Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
))
Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APTV Pythonu by to dozajista šlo napsat a dokonce bys nemusel znovuvynalézat kolo, protože je tu balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getu (_lepší_ náhrada). V další verzi Ubuntu dokonce Smart bude jako výchozí balíčkovací manager.
balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getuChápu. Ale mě nejde o nadstavbu pro apt-get, ale instalátor debianních balíčků který by závislosti sosnul z repozitáře. Například bych si na disk stáhnul blabla.deb a chtěl by knihovny, tak bych ho spustil přes ten instalátor a on by natahal i závislosti co ten balík vyžaduje. Doufám že tohle bude i ve Smartu (ps:anglicky čtu špatně).
) hotovo.
).
kdmtheme (nebo tak), ale musí se doinstaloval. Největší průser je právě s userlisty, které se dnes musí dopsat do xml souboru s tématem ručně, což je opruz největší
Řeč nebyla o nějakém externím programu, ale o defaultnim nastavovacim klikátku KDM (to co je v KDE Control Center).
Nicméně ty KDM theme jsou řešeny prostě opravdu špatně. Nechápu proč tam tu možnost automatických klikacích userlistů nepřidaj...
)
A né jako to dělá třebas SUSE nebo Mandriva. To je naprostej humus když si chci v KDE nastavit hodiny a jsem zvyklej na klasický KDE a ono na mě vybafne nějaká sprominutím okýnková sračka od SUSE. To bych zabíjel. To samé platí o nastavování třebas Tiskárny, dělení disků, připojení Foťáků, nastavení samby, atd. Fakt Kontrol center je v KDE už na hoodně dobrý úrovni na to aby výrobci distribucí typu SUSE atd tam nesrali svoje zbytečný imbecilní věci. Být managerem SUSE tak vykopu polovinu lidí protože se zabejvaj hovadinama a né uděláním pořádnýho distra.
))
Kontrol center je v KDE už na hoodně dobrý úrovniTvurci Kubuntu a dalsich distribuci prave prohledli a pochopili, ze Control center je totalni shit - ne schopnostmi, ale koncepci. Je to preplacany, je tam milion veci a kdyz se chce clovek dostat k uplne zakladnim vecem, musi projit pulku lesa. V Kubuntu to udelali dobre. Defaultni je jejich panel podobny OS X (ktery umi svizne a prehledne zakladni veci) a kdo chce vic, pusti si ten Control center. .
1. Instalátor pro balíčky .DEB který by se automaticky snažil z repozitářů stáhnout požadované závislosti. Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APT, ale ten apt-get nějak nechce stahovat samotné závislosti (moje zkušenost).Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.
2. Přihlašovací obrazovka s ikonkama, stačí kliknout na ikonu uživatele, napsat heslo a jste přihlášen, jako ve Windows XP.To mi zas tolik nechybi. Jeste mi rekni, ze ti chybi stejne jako ve Win XP prihlasovani bez hesla...
3. Po základní instalaci v systému chybí GCC, nutno instalovat z internetu.Nechce se mi verit, ze by na instalacnim CD chybel GCC. A to, ze neni pri instalaci implicitne instalovan, neberu jako zavadu.
4. V Synapticu by mohl být extra seznam neoficiálních ale kvalitních repozitářů, například z Debianu... (je to blbost, nekamenujte mě)Jak jsem rekl vyse, neni to uplne ciste reseni. Lepsi je mit ciste Ubuntu repozitare.Nicmene musim rici, ze na tom Ubuntu neni zas tak spatne, co se non-free tyce. A casem bude jeste lepe.
Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.Našel jsem aplikace které jsou zabaleny v .DEB a nejsou v žádném repozitáři Ubuntu...
Onehdá jsem si chtěl nainstalovat svůj oblíbený Kazehakase a Ubuntu na mne vybaflo, ze se bude instalovat i Mozilla. V Gentoo si to přeložím proti Firefoxu a pohoda. V Ubuntu asi smůla, pokud neprohrábnu nějaké neoficiální zdroje nebo si ten balíček neuplácám sám.Mám Kazehakase z balíčku zkompilovanej proti firefoxu
, ale nebylo to úplně přímočaré:
1. stáhnout zdrojový balíček (apt-get source kazehakase)
2. rozbalit zdroják, aplikovat diff
3. podívat se do debian/control, změnit závislosti z mozilly na ff, ve vedlejším terminálu nainstalovat závislosti pro překlad; nainstalovat fakeroot
4. v debian/rules přidat do configure --with-gecko-engine=firefox
5. přeložit balíček pomocí dpkg-buildpackage -rfakeroot
6. nainstalovat deb, který se objeví o adresář výš
Tiskni
Sdílej: