Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
vychýlí to Zemi na jinou oběžnou dráhu. IMHO je to blbostBlbost to není, jak každý fyzik určitě potvrdí. Dokonce stačí, aby vyskočil jediný člověk. Ale odchylka bude v každém případě mimo měřitelnost. Ovšem třeba takové větší zemětřesení skutečně dokáže pohnout se Zemí tak, že to lze změřit.
Blbost to není, jak každý fyzik určitě potvrdí.Nejsem žádný fyzik, ale co zákon zachování energie (hybnosti, nebo ja nevim ještě čeho)? Podle mně se všechny síly sečtou, a výsledek bude 0
Blbost to není, jak každý fyzik určitě potvrdí. Dokonce stačí, aby vyskočil jediný člověk. Ale odchylka bude v každém případě mimo měřitelnost. Ovšem třeba takové větší zemětřesení skutečně dokáže pohnout se Zemí tak, že to lze změřit.Tak to bych toho fyzika chtěl vidět. Mohli by ho zavřít do klece a ukazovat s cedulkou: Říká si fyzik a nezná zákony zachování (energie, hybnosti, momentu a náboje). Třeba by se na něho jezdili dívat až z druhého konce světa
Trejektorii to nezmění ani omylem.
To by bylo asi ucinejsi nez poskakovat i by se to lepe synchronizovalo
Samozřejmě to je blbost 
Je pravda, že když 6E8 lidí vyskočí, tak to Zemi pochopitelně "popostrčí". Problém je v tom, že je-li hmotnost člověka 80 kg, celková hmotnost té vyskočivší masy bude 4,8E10. Hmotnost Země je 6E24 - o cca 14 řádů vyšší. Jestliže každý z těch lidí vyskočí metr, o kolik úměrně hmotnostem se "posune" Země? Ha?
A to je teprve první fáze té úvahy - druhá (a závažnější) fáze spočívá v tom, že co se jako stane následně. Lidi odskočí od Země (a odstrčí ji o kus pryč). Vzápěstí tito lidé dopadnou zpět na zemský povrch, a Země jim samozřejmě slušně vyjde vstříct a ve stejném poměru jim "dopadne na nohy".
To celé se jmenuje zákon zachování hybnosti. Soustava "lidi + Země" je z pohledu skákání po povrchu izolovaná a nemá šanci sama jakkoliv změnit svůj pohybový stav... I kdyby tam nakrásně nebyly ty řádové rozdíly ve hmotnostech...
Skákejte si jak chcete - ale pokud to nebude po ničím krku, tak tím nic neovlivníte.
Ale teď mě napadla jiná věc, která by navíc nebyla fyzikální nesmysl (i když by měla opět problém s těmi řádovými rozdíly). Ať se těch 6e8 lidí domluví, a buď každý z nich vykope hlubokou jámu, anebo naopak srovná se zemí nějaký pahorek. Tím objektivně zpomalí, respektive zrychlí rotaci Země kolem osy 
Co to na (víceméně) kouli je "z jedné strany na druhou"?
Samozřejmě by to fungovalo stejně jako kopání, ale relevantní pohyby by byly přesuny zeminy podél poledníků od rovníku k pólům, nebo od pólů k rovníku. Přesuny rovnoběžné s rovnoběžkama jsou na hovno.
Tedy, abych byl přesný, ony by i přesuny podél rovnoběžek měly svůj efekt, ale ovlivnily by tak akorát precesi a nutaci, a toho by si stejně skoro nikdo nevšiml 
Tiskni
Sdílej: