Byla vydána nová verze 13.8 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v příspěvku na blogu.
Otevřená certifikační autorita Let’s Encrypt v příspěvku na svém blogu představila své nové databázové servery. Hardware: 2U rack server Dell EMC PowerEdge R7525, CPU 2x AMD EPYC 7542, Memory 2TB 3200MT/s, Storage 24x 6.4TB Intel P4610 NVMe SSD. Software: OpenZFS a MariaDB s InnoDB.
Článek systemd pro vývojáře: lokální vývojové servery v systemd na MojeFedora.cz doporučuje vývojářům používání systemd k ovládání svých projektů pomocí "systemctl --user".
Vyšla nová verze souborového manažera Midnight Commander 4.8.26. Mezi hlavní novinky patří zachování obsahu příkazové řádky při přepínání panelů pomocí Ctrl+O, stíny okolo dialogových oken jako v Norton Commanderu a dalších (vytvořeno autorem zprávičky), podpora jakkoli dlouhých názvů souborů a spousta dalších drobnějších věcí.
Projekty Elasticsearch a Kibana změní s verzí 7.11 licenci. Už se nebude jednat o open source software. Důvodem změny licence byl spor se společností AWS (Amazon Web Services). AWS na změnu licence odpovídá vlastním forkem. Vycházet bude z verze 7.10 a zůstane pod open source licencí Apache.
Lidé ze společnosti Corellium se včera na Twitteru pochlubili screenshotem Ubuntu na Apple Siliconu aneb zprovoznili Ubuntu na počítači Apple s novým ARM procesorem M1. CTO jej už používá k vývoji ve svém herním křesle s 49 palcovým monitorem. Dnes byly na blogu Corellium publikovány detaily a pro případné zájemce i návod a obraz ke stažení. Upravili obraz Ubuntu pro Raspberry Pi.
Rodina počítačů Raspberry Pi se rozšířila o jednočipový počítač Raspberry Pi Pico v ceně 4 dolary s vlastním procesorem RP2040. Představení na YouTube.
Společnost Red Hat na svém blogu oznámila, že Red Hat Enterprise Linux (RHEL) bude možné provozovat zdarma na 16 serverech.
Pod společným názvem DNSpooq byly zveřejněny informace o 7 bezpečnostních chybách v DNS caching a DHCP serveru dnsmasq. Jedná se o cache poisoning (CVE-2020-25686, CVE-2020-25684, CVE-2020-25685) a buffer overflow (CVE-2020-25687, CVE-2020-25683, CVE-2020-25682, CVE-2020-25681). Jejich kombinací lze dosáhnout závažnosti CVSS 9.8. Chyby jsou opraveny v dnsmasq 2.83.
Byla vydána nová stabilní verze 19.07.6 (Changelog) linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Řešena je také řada bezpečnostních chyb. Především v dnsmasq (DNSpooq).
1. Existuje nejaký simulátor pre linux kde by som si to mohol najprv vyskúšať? Kedysi som na windows používal Keil uC. Ideálne by bolo keby som videl aspoň stavy periférií a aby sa to dalo krokovať.
2. Aký procesor zvoliť? Robil som s 8051 (asm) ale v podstate je mi jedno čo to bude lebo kód bude veľmi jednoduchý. V ponuke vidím väčšinou 8051, Atmel (tini, mega), a PIC. Sú tam nejaké rozdiely? Čo by som mal zvoliť? Myslím že nechcem hotové dosky (arduino, rPI) lebo potrebujem aby to bolo čo najjednoduchšie a najspoľahlivejšie (napr. bez elektrolytov) a zdá sa mi že napr. rPI ma dosť komplikovaný stack na to aby sa tam toho mohlo veľa pokaziť. Robil som aj v C ale ten procesor mal limit 2kB kódu a len printf mal 1.5kB takže som to nakoniec napísal v ASM ale môj kód bude pomerne jednoduchý takže neni problém s ASM.
3. Asi budem robiť najprv prototyp na prepojovacej doske, takže puzdrá DIP, doštička (aká?), káble, pár súčiastok, treba mi ešte niečo k tomu?
4. Jak dostanem kód do procesora? Na výške som mal ISP (in system programming) cez sériový port, to bolo hodne pohodlné, netrebalo kupovať žiaden špeciálny programátor a dalo sa to aj ladiť.
5. Jak spraviť finálnu dosku? Na sos.sk vidím len jediný leptací roztok (ammonium persulfate) a aj ten nie je na sklade. Alebo sa na to vykašlať a objednať si výrobu od niekoho?
Tiskni
Sdílej:
Atmegy nemaju obmedzenu velkost kodu (ale su win only)Huh? Atmegy jsou podporované v avr-gcc.
Ak chceš začať s jednočipmi a podmienkou je linux, tak ja to osobne vidím na jednočipy od Texas instruments + vývojové prostredie Code Composer Studio (modifikovany eclipse).Osobně bych, pokud mu nestačí (výkon, nic moc možnosti debugování, USB pomalé a jen ve vyšších modelech…) AtMega, použil STM nebo LPC ARMy + GCC a GDB.
Za tú dobu sa toho až tak moc nezmenilo okrem toho, že Microchip kúpil Atmel ;)
AVR sú fajn, majú podporu GCC, simulovať by sa teoreticky dali, ale majú tak nízku cenu, že by som sa na to celé vykašľal. Tak isto programátory sú jednoduché a lacné. Na Atmeloch je postavené Arduino, čo je vlastne doska s AVR + FTDI USB prevodník, dá sa pomocou neho rovno programovať, zároveň funguje ako sériová konzola, programuje sa v C++ (ale s príponou .ino) a má vlastné IDE.
Celkom pekne na Linuxe fungujú aj STM vrátane podpory debugovania.
So zvyškom moc nemám skúsenosti.
(ale s príponou .ino) a má vlastné IDENaštěstí existuje Arduino-Makefile (
apt install arduino-mk
), takže se dá programovat v libovolném editoru, i bez GUI nebo naopak s pořádným IDE jako jsou Netbeans. A připony jsou pak normální.
Já jsem začal tak, že jsem si koupil Attiny13, programátor USBAsp, nainstaloval avrdude, Geany a začal se postupně učit základy C. Rozblikal jsem si diody, zprovoznil odesílání dat přes RS-232, komunikaci přes I2C s nějakým teplotním čidlem a nechal si posílat hodnoty do terminálu.
Teď mám svoji typickou pauzu, kdy se snažím rozmyslet dalších pár projektů. Až bude vymyšleno, tak si připomenu syntaxi tím, že budu pročítat kód předchozích projektů a opravovat komentáře aby dávaly smysl.
Kdyby mě chtěl třeba někdo následovat, tak bych místo Attiny13 radši navrhoval Attiny25/45/85 (první číslo udává velikost paměti), který už má dva čítače a mám pocit že i další výhody. Jako něco "většího" jsem si vybral Attiny2313, i když v šuplíku mám pro jistotu i typickou Atmegu8.
a začal se postupně učit základy COsobně si myslím, že je lepší naučit se základy C na „normálním“ počítači kde nejsou hardwarová omezení, můžeš používat všechny běžné funkce z libc, je tam plnohodnotný debugger, když si přepíšeš stack, tak to většinou hned poslušně sletí místo toho aby se to časem začalo chovat „divně“ jako AVR atd. a až pak se vrhnout na C pro mikrokontroléry.
Proto se mi právě líbí programování na osmibitu na 1MHz (nebo s externíma hodinama), oproti velkým strojům je pomalejší kód vidět hned. Do assembleru se mi nechce, C beru jako vrstu posazenou jen o kousek nad assemblerem, ale čitelnější a přenositelnější.
IMO Microchip vyrábí nejrychlejší MCU s nativním DIP pouzdrem (pokud umíš pájet TQFP/BGA, tak ti to může bejt jednoBGA už je tricky, je k tomu potřeba horkovzduch/IR a nejde na to vyrobit deska doma. Ale pokud neumí pájet TQFP, tak bych mu doporučil před učením se s mikročipy naučit se pájet…).
Niektorí japonci sú schopní titeto potvory spájkovať na vývojové dosky ;)
-----BEGIN PGP SIGNED MESSAGE----- Hash: SHA1 - -----BEGIN PGP SIGNED MESSAGE----- Hash: SHA1 Este stale som sa do toho nepustil. https://www.abclinuxu.cz/blog/paulovo_doupe/2016/11/v-nove-praci/diskuse#165 - -----BEGIN PGP SIGNATURE----- Version: GnuPG v1 iQEcBAEBAgAGBQJYNvaAAAoJECEShFwx35OGWEcIALBv93L5h5j0Cr3Mo/feD1ok 32JEiRsvHDIL/9rHgaL4Xr+PVM0vI3Vm1EWNugy0Fy2bEhLOSd8fMI6xXZa7j6pu 7ddturqHDoQArB7bcV0u2uf6x292AkUBAeoVZBvk8G4Om5lY2dLjEUKrll8baa71 eTSwGbrggxRN/6/aM3t4ubo4T+ercnIP1lnmHHu76OP1ti5D6U3uhparPT/EkHdO RJtUtS+nRmU+nszXNaa1Nr2xAIEk8vd18uD5UDC8w8ZQhhVait4igQg/UiK/XgkP 3yq5m4+6tIVFJ9PGr6i3nyJcxfVHDFWeun+UzJPgB4Zcgde7SB5MsPBVMGU+tHE= =9D99 - -----END PGP SIGNATURE----- Nonce=3959 Difficulty=00000 SHA256 -----BEGIN PGP SIGNATURE----- Version: GnuPG v1 iQEcBAEBAgAGBQJYNvbaAAoJECEShFwx35OGrBAH/1z65jQVMai7VkkpPSVwgGrG IJxjZn7qvIgsNfbt6YgyqIhs5qs9DN32/2pSsLBprAFrrKLoYHJpWqUQwHYSCf0V lMX/pNW2Ec4Sg2DKMTNV8Hj7APESByfne1UOos+Vu1FufP324f1g++D65mrFg1A/ EGm2dkDC0LVJzJT78WTWRJRPUvUTj1MoryK48QcAsIm7211spmXAbrQxrzcIxov3 OtKfuy1OSC7r2XvYpCOig3/Z4GdjN+fHUluUHWJZTXGtX9gvoZQCX3WNst/ENqbX UMjjj59lt9paqmSA0mu6s/UA8Q1EHwHC0xwKuAhObuhdcn5ZGp89Gj0aYYHzmYw= =ovaj -----END PGP SIGNATURE-----