Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Není to tak dávno, co jsem v článku pomlouval amaroK. Ó, jak pomýlený jsem byl .
Taky jsem za to dostal přes prsty hned dvakrát - jednou od Roberta, podruhé v diskuzi pod článkem. Tak jsem se teda na něj podíval zblízka. JE SKVĚLÝ.
Když jsem spustil amaroK poprvé (byl nastaven jako první v asociacích na audio soubory), upřímě jsem se zděsil. Oni už programují kopie takových krámů, jako jsou WMP a iTunes pro Linux, potažmo KDE? Proboha! (To pomíjím, že jsem WMP víceméně spokojeně používal na přehrávání audia 2 roky - video tehdejší verze 9.0 uměla velmi omezeně. Jak je na tom současná zkoumat nehodlám ). Zkrátka další žrout paměti s - pro mně nepochopitelným řazením alb v databázi, bez sebemenší podpory pluginů. Na defaultně nastavený engine nepřehrál moje WMA (BTW je to opravdu dobrý formát, komprese je skvělá, zvuk super, IMHO se dá srovnávat s OGG Vorbis při stejném bitrate. Jen kdyby nebyl propatentovaný skrz naskrz a nebyl od MS. Takže kdyby nebyl
).
Nakonec jsem amaroK vzal na milost a pořádně ho vyzkoušel:
Asi před týdnem vyšla verze 1.2, která mě dostala. Přidává hledání textů, opravuje chyby v databázi, přibyl ekvalizér, nějaké další efekty, na OSD ukáže i obrázek alba, UI je mnohem hezčí... Změn je spousta, všechny k lepšímu.
Ikdyž si ve své sbírce udržuji železnou strukturu (Jazyk/Žánr/Autor/Rok Album/Pořadí Název.formát), je mi příjemnější hledání v databázi amaroKu, než procházení adresáři v Krusaderu a pouštění si skladeb v XMMS přes XMMS-KDE. A info o tom, kolikrát jsem už skladbu slyšel a její "skóre" se mi moc líbí.
Zkrátka a dobře, je to projekt, který si zalouží pozornost. Aůůůůůůůůůů.
Tiskni
Sdílej: