Devátá kapka esperanta

21.11.2007 16:04 | Přečteno: 1168× | Esperanto

Tak... Po delší přestávce Vám nabízím další kapku Esperanta. Zdá se mi, že znalosti mých čtenářů jsou už na dostatečné úrovni, abychom mohli k dosavadním pravidelným částem (gramatika, poslech a úkol) přidat čas od času další část - čtení úryvků z reálných pramenů. Vybírat bych chtěl zvláště témata týkající se Linuxu a počítačů vůbec, protože v této oblasti se zřejmě zájmy nás všech stýkají. Nyní už ale k úkolu z minula...

Linukso estas mia plej preferata sistemo. Windows estas malpli fidinda ol la Linukso sed pli rapide propagiĝas. Tio estas grandega! Ŝi estas la plej bela kaj kantas plej bele el ĉiuj. Kiu el ili estas la malplej inteligenta? Ŝi estis ĉiam la malplej elegante vestita. Víte, který den je nejdelší ze všech? Viaj manoj estas malvarmega. Via aŭto estas nur verdeta. Mi volas aĉeti verdega aŭto. Iru laŭ la rivereto. La tableto estas la plej malgranda el ĉiuj. La arbo estas pli granda ol via domo.

Věřím, že vám stupňování přídavných jmen a příslovcí nedělalo problémy a můžeme se pokračovat zase v našem rozhovoru Lindy a Toma:

Linda:	Tom!
Tom: 	Kio okazas al vi? Vi estas pala! Bela, sed pala.
Linda:	Tom! Ne rigardu!
Tom: 	Kio okazas?
Linda: 	Strange! Okazas io stranga, io tre stranga. 
	Tiu ulo, tiu nova studento... 
	Ne, ne, mi petas vin, ne rigardu. Estu diskreta.
Tom: 	Diable! Diru al mi. Kio estas tiu mistero?
Linda: 	Lia mano agas strange. 
	Rigardu, se vi volas, sed plej diskrete. 
	Turnu vin iomete, eble, sed tute nature. 
	Li ne vidu, ke vi rigardas al li.

Slovíčka: okazi = stát se, přihodit se; pala = bledý; stranga = podivný; ulo = chlap, osoba; peti = prosit; agi = jednat, činit; diable = k čertu; mistera = záhada, tajemství; se = jestli; voli = chtít;iom = trochu; iomete = trošičku (viz.osmá kapka o koncovce -et);eble = možná, snad; nature = přirozeně;

Záznam rozhovoru sosejte zde

Všimněte si rozkazovacího způsobu: ne rigardu = nedívej se; estu diskreta = buď diskrétní; diru al mi = řekni mi; turnu vin iomete = otoč se trochu;

Zajímavé použití je "Li ne vidu, ke vi rigardas al li. = Ať nevidí, že se na něj díváš." I takhle můžeme použít rozkazovací tvar slovesa.

Také jsme se v tomhle odstavečku setkali se zvratným zájmenem "turnu vin". V Esperantu užíváme zvřatného zájmena jenom když je podmětem a předmětem táž osoba nebo věc - "sin, mem"...

Matka myje dítě ... Patrino lavas infanon.
Matka se myje. (myje sama sebe) ... Patrino lavas sin (lavas sin mem).

V češtině to máme těžší - některá slovesa jsou zvratná sama o sobě: smát se, bát se apod. Mýt můžeme sebe, nebo také někoho jiného, ale "smát" nebo "bát" nemůžeme někoho jiného ;) Příklad:

Eva se češe. Koho češe? Sama sebe. Proto:  Eva sin kombas.
Ale: Eva se směje. Eva ridas. Josef se raduje. Jozefo ĝojas.

Docela logické, že? Chudáci studenti češtiny, nebo němčiny - ti se musí biflovat, jaké sloveso je zvratné a jaké ne, Esperantistům se stačí jen logicky zamyslet :)

Teď opět něco z pravidelných koncovek a předpon, aby se Vám slovíčka lépe učila:

-ulo: (osoba s vlastností kmene slova)
ĉarma = půvabný, ĉarmulo=hezký muž; malĉarmulo=šereda;
paco=mír, paculo=mírumilovný člověk, 
abdomeno=břicho, abdomenulo=břicháč(hovorově); 
haladza=smrdutý, páchnoucí, haladzulo=páchnoucí člověk
abnorma=vyjímečný, mimořádný, abnormulo=abnormální člověk
handikapo=nevýhoda; handikapulo=invalida, 
haro=vlas, chlup, vlasy;harulo=vlasatec; senharulo=lysý člověk
aĉe=ošklivě, šeredně; aĉulo=ohyzda, šereda, 
havi=mít, havulo=vlastník, senhavulo=nemajetný člověk, 
hejmo=domov, sidi=sedět, hejmosidulo=pecivál, 
kun=s, hejmo=domov, kunhejmulo=spolubydlící, senhejmulo=bezdomovec
admiri=obdivovat, admirulo=obdivovael
paranoja=paranoidní; paranojulo=paranoik
afabla=laskavý, přívětivý; afablulo=laskavý člověk; malafablulo=mrzout

-aĉa = zhoršení významu
humila=pokorný; humilaĉa=podlézavý
kaĉo=kaše; kaĉaĉo=břečka, matlanina
mola=měkký; molača=rozbředlý;
vizaĝo=obličej;vizaĝaĉo=ksicht, huba
domo=dům, barák; domaĉo=barabizna
ĉevalo=kůň; ĉevalaĉo=herka
knabo=kluk;knabaĉo=nevychovanec,rošťák
skribi=psát, skribaĉulo=mazal
flati=lahodit, podkuřovat; flataĉi=pochlebovat; flataĉulo=patolízal
pentri=malovat; pentraĉo=mazanice, nepěkná malba; pentraĉulo = mazal

A konečně se dostáváme k nově zavedené pravidelné části našich kapek, kterou bych nazval čtenářský koutek. Dnes se v něm dozvíte o poměrně nově vzniké LUG-esperanto. Úvodní odstaveček Vám sem zkopíruju, schválně, jestli pochopíte smysl bez mé pomoci. Není třeba všemu rozumět dokonale, snažte se hlavně pochopit smysl. Ujistit se můžete uvedenou slovní zásobou dole pod citovaným článkem.

LUG-Esperanto (Linuks-Uzantoj-Grupo) estas projekto por krei oficialan fakasocion pri Linukso kaj Esperanto. En la mondo ekzistas multaj asocioj pri GNU/Linukso kaj liberaj programaroj. Ĉi-tiu asocio estas oficiale en la lingvo "esperanto". Ekzistas jam multaj esperantistoj, kiuj laboras por traduki linuksaĵojn en esperanton. Oni povas trovi multege da TTT-paĝoj pri linukso en esperanto, sed nun havante oficialan asocion oni povas ricevi donacojn, subvenciojn, financi projektojn, ktp.

Slovíčka, která by se mohla hodit: uzanto = uživatel; asocio = asociace, svaz, spolek, sdružení; fako = odbor, útvar (v organizaci) nebo obor(vědní); programaro = software; traduki = překládat; povi = moci; trovi = nalézt;krei = tvořit, zřizovat, založit; mondo = svět; libera = svobodný;aĵo = věc; donaco = dar;

Držte mi palce ať příští kapka může vyjít dřív... nějak se nedostává času a sil :/ zatím.... adiaŭ, miaj karaj samideanoj :)        

Obrázky

Komentáře

[Fluttershy, yay!]

...fakasocion...

^_^

[ajikdpoe]

kiom da kurzanoj kaj kurzaninoj estas en la klasc'ambro?

(jedina veta ktoru som si po rokoch zapamatal, obavam sa ze ju na ulici ked stretnem nejakeho esperantistu asi nevyuzijem)

[kyknos]

Potřeboval bych kapky arabštiny :D

[Fluttershy, yay!]

Proč?

[kyknos]

je to takovy pekny nekrestansky jazyk :) a pak nemam rad, kdyz nekam jedu, a neznam alepon zaklady zakladu zakladu domorodeho jazyka

[Pivo]

Co je na arabštině nekřesťanštější než na esperantu? Co je na ní nekřesťanského vůbec?

[kyknos]

Pokud se nepletu, arabština je liturgický jazyk islámu. A ten někteří fanatičtí křesťané považují bezmála za pravý opak křesťanství. I když, pro mě jako nevěřícího psa, je islám v podsatě totéž jako křesťanství (bez těch nevkusných modelů mrtvol a rituálního kanibalismu).

[Kyosuke]

No jo, ti Arabové... Kamarád jednou chtěl v Tunisku koupit koberec, ale chtěli po něm nekřesťanské peníze - patnáct set dinárů!

[kyknos]

No já zase znám jednoho, kdo si za nekřesťanské (a řekl bych i nemuslimské) peníze koupil koberec v Maroku, a pak ho při výstupu na Toubkal radší dobrovolně zahodil :D

[freshmouse]

Jeď do Francie. Tam ti na předměstí Paříže dají Arabové kapky, že se budeš divit.

[Liborek]

Grr, deset minut se mořím s překladem tvé patičky, ale docvaklo mi to, až když jsem ve Wehrovi narazil na toho úhoře... Arabština je fakt zábavná. Hlavně když člověk zjistí, že mu ti Arabové vůbec nerozumí :D

[kyknos]

:D

[kyknos]

taky se výhledově chystám do káhiry a tak nějak kolem - tak jsme se rozhodl naucit se aspon pismenka a par survival frazi :)

[Liborek]

To se hodí, i když tam stejně všichni mluví anglicky. Taky bych doporučil naučit se číslovky, vhodné při smlouvání a hádání, proč mi prodávají vodu za pět liber, když na cenovce je libra a půl. Hlavní je myslet na to, že Egypťani mluví nemluví arabsky, ale egyptsky (nepřekonatelná učebnice od F.Ondráše), a pak to je všechno "máfiš muškila".

[kyknos]

no, tu ucebnici zrovna mam

lidi, co neumi ani amglicky jsou vsude (i v anglii) a podle zakonu schvalnosti na ne vzdy narazim. ja mel s anglictinou smulu i na mezinarodnim letisti v soluni :) takze pro potulky egyptem bez cestovni kancelare bych nejake zaklady zakladu opravdu rad vstrebal

[Liborek]

Je sice pravda, že hodně Egypťanů se v angličtině nedostane dál než za "Welcome in Egypt" a "Where are you from?", ale ti kteří umí, tak umí velmi dobře. A v místech, kam jezdí turisté je jich víc než dost. Jinak kdybys měl zájem o nějaké tipy nebo rady na cestu, tak se ozvi na inutihar at seznam cz nebo (trocha reklamy) mi koukni do blogu.

[kyknos]

Právě, že já se nehodlám držet jen vykřičených turistických oblastí :) Do blogu už koukám. A určitě se na něco ptát časem budu :)

[Liborek]

Docela by mě zajímalo, co to jsou "nevykřičené" turistické oblasti? Moje zkušenost je taková, že turisti jsou všude a tam kde nejsou, tam se nedá normálně dostat. Jinak kamarádi měli zkušenosti s tím, že je policie odmítala pustit z města, byli na checkpointech vysazováni z autobusů a jiných dopravních prostředků, které jely do "nebezpečných" oblastí, procházeli památky s policejní eskortou, byli vraceni do vlaků s tím, že tady nesmí vystoupit atp. Myslím, že budeš mít spoustu veselých zážitků.

[kyknos]

Nevykricene turisticke oblasti jsou oblasti, ve kterych je turistu prilis malo, nez aby se mistni ucili anglicky a obecne byli na turisty nejak zvlast zvykli.

V Egypte jsem nebyl, ale v Recku jsem se bezne pohyboval v oblastech, kde turisty videli odhaduji tak jednou rocne a anglictine nejen ze nerozumeli, ale ani netusili, ze je to anglictina. Takova cesta reckym venkovem z Olympu do Delf vedla prevazne "nevykricenymi" oblastmi :)

Kvuli zazitkum se snad cestuje, ne?

[Liborek]

Myslím, že egyptskou policejní stanici bych vidět zevnitř nemusel Samozřejmě nevím, jaké máté představy o cestách po Egyptě, ale musím upozornit, že jako cizinec máte možnosti dopravy resp. pohybu dost omezené. Co se týká oněch "neturistických" oblastí, tak asi nejblíž ideálu jsou oázy západní pouště (Dachla, Charga...). Na druhou stranu, i v Luxoru jsou místa, kde turista na druhého turistu téměř nenarazí.

[kyknos]

urcite budou i v te kahire, protoze je to tak velke mesto... ostatne takova mista jsou i v praze. jaka omezeni? respektive maji nejaky system, a da se dle toho planovat, nebo se jedna o typickou nahodnou buzeraci totalitni policie azalezi na stesti a konstelaci hvezd?

[kyknos]

btw, jak si to myslel s tou "Smrti na Nilu"? :)

[Liborek]

Ve Smrti na Nilu jsem měl na mysli hlavně ten neustálý zájem egyptských obchodníků a náhončích něco prodat nebo aspoň vyžebrat. Jít po asuánském nábřeží znamená co deset metrů někomu říkat "Lá, šukran, miš awíz." A pak to strašné vedro. V dubnu v Asuánu 40°C žádný problém.

To ostatní by bylo asi lepší na mail nebo na chatem, už teď jsme hodně offtopic. Tak se ozvi.

[freshmouse]

Hmm, a jak ses esperanto naučil ty?