Routerstation pro aneb debian nemusí bolet

20.7.2011 11:43 | Přečteno: 3531× | Debian | | poslední úprava: 20.7.2011 11:43

Tato pohádka je o tom, kterak Jiřík k Routerstation pro přišel, Debian tam nahrál a co při tom všechno viděl a zažil.

Dlouhý úvod, jež čtenáře do souvislostí uvede a celou stránku utěšeně zaplní

Před více než rokem jsem přemýšlel o rozšiřování současného routeru. Dobré rady auditoria mne v anketě jasně nasměřovaly na řešení mikropotvora na střechu. Dlouho se nic nedělo, až do naší družby se vzdálenějším CzFree cloudem. Výsledkem této spolupráce byla skutečnost, že počet antén na střeše začal s každou návštěvou střechy narůstat geometrickou řadou a1=2 q=2. Po dvou návštěvách se zatím počet antén ustálil na počtu osmi. Tahat osm koaxů, notabene většinou na 5 GHz, je dost nevýhodné, tahat šest ethernetů jakbysmet, takže to z ničeho nic začalo na střeše sice mikro, ale tikat. Jakožto GNU fundamentalistu mne samozřejmě fujfuj tik pobuřuje, nicméně v daném kontextu je to jediné možné řešení. Jenže s příchodem tika se objevil problém přemnožení ethernetů u routeru, což jsem provizorně vyřešil switchem, což je ale řešení, jež mne dlouhodobě neuspokojuje. Navíc se dynamický routing přestěhoval do tika a tudíž routovací role routeru se umenšila, vzhledem k tomu, že jsou na něj připojené "jen" dvě antény, z nichž jedna půjde za nedlouho stejně pryč. Krmit Edimax switch (já vím, že by se tam dalo nahrát OpenWRT, ale nechce se mi blbnout s mikropájkou) a server, který takto provozuje jen pár vedlejších služeb není příliš ekonomické/rozumně a tak jsem se začal poohlížet po routerstation pro.

Stručné vysvětlení co to vlastně router station je a k čemu by mohla být dobrá

Routerstation pro je v zásadě router, který Ubiquity prodává se sloganem "The embeded wireless dream machine". Nepočítám-li určitý člen, je tento slogan pravdivý zhruba z 50%. Router station pro je "embeded machine". Bezdrátová tak úplně není, protože až vám poštou/PPLkem přijde, zjistíte, že je to jenom mateřská deska čili prkýnko, z kterého čouhá les konektorů a v kterém jsou nějaké konektory (no, asi to zjistíte už dřív, ale to by ta věta nebyla dost dramatická, žejo). Wireless se stane teprve po té, co do jednoho či více z 3 mini-pci slotů dáte nějaké to rádio. Slovo embeded se pak projeví tím, že k desce nedostanete krabičku (která se sice dá koupit, ale komu by se chtělo dát čtyři stovky za kus bakelitu) a nedostanete žádný napájecí zdroj.

hardware

Co tedy za svých cca 1800 korun dostanete ? Prkýnko s CPU Atheros AR7161 MIPS 24K (v základu 680MHz, lze údajně přetaktovat na 800), 128 DDR RAM, 16 MB FLASH, 3x miniPCI, 3+1 gigabit ethernet (viz dále), jeden USB 2.0 konektor (standardní !), sériový port v podobě klasického 9M konektoru, SDIO slot v kterém fungují SDHC karty, díru pro jack na napájení z 48V trafa. Napájet se dá "čímkoliv" s 40-56 V stejnosměrného napětí, výrobce udává s jedním rádiem 5 W spotřebu v klidu a 7 W při routování 1 Gbitu. To, co už se nikde moc nedozvíte je fakt (zjistil jsem až po nákupu trafa 48V/1A), že jack má plusko na hrotu. Jedním z eth portů se dá napájet pomocí POE (až 25W) dle standardu 802.3af. Pak jsou k dispozici také RTC hodiny, ovšem jsou propojeny s FLASH, takže to není až tak jednoduché je využít.

Jak to je se síťovými rozhraními ? Byl jsem z toho dost zmatený (jeden z prodejců taky), takže ač to možná někomu přijde samozřejmé, tak vězte, že jeden z portů (fyzicky oddělený od ostatních) je WAN port 10/100/1000 s PoE, ostatní tři 10/100/1000 jsou nejspíše v hubu (co jsem tak pochopil). Na desce jsou tedy 2 logické (RGMII) porty a switch Atheros AR8316.

Les pinů zahrnuje UART 6 pin Header (115200 baud, 8 bits, nor parity, 1 stop bit), JTAG Port "J4" (14 pinů), a GPIO se sedmi piny, původně zamýšlenými asi pro jumpery, ale samozřejmě zneužitelné k ledasčemu jinému .Pak už jen nudný resetovací čudlík a 6 LEDek (power,RF, WAN,LAN1-3).

Software

Na wiki se dočtete následující: Ubiquiti only provides limited support for the software, but full support for the hardware. Limited support v podání Ubiquity znamení, že s deskou dostanete i "manuál" ve formě lesklé cedulky menší než obal na CD, z jedné strany potištěné s obrázkem desky a následujícími užitečnými informacemi:

• RouterStation Pro, Ubiquity networks) - kdybyste nevěděli, co jste si koupili
• On board SDIO Support, USB 2.0, 802.3af 48 V, gigabit Ethernet, & More - viz předchozí bod
• Support 3 mini-PCI radios (pro ty, co desku neotočí a neobjeví tak třetí mini-PCI na druhé straně)
• openWRT Kamikaze included (ha, první alespoň trochu užitečná informace, i když už jí také víme)
• 802.3af 48V PoE (nebylo to už napsáno nahoře ? Bylo.)
• 4-port Gigabit Ethernet Switch (no jestli je pravda to, co tvrdí wiki, tak to úplně 4-portový switch není )
• 15kEV ESD Protection (hmm, asi tím výrobce myslel statickou elektřinu, ale až bude atomová válka tak se hodit i odolnost proti tvrdému RTG záření)
• Default IP 192.168.1.20 (jako všechno ubnt)
• username: root (nečekané)
• password: ubnt (ještě nečekanější)
• www.ubnt.com (k ničemu)

Tento podrobný až vyčerpávající návod spolu s odkazem na manuál k openwrt Kamikaze je celá SW podpora. Naštěstí existuje oficiální fórum pro podporu, které trochu zachraňuje situaci, ale v zásadě se jedná o podporu komunity. Trochu je to podobné přístupu Nokie k N900 ...

První start

Než krabičku zprzním, tak jsem chtěl otestovat, jestli stěrače opravdu stírají tak ,, jak to tvrdí testovací inženýr mé desky, pan (inženýr ?) Andrew Chang (na desce je hrdě napsáno Designed in USA ). A opravdu, diody svítí, po zastrčení kábelu svítí i WAN port, po nastavení eth0 na kompu pingu 192.168.1.20, můžu se přissháčkovat a kochat se krásou busyboxu stařické verze openwrt. Jéééé.

Debian pro pojídače koláčů

Dějství prvé

Nejjednodušší cestou jak debianizovat tule potvůrku je DebWRT. Protože jsem na postupem chvíli bádal, tak se zde o něj podělím. Prvním krokem je přeflešování routerstation - k tomu je potřeba "vhodný firmware", který rostl tady. Flešuje se standardním způsobem pro vaše zařízení. WTF ? Prkno jsem koupil, ale o tom jak se flešuje nic nevím a z dokumentace se to nedočtu. Naštěstí existují fóra, kde poradí jak na to, musí se ve vhodný okamžik při startu stisknout a podržet resetovací tlačítko a pak nahrát fimware:

tftp -m binary -v 192.168.1.20 -c put debwrt-firmware-ar71xx-generic-ubnt-rspro-squashfs-factory.bin 

Tím máme prkno přeflešované a můžeme se věnovat systémovému disku. V mém případě jsem vzal za vděk starší 4GB SDHC kartou (Class 6), kterou jsem podle návodu připravil a přimountoval:

cfdisk /dev/sdb -> /dev/sdb2 swap na konec karty (130 MB), zbytek ext3
mkfs.ext3 -L DEBWRT_ROOT /dev/sdb1
tune2fs -c 0 -i 0 /dev/sdb1
mkswap /dev/sdb2
mkdir /tmp/debwrt
mount /dev/sdb1 /tmp/debwrt

A máme v /tmp/devwrt připojený nový filesystem. Pokud vše funguje tak, jak má, stačí rozbalit do rootu debwrt-rootfs-mips-2.0-1.tar.bz2 a debwrt-modules-brcm47xx-Broadcom-b43-2.6.34.5-angel-2.0-1.tar.gz, odmountovat kartu, narvat jí do desky a nastartovat.

Dějství druhé

Strčili jsme do routerstation kartu, zapnuli, připojili ethernet. V defaultu deska poslouchá na 192.168.1.1 a lze se přihlásit přes ssh root/debwrt. Což učiníme a můžeme se pustit do dalších konfigurací jako je nastavení síťovek a tak podobně. Protože jsme však zdravě paranoidní, tak pro začátek vypneme router a uděláme zálohu karty v PC. Takže init 0 ..

Dějství třetí

Po nějaké době systém vypneme a vyndáme kartu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že mi zmizela partition table... Takže vše v hajzlu a dáme repete ...

Debian pro frajery

Protože se nám mezi tím podařilo zašantročit debwrt disk image, a paralelně se rozbilo www a jeho autor neodpovídá na mejly, rozhodneme se pro řešení hodné celých mužů. Uděláme si kopii SVN repozitáže a klasicky a vcelku bezbolestně si uvaříme vlastní debwrt jádro i disk image (můžeme jádro i trochu poladit). S pocitem dobře vykonaného díla flešneme (viz výše) a nacpeme na SDHC kartu (taky viz výše). Podle geografické lokalizace a kulturního kontextu buď začneme držet palce či překřížíme prsty a hle - potvůrka nabíhá tak jak by měla. Máme Debian Squeeze na armu a dále závisí jen na naší fantazii        

Komentáře

[alkoholik]

Ke tretimu dejstvi: zkusil jsi na jinem kompu gpart dev/sdX -W /dev/sdX?

[Georgius]

Samozřejmě jsem se snažil na mašině z toho něco dostat, ale gpart se nějak nechytil, z čehož jsem usoudil že asi ta ext partišna lehla úplně a tak mi nezbylo než udělat další pokus ...

[Martin Lojda]

Zkousel jsi, jak se to chova pri vypadku proudu a podobnych vecech? Mam DebWRT nad routerstationu pro uz cca pul roku, zatim bez nehody (vypadky proudu vykryla UPS), ale zajimalo by me, jestli to takove situace prezije bez nasledku (ve smyslu integrity systemu a dat). Sam jsem nemel cas/nervy to zkouset

[Georgius]

Při výpadku proudu to zcela korektně naběhne. Za poslední velké bouřky bylo nějaké přepětí či co, takže potvora vytuhla a eth link z mrkvotiku se tvářil, že je úplně spadlý. Už jsem začínal mít obavy o jeho osud, ale vzhledem k jeho současné lokalizaci v mém pokoji jsem použil souseda, který shodil jistič a za cca 1 minutu nahodil a vše běží jak má. Je to samozřejmě nouzové řešení, protože většina souborových systémů není z nekorektního ukončení zcela nadšená ...

[Sleep_Walker]

Mam rspro a DebWRT, funguje jak ma i pres veskere snahy mych potomku (tahajici za draty), manzelky (obcas vyhazujici pojistky) a kocoura (ktery se na routeru vyhriva).

[flack]

Ahoj mam otazku ci s debwrt funguje aj 802.11a? nakolko openwrt ma nejaky problem s ovladacmi pre minipci 5gHz pasmo. Mam kartu CM9 a potrebujem sa pripojit na 5gHz. Uz som si zakupil aj licenciu pre ddwrt ale este som ju neaktivoval nakolko som sa dozvedel o moznosti debwrt.

[čha čha čha]

A) openwrt 5GHz problém nemá, b) anžto je debwrt jádro z openwrt s balíčky z Debianu, tak by IMHO žádný problém být neměl. CM9 je postavena na Atherosu a ten má snad nejlepší podporu v Linuxu (nebo alespoň jednu z nejlepších)...

[Grunt]

Proč tam cpeš Debian (zvlášť když si to vaříš ze zdrojáků sám)? Přecijen i na obale je napsané, že je to Embedded. Nějak ten trend nahrazovat OpenWRT DebWRTčkem tam kde to jen jde moc nechápu.

[AsciiWolf]

Nějak ten trend nahrazovat OpenWRT DebWRTčkem tam kde to jen jde moc nechápu.

To jsem si říkal taky, dokud jsem nevyzkoušel OpenWrt 10.03.

[Grunt]

Proč? A když ti nevyhovuje předvařená, tak si uvař vlastní polévku, ne?

[Georgius]

Protože tím nahrazuji x86 router ... takže nemusím už nic dál vařit a mám aktuální Squeeze "zadarmo". LAMP, mrtg, ssh, vpn je imho i v OpenWRT, ale normální distribuce mi skýtá i leccos navrch (nejsem si jistý, jestli jen procmail a mutt i pro openwrt ). Jinak OpenWRT pro AirCA 8 co kompiloval Molekula byla bomba, na ten Ovis jsem nemusel šáhnout roky, kde jsou ty časy (.

[Grunt]

Protože tím nahrazuji x86 router

Aha, tak to je teda důvod.

LAMP, mrtg, ssh, vpn je imho i v OpenWRT, ale normální distribuce mi skýtá i leccos navrch (nejsem si jistý, jestli jen procmail a mutt i pro openwrt )

Tak rvát do routeru i takové služby, to moc nevím. Když by to bylo vyhrazené, no tak budiž, ale takto teda nevim.

Jinak OpenWRT pro AirCA 8 co kompiloval Molekula byla bomba

No to bych ani neřekl. Kdyby to bylo v hlavní řadě, tak je to IMHO lepší.

[Jan Zapletal]

Proč tam cpeš Debian (zvlášť když si to vaříš ze zdrojáků sám)? Přecijen i na obale je napsané, že je to Embedded

A proč by Debian nemohl být na embedded zařízení, smím-li se zeptat?

[Grunt]

Tak já neříkám, že nemohl, ale OpenWRT je opravdu pro embedded zařízení vylaďené. Jak rozměrově (očesané o manuálové stránky, dokumenty a jiné blbosti, vyházené nepotřebné funkce z programů, nahrazení lehčími verzemi, … žere jak míň na disku, tak hlavně v paměti), tak rychlostně. Další věc je že nabízí spoustu všelijakých utilit navíc (třeba teď nově server pro připojení v případě že stanice nemá IP adresu ale jsou toho spousty jiného), pak třeba různé ovladače a hlavně téměř neomezené možnosti nastavení snad všeho skrze buildroot. Nevím moc jak DebWRT, ale já osobně bych teda neváhal nad OpenWRT ani minutu.

[Limoto]

 

očesané o manuálové stránky, dokumenty a jiné blbosti, vyházené nepotřebné funkce z programů, nahrazení lehčími verzemi

A to je možná právě ten problém. Ono, na SDHC je místa dost a 128MiB RAM taky není tak málo (ale zas tady je každej bajt dobrej...), tak proč nevyužít toho, že manuálový stránky nemusím prohlížet jinde, balíčky nemusím překompilovávat proto, aby měly víc než základní funkce a celkově je ten Debian prostě pohodlnější...

 

[Grunt]

Aha. Tak to já mám 32MiB RAM a leze mi to skrze USB 1.1, takže se to táhlo jako smrad. Takhle je to pěkně svižné, paměti je dost takže si můžu navymýšlet služeb, všechno optimalizovat jak hrdlo ráčí a tak. Je pravda, že 128MiB a 600Mhz…no, zas mám TouchBook na něm něco podobného a také jedu na OpenEmbedded i když se tam dá provozovat Ubuntu. Nevím no.

[Limoto]

Píšeš, že máš WL-500gP. Já taky a USB mám 2.0

[Grunt]

Možná bych mohl teda asi doinstalovat ehci-hcd.

[Jendа]

Shodou okolností jsem si dneska hrál s DebWRT v Asu WL500gP pro ovládání robota postaveného na Roombě. Důvod použití DebWRT? Nestane se, že budu někdy něco potřebovat a nebude to v repozitáři.

nahrazení lehčími verzemi

Ze kterých já občas teču.

žere jak míň na disku

V době, kdy se nedá sehnat menší flashka než gigabajtová.

tak hlavně v paměti

DebWRT má po nabootování v paměti 7 MiB, včetně plnohodnotného sshd a bashe.

Další věc je že nabízí spoustu všelijakých utilit navíc (třeba teď nově server pro připojení v případě že stanice nemá IP adresu ale jsou toho spousty jiného)

Co konkrétně myslíš s tou IP adresou nevím, ale v době link-local adres nás to snad nemusí trápit. Na DebWRT podle mě můžeš mít všechno co na OpenWRT a ještě mnoho navíc.

pak třeba různé ovladače

? Jádro jako jádro.

a hlavně téměř neomezené možnosti nastavení snad všeho skrze buildroot

DebWRT jde snad taky nastavit.

[Grunt]

Asu WL500gP

To jsme na tom stejně.

Nestane se, že budu někdy něco potřebovat a nebude to v repozitáři.

No jo. To musíš znát buď ./scripts/feeds a nebo si udělat SDK a jde tím převařit téměř vše.

DebWRT má po nabootování v paměti 7 MiB, včetně plnohodnotného sshd a bashe.

Srovnej s busyboxem, uClibc a dropbearem.

Jádro jako jádro.

Nemáš recht. Vývoj probíhá právě v OpenWRT a až pak se to dostává do mainline (teda v závislosti na ovladači). Jinak nabízí i třeba proprietární drivery které dovolí mít více rozhraní na jednom radiu (každé dokonce nezávisle ve svém módu), různé drivery pro LEDky a tak. Ale to je jedno. Hádat se, no asi jsme prostě každý z jiného těsta.

[Limoto]

DebWRT AFAIK použýívá jádra z OpenWrt...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ja osobne OpenWRT pouzivam, ale kde to jde, tam radsi nasadim Debian (nebo treba Debian + kernel z OpenWrt). A kde to nejde, tam alespon nahradim co nejvic odlehcenych verzi plnymi. Ony ty odlehcene verze jsou casto odlehcene az moc, treba jim chybi nejaka klicova featura (treba kdyz jsem to kdysi zkoumal, tak odlehceny DHCP server neumel pridelovat napevno IP podle MAC).

Je pravda, ze mam pro tyto ucely uz Debian radne vytunen (zejm. startovaci skripty, readonly root a konfiguraci site).

[Sleep_Walker]

Protoze mam nahle k dispozici mnohem vice baliku a nemusim se s tim babrat. S vykonem jaky to ma to v klidu slouzi jako domaci server.

[Grunt]

a nemusim se s tim babrat.

A to jde až v první řadě, že?

[Petr Tomášek]

Tipnul bych si, že na Debianu půjde jednodušeji upgradovat kernel (nemusím tahat poslední verzi ze SVN a nic překompilovávat a přeflashovávat), což se může hodit ve chvíli kritické chyby jádra.

To je jediná věc, která mě totiž na OpenWrt štve...

[Grunt]

Proto jsem si udělal z na míru ušitého OpenWRT image (je to initramfs, takže jen jeden soubor a jen jednou se to přeflashuje na NAND a je pokoj) bootloader, který další jádro načítá už ze souboru (které může být už kdekoliv, tzn. síť, USB, HDD, i NAND). CFE žvýkat soubory neumí určitě a jak to má udělané DebWRT nevím. A proto se také divím jak to na tom DebWRT všichni dělají (IMHO to spíš prostě nikdo jen neřeší).

[Petr Tomášek]

Hele a nechceš to někde popsat? Tohle by se docela hodilo

[Martin Lojda]

+1 taky by me to zajimalo...

[Grunt]

Co na tom popisovat. Je to v podstatě kexec + skript. Viz tohle. Akorát ten kexec tam není dopsaný. Udělal jsem to protože i když jsem měl root na externím disku tak jádro bylo furt jako MTD partišna na NAND a vzhledem k tomu, že hodně experimentuju jsem ho furt přepisoval, což mě štvalo. NAND má jen omezený počet zapisovacích cyklů (+ je to přímo na procák bez level-wearingu) a když se potentuje sektor na kterém leží jádro, tak se ten brouk bude blbě pájet. Na USB to nevadí, protože i když se zničí, tak lehce koupím další. Navíc nemusím kvůli změně parametrů překompilovávat jádro, protože je to jeden z parametrů spuštění (+ libovolný initrd image, prostě jako u klasického bootloaderu). Celé je to zkompilované do jednoho trx souboru (při kompilaci a matlání image je možné zvolit target initramfs což se používá třeba při bootování ze sítě aby se nemuselo už nic dalšího připojovat a ihned po early-userspace naběhne souborový systém přímo z paměti – souborový systém je zabudovaný přímo v jádru, takže celý balík je jen jeden soubor), takže není potřeba ani za jádro cpát a připojovat další souborový systém (typicky squashfs) a jen se jednou přepíše první MTD partišna a je nadobro s flashováním pokoj. Je to jen strašně minimální aby to rychle nabootovalo, žralo to málo paměti, protože to po spuštění dalšího jádra stejně bude přepsané. O skript a nastavení bych se klidně podělil ale žel nejsem doma, takže k tomu nemám přístup. Když na to zapomenu, tak se mi v budoucnu ozvi skrze PM.

[Jendа]

No právě, že na DebWRT jádro nijak rozumně upgradovat nejde. Musí se tam nasmažit přes TFTP. Ale jestli se dá do flashky zapisovat i jinak než z recovery módu, jak píše Grunt, tak to půjde taky.

[Grunt]

Musí se tam nasmažit přes TFTP

No a to jsou právě ty nástroje, které u normálních distribucí chybí. Viz MTD. v podstatě si jen stáhneš nové jádro skrze libovolný nástroj (třeba skrze scp do /tmp), mtd -r write linux.trx linux (kde linux.trx je image s jádrem a druhý linux je název MTD parišny s jádrem) a rebootuješ do nového jádra. Docela by mě zajímalo jak takové věci bez Wikiny děláte, jestli vy jste tacoví géniové nebo já jen taková strašná lama. Jinak docela dost možností buď spuštění nebo přímo zápisu nového jádra nabízí i CFE.

[miro]

Velká škoda toho hubu, ale jinak moc pěkné. Díky za zápisek.

[Limoto]

Dík za článek. Ještě by se hodily nějaký testy, kolik to protáhne LAN->WAN a zatížení CPU při takové operaci. Taky co tam máš za WiFinu a zase jak to sviští.

Jinak, nevím přesně jak u RS Pro, ale normálně to s těma portama bývá tak, že je tam šestiportovej VLAN switch, do jednoho portu jde interní síťovka souteru, druhej je WAN a zbývající 4 LAN. První VLAN je pak router+WAN, druhá router+LAN. Nebo jsem to tak aspoň pochopil

[petr.nosek]

Dobrý den,

mám dotaz na zkušenosti s debwrt.

V tuto chvíli používám Router Station Pro s OpenWrt Backfire 10.03.1-rc3. Používám router jako sdílený disk (samba), mám na něm OpenVpn, lightttpd a další. Systém je to minimalistický, to je pravda. Má však své nevýhody. Neobsahuje všechny balíčky, které potřebuji využívat, když jsem řešil šifrování na disku, zasahoval jsem do zdrojového kódu a modul jádra, který chci použít je po kompilaci nestabilní. Aktualizace na novější OpenWrt to pravděpodobně vyřeší, neobejde se to ale bez problémů.

Jestli jsem to pochopil správně, tak debWrt má balíčky převzané z Debianu a očekávám větší podporu a odladěnost oproti openWrt. Například postfix v openWrt není ještě připravený a od debWrt očekávám, že již je.

Zajímá mě, jestli je běh debWrt zásadně pomalejší oproti openWrt.

Jaké jsou zkušenosti s podporou balíčků. Chtěl bych si například napsat aplikaci, která bude využívat balíček imagemagic a konvertovat obrázky na PDF. V openWrt je tento balíček problém.

Dále jsem zvažoval připojení TV karty. Máte někdo zkušenost, zda procesor zvládne streamování tv po síti?

Mým cílem je vytvořit nízkoenergetický domácí server pro cca 5 uživatelů. Web potřebuji pro cca 15 uživatelů pro občasné čtení dat. Jestli to správně chápu, tak debWrt mi to může velmi usnadnit. Souhlasí nebo se mýlím?

Děkuji za Vaše názory.

S pozdravem

Petr Nosek

[Georgius]

sice komentuji starou diskusi, ale byl jsem na dovolené, tak to snad omlouvá

Jestli jsem to pochopil správně, tak debWrt má balíčky převzané z Debianu a očekávám větší podporu a odladěnost oproti openWrt.

Nepochopil . DebWrt je openwrt jádro + Debian Squeeze pro mips. Zajímá mě, jestli je běh debWrt zásadně pomalejší oproti openWrt. OpenWrt šlo hned pryč, takže porovnání nemám. Mohu ale pustit nějaký benchmark, který vymyslíte

Jaké jsou zkušenosti s podporou balíčků. Chtěl bych si například napsat aplikaci, která bude využívat balíček imagemagic a konvertovat obrázky na PDF. V openWrt je tento balíček problém.Je to Debian. Tečka. apt-get install

Dále jsem zvažoval připojení TV karty. Máte někdo zkušenost, zda procesor zvládne streamování tv po síti? Takovou zvrácenost jsem ještě nezkoušel, otázkou je nevelký výkon chudáka ARMa a existence ARMových ovladačů pro danou kartu (resp. spíše USB tentononc, protože miniPCI tuner asi neexistuje)

Mým cílem je vytvořit nízkoenergetický domácí server pro cca 5 uživatelů. Web potřebuji pro cca 15 uživatelů pro občasné čtení dat. Jestli to správně chápu, tak debWrt mi to může velmi usnadnit. Souhlasí nebo se mýlím?Pokud si odmyslím tu televizi, tak to debwrt celkem řeší. Osobně jsem k němu píchnul 1 TB USB disk a úzké hrdlo je USB .

[gtz]

DVB/T existují i v MINI-PCI. MSI nebo AVER něco takového dělají. No ale zda budou ovladače pro Linux to netuším.

[Limoto]

 

Osobně jsem k němu píchnul 1 TB USB disk a úzké hrdlo je USB .

 

A jakých rychlostí s tím dosahuješ?

Ohledně těch "benchmarků", docela by mě zajímalo, kolik paměti si vemou běžící aplikace..