Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Jen takové drobnosti
1. Instalátor pro balíčky .DEB který by se automaticky snažil z repozitářů stáhnout požadované závislosti.
2. Přihlašovací obrazovka s ikonkama, stačí kliknout na ikonu uživatele, napsat heslo a jste přihlášen, jako ve Windows XP.
3. Po základní instalaci v systému chybí GCC, nutno instalovat z internetu.
4. V Synapticu by mohl být extra seznam neoficiálních ale kvalitních repozitářů, například z Debianu... (je to blbost, nekamenujte mě)
Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APT, ale ten apt-get nějak nechce stahovat samotné závislosti (moje zkušenost).
Tiskni
Sdílej:
))
Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APTV Pythonu by to dozajista šlo napsat a dokonce bys nemusel znovuvynalézat kolo, protože je tu balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getu (_lepší_ náhrada). V další verzi Ubuntu dokonce Smart bude jako výchozí balíčkovací manager.
balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getuChápu. Ale mě nejde o nadstavbu pro apt-get, ale instalátor debianních balíčků který by závislosti sosnul z repozitáře. Například bych si na disk stáhnul blabla.deb a chtěl by knihovny, tak bych ho spustil přes ten instalátor a on by natahal i závislosti co ten balík vyžaduje. Doufám že tohle bude i ve Smartu (ps:anglicky čtu špatně).
) hotovo.
).
kdmtheme (nebo tak), ale musí se doinstaloval. Největší průser je právě s userlisty, které se dnes musí dopsat do xml souboru s tématem ručně, což je opruz největší
Řeč nebyla o nějakém externím programu, ale o defaultnim nastavovacim klikátku KDM (to co je v KDE Control Center).
Nicméně ty KDM theme jsou řešeny prostě opravdu špatně. Nechápu proč tam tu možnost automatických klikacích userlistů nepřidaj...
)
A né jako to dělá třebas SUSE nebo Mandriva. To je naprostej humus když si chci v KDE nastavit hodiny a jsem zvyklej na klasický KDE a ono na mě vybafne nějaká sprominutím okýnková sračka od SUSE. To bych zabíjel. To samé platí o nastavování třebas Tiskárny, dělení disků, připojení Foťáků, nastavení samby, atd. Fakt Kontrol center je v KDE už na hoodně dobrý úrovni na to aby výrobci distribucí typu SUSE atd tam nesrali svoje zbytečný imbecilní věci. Být managerem SUSE tak vykopu polovinu lidí protože se zabejvaj hovadinama a né uděláním pořádnýho distra.
))
Kontrol center je v KDE už na hoodně dobrý úrovniTvurci Kubuntu a dalsich distribuci prave prohledli a pochopili, ze Control center je totalni shit - ne schopnostmi, ale koncepci. Je to preplacany, je tam milion veci a kdyz se chce clovek dostat k uplne zakladnim vecem, musi projit pulku lesa. V Kubuntu to udelali dobre. Defaultni je jejich panel podobny OS X (ktery umi svizne a prehledne zakladni veci) a kdo chce vic, pusti si ten Control center. .
1. Instalátor pro balíčky .DEB který by se automaticky snažil z repozitářů stáhnout požadované závislosti. Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APT, ale ten apt-get nějak nechce stahovat samotné závislosti (moje zkušenost).Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.
2. Přihlašovací obrazovka s ikonkama, stačí kliknout na ikonu uživatele, napsat heslo a jste přihlášen, jako ve Windows XP.To mi zas tolik nechybi. Jeste mi rekni, ze ti chybi stejne jako ve Win XP prihlasovani bez hesla...
3. Po základní instalaci v systému chybí GCC, nutno instalovat z internetu.Nechce se mi verit, ze by na instalacnim CD chybel GCC. A to, ze neni pri instalaci implicitne instalovan, neberu jako zavadu.
4. V Synapticu by mohl být extra seznam neoficiálních ale kvalitních repozitářů, například z Debianu... (je to blbost, nekamenujte mě)Jak jsem rekl vyse, neni to uplne ciste reseni. Lepsi je mit ciste Ubuntu repozitare.Nicmene musim rici, ze na tom Ubuntu neni zas tak spatne, co se non-free tyce. A casem bude jeste lepe.
Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.Našel jsem aplikace které jsou zabaleny v .DEB a nejsou v žádném repozitáři Ubuntu...
Onehdá jsem si chtěl nainstalovat svůj oblíbený Kazehakase a Ubuntu na mne vybaflo, ze se bude instalovat i Mozilla. V Gentoo si to přeložím proti Firefoxu a pohoda. V Ubuntu asi smůla, pokud neprohrábnu nějaké neoficiální zdroje nebo si ten balíček neuplácám sám.Mám Kazehakase z balíčku zkompilovanej proti firefoxu
, ale nebylo to úplně přímočaré:
1. stáhnout zdrojový balíček (apt-get source kazehakase)
2. rozbalit zdroják, aplikovat diff
3. podívat se do debian/control, změnit závislosti z mozilly na ff, ve vedlejším terminálu nainstalovat závislosti pro překlad; nainstalovat fakeroot
4. v debian/rules přidat do configure --with-gecko-engine=firefox
5. přeložit balíček pomocí dpkg-buildpackage -rfakeroot
6. nainstalovat deb, který se objeví o adresář výš