Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Nechápu, proč je takový problém zapamatovat si jednu z těch několika možností jak to vypnout. U gvimu je na to dokonce čudlík v menu.
Umím ho ukončit, umím vkládat nové řádky a dokonce i ukončit s uložením (i bez něj).
Ale mcedit je mcedit
Mimochodem bylo by to takto:
:e"ukol.txt"iJiž nikdy nebudu hanit vi, když o něm nic nevím.[ENTER][ESC]999.:wq
Podle mne je daleko pratelstejsi treba NEdit. Nez bych napsal ten vas skvely a pro laika naprosto nepochopitelny prikaz tak v neditu stisknu jen
C-,Vyberu Last Command a N_times a mam to o par vterin drive nez vi(vy).
To jen tak pro ilustraci. Ale jinak at si kazdy pouziva co chce...
takze jste si to obhajil. Ale stejne je Vim odpornej...
Takze nejrychlesi postup je "asi"
M-kblabla [Enter]
M-k C-. C-,Learn/Replay a N Times 999. To, ze musim dat C-. je asi nejaky bug neditu, protoze ukoncit makro by melo jit jen M-k ale u me to neotevre okenko s Repeatem.
Takze jsem pomalejsi. Mate radost
? Mozna by to slo jeste rychleji, zas takovy guru na textove editory nejsem. Ale zase jsem se ten postup naucil behem chvilky, s vimem by me to trvalo asi dele.
Hlavne mam problemy si zapamatovat veskere uzasne prikazy vimu a delat tim stylem, ze budu mit otevreny vim a jeste budu mit u klavesnice papir s tahakem me opravdu nelaka. Ale jak jsem psal, at si kazdy pouziva co chce a co mu lepe vyhovuje.
napsat větu ^[ (esc) yy (zkopíruje řádku) 999p (999krát pastne)Což je snad pochopitelnější a přitom pořád rychlé (občas to používám).
999p (999krát pastne)Doufám, že nebude potřeba další (3tí
) gramatická odbočka, protože tady fakt nevím, co je správně...
Vim je jako Linux - jednu věc můžete udělat na 10 způsobů a stejně dobře a rychle.
Osobně nemám nic proti jiným editorům, ale skutečně mi připadalo daleko jednodušší si projít za hodinu vimtutor, než studovat tuny materiálu a složitě si mapovat nějaké klávesy v LISPu, abych udělal jednoduchou věc.
:wsoubor ulozi je asi tak stejne tezky jako ze kliknu na nabidku soubor->ulozit. navic mi prijde rychlejsi (pisu vsemi 10) pouzivat klavesove zkratky nez prehmatavat nekam na mys a klikat do menu. vim se mi libi a proto ho pouzivam a nevidim duvod, proc bych mel prechazet na jiny editor. ale to neznamena, ze o tech ostatnich budu vykladat, ze stoji za prd, notabene kdyz jsem je mel kazdej pustenej asi 10 minut. ne kazdemu vim vyhovuje a proto respektuji rozhodnuti ostatnich ho nepouzivat.
999iblablalbla[ENTER][ESC]
:-)
if [ $option -eq 9 ] ; then
film_base="`echo $film_name | sed 's/[^\.]*$//'`";
for ext in sss sub SUB srt SRT smi SMI rt RT txt TXT ssa SSA aqt AQT jss JSS; do
if [ -r "$film_base$ext" ] ; then
sub_arg=2;
sub_file="$film_base$ext";
break;
fi;
done;
fi;
echo $film_name
. Zajímavé, že ty obfuscated zdrojáky C mi gvim zobrazil správně. Fakt zvláštní.
Malé rýpnutí do vosího hnízda a takové následky...
Ale to se dalo čekat, skalní příznivci VIMu ho musí bránit hlava nehlava. Aby nedošlo k nepochopení - nevadí mi, že se VIM používá. Komu se líbí, ať ho používá, komu ne, ať pracuje s něčím jiným. Ale co mi vadí, je používání VIMu jako implicitního editoru. I když VIM překypuje funkcemi, naprostá většina editačních operací na většině systémů spočívá ve změně několika znaků v souboru. A na to právě VIM nepotřebuji.
"To preci patri k vyhodam vimu, ze je casto nastaven jako standardni editor..."
No to snad ne, jako by k výhodám nějakých pneumatik patřilo to, že se standardně montují na nové vozy. Srovnání s BASHem také pokulhává, BASH se od jiných shellů filosoficky neliší (sice třeba CSH a TCSH jsou trochu jiné, ale nijak markantně).
Jinak samozřejmě to je míněné jako provokace (v blogu "Kacířské myšlenky" ani nelze nic jiného očekávat), ale zaměřená hlavně na ty, kdo mají klapky na očích.
Cílem příspěvku bylo rýpnutí do vosího hnízda (také se blog jmenuje "Kacířské myšlenky" a kategorie "Rouhání největší"). Šlo mi zhruba o toto:
Proto to samozřejmě smysl mělo, určitě větší než některé jiné příspěvky (včetně mých).

Tiskni
Sdílej: