Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Součástí rozvrhů na FELu jsou i rozvrhy jednotlivých lidíTaky jsem koukal. Nebylo by lepší prostě nezobrazovat cizí rozvrhy (a to ani ostatním studentům - vždyť takhle k tomu má přístup několik tisíc lidí, takže je to stejně v podstatě veřejná informace)?
Pokud chceš do KN:E-* na Karlově náměstí, existuje zadní vchod bez turniketů, ale pštHe he, zkusím :).
Přednášky na státních univerzitách jsou veřejné, takže vrátný tě tam pustit musí. Prý to je napsané v nějakém zákonu, či co. Co se cvičení týče, tam už to je horší.Nemas na to nejaky odkaz? Rad bych si to precetl.
) a u cvičení by si to člověk musel domluvit s cvičícíma, tam je často problém saturace prostoru.
tam z toho byli kluci otráveníPrávě proto, že jsi nechodil na přednášky
.
Jinak roboti jsou dobrý, si pamatuju jak naše skupina jednoho naprogramovala na ty klasickou hru kdy se s nožem přeskakujou prsty (ale bez nože
). Pustit to pak na plnou rychlost bylo zábavný.
Nicméně to programování ABB robotů se mi nelíbí tolik. Dostali jsme se jen k tomu návleku a to je humus na tom psát
. Ani nevím zda to maj propojený s kompem.
Nicméně to programování ABB robotů se mi nelíbí tolik.To mě zas docela jo, odpovídá to na spoustu otázek které jsem měl. Dost se mi líbila třeba výměna informací mezi roboty, takové jednoduché, lehce pochopitelné a ovladatelné kanály.
Dostali jsme se jen k tomu návleku a to je humus na tom psátNj, po čtvrt hodině jsem si myslel, že mi to vykloubí ruku :D.
Ani nevím zda to maj propojený s kompem.Údajně nějak, ale prakticky to moc nechodí, jednodušší je prý program nahrát na disketu a tu pak uložit/načíst v té řídící jednotce s kompresorem.
Proč jsou ty šílené obstrukce u vstupu netuším. Nejspíš v tom bude nějaký tunel při stavbě té budovy.Ono je to teď všude, asi nějaká mánie. Turnikety u vchodu a "pípátka" na každé místnosti (dokonce i přednáškovky). Navíc je to tak geniálně udělané, že když je učebna v režimu "přístup má jen vyučující", tak když odejdeš (třeba na záchod), tak se nemáš jak vrátit (musí ti otevřít někdo zevnitř).
Stejně tak nechápu, proč je v polovině učeben smartboard, který nikdo nepoužívá.Smartboard a ještě k tomu projektor (ale aby jej bylo možné použít, tak se musí stáhnout plátno přes tabuli, která je mimochodem na jakékoli předměty, kde se počítá totálně malá). Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křída, že se všude cpou ty na fixky?
řednášky na FITu se prý nahrávají všechny, u kterých to přednášející povolil, pomocí techniky v přednáškové místnosti.Která ovšem aktuálně nefunguje a i když funguje, tak je kvalita otřesná a nikoho při stavbě nenapadlo, že by mohlo být užitečné snímat i to, co se píše na tabuli. PS: To mám dneska ale "hejtovací" den, co
Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křídapreci AFAIK dosud nerozreseny spor, zda utirat suchym nebo mokrym hadrem
preci AFAIK dosud nerozreseny spor, zda utirat suchym nebo mokrym hadremJedině mokrý hadr a stěrka!
Co je to stěrka?
My jsme vždy měli ve třídě houbu nebo hadr, většinou se tabule utírala na sucho, na mokro jen na konci dne, pokud vůbec (neb se křída na mokré tabuli rozžbleptávala
)
Na tabuli je to asi jedno, i když v rámci nácviku by to také někteří mohli dělat
která je mimochodem na jakékoli předměty, kde se počítá totálně maláA v T9:105 jsem úplně zezadu skoro neviděl, protože průměrný fix prostě zanechává moc slabou čáru
.
Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křída, že se všude cpou ty na fixky?Práší a špiní. Ale stejně mi na dost věcí přijde lepší než whiteboard. Ale whiteboard je přece in, tak se musí dávat všude.
Práší a špiní. Ale stejně mi na dost věcí přijde lepší než whiteboard. Ale whiteboard je přece in, tak se musí dávat všude.Fixky sice nepráší ale špiní mnohem víc a když se ušpiníš od křídy, tak se oprášíš a je to, fixku někdy ani nevypereš. Btw. pokud bys někdy potřeboval zjistit rozvrh na FITu a nemáš kde, tak napiš.
protože průměrný fix prostě zanechává moc slabou čáruDost často bývají ty fixy vypsaný a buď nepíšou nebo píšou slabě, takže ani černá barva nejde číst. Ještě horší je ale když se na tabuli píše světle zelenou fixou, to většinou nepřečtu vůbec :-/. A taky je blbý, když na tabuli po smazání zůstanou stopy po předchozím psaní, to se taky blbě čte ze tabule.
Ono většinou jde o zloděje. Dělal jsem kdysi vrátného na jedné nejmenované fakultě UK a vím, že si zloději odtamtud občas něco odnesli - i přes různá opatření. Na záchodky chodívali feťáci a ty pak bylo nutné vyhánět...Proč jsou ty šílené obstrukce u vstupu netuším. Nejspíš v tom bude nějaký tunel při stavbě té budovy.Ono je to teď všude, asi nějaká mánie. Turnikety u vchodu a "pípátka" na každé místnosti (dokonce i přednáškovky). Navíc je to tak geniálně udělané, že když je učebna v režimu "přístup má jen vyučující", tak když odejdeš (třeba na záchod), tak se nemáš jak vrátit (musí ti otevřít někdo zevnitř).
Btw. co je vlastně tak strašně špatného na kombinaci "klasická" tabule a křída, že se všude cpou ty na fixky?Astma...
Biochemie je super jako obor (tuhle cihlu jsem si četl během semestru i jenom tak pro zábavu (!), to se nedá říct o mnoha učebnicích
), i když přednášky ne moc záživné (tři přednášející: jednoho nemám rád, druhému nešlo vůbec rozumět, třetí je super).
Mikrobiologie je užitečná, ale docela nezáživná, i když jsem si paní doc. Svobodovou na pokročilejších přednáškách oblíbil. Podle mě tě to nebude moc bavit, bez širšího povědomí o biochemii a molekulární biologii to nemá smysl. S nimi už to ale byla celkem brnkačka.
Možná bych ti doporučil spíš Fyziologii buňky (přednáší ji ten třetí, dobrej, přednášející z Biochemie) nebo Základy molekulární biologie. To je ale celkem hardcore (u nás v prváku myslím 45% úspěšnost), asi by ses často nechytal, bez seriózního studia to moc nejde, ale pro mě jedna z nejpřínosnějších přednášek, protože molekulární genetiku zrovna dělám v laboratoři.
Obecnou parazitologii ti nedoporučuju, ta už je docela pokročilá, docela často se hodily znalosti z Imunologie a Histologie. Absolvoval jsem ji loni ve druháku ještě bez imuny (tu mám až teď) a často jsem se trápil. Mnohem víc doporučuju obecnější Základy parazitologie - je to takový přehled letem světem parazitologií ze všech stran, nezabředá moc do detailů molekulární a bněčné interakce s imunitním systémem hostitele a spíš to bere z ekologického pohledu na věc (interakce "makroskopicky", průběh životních cyklů atd.). Navíc doc. Votýpka je prostě machr.
Co se týče MFF, tak ti určitě doporučuju Diskrétní matematiku, ta byla naprosto parádní a nevyžaduje od tebe nic z předchozího studia, než chuť přemýšlet a rozumět principům matematické indukce. I nějaký základní kurz programování by pro tebe byl myslím super.
Obecně, než chodit na něco moc pokročilého, tak si vybírej radši ty základní kurzy. Sice možná nezní tak cool, ale aspoň si z nich něco odneseš.
Biologie buňky byla vpravdě fenomenální. Kdyby měl Honza Černý popularizační přednášku na Právnické fakultě, tak se následující rok polovina právníků přesune na biologii.A ono to hlavně ještě volně pokračuje, ale zase dopoledne
.
tuhle cihluJá teď mám rozečtené tohle. Jasně, je to lamerštější.
Fyziologii buňkyNemám šanci se tam dostat, jsem rád, že se mi podařilo vyběhat ve škole uvolnění na ty Biosignály v pondělí ráno.
Základy molekulární biologieTo bych s odřenýma ušima stihl a ještě zvážím, jestli se budu vždycky v úterý hnát do Dejvic (XD36OSY), nebo na podstatně bližší Albertov.
Základy parazitologieOpět, nedostanu se tam. Nebo možná každý druhý týden. Dtto Diskrétní matematika.
Obecně, než chodit na něco moc pokročilého, tak si vybírej radši ty základní kurzy.Jop jop, proto jsem si vybíral hlavně z prváků.
Té diskrétky je škoda.
přednášková místnost na kartu už je větší oříšektohle jsem taky nepochopil, k cemu je to dobre a zajimalo by me, ktery debil to vymyslel...
a nový barák v Dejvicích je úplně ztracenýMyslíš ten s tím betonovým hranolem? Já sice nemusím do učeben, ale na turniketech to bylo při odchodu vždycky fuck-da-police metoda
. BTW v tý budově jsem nějak nepochopil výtahy, zkoumal jsem vnitřek a například jsem nenašel žádný tlačítka (nebo jsem slepý)
.
Myslíš ten s tím betonovým hranolem?Pohledový beton se tomu říká.
ale na turniketech to bylo při odchodu vždycky fuck-da-police metodaJá musel někoho prosit i cestou ven.
BTW v tý budově jsem nějak nepochopil výtahyJsem byl jenom v přízemí.
zkoumal jsem vnitřek a například jsem nenašel žádný tlačítkaTřeba je to na kartu a podle rozvrhu nejlíp ví, do kterého patra chceš
.
Já musel někoho prosit i cestou ven.U fuck-da-police metody právě nemusíš
.
BTW v tý budově jsem nějak nepochopil výtahy, zkoumal jsem vnitřek a například jsem nenašel žádný tlačítka (nebo jsem slepý)Protože vevnitř tlačítka nejsou, jsou venku -- zmáčkneš si patro a tam se ti rozsvítí, který výtah přijede. Ale ta budova je prostě divná celá. Už jsem to tady v jedné diskusi psal -- chodil jsem na jinou fakultu do ~100 let staré budovy, na které bych chybu hledal jen těžko a tahle nová budova jedna hrůza vedle druhé. Zajímavost z nové budovy: Na střeše je senzor a když prší (resp. když rozhodne, že prší), tak automaticky uzavře okna a nedovolí je otevřít (klička byla uznána příliš low-tech a všechna okna jsou ovládána motorky na tlačítko a otevřít je i v případě, že se počítač rozhodne, že to povolí, je nadlidský úkol). Jak to potom vypadá v místnosti s 25počítači po několika cvičeních bez vyvětrání, si asi dokáže každý představit (a ne, nechat otevřené dveře taky nejde)..
Protože vevnitř tlačítka nejsou, jsou venku -- zmáčkneš si patro a tam se ti rozsvítí, který výtah přijede.OMG tomu říkám kvalitní řešení
.
Zajímavost z nové budovy: Na střeše je senzor a když prší (resp. když rozhodne, že prší), tak automaticky uzavře okna a nedovolí je otevřít (klička byla uznána příliš low-tech a všechna okna jsou ovládána motorky na tlačítko a otevřít je i v případě, že se počítač rozhodne, že to povolí, je nadlidský úkol). Jak to potom vypadá v místnosti s 25počítači po několika cvičeních bez vyvětrání, si asi dokáže každý představit (a ne, nechat otevřené dveře taky nejde).Sakra to vypadá už jen krok od nepřátelské sebeuvědomující se UI
.
Ta uzavřenost je velmi často i vůči samotným studentům, dokonce i vůči studentům daného předmětu. Proč tomu tak je, ti budu citovat z fakultní diskuse:
Jedním z velkých problémů v rámci zveřejňování přednášek jsou autorská práva. Běžná, prvoplánová odpověď, že záznam veřejné přednášky je principielně veřejný, není pravdivá. Proto byl zaveden způsob regulace přístupu k přednáškám přímo vyučujícím, což se ukázalo po mnoha diskuzích jako nejlepší kompromisní řešení. Z toho plyne také to, že každý vyučující může regulovat přístup dle svého uvážení a proto je na místě jen a pouze rozumná diskuze pouze s vyučujícím.Osobně bych byl rád, pokud by byly záznamy standardně dostupné (aspoň studentům), ale přednášející špatně snášejí malou docházku (příklad z minulého semestru: podle údajů v ISu mělo předmět zapsáno 420 studentů (i když mám pochybnosti o tom, že se do té posluchárny tolik lidí vůbec vejde…), ale praktická docházka na přednášky byla nějakých 10-20, co si pamatuji -- všichni přišli až na poslední přednášku, kdy přednášející slíbil, že nám poví, co bude na zkoušce
).
(příklad z minulého semestru: podle údajů v ISu mělo předmět zapsáno 420 studentů (i když mám pochybnosti o tom, že se do té posluchárny tolik lidí vůbec vejde…), ale praktická docházka na přednášky byla nějakých 10-20, co si pamatuji -- všichni přišli až na poslední přednášku, kdy přednášející slíbil, že nám poví, co bude na zkoušce).Co to bylo za předmět? Podle mých zkušeností s prezencí na přednáškách bych odhadoval něco od doc. Staudka
, i když za sebe teda můžu říct, že jsem se tam snažil chodit, protože mi to přišlo většinou docela zajímavé.
Škarvadovy Principy programovacích jazyků. Se Staudkovými přednáškami máš pravdu -- nejednou jsem si ze zajímavosti počítal, kolik konkrétně lidí tam je (už si to nepamatuji, ale opět do 10 nebo 20). Ale člověk si časem zvykne na ten luxus vybrat si prakticky kterékoli místo z celé posluchárny, i na to, že přede mnou nesedí hráč WoW, který mě leda rozptyluje (tyhle vážně nesnáším -- oproti tomu facebookáři mi prakticky nevadí). O to nepříjemnější jsou první přednášky v následujícím semestru. ;c)(příklad z minulého semestru: podle údajů v ISu mělo předmět zapsáno 420 studentů (i když mám pochybnosti o tom, že se do té posluchárny tolik lidí vůbec vejde…), ale praktická docházka na přednášky byla nějakých 10-20, co si pamatuji -- všichni přišli až na poslední přednášku, kdy přednášející slíbil, že nám poví, co bude na zkoušce).Co to bylo za předmět? Podle mých zkušeností s prezencí na přednáškách bych odhadoval něco od doc. Staudka, i když za sebe teda můžu říct, že jsem se tam snažil chodit, protože mi to přišlo většinou docela zajímavé.
Tiskni
Sdílej: