Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby i bezpečnostní předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Tiskni
Sdílej:
môžete mi vysvetilť prečo je C# nevhodne zvolený jazyk? C# ovláda najviac programátorov hneď po jave a C++ a je dostupné aj v Linuxe. v jave sú všetky inštančné metódy automaticky virtuálne. Kľudne som mohol dať aj iný jazyk napr. F# ale myslím že by mi vačšina linuxových programátorov nerozumela.To je v pořádku, problém je jinde: C# má jen omezenou škálu možností, takže pro správnou demonstraci je nutné přidat ještě další jazyky.
Tak teda napíšte aký je rozdiel medzi statickou väzbou a časnou väzbou? Možno mám medzery vo vzdelaní. Odjakživa som si myslel že je to to isté a dokonca aj podľa google je to to isté.Jeden z prvních výsledků google vede na wikipedii, kde ten rozdíl je demonstrován na PHP. Tam zřejmě ve verzi 5.3 zavedli metody třídy. A ano, metoda třídy a statická metoda není totéž.
The binding of names before the program is run is called static (also "early"); bindings performed as the program runs are dynamic (also "late" or "virtual").
>>> class C(object): pass # nova trida C ... >>> c = C() # nova instance >>> type(c) # prekvapive typu C <class '__main__.C'> >>> class D(object): pass # jina trida ... >>> c.__class__ = D # zmenime odkaz na tridu >>> type(c) # voila <class '__main__.D'>Nejenom že instance c změnila svůj typ za běhu, ale změnila ho na třídu která v době jejího vzniku ještě ani neexistovala! V kompilovaném jazyce něco takového není ze zřejmých důvodů možné, ergo snažit se vysvětlovat pozdní vazbu na C++, jave nebo nějaké jejich mutaci je marnost nad marnost. P.S. pro hnidopichy – ne, mutace instancí za běhu není v pythonu v běžná praxe. Ale je to velmi ilustrativní příklad
System.Reflection.Emit
a podpora dynamického typování je tam prostřednictvím klíčového slova dynamic
.
Každý člověk, který napíše, že v kompilovaném jazyce něco možné není se na 100% mýlí.Jasně, cokoliv jde implementovat v pythonu jde napsat i v C. Python sám je koneckonců napsaný v C. Kdybych chtěl takhle slovíčkařit, tak třeba C++ není jazyk ale nadstavbová knihovna nad C. SQL není jazyk ale nadstavba databázové knihovny. TAkže ano, teoreticky máš pravdu, ale prakticky pokud v C nebudu smět využívat obory platnosti, tak už nepíšu v C. Jenom v něm kompiluju interpret nějaké jiné abstrakce.
Typy jsou v Pythonu jen předstírané, ale implementačně a vnitřně jsou všechny třídy stejné do jednoho. Asi tak jako v ObjectiveC, tak jako v PHP a v řadě dalších jazyků.To platilo před cca deseti lety. Stejně jako většina toho ostatního co jsi o pythonu napsal. Jestli se chceš hádat o pythonu, raději se ho nejdřív nauč
Celé Pythonovské OOP lze nasimulovat jedinou strukturou/třídou v C/C++, která bude obsahovat dvě hašovací tabulky. První hašovací tabulka bude okaz na metody, druhá na datové členy. A voalá, za čtvrt hoďky mám v C++ to samé co je Python. V Pythonu/PHP to totiž přesně takto uvnitř je.Nevím jak v PHP, ale v pythonu je to úplně jinak. Jsou to skutečně hašovací tabule, ale implementována je jen jedna. Datové členy a metody se nerozlišují, metoda je prostě datový člen typu funkce. Místo toho máš jmenný prostor (tabulku) třídy nebo instance, který je sám instancí (meta)třídy. Datový člen v tabulce instance je atribut instance, stejný datový člen v tabulce třídy je to, čemu by se v C++ říkalo static. Funkce v tabulce třídy je metoda, funkce v tabulce instance je něco, pro co céčkaři teprve budou muset vymyslet jméno :-P Objektový model jen nad tímhle vším postavený v podstatě jen zabudouvanou implementací několika funkcí. Místo aby se "jen volaly metody" jak to píšeš o smalltalku, se "jen čtou atributy", to že na přečtený atribut semtam následně aplikuješ operátor volání funkce je už jiná pohádka. (Odkaz na instanci, řečený self do metody podstrčí deskriptor implementovaný v metatřídě ještě předtím) To by snad stačilo na ilustraci že za patnáct minut to ani nepochopíš, natož napíšeš :-P Metatřídy, sloty, deskriptory, dekorátory tříd a další vylepšení nastuduj za domácí úkol, manuál ti tu opisovat nebudu
Až na to, že jsem před rokem luštil zdrojáky interpretru Pythonu.Tak jsi luštil blbě, protože jsi právě přesvedčivě dokázal že o pythonu víš kulový. Implementace kterou popisuješ by se možná poprala s php, ale s pythoním kódem nebude fungovat.