Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APTV Pythonu by to dozajista šlo napsat a dokonce bys nemusel znovuvynalézat kolo, protože je tu balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getu (_lepší_ náhrada). V další verzi Ubuntu dokonce Smart bude jako výchozí balíčkovací manager.
balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getuChápu. Ale mě nejde o nadstavbu pro apt-get, ale instalátor debianních balíčků který by závislosti sosnul z repozitáře. Například bych si na disk stáhnul blabla.deb a chtěl by knihovny, tak bych ho spustil přes ten instalátor a on by natahal i závislosti co ten balík vyžaduje. Doufám že tohle bude i ve Smartu (ps:anglicky čtu špatně).
kdmtheme
(nebo tak), ale musí se doinstaloval. Největší průser je právě s userlisty, které se dnes musí dopsat do xml souboru s tématem ručně, což je opruz největší Kontrol center je v KDE už na hoodně dobrý úrovniTvurci Kubuntu a dalsich distribuci prave prohledli a pochopili, ze Control center je totalni shit - ne schopnostmi, ale koncepci. Je to preplacany, je tam milion veci a kdyz se chce clovek dostat k uplne zakladnim vecem, musi projit pulku lesa. V Kubuntu to udelali dobre. Defaultni je jejich panel podobny OS X (ktery umi svizne a prehledne zakladni veci) a kdo chce vic, pusti si ten Control center. .
1. Instalátor pro balíčky .DEB který by se automaticky snažil z repozitářů stáhnout požadované závislosti. Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APT, ale ten apt-get nějak nechce stahovat samotné závislosti (moje zkušenost).Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.
2. Přihlašovací obrazovka s ikonkama, stačí kliknout na ikonu uživatele, napsat heslo a jste přihlášen, jako ve Windows XP.To mi zas tolik nechybi. Jeste mi rekni, ze ti chybi stejne jako ve Win XP prihlasovani bez hesla...
3. Po základní instalaci v systému chybí GCC, nutno instalovat z internetu.Nechce se mi verit, ze by na instalacnim CD chybel GCC. A to, ze neni pri instalaci implicitne instalovan, neberu jako zavadu.
4. V Synapticu by mohl být extra seznam neoficiálních ale kvalitních repozitářů, například z Debianu... (je to blbost, nekamenujte mě)Jak jsem rekl vyse, neni to uplne ciste reseni. Lepsi je mit ciste Ubuntu repozitare.Nicmene musim rici, ze na tom Ubuntu neni zas tak spatne, co se non-free tyce. A casem bude jeste lepe.
Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.Našel jsem aplikace které jsou zabaleny v .DEB a nejsou v žádném repozitáři Ubuntu...
Onehdá jsem si chtěl nainstalovat svůj oblíbený Kazehakase a Ubuntu na mne vybaflo, ze se bude instalovat i Mozilla. V Gentoo si to přeložím proti Firefoxu a pohoda. V Ubuntu asi smůla, pokud neprohrábnu nějaké neoficiální zdroje nebo si ten balíček neuplácám sám.Mám Kazehakase z balíčku zkompilovanej proti firefoxu
apt-get source kazehakase
)
2. rozbalit zdroják, aplikovat diff
3. podívat se do debian/control
, změnit závislosti z mozilly na ff, ve vedlejším terminálu nainstalovat závislosti pro překlad; nainstalovat fakeroot
4. v debian/rules
přidat do configure --with-gecko-engine=firefox
5. přeložit balíček pomocí dpkg-buildpackage -rfakeroot
6. nainstalovat deb, který se objeví o adresář výš
Tiskni
Sdílej: