkon nelimitován?...v Polsku je všeobecná anarchie!
Ještě jsem tu nic o limitech neslyšel, to ale neznamená že tu třeba nejsou...
Myslíš, že tě chytnu na mobilce v Srchu? :-) Mám jen magnetku na autě, ale Bohdaneč jsem chytal přímo luxusně.
Tak Jezbořice určitě nechytám.
Ja som si CBčko všimol na fotke ako prvé, takže až tak neviditeľne nieje. Čo je to za stanica?
Hm, a nechces si tu propagandu mototerorismu strcit nekam? 
Mně třeba auta nezajímají a ani jim nerozumím, ale vzhledem k tomu, o jakých ptákovinách se tu někdy píše, v tvé sérii zápisků nevidím problém.
no mi napriklad vadi to tapetovani - z osmi poslednich blogpostu ktere vidim je 3x tvuj o tom jak si opravujes auto. pomijim to, ze to tady je (IMHO) offtopic, to je i spousta jinych zapisku, ale stejne pak ma zapisek 3 odstavce, co to aspon trochu zhustit a udelat z toho tydenik? ;-)
ale jinak zajímavé věci...Rád čtu takovéto zápisky, ne všechno se musí týkat Linuxu/PC, od toho je to blog a lepší než nějaké plky o hovnech.
Dík, že o autech píšeš
, štěstí druhého může udělat radost 
Pokud je díl opravdu namáhaný, je podle mých zkušeností nelepší epoxyd, všechny věci, co jsem s ním kdy slepil, buďto drži dodnes, nebo se zlomily na jiném místě než v lepeném spoji
. Já osobně používám klasickou tekutou pryskyřici a tvdidlo (ChS 1200/EP 371, hmotnostní poměr pryskyřice/tvrdidlo 100:7, což dělá 16 kapek tvdidla na 10g gramů pryskyřice), ale dnes není problém sehnat hotové směsi v tubě, které stačí smíchat v poměru jedna ku jedné. Sice jsou o trochu horší než směs pryskyřice+tvdidlo, ale narozdíl o ní trdvou rychleji. V některách je dokonce už plnivo, které dokáže ještě vylepšit mechanické vlastnosti, ale na plast to nejspíš nebude třeba.
Přesně, taky bych použil epoxid. Mám s ním jen ty nejlepší zkušenosti.
Tiskni
Sdílej: