Nájemný botnet Aisuru prolomil další "rekord". DDoS útok na Cloudflare dosáhl 29,7 Tbps. Aisuru je tvořený až čtyřmi miliony kompromitovaných zařízení.
Iced, tj. multiplatformní GUI knihovna pro Rust, byla vydána ve verzi 0.14.0.
FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
Jen takové drobnosti
1. Instalátor pro balíčky .DEB který by se automaticky snažil z repozitářů stáhnout požadované závislosti.
2. Přihlašovací obrazovka s ikonkama, stačí kliknout na ikonu uživatele, napsat heslo a jste přihlášen, jako ve Windows XP.
3. Po základní instalaci v systému chybí GCC, nutno instalovat z internetu.
4. V Synapticu by mohl být extra seznam neoficiálních ale kvalitních repozitářů, například z Debianu... (je to blbost, nekamenujte mě)
Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APT, ale ten apt-get nějak nechce stahovat samotné závislosti (moje zkušenost).
Tiskni
Sdílej:
))
Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APTV Pythonu by to dozajista šlo napsat a dokonce bys nemusel znovuvynalézat kolo, protože je tu balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getu (_lepší_ náhrada). V další verzi Ubuntu dokonce Smart bude jako výchozí balíčkovací manager.
balíčkovací manager Smart, který je napsán právě v Pythonu a funguje jako náhrada apt-getuChápu. Ale mě nejde o nadstavbu pro apt-get, ale instalátor debianních balíčků který by závislosti sosnul z repozitáře. Například bych si na disk stáhnul blabla.deb a chtěl by knihovny, tak bych ho spustil přes ten instalátor a on by natahal i závislosti co ten balík vyžaduje. Doufám že tohle bude i ve Smartu (ps:anglicky čtu špatně).
) hotovo.
).
kdmtheme (nebo tak), ale musí se doinstaloval. Největší průser je právě s userlisty, které se dnes musí dopsat do xml souboru s tématem ručně, což je opruz největší
Řeč nebyla o nějakém externím programu, ale o defaultnim nastavovacim klikátku KDM (to co je v KDE Control Center).
Nicméně ty KDM theme jsou řešeny prostě opravdu špatně. Nechápu proč tam tu možnost automatických klikacích userlistů nepřidaj...
)
A né jako to dělá třebas SUSE nebo Mandriva. To je naprostej humus když si chci v KDE nastavit hodiny a jsem zvyklej na klasický KDE a ono na mě vybafne nějaká sprominutím okýnková sračka od SUSE. To bych zabíjel. To samé platí o nastavování třebas Tiskárny, dělení disků, připojení Foťáků, nastavení samby, atd. Fakt Kontrol center je v KDE už na hoodně dobrý úrovni na to aby výrobci distribucí typu SUSE atd tam nesrali svoje zbytečný imbecilní věci. Být managerem SUSE tak vykopu polovinu lidí protože se zabejvaj hovadinama a né uděláním pořádnýho distra.
))
Kontrol center je v KDE už na hoodně dobrý úrovniTvurci Kubuntu a dalsich distribuci prave prohledli a pochopili, ze Control center je totalni shit - ne schopnostmi, ale koncepci. Je to preplacany, je tam milion veci a kdyz se chce clovek dostat k uplne zakladnim vecem, musi projit pulku lesa. V Kubuntu to udelali dobre. Defaultni je jejich panel podobny OS X (ktery umi svizne a prehledne zakladni veci) a kdo chce vic, pusti si ten Control center. .
1. Instalátor pro balíčky .DEB který by se automaticky snažil z repozitářů stáhnout požadované závislosti. Bod 1 by možná šel realizovat pomocí Pythonu ve spojení Dpkg+APT, ale ten apt-get nějak nechce stahovat samotné závislosti (moje zkušenost).Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.
2. Přihlašovací obrazovka s ikonkama, stačí kliknout na ikonu uživatele, napsat heslo a jste přihlášen, jako ve Windows XP.To mi zas tolik nechybi. Jeste mi rekni, ze ti chybi stejne jako ve Win XP prihlasovani bez hesla...
3. Po základní instalaci v systému chybí GCC, nutno instalovat z internetu.Nechce se mi verit, ze by na instalacnim CD chybel GCC. A to, ze neni pri instalaci implicitne instalovan, neberu jako zavadu.
4. V Synapticu by mohl být extra seznam neoficiálních ale kvalitních repozitářů, například z Debianu... (je to blbost, nekamenujte mě)Jak jsem rekl vyse, neni to uplne ciste reseni. Lepsi je mit ciste Ubuntu repozitare.Nicmene musim rici, ze na tom Ubuntu neni zas tak spatne, co se non-free tyce. A casem bude jeste lepe.
Ja nevim, mne apt-get i Synaptic funguje skvele. Myslim, ze tvuj problem bude nekde jinde. Jak casto mixujes balicky z Ubuntu a Debianu? Teoreticky by to melo byt jedno, prakticky uz to platit nemusi, protoze ne vzdy sedi ocislovani verzi jednotlivych balicku mezi Ubuntu a Debianem. To plati pro knihovny.Našel jsem aplikace které jsou zabaleny v .DEB a nejsou v žádném repozitáři Ubuntu...
Onehdá jsem si chtěl nainstalovat svůj oblíbený Kazehakase a Ubuntu na mne vybaflo, ze se bude instalovat i Mozilla. V Gentoo si to přeložím proti Firefoxu a pohoda. V Ubuntu asi smůla, pokud neprohrábnu nějaké neoficiální zdroje nebo si ten balíček neuplácám sám.Mám Kazehakase z balíčku zkompilovanej proti firefoxu
, ale nebylo to úplně přímočaré:
1. stáhnout zdrojový balíček (apt-get source kazehakase)
2. rozbalit zdroják, aplikovat diff
3. podívat se do debian/control, změnit závislosti z mozilly na ff, ve vedlejším terminálu nainstalovat závislosti pro překlad; nainstalovat fakeroot
4. v debian/rules přidat do configure --with-gecko-engine=firefox
5. přeložit balíček pomocí dpkg-buildpackage -rfakeroot
6. nainstalovat deb, který se objeví o adresář výš