Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Dnes prebehla svetom veľmi zaujímavá správa rovno z dieľní nám pracujúcim v IT velmi dobre známych "firmičiek" Intel a Microsoft. Nové základné dosky a čipy od Intelu uvedené 26.mája v sebe obsahujú hardwarovú podporu pre DRM technológie od spoločnosti Microsoft.
Pre ľudí, ktorí nevedia co skratka DRM znamená v krátkosti asi toľko: DRM (Digital Rights Management – riadenie digitálnych práv) je súhrnný názov pre technológie zamedzujúce nelegálnemu šíreniu materiálov chránených autorskými právami. Podpora DRM technológií na úrovni hardvérového vybavenia by mala podstatne zabrániť výrobe a šíreniu pirátskych kópií softvéru a multimédií.
Asi veľmi neprekvapí, že za zavedenie kontrolných čipov priamo na základnú dosku tvrdo lobujú predstavitelia hudobného a filmového priemyslu spolu so softvérovými firmami. Na prvý pohľad nie veľmi zaujímava správa. Keď si však o tejto technológii prečítate trosku viac, zistíte zaujímavú vec. V počítači bude mať každý z nás akúsi nazvyme to čiernu skrinku. Tá bude dávať pozor, čo čitate, aké filmy, hudbu počúvate, aké stránký na internete pozeráte. Veľmi by ma ani neprekvapilo, keby o niekoľko mesiacov vyšla správa, podla ktorej dokáže táto technológia zozbierané údaje posielať rovno na vopred zadané miesto určenia. A malá perlička na záver. Jednými z mnohých vývojárov tejto technológie boli aj pracovníci a zamestnanci agentúry NSA (National Security Agency). Áno, tej špionážnej agentúry, preslávenej odpočúvacím systémom Echelon, hašovacou funkciou SHA a údajným tvrdením, že dokáže prelomiť aj PGP (GnuPG) šifrovanie.
Nuž, George Orwell sa sekol o 20 rokov, ale zdá sa, že rok 1984 práve prichádza. A to nielen imaginárne, len pre niektorých nepohodlných ľudí, politikov. Ale rovno k nám domov, do našich obývačiek. A my, obyčajní ľudia sa nielen nebránime, ale túto technológiu aj zaplatíme v podobe nákupov takýchto počítačov. Nuž, filmové štúdiá a vláda USA zase vyhrali jednu z mnohých bitiek na ovládanie toho čo robíme. Ak budete pozerať na internete stránky, ktoré nie sú akosi "kóšer", ktosi to bude vedieť. Ak napíšete do diskusie že napr. s politikou USA nesúhlasíte, niekto bude určite vedieť, že ste to tam napísali práve vy. A filmové štúdiá? Nuž, o pár rokov ked si kúpite nejaký DVD film tak si ho nebudete mocť pozrieť so svojou "polovičkou" pekne v teple obývačky, pretože práva na pozeranie takéhoto filmu ste si zakúpili iba vy. Nebojte sa, vývoj ide dopredu a o pár rokov tu určite bude technológia, ktorá dokáže zistiť, koľko "očí" sa díva na telku. Kúpite si noviny ale pozor, nesmiete ich dať prelistovať kolegovi, porušujete autorský zákon. Fikcia? Kto by si 5-6 rokov dozadu vedel predstaviť, že každý z nás bude automaticky považovaný za zlodeja a tak kôli tomu momentálne platíme z každej predanej CD a DVD napaľovačky akési výpalné, ktoré idú vydavateľským štúdiám. Či sa niečo ujde aj skutočným autorom a interpretom ťažko povedať. Ak, tak určite zanedbateľné percento. V Nemecku-vzor kapitalizmu takto platia už z každého predaného počítača a dokonca aj z tlačiarne. A pripravuje sa zákon, podľa ktorého sa budú platiť aj poplatky z MP3 prehrávačov. Podľa filozofie že každý z nás je zlodej prichádza filozofia, že každý z nás je terorista a tak musí byť sledovaný. Veď ak nemáš čo skrývať, tak prečo ťa znepokojuje, že ťa sledujeme? Nuž, to možeme zrušit aj listové obálky na poštách. Veď ak nemáme čo skrývať, prečo nekomunikujeme iba cez pohľadnice a korešponďáky?
A riešenie? Nuž, veľké protesty osobne neočakávam. Možno by ale na začiatok stačilo bojkotovať firmy ako Intel a Microsoft a nekupovať ich výrobky, pomocou ktorých nám NSA podsúva ich sledovacie zariadenia. I keď pripúšťam, že v prípade druhej menovanej firmy to bude trošku problém, pretože pri počítačovej gramotnosti nášho obyvateľstva ignorovať také "skvelé" výrobky ako Windows XYZ a OFFICE XYZ bude asi ťažké.
Tiskni
Sdílej:
, osobne bych vec, ktera na mem pocitaci nabootuje jen mnou podepsanou binarku, ktera bude HW sifrovat disky mym klicem a bez nej se ani nerozvrni moc chtel. A dokonce si dovedu predstavit jeji rozumne vyuziti. Nicmene tady je zde ale par detailu, ktere si jako vzdycky nejmenovane organizace vykladaji po svem: klic nejakeho idiota nepokladam za svuj a na mem pocitaci nema co delat. Nevidim tedy jediny duvod, proc by v DRM mel byt jiny klic nez muj, natoz potom jakehosi malehomekeho. Ten je mi k nicemu... citis ten rozdil?osobne bych vec, ktera na mem pocitaci nabootuje jen mnou podepsanou binarku, ktera bude HW sifrovat disky mym klicem a bez nej se ani nerozvrni moc chtel. -djzNo, nic ti nebrani, da se to koupit.
Ja bych tomu moc neveril.Vsiml sis toho smajliku? To, co prodava Abit, je samozrejme geek hracka, nicmene lepsi nez dratem do voka. Na druhou stranu, pokud to budes sifrovat treba 512bitovou sifrou, tak se ten disk bude doslova plazit...
. Ale on je to stejne jednoduchy ksicht na IDE, coz neni zase tak spatny napad a pri trose dobre vule by se neco podobneho dalo navrhnout take. Dalo by se to popsat treba ve VHDL a pokud by bylo k dispozici nejake levne a vykonne hradlove pole tak implementace cehokoliv uz by takovy problem nebyla. Mezi DES 40b a treba AES 512b nebo skipjackem nevidim zase natolik principielni problem, aby HW implementace byla bud nemozna nebo nehorazne pomala. A dokonce mi to prijde jednodussi a elegantnejsi, nez se drbat dlouze se slozitou podporou v OS a navic SW implementace a rychlost, hm...Paranoidní uživatelé win přejdou na linux/bsd...Pozor, NSA má velký podíl i na technologii SELinux, takže kdo má RedHat nebo Fedoru, sídlí kus "velkého bratra" i u něj (neříkám, že se toho máme bát, ale jeden nikdy neví...
).