Na novoroční inauguraci starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho bylo zakázáno si s sebou přinést Raspberry Pi anebo Flipper Zero. Raspberry Pi i Flipper Zero jsou explicitně uvedeny v seznamu zakázaných věcí jak na na veřejné pozvánce, tak i na oficiálních stránkách města.
OpenTTD (Wikipedie), tj. open source klon počítačové hry Transport Tycoon Deluxe, byl vydán v nové stabilní verzi 15.0. Přehled novinek v seznamu změn a také na YouTube. OpenTTD lze instalovat také ze Steamu.
Správce oken IceWM byl vydán ve verzi 4.0.0, která např. vylepšuje navigaci v přepínání velkého množství otevřených oken.
Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
vychýlí to Zemi na jinou oběžnou dráhu. IMHO je to blbostBlbost to není, jak každý fyzik určitě potvrdí. Dokonce stačí, aby vyskočil jediný člověk. Ale odchylka bude v každém případě mimo měřitelnost. Ovšem třeba takové větší zemětřesení skutečně dokáže pohnout se Zemí tak, že to lze změřit.
Blbost to není, jak každý fyzik určitě potvrdí.Nejsem žádný fyzik, ale co zákon zachování energie (hybnosti, nebo ja nevim ještě čeho)? Podle mně se všechny síly sečtou, a výsledek bude 0
Blbost to není, jak každý fyzik určitě potvrdí. Dokonce stačí, aby vyskočil jediný člověk. Ale odchylka bude v každém případě mimo měřitelnost. Ovšem třeba takové větší zemětřesení skutečně dokáže pohnout se Zemí tak, že to lze změřit.Tak to bych toho fyzika chtěl vidět. Mohli by ho zavřít do klece a ukazovat s cedulkou: Říká si fyzik a nezná zákony zachování (energie, hybnosti, momentu a náboje). Třeba by se na něho jezdili dívat až z druhého konce světa
Trejektorii to nezmění ani omylem.
To by bylo asi ucinejsi nez poskakovat i by se to lepe synchronizovalo
Samozřejmě to je blbost 
Je pravda, že když 6E8 lidí vyskočí, tak to Zemi pochopitelně "popostrčí". Problém je v tom, že je-li hmotnost člověka 80 kg, celková hmotnost té vyskočivší masy bude 4,8E10. Hmotnost Země je 6E24 - o cca 14 řádů vyšší. Jestliže každý z těch lidí vyskočí metr, o kolik úměrně hmotnostem se "posune" Země? Ha?
A to je teprve první fáze té úvahy - druhá (a závažnější) fáze spočívá v tom, že co se jako stane následně. Lidi odskočí od Země (a odstrčí ji o kus pryč). Vzápěstí tito lidé dopadnou zpět na zemský povrch, a Země jim samozřejmě slušně vyjde vstříct a ve stejném poměru jim "dopadne na nohy".
To celé se jmenuje zákon zachování hybnosti. Soustava "lidi + Země" je z pohledu skákání po povrchu izolovaná a nemá šanci sama jakkoliv změnit svůj pohybový stav... I kdyby tam nakrásně nebyly ty řádové rozdíly ve hmotnostech...
Skákejte si jak chcete - ale pokud to nebude po ničím krku, tak tím nic neovlivníte.
Ale teď mě napadla jiná věc, která by navíc nebyla fyzikální nesmysl (i když by měla opět problém s těmi řádovými rozdíly). Ať se těch 6e8 lidí domluví, a buď každý z nich vykope hlubokou jámu, anebo naopak srovná se zemí nějaký pahorek. Tím objektivně zpomalí, respektive zrychlí rotaci Země kolem osy 
Co to na (víceméně) kouli je "z jedné strany na druhou"?
Samozřejmě by to fungovalo stejně jako kopání, ale relevantní pohyby by byly přesuny zeminy podél poledníků od rovníku k pólům, nebo od pólů k rovníku. Přesuny rovnoběžné s rovnoběžkama jsou na hovno.
Tedy, abych byl přesný, ony by i přesuny podél rovnoběžek měly svůj efekt, ale ovlivnily by tak akorát precesi a nutaci, a toho by si stejně skoro nikdo nevšiml 
Tiskni
Sdílej: