Open source reimplementace počítačových her Tomb Raider I a Tomb Raider II spolu s dalšími vylepšeními a opravami chyb TRX byla vydána ve verzi 1.0. Jedná se o sloučení projektů / enginů TR1X a TR2X do jednoho TRX. Videoukázka na YouTube.
Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Součástí rozvrhů na FELu jsou i rozvrhy jednotlivých lidíTaky jsem koukal. Nebylo by lepší prostě nezobrazovat cizí rozvrhy (a to ani ostatním studentům - vždyť takhle k tomu má přístup několik tisíc lidí, takže je to stejně v podstatě veřejná informace)?
Pokud chceš do KN:E-* na Karlově náměstí, existuje zadní vchod bez turniketů, ale pštHe he, zkusím :).
Přednášky na státních univerzitách jsou veřejné, takže vrátný tě tam pustit musí. Prý to je napsané v nějakém zákonu, či co. Co se cvičení týče, tam už to je horší.Nemas na to nejaky odkaz? Rad bych si to precetl.
) a u cvičení by si to člověk musel domluvit s cvičícíma, tam je často problém saturace prostoru.
tam z toho byli kluci otráveníPrávě proto, že jsi nechodil na přednášky
.
Jinak roboti jsou dobrý, si pamatuju jak naše skupina jednoho naprogramovala na ty klasickou hru kdy se s nožem přeskakujou prsty (ale bez nože
). Pustit to pak na plnou rychlost bylo zábavný.
Nicméně to programování ABB robotů se mi nelíbí tolik. Dostali jsme se jen k tomu návleku a to je humus na tom psát
. Ani nevím zda to maj propojený s kompem.
Nicméně to programování ABB robotů se mi nelíbí tolik.To mě zas docela jo, odpovídá to na spoustu otázek které jsem měl. Dost se mi líbila třeba výměna informací mezi roboty, takové jednoduché, lehce pochopitelné a ovladatelné kanály.
Dostali jsme se jen k tomu návleku a to je humus na tom psátNj, po čtvrt hodině jsem si myslel, že mi to vykloubí ruku :D.
Ani nevím zda to maj propojený s kompem.Údajně nějak, ale prakticky to moc nechodí, jednodušší je prý program nahrát na disketu a tu pak uložit/načíst v té řídící jednotce s kompresorem.
Proč jsou ty šílené obstrukce u vstupu netuším. Nejspíš v tom bude nějaký tunel při stavbě té budovy.Ono je to teď všude, asi nějaká mánie. Turnikety u vchodu a "pípátka" na každé místnosti (dokonce i přednáškovky). Navíc je to tak geniálně udělané, že když je učebna v režimu "přístup má jen vyučující", tak když odejdeš (třeba na záchod), tak se nemáš jak vrátit (musí ti otevřít někdo zevnitř).
Stejně tak nechápu, proč je v polovině učeben smartboard, který nikdo nepoužívá.Smartboard a ještě k tomu projektor (ale aby jej bylo možné použít, tak se musí stáhnout plátno přes tabuli, která je mimochodem na jakékoli předměty, kde se počítá totálně malá). Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křída, že se všude cpou ty na fixky?
řednášky na FITu se prý nahrávají všechny, u kterých to přednášející povolil, pomocí techniky v přednáškové místnosti.Která ovšem aktuálně nefunguje a i když funguje, tak je kvalita otřesná a nikoho při stavbě nenapadlo, že by mohlo být užitečné snímat i to, co se píše na tabuli. PS: To mám dneska ale "hejtovací" den, co
Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křídapreci AFAIK dosud nerozreseny spor, zda utirat suchym nebo mokrym hadrem
preci AFAIK dosud nerozreseny spor, zda utirat suchym nebo mokrym hadremJedině mokrý hadr a stěrka!
Co je to stěrka?
My jsme vždy měli ve třídě houbu nebo hadr, většinou se tabule utírala na sucho, na mokro jen na konci dne, pokud vůbec (neb se křída na mokré tabuli rozžbleptávala
)
Na tabuli je to asi jedno, i když v rámci nácviku by to také někteří mohli dělat
která je mimochodem na jakékoli předměty, kde se počítá totálně maláA v T9:105 jsem úplně zezadu skoro neviděl, protože průměrný fix prostě zanechává moc slabou čáru
.
Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křída, že se všude cpou ty na fixky?Práší a špiní. Ale stejně mi na dost věcí přijde lepší než whiteboard. Ale whiteboard je přece in, tak se musí dávat všude.
Práší a špiní. Ale stejně mi na dost věcí přijde lepší než whiteboard. Ale whiteboard je přece in, tak se musí dávat všude.Fixky sice nepráší ale špiní mnohem víc a když se ušpiníš od křídy, tak se oprášíš a je to, fixku někdy ani nevypereš. Btw. pokud bys někdy potřeboval zjistit rozvrh na FITu a nemáš kde, tak napiš.
protože průměrný fix prostě zanechává moc slabou čáruDost často bývají ty fixy vypsaný a buď nepíšou nebo píšou slabě, takže ani černá barva nejde číst. Ještě horší je ale když se na tabuli píše světle zelenou fixou, to většinou nepřečtu vůbec :-/. A taky je blbý, když na tabuli po smazání zůstanou stopy po předchozím psaní, to se taky blbě čte ze tabule.
Ono většinou jde o zloděje. Dělal jsem kdysi vrátného na jedné nejmenované fakultě UK a vím, že si zloději odtamtud občas něco odnesli - i přes různá opatření. Na záchodky chodívali feťáci a ty pak bylo nutné vyhánět...Proč jsou ty šílené obstrukce u vstupu netuším. Nejspíš v tom bude nějaký tunel při stavbě té budovy.Ono je to teď všude, asi nějaká mánie. Turnikety u vchodu a "pípátka" na každé místnosti (dokonce i přednáškovky). Navíc je to tak geniálně udělané, že když je učebna v režimu "přístup má jen vyučující", tak když odejdeš (třeba na záchod), tak se nemáš jak vrátit (musí ti otevřít někdo zevnitř).
Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křída, že se všude cpou ty na fixky?Astma...
Biochemie je super jako obor (tuhle cihlu jsem si četl během semestru i jenom tak pro zábavu (!), to se nedá říct o mnoha učebnicích
), i když přednášky ne moc záživné (tři přednášející: jednoho nemám rád, druhému nešlo vůbec rozumět, třetí je super).
Mikrobiologie je užitečná, ale docela nezáživná, i když jsem si paní doc. Svobodovou na pokročilejších přednáškách oblíbil. Podle mě tě to nebude moc bavit, bez širšího povědomí o biochemii a molekulární biologii to nemá smysl. S nimi už to ale byla celkem brnkačka.
Možná bych ti doporučil spíš Fyziologii buňky (přednáší ji ten třetí, dobrej, přednášející z Biochemie) nebo Základy molekulární biologie. To je ale celkem hardcore (u nás v prváku myslím 45% úspěšnost), asi by ses často nechytal, bez seriózního studia to moc nejde, ale pro mě jedna z nejpřínosnějších přednášek, protože molekulární genetiku zrovna dělám v laboratoři.
Obecnou parazitologii ti nedoporučuju, ta už je docela pokročilá, docela často se hodily znalosti z Imunologie a Histologie. Absolvoval jsem ji loni ve druháku ještě bez imuny (tu mám až teď) a často jsem se trápil. Mnohem víc doporučuju obecnější Základy parazitologie - je to takový přehled letem světem parazitologií ze všech stran, nezabředá moc do detailů molekulární a bněčné interakce s imunitním systémem hostitele a spíš to bere z ekologického pohledu na věc (interakce "makroskopicky", průběh životních cyklů atd.). Navíc doc. Votýpka je prostě machr.
Co se týče MFF, tak ti určitě doporučuju Diskrétní matematiku, ta byla naprosto parádní a nevyžaduje od tebe nic z předchozího studia, než chuť přemýšlet a rozumět principům matematické indukce. I nějaký základní kurz programování by pro tebe byl myslím super.
Obecně, než chodit na něco moc pokročilého, tak si vybírej radši ty základní kurzy. Sice možná nezní tak cool, ale aspoň si z nich něco odneseš.
Biologie buňky byla vpravdě fenomenální. Kdyby měl Honza Černý popularizační přednášku na Právnické fakultě, tak se následující rok polovina právníků přesune na biologii.A ono to hlavně ještě volně pokračuje, ale zase dopoledne
.
tuhle cihluJá teď mám rozečtené tohle. Jasně, je to lamerštější.
Fyziologii buňkyNemám šanci se tam dostat, jsem rád, že se mi podařilo vyběhat ve škole uvolnění na ty Biosignály v pondělí ráno.
Základy molekulární biologieTo bych s odřenýma ušima stihl a ještě zvážím, jestli se budu vždycky v úterý hnát do Dejvic (XD36OSY), nebo na podstatně bližší Albertov.
Základy parazitologieOpět, nedostanu se tam. Nebo možná každý druhý týden. Dtto Diskrétní matematika.
Obecně, než chodit na něco moc pokročilého, tak si vybírej radši ty základní kurzy.Jop jop, proto jsem si vybíral hlavně z prváků.
Té diskrétky je škoda.
přednášková místnost na kartu už je větší oříšektohle jsem taky nepochopil, k cemu je to dobre a zajimalo by me, ktery debil to vymyslel...
a nový barák v Dejvicích je úplně ztracenýMyslíš ten s tím betonovým hranolem? Já sice nemusím do učeben, ale na turniketech to bylo při odchodu vždycky fuck-da-police metoda
. BTW v tý budově jsem nějak nepochopil výtahy, zkoumal jsem vnitřek a například jsem nenašel žádný tlačítka (nebo jsem slepý)
.
Myslíš ten s tím betonovým hranolem?Pohledový beton se tomu říká.
ale na turniketech to bylo při odchodu vždycky fuck-da-police metodaJá musel někoho prosit i cestou ven.
BTW v tý budově jsem nějak nepochopil výtahyJsem byl jenom v přízemí.
zkoumal jsem vnitřek a například jsem nenašel žádný tlačítkaTřeba je to na kartu a podle rozvrhu nejlíp ví, do kterého patra chceš
.
Já musel někoho prosit i cestou ven.U fuck-da-police metody právě nemusíš
.
BTW v tý budově jsem nějak nepochopil výtahy, zkoumal jsem vnitřek a například jsem nenašel žádný tlačítka (nebo jsem slepý)Protože vevnitř tlačítka nejsou, jsou venku -- zmáčkneš si patro a tam se ti rozsvítí, který výtah přijede. Ale ta budova je prostě divná celá. Už jsem to tady v jedné diskusi psal -- chodil jsem na jinou fakultu do ~100 let staré budovy, na které bych chybu hledal jen těžko a tahle nová budova jedna hrůza vedle druhé. Zajímavost z nové budovy: Na střeše je senzor a když prší (resp. když rozhodne, že prší), tak automaticky uzavře okna a nedovolí je otevřít (klička byla uznána příliš low-tech a všechna okna jsou ovládána motorky na tlačítko a otevřít je i v případě, že se počítač rozhodne, že to povolí, je nadlidský úkol). Jak to potom vypadá v místnosti s 25počítači po několika cvičeních bez vyvětrání, si asi dokáže každý představit (a ne, nechat otevřené dveře taky nejde)..
Protože vevnitř tlačítka nejsou, jsou venku -- zmáčkneš si patro a tam se ti rozsvítí, který výtah přijede.OMG tomu říkám kvalitní řešení
.
Zajímavost z nové budovy: Na střeše je senzor a když prší (resp. když rozhodne, že prší), tak automaticky uzavře okna a nedovolí je otevřít (klička byla uznána příliš low-tech a všechna okna jsou ovládána motorky na tlačítko a otevřít je i v případě, že se počítač rozhodne, že to povolí, je nadlidský úkol). Jak to potom vypadá v místnosti s 25počítači po několika cvičeních bez vyvětrání, si asi dokáže každý představit (a ne, nechat otevřené dveře taky nejde).Sakra to vypadá už jen krok od nepřátelské sebeuvědomující se UI
.
Ta uzavřenost je velmi často i vůči samotným studentům, dokonce i vůči studentům daného předmětu. Proč tomu tak je, ti budu citovat z fakultní diskuse:
Jedním z velkých problémů v rámci zveřejňování přednášek jsou autorská práva. Běžná, prvoplánová odpověď, že záznam veřejné přednášky je principielně veřejný, není pravdivá. Proto byl zaveden způsob regulace přístupu k přednáškám přímo vyučujícím, což se ukázalo po mnoha diskuzích jako nejlepší kompromisní řešení. Z toho plyne také to, že každý vyučující může regulovat přístup dle svého uvážení a proto je na místě jen a pouze rozumná diskuze pouze s vyučujícím.Osobně bych byl rád, pokud by byly záznamy standardně dostupné (aspoň studentům), ale přednášející špatně snášejí malou docházku (příklad z minulého semestru: podle údajů v ISu mělo předmět zapsáno 420 studentů (i když mám pochybnosti o tom, že se do té posluchárny tolik lidí vůbec vejde…), ale praktická docházka na přednášky byla nějakých 10-20, co si pamatuji -- všichni přišli až na poslední přednášku, kdy přednášející slíbil, že nám poví, co bude na zkoušce
).
(příklad z minulého semestru: podle údajů v ISu mělo předmět zapsáno 420 studentů (i když mám pochybnosti o tom, že se do té posluchárny tolik lidí vůbec vejde…), ale praktická docházka na přednášky byla nějakých 10-20, co si pamatuji -- všichni přišli až na poslední přednášku, kdy přednášející slíbil, že nám poví, co bude na zkoušce).Co to bylo za předmět? Podle mých zkušeností s prezencí na přednáškách bych odhadoval něco od doc. Staudka
, i když za sebe teda můžu říct, že jsem se tam snažil chodit, protože mi to přišlo většinou docela zajímavé.
Škarvadovy Principy programovacích jazyků. Se Staudkovými přednáškami máš pravdu -- nejednou jsem si ze zajímavosti počítal, kolik konkrétně lidí tam je (už si to nepamatuji, ale opět do 10 nebo 20). Ale člověk si časem zvykne na ten luxus vybrat si prakticky kterékoli místo z celé posluchárny, i na to, že přede mnou nesedí hráč WoW, který mě leda rozptyluje (tyhle vážně nesnáším -- oproti tomu facebookáři mi prakticky nevadí). O to nepříjemnější jsou první přednášky v následujícím semestru. ;c)(příklad z minulého semestru: podle údajů v ISu mělo předmět zapsáno 420 studentů (i když mám pochybnosti o tom, že se do té posluchárny tolik lidí vůbec vejde…), ale praktická docházka na přednášky byla nějakých 10-20, co si pamatuji -- všichni přišli až na poslední přednášku, kdy přednášející slíbil, že nám poví, co bude na zkoušce).Co to bylo za předmět? Podle mých zkušeností s prezencí na přednáškách bych odhadoval něco od doc. Staudka, i když za sebe teda můžu říct, že jsem se tam snažil chodit, protože mi to přišlo většinou docela zajímavé.
Tiskni
Sdílej: