Řekněme důrazné "NE" státní podpoře Internetu

12.2.2005 18:02 | Přečteno: 1170× | Rouhání největší | poslední úprava: 12.2.2005 18:03

Aby nevznikl dojem, že nemám rád Internet, upřesním to - je třeba říci NE finanční podpoře Internetu ze strany státu. Pro tento názor mám celou řadu důvodů a všechny považuji za docela silné.

Stát (a zde do něj budu počítat všechny správní instituce, od obcí, přes kraje, centrální vládu až po vyšší útvary - v našem případě EU) samozřejmě Internet podporovat má, a to zejména odstraňováním překážek zejména byrokratického charakteru, zavádění možnosti elektronické komunikace s úřady a poskytováním on-line přístupu do veřejných databází (tento poslední bod se daří relativně dobře plnit). Ale něco jiného je finanční podpora.

Ačkoliv se různé způsoby finanční podpory mohou zdát přínosné, přinášejí také velmi podstatné negativní dopady.

1. Daňové úlevy na připojení (nižší/nulová sazba DPH, možnost odpočtu od daň. základu apod.) - relativně schůdná cesta, některá řešení (DPH) přináší značné technicko/administrativní i politické (EU!) problémy. Je to další zesložitění daňových zákonů, přináší další možnosti daňových úniků i naopak zbytečných postihů. Některé způsoby připojení takto nemohou být zvýhodněny (komunitní sítě apod.). Obecné snížení daní (které velmi podporuji) by bylo přínosnější, každý by měl větší svobodu, za co své peníze utratí.
2. Přímé dotace koncovým uživatelům - podobná situace jako u zvýhodnění, zasáhly by širší okruh lidí. Naopak je větší riziko zneužití.
3. Dotace pro ISP - tato možnost má dost příznivců (považujících internetové připojení za základní infrastrukturu), považuji ji však za špatnou. Vedlo by to ke plýtvání penězi, příkladem budiž železniční doprava u nás. Navíc Internet nelze považovat za základní infrastrukturu, tou nejsou ani telefonní sítě.
4. Budování státní internetové infrastruktury - tohle je úplně to nejhorší, co může být. Takové budování je vždy neefektivní a následné využití je problematické. Taková síť bude poskytovat "stanovenou kvalitu", která bude pro všechny stejně špatná. Navíc bude jistě tendence uplatňovat mnoho zákazů a příkazů z hlediska způsobu používání (např. i to, že kdo bude mít dostupné toto, nesmí k připojení používat nic jiného).
5. Akce typu INDOŠ - to snad ani nemusím komentovat. O nesmyslnosti akce INDOŠ jsme se všichni přesvědčili.
6. Podpora akademických sítí (u nás CESNET2) - relativně pozitivní záležitost, i u takové sítě však hrozí plýtvání (věřím že k němu dochází v co nejmenší míře).

Stručně řečeno, kromě (obezřetné) podpory akademických sítí by se stát neměl finančně do budování a provozu Internetu vměšovat, měl by pouze připravit dobré podmínky pro soukromé subjekty. Jen tak lze zajistit, abychom měli k dispozici Internet k naší spokojenosti a peníze z daní nebyly vyhazovány oknem.

       

Komentáře

[David Jaša]

Ad 6: v CESNETU se plýtvá minimálně IP-adresami - na mé alma mater v knihovně je třeba kolem třicítky tenkých klientů a každý má veřejnou IP. Na co je mi záhadou, protože Firefox jede tak jako tak na terminálovém serveru.

[Luk]

Nevím jak která škola, ale třeba ČVUT má už od dřevních dob Internetu (myšleno tady v Čechách) k dispozici pořádný balík adres, takže se přidělují jak na běžícím pásu. V mnoha případech (linuxové stroje na katedrách počítačů) je vlastní veřejná IP adresa zcela v pořádku (aby mohli studenti pracovat na daném stroji odkudkoliv), ale třeba v knihovnách je to naprosto zbytečné (tím spíš, HTTP jede stejně většinou přes proxy).