Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
). Takže mne napadla dvě možná řešení problému:
1. "Vyhodit" šunkoflek a místo něj koupit nějakou tu "ojetinku" - třeba legendární kukající bazar má 1GHz celer za celkem přijatelnýchh 550 Kč.
Výhody: možnost dalšího "bezbolestného" rozšiřování, levnější "obyčejné" PCI karty, mírně výkonnější procík
Nevýhody: přehození HW, dokonfigurace onboard síťovky (t.j. vysvětlit udevu, že ta "jiná" onboard síťovka je zase eth0 - už jsem to kdysi dělal, jen jsem už zapomněl jak)
2. externí bazmek přímo na střechu.
Výhody: místo VF kabelu bych kupoval jen klasický ethernet, když by se to kouslo, tak se to jednodušeji restartne
Nevýhody: samotnou anténu nikdo neukradne, muselo by se to samostatně napájet (POE), což by bylo dalších pár (do 10 ?) Wattů 24/7
3. USB bezdrát ačkového standardu.
Výhody: nemusel bych do ničeho hrabat, prostě bych připojil do USBčka, natáhnul drát a pověsil anténu, nakonfiguroval a hotovo
Nevýhody: Nevím o spolehlivé kartě se 100% podporou v Linuxu.
Zatím se tak nějak pomalu přichyluji k řešení č. 3, jen s těmi kartami nemám zkušenost. USB rozhraní by mělo být dost rychlé na to, aby "nezdržovalo" síťový provoz. Našel jsem tento seznam zařízení, která by měla chodit pod Linuxem (Debian stable). V sekci hardware tady na ábíčku jsem žádnou takovou USBčkovou potvůrku nenašel, z uvedeného seznamu na jiném serveru je většina obsolete. Nakonec mi z toho vychází tahleta kartička od Alfy, která by měla umět i Nko na 5 GHz (??) a až by se (jednou) přestavoval server, tak by mi zbyla na "procházky ulicemi"
. Jedinou nevýhodou je drobátko vyšší cena - asi bych jí spíš hledal po bazarech, protože dva litry za ní asi nedám - otázka čtenářům, stojí nko za to ? Jsme v docela zarušené oblasti, takže kartě bude sekundovat buď potterův hrnec nebo nějaká směrovka. Anebo se na to vy*, koupit za 550 "nový" router s 5xPCI a narvat tam normální PCIku a nepatlat se s tím ? Co myslíte ? vyberte, prosím z té ankety s třemi možnostmi, tu první se mi nepodařilo smazat
(.
Tiskni
Sdílej:
Prece jen se jedna o zarizeni jez bude bezet neustale a tak bych jednoznacne volil komplexni zarizeni "krabicku na strechu"
Navic je tu podstatna vyhoda v tesne blizkosti WiFi modulku a anteny cimz odpadaji ztraty (v pasmu 5 GHz dost podstatne) v antennim svodu.
Provozovat starsi PC jako router je tez pomerne energeticky narocna volba.
Asi bych volil nejaky routerboard ci Alix.
Alix se mi osvedcil i jako ftp server s pripojenym USB HDD. Dava na lokalni siti 100 Mbit/s plnou rychlost jak zapis tak cteni.
Pritom zere jen 6 W
. Ovšem z této perspektivy je další "elektřinožrout" na střeše malinko problematický (i když imho řešitelný). Proto jsem raději chtěl "vyjít" se stávajícím systémem, kde bych "krmil" navíc jen jeden atherosí čip (nebo nějaký jiný, to je jedno).
(, takhledebuguju jen jeden "box", kde je Debian, za který "ručím" ...
. Nevýhody: