Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Součástí rozvrhů na FELu jsou i rozvrhy jednotlivých lidíTaky jsem koukal. Nebylo by lepší prostě nezobrazovat cizí rozvrhy (a to ani ostatním studentům - vždyť takhle k tomu má přístup několik tisíc lidí, takže je to stejně v podstatě veřejná informace)?
Pokud chceš do KN:E-* na Karlově náměstí, existuje zadní vchod bez turniketů, ale pštHe he, zkusím :).
Přednášky na státních univerzitách jsou veřejné, takže vrátný tě tam pustit musí. Prý to je napsané v nějakém zákonu, či co. Co se cvičení týče, tam už to je horší.Nemas na to nejaky odkaz? Rad bych si to precetl.
) a u cvičení by si to člověk musel domluvit s cvičícíma, tam je často problém saturace prostoru.
tam z toho byli kluci otráveníPrávě proto, že jsi nechodil na přednášky
.
Jinak roboti jsou dobrý, si pamatuju jak naše skupina jednoho naprogramovala na ty klasickou hru kdy se s nožem přeskakujou prsty (ale bez nože
). Pustit to pak na plnou rychlost bylo zábavný.
Nicméně to programování ABB robotů se mi nelíbí tolik. Dostali jsme se jen k tomu návleku a to je humus na tom psát
. Ani nevím zda to maj propojený s kompem.
Nicméně to programování ABB robotů se mi nelíbí tolik.To mě zas docela jo, odpovídá to na spoustu otázek které jsem měl. Dost se mi líbila třeba výměna informací mezi roboty, takové jednoduché, lehce pochopitelné a ovladatelné kanály.
Dostali jsme se jen k tomu návleku a to je humus na tom psátNj, po čtvrt hodině jsem si myslel, že mi to vykloubí ruku :D.
Ani nevím zda to maj propojený s kompem.Údajně nějak, ale prakticky to moc nechodí, jednodušší je prý program nahrát na disketu a tu pak uložit/načíst v té řídící jednotce s kompresorem.
Proč jsou ty šílené obstrukce u vstupu netuším. Nejspíš v tom bude nějaký tunel při stavbě té budovy.Ono je to teď všude, asi nějaká mánie. Turnikety u vchodu a "pípátka" na každé místnosti (dokonce i přednáškovky). Navíc je to tak geniálně udělané, že když je učebna v režimu "přístup má jen vyučující", tak když odejdeš (třeba na záchod), tak se nemáš jak vrátit (musí ti otevřít někdo zevnitř).
Stejně tak nechápu, proč je v polovině učeben smartboard, který nikdo nepoužívá.Smartboard a ještě k tomu projektor (ale aby jej bylo možné použít, tak se musí stáhnout plátno přes tabuli, která je mimochodem na jakékoli předměty, kde se počítá totálně malá). Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křída, že se všude cpou ty na fixky?
řednášky na FITu se prý nahrávají všechny, u kterých to přednášející povolil, pomocí techniky v přednáškové místnosti.Která ovšem aktuálně nefunguje a i když funguje, tak je kvalita otřesná a nikoho při stavbě nenapadlo, že by mohlo být užitečné snímat i to, co se píše na tabuli. PS: To mám dneska ale "hejtovací" den, co
Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křídapreci AFAIK dosud nerozreseny spor, zda utirat suchym nebo mokrym hadrem
preci AFAIK dosud nerozreseny spor, zda utirat suchym nebo mokrym hadremJedině mokrý hadr a stěrka!
Co je to stěrka?
My jsme vždy měli ve třídě houbu nebo hadr, většinou se tabule utírala na sucho, na mokro jen na konci dne, pokud vůbec (neb se křída na mokré tabuli rozžbleptávala
)
Na tabuli je to asi jedno, i když v rámci nácviku by to také někteří mohli dělat
která je mimochodem na jakékoli předměty, kde se počítá totálně maláA v T9:105 jsem úplně zezadu skoro neviděl, protože průměrný fix prostě zanechává moc slabou čáru
.
Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křída, že se všude cpou ty na fixky?Práší a špiní. Ale stejně mi na dost věcí přijde lepší než whiteboard. Ale whiteboard je přece in, tak se musí dávat všude.
Práší a špiní. Ale stejně mi na dost věcí přijde lepší než whiteboard. Ale whiteboard je přece in, tak se musí dávat všude.Fixky sice nepráší ale špiní mnohem víc a když se ušpiníš od křídy, tak se oprášíš a je to, fixku někdy ani nevypereš. Btw. pokud bys někdy potřeboval zjistit rozvrh na FITu a nemáš kde, tak napiš.
protože průměrný fix prostě zanechává moc slabou čáruDost často bývají ty fixy vypsaný a buď nepíšou nebo píšou slabě, takže ani černá barva nejde číst. Ještě horší je ale když se na tabuli píše světle zelenou fixou, to většinou nepřečtu vůbec :-/. A taky je blbý, když na tabuli po smazání zůstanou stopy po předchozím psaní, to se taky blbě čte ze tabule.
Ono většinou jde o zloděje. Dělal jsem kdysi vrátného na jedné nejmenované fakultě UK a vím, že si zloději odtamtud občas něco odnesli - i přes různá opatření. Na záchodky chodívali feťáci a ty pak bylo nutné vyhánět...Proč jsou ty šílené obstrukce u vstupu netuším. Nejspíš v tom bude nějaký tunel při stavbě té budovy.Ono je to teď všude, asi nějaká mánie. Turnikety u vchodu a "pípátka" na každé místnosti (dokonce i přednáškovky). Navíc je to tak geniálně udělané, že když je učebna v režimu "přístup má jen vyučující", tak když odejdeš (třeba na záchod), tak se nemáš jak vrátit (musí ti otevřít někdo zevnitř).
Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křída, že se všude cpou ty na fixky?Astma...
Biochemie je super jako obor (tuhle cihlu jsem si četl během semestru i jenom tak pro zábavu (!), to se nedá říct o mnoha učebnicích
), i když přednášky ne moc záživné (tři přednášející: jednoho nemám rád, druhému nešlo vůbec rozumět, třetí je super).
Mikrobiologie je užitečná, ale docela nezáživná, i když jsem si paní doc. Svobodovou na pokročilejších přednáškách oblíbil. Podle mě tě to nebude moc bavit, bez širšího povědomí o biochemii a molekulární biologii to nemá smysl. S nimi už to ale byla celkem brnkačka.
Možná bych ti doporučil spíš Fyziologii buňky (přednáší ji ten třetí, dobrej, přednášející z Biochemie) nebo Základy molekulární biologie. To je ale celkem hardcore (u nás v prváku myslím 45% úspěšnost), asi by ses často nechytal, bez seriózního studia to moc nejde, ale pro mě jedna z nejpřínosnějších přednášek, protože molekulární genetiku zrovna dělám v laboratoři.
Obecnou parazitologii ti nedoporučuju, ta už je docela pokročilá, docela často se hodily znalosti z Imunologie a Histologie. Absolvoval jsem ji loni ve druháku ještě bez imuny (tu mám až teď) a často jsem se trápil. Mnohem víc doporučuju obecnější Základy parazitologie - je to takový přehled letem světem parazitologií ze všech stran, nezabředá moc do detailů molekulární a bněčné interakce s imunitním systémem hostitele a spíš to bere z ekologického pohledu na věc (interakce "makroskopicky", průběh životních cyklů atd.). Navíc doc. Votýpka je prostě machr.
Co se týče MFF, tak ti určitě doporučuju Diskrétní matematiku, ta byla naprosto parádní a nevyžaduje od tebe nic z předchozího studia, než chuť přemýšlet a rozumět principům matematické indukce. I nějaký základní kurz programování by pro tebe byl myslím super.
Obecně, než chodit na něco moc pokročilého, tak si vybírej radši ty základní kurzy. Sice možná nezní tak cool, ale aspoň si z nich něco odneseš.
Biologie buňky byla vpravdě fenomenální. Kdyby měl Honza Černý popularizační přednášku na Právnické fakultě, tak se následující rok polovina právníků přesune na biologii.A ono to hlavně ještě volně pokračuje, ale zase dopoledne
.
tuhle cihluJá teď mám rozečtené tohle. Jasně, je to lamerštější.
Fyziologii buňkyNemám šanci se tam dostat, jsem rád, že se mi podařilo vyběhat ve škole uvolnění na ty Biosignály v pondělí ráno.
Základy molekulární biologieTo bych s odřenýma ušima stihl a ještě zvážím, jestli se budu vždycky v úterý hnát do Dejvic (XD36OSY), nebo na podstatně bližší Albertov.
Základy parazitologieOpět, nedostanu se tam. Nebo možná každý druhý týden. Dtto Diskrétní matematika.
Obecně, než chodit na něco moc pokročilého, tak si vybírej radši ty základní kurzy.Jop jop, proto jsem si vybíral hlavně z prváků.
Té diskrétky je škoda.
přednášková místnost na kartu už je větší oříšektohle jsem taky nepochopil, k cemu je to dobre a zajimalo by me, ktery debil to vymyslel...
a nový barák v Dejvicích je úplně ztracenýMyslíš ten s tím betonovým hranolem? Já sice nemusím do učeben, ale na turniketech to bylo při odchodu vždycky fuck-da-police metoda
. BTW v tý budově jsem nějak nepochopil výtahy, zkoumal jsem vnitřek a například jsem nenašel žádný tlačítka (nebo jsem slepý)
.
Myslíš ten s tím betonovým hranolem?Pohledový beton se tomu říká.
ale na turniketech to bylo při odchodu vždycky fuck-da-police metodaJá musel někoho prosit i cestou ven.
BTW v tý budově jsem nějak nepochopil výtahyJsem byl jenom v přízemí.
zkoumal jsem vnitřek a například jsem nenašel žádný tlačítkaTřeba je to na kartu a podle rozvrhu nejlíp ví, do kterého patra chceš
.
Já musel někoho prosit i cestou ven.U fuck-da-police metody právě nemusíš
.
BTW v tý budově jsem nějak nepochopil výtahy, zkoumal jsem vnitřek a například jsem nenašel žádný tlačítka (nebo jsem slepý)Protože vevnitř tlačítka nejsou, jsou venku -- zmáčkneš si patro a tam se ti rozsvítí, který výtah přijede. Ale ta budova je prostě divná celá. Už jsem to tady v jedné diskusi psal -- chodil jsem na jinou fakultu do ~100 let staré budovy, na které bych chybu hledal jen těžko a tahle nová budova jedna hrůza vedle druhé. Zajímavost z nové budovy: Na střeše je senzor a když prší (resp. když rozhodne, že prší), tak automaticky uzavře okna a nedovolí je otevřít (klička byla uznána příliš low-tech a všechna okna jsou ovládána motorky na tlačítko a otevřít je i v případě, že se počítač rozhodne, že to povolí, je nadlidský úkol). Jak to potom vypadá v místnosti s 25počítači po několika cvičeních bez vyvětrání, si asi dokáže každý představit (a ne, nechat otevřené dveře taky nejde)..
Protože vevnitř tlačítka nejsou, jsou venku -- zmáčkneš si patro a tam se ti rozsvítí, který výtah přijede.OMG tomu říkám kvalitní řešení
.
Zajímavost z nové budovy: Na střeše je senzor a když prší (resp. když rozhodne, že prší), tak automaticky uzavře okna a nedovolí je otevřít (klička byla uznána příliš low-tech a všechna okna jsou ovládána motorky na tlačítko a otevřít je i v případě, že se počítač rozhodne, že to povolí, je nadlidský úkol). Jak to potom vypadá v místnosti s 25počítači po několika cvičeních bez vyvětrání, si asi dokáže každý představit (a ne, nechat otevřené dveře taky nejde).Sakra to vypadá už jen krok od nepřátelské sebeuvědomující se UI
.
Ta uzavřenost je velmi často i vůči samotným studentům, dokonce i vůči studentům daného předmětu. Proč tomu tak je, ti budu citovat z fakultní diskuse:
Jedním z velkých problémů v rámci zveřejňování přednášek jsou autorská práva. Běžná, prvoplánová odpověď, že záznam veřejné přednášky je principielně veřejný, není pravdivá. Proto byl zaveden způsob regulace přístupu k přednáškám přímo vyučujícím, což se ukázalo po mnoha diskuzích jako nejlepší kompromisní řešení. Z toho plyne také to, že každý vyučující může regulovat přístup dle svého uvážení a proto je na místě jen a pouze rozumná diskuze pouze s vyučujícím.Osobně bych byl rád, pokud by byly záznamy standardně dostupné (aspoň studentům), ale přednášející špatně snášejí malou docházku (příklad z minulého semestru: podle údajů v ISu mělo předmět zapsáno 420 studentů (i když mám pochybnosti o tom, že se do té posluchárny tolik lidí vůbec vejde…), ale praktická docházka na přednášky byla nějakých 10-20, co si pamatuji -- všichni přišli až na poslední přednášku, kdy přednášející slíbil, že nám poví, co bude na zkoušce
).
(příklad z minulého semestru: podle údajů v ISu mělo předmět zapsáno 420 studentů (i když mám pochybnosti o tom, že se do té posluchárny tolik lidí vůbec vejde…), ale praktická docházka na přednášky byla nějakých 10-20, co si pamatuji -- všichni přišli až na poslední přednášku, kdy přednášející slíbil, že nám poví, co bude na zkoušce).Co to bylo za předmět? Podle mých zkušeností s prezencí na přednáškách bych odhadoval něco od doc. Staudka
, i když za sebe teda můžu říct, že jsem se tam snažil chodit, protože mi to přišlo většinou docela zajímavé.
Škarvadovy Principy programovacích jazyků. Se Staudkovými přednáškami máš pravdu -- nejednou jsem si ze zajímavosti počítal, kolik konkrétně lidí tam je (už si to nepamatuji, ale opět do 10 nebo 20). Ale člověk si časem zvykne na ten luxus vybrat si prakticky kterékoli místo z celé posluchárny, i na to, že přede mnou nesedí hráč WoW, který mě leda rozptyluje (tyhle vážně nesnáším -- oproti tomu facebookáři mi prakticky nevadí). O to nepříjemnější jsou první přednášky v následujícím semestru. ;c)(příklad z minulého semestru: podle údajů v ISu mělo předmět zapsáno 420 studentů (i když mám pochybnosti o tom, že se do té posluchárny tolik lidí vůbec vejde…), ale praktická docházka na přednášky byla nějakých 10-20, co si pamatuji -- všichni přišli až na poslední přednášku, kdy přednášející slíbil, že nám poví, co bude na zkoušce).Co to bylo za předmět? Podle mých zkušeností s prezencí na přednáškách bych odhadoval něco od doc. Staudka, i když za sebe teda můžu říct, že jsem se tam snažil chodit, protože mi to přišlo většinou docela zajímavé.
Tiskni
Sdílej: