Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
))
Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APTV Pythonu by to dozajista šlo napsat a dokonce bys nemusel znovuvynalézat kolo, protože je tu balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getu (_lepší_ náhrada). V další verzi Ubuntu dokonce Smart bude jako výchozí balíčkovací manager.
balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getuChápu. Ale mě nejde o nadstavbu pro apt-get, ale instalátor debianních balíčků který by závislosti sosnul z repozitáře. Například bych si na disk stáhnul blabla.deb a chtěl by knihovny, tak bych ho spustil přes ten instalátor a on by natahal i závislosti co ten balík vyžaduje. Doufám že tohle bude i ve Smartu (ps:anglicky čtu špatně).
) hotovo.
).
kdmtheme (nebo tak), ale musí se doinstaloval. Největší průser je právě s userlisty, které se dnes musí dopsat do xml souboru s tématem ručně, což je opruz největší
Řeč nebyla o nějakém externím programu, ale o defaultnim nastavovacim klikátku KDM (to co je v KDE Control Center).
Nicméně ty KDM theme jsou řešeny prostě opravdu špatně. Nechápu proč tam tu možnost automatických klikacích userlistů nepřidaj...
)
A né jako to dělá třebas SUSE nebo Mandriva. To je naprostej humus když si chci v KDE nastavit hodiny a jsem zvyklej na klasický KDE a ono na mě vybafne nějaká sprominutím okýnková sračka od SUSE. To bych zabíjel. To samé platí o nastavování třebas Tiskárny, dělení disků, připojení Foťáků, nastavení samby, atd. Fakt Kontrol center je v KDE už na hoodně dobrý úrovni na to aby výrobci distribucí typu SUSE atd tam nesrali svoje zbytečný imbecilní věci. Být managerem SUSE tak vykopu polovinu lidí protože se zabejvaj hovadinama a né uděláním pořádnýho distra.
))
Kontrol center je v KDE už na hoodně dobrý úrovniTvurci Kubuntu a dalsich distribuci prave prohledli a pochopili, ze Control center je totalni shit - ne schopnostmi, ale koncepci. Je to preplacany, je tam milion veci a kdyz se chce clovek dostat k uplne zakladnim vecem, musi projit pulku lesa. V Kubuntu to udelali dobre. Defaultni je jejich panel podobny OS X (ktery umi svizne a prehledne zakladni veci) a kdo chce vic, pusti si ten Control center. .
1. Instalátor pro balíčky .DEB který by se automaticky snažil z repozitářů stáhnout požadované závislosti. Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APT, ale ten apt-get nějak nechce stahovat samotné závislosti (moje zkušenost).Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.
2. Přihlašovací obrazovka s ikonkama, stačí kliknout na ikonu uživatele, napsat heslo a jste přihlášen, jako ve Windows XP.To mi zas tolik nechybi. Jeste mi rekni, ze ti chybi stejne jako ve Win XP prihlasovani bez hesla...
3. Po základní instalaci v systému chybí GCC, nutno instalovat z internetu.Nechce se mi verit, ze by na instalacnim CD chybel GCC. A to, ze neni pri instalaci implicitne instalovan, neberu jako zavadu.
4. V Synapticu by mohl být extra seznam neoficiálních ale kvalitních repozitářů, například z Debianu... (je to blbost, nekamenujte mě)Jak jsem rekl vyse, neni to uplne ciste reseni. Lepsi je mit ciste Ubuntu repozitare.Nicmene musim rici, ze na tom Ubuntu neni zas tak spatne, co se non-free tyce. A casem bude jeste lepe.
Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.Našel jsem aplikace které jsou zabaleny v .DEB a nejsou v žádném repozitáři Ubuntu...
Onehdá jsem si chtěl nainstalovat svůj oblíbený Kazehakase a Ubuntu na mne vybaflo, ze se bude instalovat i Mozilla. V Gentoo si to přeložím proti Firefoxu a pohoda. V Ubuntu asi smůla, pokud neprohrábnu nějaké neoficiální zdroje nebo si ten balíček neuplácám sám.Mám Kazehakase z balíčku zkompilovanej proti firefoxu
, ale nebylo to úplně přímočaré:
1. stáhnout zdrojový balíček (apt-get source kazehakase)
2. rozbalit zdroják, aplikovat diff
3. podívat se do debian/control, změnit závislosti z mozilly na ff, ve vedlejším terminálu nainstalovat závislosti pro překlad; nainstalovat fakeroot
4. v debian/rules přidat do configure --with-gecko-engine=firefox
5. přeložit balíček pomocí dpkg-buildpackage -rfakeroot
6. nainstalovat deb, který se objeví o adresář výš
Tiskni
Sdílej: