Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Že je reklama protivná, na to už jsem si zvykl. Že často nechápu, co chtěl reklamou básník říci, s tím už jsem se taky smířil. U reklam typu „30 000 Kč za 1 000 Kč měsíčně“ už taky neočekávám rozuzlení, kolik těch splátek bude. Ale v poslední době mne některé reklamy překvapily svou upřímností.
Nedávno jsme potřebovali domů koupit nový vysavač – a to vcelku rychle, protože starý vysavač už nám neříkal pane. Navíc vysavač tak nějak připadl do kategorie spotřebního zboží, takže se nekonalo zjišťování všech možných informací na internetu ani nákup přes internet; rodinná rada naopak rozhodla o jiném postupu. Prostě večer zajedeme do nedalekého Elektroworldu a nějaký vysavač tam koupíme.
Což se po příjezdu do Elektroworldu na Černém Mostě ukázalo jako oříšek. Nějaké vysavače tam měli, dokonce jsme je i mezi ledničkami a pračkami po chvíli pátrání našli. Ale ukázalo se, že si můžeme vybrat podle dvou parametrů – buď podle ceny, nebo podle barvy. Ostatní parametry se totiž u vysavačů vyskytovaly jen sporadicky. U jednoho vysavače byl uveden výkon, u jiného příkon, u spousty žádný podobný údaj. Někde byla velikost nádoby na prach, jinde typ filtru, a jinde zase délka hadice. Ale všechny tyto údaje nebyly snad u žádného vysavače. U některých nebylo ani jasné, zda jde o vysavač sáčkový či bezsáčkový. Občas byl i problém správně spárovat vystavený kus, sbalené krabice, a cenovku s „popisem“.
Protože jsme chtěli zjistit alespoň to, jak je to s filtry – jak často se musí měnit, kolik stojí, kde se dají sehnat, odlovili jsme nějakého prodavače. Tedy jak se ukázalo, spíš takového pochůzkáře, hlídače, nebo věšák na firemní uniformu. Dozvěděli jsme se v podstatě to, že filtry jsou různé, ceny jsou taky různé, a oni že většinou ty filtry ani nemají (což je mimochodem zajímavé – asi se moc nepočítá, že by filtry lidé fakt vyměňovali; jak by jinak bylo možné, že vysavač, který kupujete jednou za pár let, koupíte na každém rohu, ale pro filtry, které se mají měnit několikrát ročně, musíte do specializovaného servisu který je jediný v republice?). A o vysavačích že on neví víc, než je na těch cenovkách. Po několika dalších zoufalých pokusech z něj vyrazit jakoukoli informaci jsem zavelel k ústupu s tím, že si radši něco vybereme na internetu, kde těch informací bude snad víc. Opravdu nevím, jak chtějí kamenné prodejny konkurovat virtuálním obchodům, když nám nedokázali ani prodat vysavač – přitom jsme do prodejny vyrazili s úmyslem hned koupit nějaký, víceméně libovolný typ, jediný předem známý požadavek byl bezsáčkový vysavač, a pak samozřejmě jistá představa o maximální ceně.
Cestou do auta jsem neschopnost „prodavače“ sdělit cokoli o prodávaném zboží komentoval slovy, že jsme asi měli zavolat Jordaně. (Pokud nevíte o koho jde – to je taková ženská, za kterou vás pošle vaše pracující manželka, pokud budete jako nemehlo sedět doma a ani nebudete vědět, kterým knoflíkem zapnout nějaký domácí spotřebič). O pár dní později se objevila nová série televizních reklam s Jordanou – Jordana tam na začátku lelkuje a zákazníků si rozhodně nevšímá. A mně to konečně vysvětlilo, proč náš „nákup“ probíhal tak, jak probíhal. Sice je to upřímná sebekritika Elektroworldu, ale nijak mne to nepřesvědčilo zkusit to s nimi ještě jednou.
Ale Elektroworld v tom není sám. eBanka s „tou německou od R“ („Rajfka“ tomu říkat nebudu ani náhodou, když jste si vymysleli blbý název, teď to umělým „zlidověním“ nezachráníte) má teď také reklamní kampaň, mimochodem pěkně protivnou (zvlášť ta internetová ozvučená verze mi pije krev). Kdybych si teď volil banku, tahle reklama by byla vážným argumentem proti této dvojici – a převážilo by jej jen opravdu výjimečné internetové bankovnictví eBanky. Ale zpět k té reklamě. V ní se jakýsi bankovní úředník obrací na ředitele – a odpoví mu asi tak padesát lidí. Pokaždé, když to vidím, napadá mne jediné – chápu, že po sloučení dvou bank tam mají teďka trochu zmatek ve vedení a nevědí, kdo co vlastně řídí. Ale takhle to ventilovat v reklamě?
Do třetice mne svou upřímností v reklamě překvapil Vodafone. Jenom se trochu bojím, co mi tím vlastně chce naznačit. V posledním Respektu má reklamu tohoto znění: „Letos odměňujeme všechny své zákazníky. Pro ostatní podnikatele máme aspoň malou pozornost.“ A vedle jsem i já – jejich zákazník – našel v přilepeném pytlíčku tři kancelářské sponky. Chápu, se svou Oskartou, na které za šest měsíců neprovolám ani minimální kredit, pro ně nebudu nijak zajímavý zákazník. Ale že už bych nebyl jejich zákazník vůbec? SMS mi dnes na mobil došla, tak snad bude všechno jako dřív, i když už mne vyloučili z řad svých „zákazníků.“
Od reklamy „image & instinkt“ jsem si myslím už Sprite nekoupil; na holčičku mlátící panenkou do auta kvůli Fidorce jsem už zapomněl; „nemusím, já nemusím“ mi připadá jako celkem vtipná průpovídka a vadilo mi na ní jenom to, že já jsem v té samé bance poplatky platit musel a musel; že ta voda „můžebýtrajec – může“ je vlastně ten Rajec z té divné reklamy mi naštěstí došlo až cestou z restaurace, když jsem vzpomínal, jak se ta voda vlastně jmenovala – byla celkem dobrá, tak abych si o ní příště řekl rovnou; auto se kupovat nechystám, ale zajímalo by mne, jestli se ještě vyrábějí nějaká auta, se kterými se dá jezdit po silnici – podle reklam mám pocit, že už se prodávají jen auta, se kterými můžete jedině létat, bruslit nebo na nich jezdit jako na skateboardu. To všechno bych pochopil – ne na každého zapůsobí reklama tak, jak si autoři představovali. Ale reklama, jejíž jediné poselství je, že se vám naši prodavači nebudou věnovat; že nevíme, kdo tu vlastně šéfuje; nebo že naši zákazníci už nejsou našimi zákazníky a ostatní si trhněte a tady máte aspoň něco… Co chtěli těmito reklamami jejich autoři říct, to je mi záhadou.
Tiskni
Sdílej:
Je jedno ci si reklamu pochopil alebo nie, ale uz to ze tu o nej hovoris, ze o nej premyslas, tym splnila svoj ucel. Spravna reklama je taka ze ju clovek zaregistruje. Takze vsetky tebou spomenute reklamy su dobre reklamy.Neřekl bych. Účel reklamy je, abych si pak koupil příslušný výrobek, nebo nakoupil u dané firmy. Pokud tu reklamu zaregistruju, ale kvůli ní se začnu záměrně té firmě vyhýbat, je ta reklama kontraproduktivní. Pokud nějaký výrobek nebo službu znám a používám i před reklamou, a ta reklama mne od jeho dalšího užívání málem odradí, je to sice plus pro „produkční“ část firmy, že vyrábějí kvalitní výrobek nebo poskytují dobré služby, ale pro marketing to rozhodně dobrá známka není.
u některých reklam je to přesně opačně – uvidím reklamu, a řeknu si, že téhle značce se raději vyhnu. ... Většinou to je tedy dáno předchozím chováním prodejce nebo firmyTipuji, že tohle je chování minimálního podílu potenciálních zákazníků - takhle se chovají takoví podivíni, kteří by si našli něco jiné, kdyby nebylo reklamy (váš dodatek potvrzuje, že o reklamu nejde). A navíc, ideální reklama podle mě vzbuzuje intenzivní pocity ve spojení se značkou či jinou identifikací produtku - důležité ovšem je, že útočí záměrně na lidské podvědomí, a proto neplatí rozumové rozdělení pozitivní/negativní. Proto je úplně lhostejné, co si o tom z intelektuálního hlediska myslíte a co o tom říkáte, protože podvědomí je sviňa: mnohdy se nám podvědomě velmi líbí to, proti čemu intelektuálně brojíme (a leckdy brojíme právě proti tomu, že se nám to v hloubi duše líbí).
U reklam typu „30 000 Kč za 1 000 Kč měsíčně“ už taky neočekávám rozuzlení, kolik těch splátek bude.Nejlepší je sqělá ŠkodaFabia za pouhých 3999 Kč měsíčně. Dole je drobným písmem zbytek pravdy. Akontace 100 000 Kč, 72 měsíčních splátek (6 let!) a zůstatková hodnota 30 000 Kč. Dobrý ftip! Vysolím 100 litrů, pak budu 6 let platit 4 tisíce měsíčně a na závěr ještě 30 tisíc. A celou tu dobu budu moci používat nákupní tašku s motorem 1.2 HTP 44 kW. Tomu se říká dobrý obchod
Presne tak to myslim, vetsina lidi popojizdi po meste, max 20-30 kilaku v jednom, obcas kdyz dvakrat do roka vyrazi nekde po republice do tech 100, 200 kilaku, tak je to max...Bohužel znám až příliš moc lidí, kteří jezdí v malých autech cesty 1000 i víc kilometrů. Jinak i na to popojíždění po městě je tak draze placené auto příliš velký luxus. Stejnou službu by odvedl ojetý vůz za třetinovou cenu.
To uz je pak ale jina vec - jestli kdyz clovek vysoli takove strasne prachy, tak chce mit aspon trosku nejakou jistotu v zaruce nebo ne a jestli se mu vyplati kvuli tomu dat trojnasobek ceny.jistotu čeho?
No jo, je to fakt, poslední dobou jsou ty reklamy dost hnusný. Asi jedna z mála, která se mi líbí je, jak chlápek na pláži vyfoukne remcající ženskou. Ale na co to je reklama nevím.
Za reklamy na Jogobellu, kde si paní myslí, že jogurty se jedí, aby byl člověk šťastný, za ty bych rovnou střílela, takže si ten jogurt z principu nekoupím. A vrcholem nevkusu je Ňam ňam Bobík. Tu si zpívám už asi 3. tejden
Auto, který v reklamě jezdí po silnici je BMW.
Dobrá reklama je taková, že blikne v TV, já okamžitě vyrážím a pak jen sedím doma, držím v ruce balení dámských vložek a přemýšlím, proč jsem je koupil :)Přece pro pocit absolutního bezpečí a jistoty
Jenže nevím, co jiného s tím dělat; tam venku se teď už vyskytují breberky, na které nezabírá vůbec nic ze známých lékůJenže právě, že "tam venku". Proto mít superčistou domácnost není příliš dobré - kontaktu s mikroby ve vnějším prostředí se člověk tak jako tak nevyhne (ledaže by chodil v protiinfekčním obleku a před vstupem do bytu prošel dekontaminací). Proto je dobře, když je imunitní systém zvyklý na určité mírné zamoření. Navíc existuje mnoho prospěšných bakterií, jejichž hubením si člověk také škodí. Samozřejmě, že člověk určitou úroveň hygieny zachovávat musí, aby nedostával nadměrné mikrobiální dávky, které by mohly vyvolat chorobu. Ale např. otírat denně všechny povrchy dezinfekčním roztokem (který je navíc sám zdraví škodlivý) je totální blbost, podobně jako běžně používat k mytí rukou dezinfekční mýdlo nebo na noc rozsvěcet antimikrobiální lampu. Domácnost není operační sál.
Jenže nevím, co jiného s tím dělat; tam venku se teď už vyskytují breberky, na které nezabírá vůbec nic ze známých léků, a mám obavu, že bude hůř; příroda nás nějak nemá ráda (resp. změny prostředí, které jsme možná zčásti nastartovali sami, nám jdou po krku).Před pár stoletími se tam venku naprosto běžně vyskytovaly breberky, na které nezabíralo vůbec nic z tehdy známých léků
Před pár stoletími se tam venku naprosto běžně vyskytovaly breberky, na které nezabíralo vůbec nic z tehdy známých lékůVtip je v tom, že zatím jdeme cestou hrubé síly. Na odolnější breberky použijeme silnější antibiotikum. Když bychom tohle dotáhli do krajnosti, tak budou antibiotika zabíjet nejenom breberky, ale i lidi.
Takže napsat zápisek do blogu místo brblání pod vousy je taky způsob, jak tu reálnou poptávku popotáhnout kousek blíž k tomu, jak bych si ji představoval jáVůbec nejde o to, že by si ten konkrétní manažer přečetl tento konkrétní zápisek (kdyby mi na tom tak záleželo, pošlu mu to e-mailem). Jde o to, že si to tady třeba přečte někdo, kdo si řekne „aha, nejsem v tom sám“. Nebo si řekne „fajn, není nás sto, ale sto jeden“ a příště bude o něco důraznější nebo bude požadovat o něco víc. V tomhle má demokracie (nebo kapitalizmus – v obou je tenhle princip „statistického“ rozhodování stejný) optickou nebo psychologickou neýhodu proti totalitním režimům. V totalitním režimu někdo něco rozhodne a ono se to změní. V demokracii probíhá změna po malých krůčcích a př krátkodobém pozorování to vypadá, že se nic neděje. A lidi pak mají pocit, že nemají na dění vliv. Samozřejmě – manažer takové prodejny má větší vliv než já. Ale mám-li si vbyrat mezi brbláním pod vousy a sepsáním zápisku do blogu, bude vlivnější určitě to druhé.Kéž by to tak bylo. Bohužel myslím, že příslušní manažeři nečtou nejen AbcLinuxu, ale snad ani nic jiného kromě časopisů speciálně pro manažery tištěných na křídě.
Bohužel se obávám, že ty změny jsou tak pomalé, že celý lidský život je na jejich pozorování krátký.I to je možné, ale pořád lepší, když k nějaké změně dojde za sto let, než když k ní nedojde vůbec. Navíc změny připadají člověku pomalé, když zrovna probíhají. Když se ohlédne zpátky, je najednou překvapen, co všechno už se změnilo.
Pro ostatní podnikatele máme aspoň malou pozornost.“ A vedle jsem i já – jejich zákazník – našel v přilepeném pytlíčku tři kancelářské sponky.Které nejsou tvoje, tak je koukej vrátit.