Sedmá kapka Esperanta

8.9.2007 15:35 | Přečteno: 1385× | Esperanto | poslední úprava: 8.9.2007 15:38

Po dnech relaxace, se konečně opět dostávám k sepsání osvěžující kapky pro všechny zdejší příznivce Esperanta. Ještě než si jako obvykle zkontrolujeme domácí úkol z minula, bych se rád pochlubil, že mě nedávno kontaktovala mailem jedna 27 letá kočka z africké země Togo. Prý jestli by mohla být mojí "amikino", zdá se, že Esperanto je v její chudičké zemi poměrně populární - a chvála za to, protože jinak se tam mluví jen francouzsky a domorodými nářečími, takže bych si s ní asi jinak moc nepokecal:).
Teď už ale k tomu úkolu - ač se jednalo jen o doplňování slovíček, nebyl úplně jednoduchý, tak si to zkontrolujte pečlivě:

Kdo byl tvůj první učitel? = Kiu estis via unua instruisto?; Ta kniha je velmi dobrá = Tiu libro estas tre bona.; Přišli nějaké osoby, které neznám = Venis iuj personoj, kiujn mi ne konas.; Nikdo včera nepřišel = Neniu venis hieraŭ; Každý člověk miluje sám sebe = Ĉiu homo amas sin mem.; Kde bydlíš? = Kie vi loĝas?; Bydlím tam, kde je to auto. Mi loĝas tie, kie estas la aŭto.; Moje tužka je někde na zahradě. = Mia krajono estas ie en la ĝardeno.; Nikde jsem nenašel svou knihu = Nenie mi trovis mian libron.; Hlupák všude svoje jméno píše. = Malsaĝulo ĉie sian nomon skribas.; Kdy koupíte tu knihu? = Kiam vi aĉetos la libron?; Učil jsem se esperanto tehdy, když jsem byl ve škole. = Mi lernis Esperanton tiam, kiam mi estis en la lernejo.; Navštívil jste někdy Brazílii? = Ĉu vi iam vizitis Brazilon?; Ne, nikdy jsem tu zemi nenavštívil. = Ne, mi neniam vizitis tiun landon.; Přesto jsem si vždy přál ji navštívit = Tamen mi ĉiam deziris viziti ĝin.

V šesté kapce jsem vám slíbil, že se nyní zaměříme na předložky a uděláme si v nich trochu pořádek. Zdálo se mi, že nejlepší pro tento účel byly jednoduché obrázky z mé staré cvičebnice esperanta. Protože "mám bílej digitál dýlej" :) tak jsem vám je neuměle ofotil a srovnal s příklady na této webové stránce.
K uvedeným předložkám bych ještě pár přidal:

laŭ = podle: 
 Vi iros laŭ la rivero = Půjdete podél řeky;

anstataŭ = místo (něčeho): 
 Anstataŭ kafo li donis al mi teon = Místo kafe mi dal čaj.

krom = kromě,mimo:
 Ĉiuj krom Lukáš havis hejmtaskon. = Všichni kromě Lukáše měli domácí úkol. 

Ta předložka "post = za" se používá spíš časově, než místně (Ni revenos post tri semajnoj = Vratíme se za tři týdny). Místně jsem viděl spíš "malantaŭ" - tedy opak "antaŭ". Předpokládám, že vás při studiu předložek v Esperantu podobně jako mě zaujala předložka "je". Používá se všude tam, kde se nehodí ty ostatní - to je pro studenta tohoto jazyka docela luxus. Když fakt nevím, která by se tam hodila nejlépe, neudělám chybu, když použiju "je". Snažte se ji ale používat co nejméně. Určitě se bude hodit příklad použití:

Je kioma horo? Je la tria. = V kolik hodin? Ve tři.
Je unu metro pli granda. = O jeden metr větší.
Malsana je okuloj. = Nemocný na oči.

Předložky bych nyní uzavřel už jen jedním důležitým pravidlem - Po předložkách používejte 4.pád pouze tehdy, když by mohlo dojít k pochybnosti, jestli se podmět přesouvá na dané místo (ptám se kam? => 4.pád) a nebo jestli děj v tom určeném místě probíhá (ptám se kde? => 1.pád). Tato pochybnost vzniká při použití předložek en, antaŭ, inter, sub, sur, malantaŭ, trans, naopak předložky al, ĝis, kontraŭ, které už mají směr obsažen v sobě, 4.p (akuzativ) nepotřebují.Příklad:

Li sidas en la angulo. = Sedí v tom rohu.
Li iris en la angulon. = Šel do rohu.

Li veturos en la parko. = Bude jezdit v parku.
Li iris en la parkon. = Šel do parku.

La knaboj grimpis trans la muron. = Kluci přelezli přes zeď.
La domo staras trans la rivero. = Dům stojí za řekou.

V Esperantu se nemají nikdy setkat dva přímé předměty vyjádřené 4.pádem. Můžeme teda říci:

Mi instruas Esperanton = Učím esperanto.
Mi instruas infanojn = Učím děti

... ale nemůžu říci:

Mi instruas Esperanton infanojn

Musím si pomoci předložkou:

Mi instruas Esperanton al infanoj.

Minule jsme začali rozhovor Toma s Lindou - zase bychom si mohli kousek poslechnout. Pro jistotu přidávám přepis a nejdůležitější slovíčka:

Linda:   Ne. Rigardu. Bela knabino iras al li.
Tom:   Ne bela. Juna, eble, sed ne bela. Nur vi estas bela, Linda.
Linda:   Tom, kara! Kio okazas al vi? Eble vi laboras tro multe, kaj...

rigardu = podívej; bela = krásný; knabino = dívka; iri = jít; 
juna = mladý; okazi = udát se, přihodit se; kara = drahý, milý;
 eble = možná; labori = pracovat; tro = příliš; multe = mnoho; 
sed = ale; nur = jen

Tomáš Lindě docela trapně lichotí a ona to skromně svádí na to, že je možná přepracovanej:).
Ještě než přejdeme k domácímu úkolu, chtěl bych vám rozšířil obzor o dvě univerzální přípony. Zatím jste se někde ve 4.kapce seznámili s univerzální předponou "mal-", která otáčí smysl slova:

 granda x malgranda ... velký x malý; sana x malsana ... zdravý x nemocný

V rozhovoru Tomáše s Lindou si můžeme všimnout dvou - tentokrát přípon: "-ino" - touto příponou vždycky vytvoříte ženský rod, takže:

knabo x knabino ... chlapec x dívka; viro x virino ... muž x žena;
cervo x cervino ... jelen x laň; nepo x nepino ... vnuk x vnučka;
nevo x nevino ... synovec x neteř; onklo x onklino ... strýc x teta;
patro x patrino ... otec x matka; amiko x amikino ... přítel x přítelkyně;
...

Další příponou, která je v našem rozhovoru použita jako samostatné slovo, je "-ebla". Toto slovo můžete použít jako příponu, pokud chcete vyjádřit možnost:

vidi x videbla ... vidět x viditelný; akcepti x akceptebla ... přijmout, přijatelný; 
akiri x akirebla ... získat x dosažitelný;dividi x dividebla ... rozdělit x dělitelný;
fari x farebla ... dělat x uskutečnitelný; havi x havebla ... mít x k dostání;
kompreni x komprenebla ... pochopit x pochopitelný; 
kuraci x kuracebla ... léčit x léčitelný; legi x legebla ... číst x čitelný 
.... atd. a například "malebla" je samozřejmě nemožný:).

Pouhým srovnáním esperantských výrazů, které lze pomocí podobných přípon snadno automaticky generovat, s jejich ekvivalenty v přirozeném jazyce, je krásně vidět jak snadno se esperanto oproti jiným jazykům učí. Až těchto před/přípon poznáte víc, pochopíte také, jak snadné je pro esperantisty nafouknout svůj jazyk o nové potřebné výrazy.

Dneska by vám tedy nový přísun mohl stačit, už jen nezbytný domácí úkol, zkuste přeložit...
Jdu ke svému příteli. Ne diru "hop" antaŭ la salto. Kia patrino, tia filino. Tato nemoc je léčitelná. Starý počítač leží na stole. Kočka skočila na stůl. Půjdu k moři (maro). Dal jsem babičce dárek (donaĵo). Mi estis ĉe Honza je vizito. Sedíme u stolu. Mám radost (ĝoji), že jsem byl u toho. Díky za všechno. Koupil jsem knihu pro svého dědu. Jsem v lese (arbaro). Jdu do lesa. Čekal (atendi) před domem. La najbarino eliris antaŭ la domon. Je via sano! Je la Kristnasko. Je la dua horo. Ili vizitis Pragon antaŭ kvin jaroj. Ĉirkaŭ la urbo estas multaj interesaj lokoj. Li estas unu el ni! Za městem (vně města) je mnoho lesů. Musíte jít za (mimo) město. La konflikto inter Irano kaj Irako daŭris ok jaroj. Li iris en restoracion inter siajn amikojn. Li batalis kontraŭ la faŝistoj. Laŭ mi ĉiuj venos. Učím se podle učebnice (lernolibro). Li venis dek minutoj post la komenco de la koncerto.

Ps1:
Jestli někde po vás vyžaduju překlad výrazu z češtiny do esperanta, který jsme si ještě neuvedli, tak se omlouvám, jak se množí, ztrácím přehled - nicméně po upozornění to rád napravím. U opačného překladu z esperanta do češtiny se nebojím, že byste význam neodhadli. Jinak znovu upozorňuji na možnost stáhnout free-česko-esperantský slovník.
Ps2:
Hodně ukázkových vět jsem čerpal z přehledného kurzu na stránkách www.esperanto-praha.net        

Komentáře

[Michal]

Bratr se me ptal, jestli posloucham romstinu Nutno priznat, ze urcita avukova podobnost tady je.

[jalinh]

Romština má prý hodně dialektů, takže by se možná obtížně hledal jazyk, kterému by se nepodobala :)
Já čistou romštinu nikdy neslyšel, ale tipuju podle toho jak někteří romové komolí češtinu, že tam bude taky přízvuk na předposlední slabice, takže bych té zvláštní zvukové podobnosti fakt věřil :)

[Michal]

Kurz romstiny bezel na CT2 a da se poridit i slovnik. Trosku jsem do toho koukal. Pak jsem ale zjistil, ze nasi mistni Romove stejne romsky neumi vice nez prumerny cech (more, gadzo, dylina... ).

[skywaker]

pekny serial.. tusim sa to vola Gerda malaperis.. mam to stiahnute cez torrent... teda neviem ci je to legalne ale je to super na pocuvanie. v pribalenom baliku su aj texty s prekladom do EN... takze super.

Gxis

[azurIt]

co je na tom akoze 'super' ? ucit sa jazyk najnemoznejsej, najhlupejsej a najlenivejsej mensiny na svete ? ktora mimochodom bude onedlho vacsina (aspon teda na Slovensku)..

[CandySan]

Gerda malaperis je kurz esperanta - ne romstiny

[azurIt]

v tom pripade nechapem, preco skywaker reaguje vo vlakne, v ktorom sa prebera romstina.

[CandySan]

to se stava i v lepsich rodinach