O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Klec je nepříjemná věc. Ve světě obchodu je jednou z jejích podob tzv. customer lock-in (zvaný také vendor lock-in nebo proprietary lock-in). Všichni to známe, zákazník se nějak (ať už dobrovolně či nikoli) připoutá k dodavateli zboží či služeb a nemůže (resp. může jen obtížně) odejít jinam. U proprietárního softwaru s uzavřeným zdrojovým kódem je taková situace velmi častá, pozor je ale třeba dát i u open-source softwaru.
Kdo se krví upisuje Ďáblu, musí počítat, že na získané výhody časem pořádně doplatí. Jak lehce se podepíše, tak těžko se pak nese tíha problémů. Je to dobře vidět, jak lidé rádi přijímají "dotované" telefony, poplatkové prázdniny, tiskárny skoro zadarmo, software za výhodnou cenu atd. Když si ale pak pro ně (resp. pro jejich peníze) Ďábel přijde, neváhají se chovat hůř než tisíc Ďáblů (i když by se měli zlobit hlavně sami na sebe).
U proprietárního SW je to jasné - nestandardní, nezdokumentované a často měněné formáty vytvářejí závislost na jediném tvůrci SW, a současně trvale nutí k přechodům na stále novější verze (jakmile si někdo tuto novější verzi pořídí, kdo má starší, už nemůže přijímat data vytvořená v novější verzi). Příklady netřeba připomínat - týká se to jak formátů samotných dat, tak i komunikačních protokolů, souborových systémů, API a dalších věcí.
Velmi nepříjemnou formou je vynucený vstup do takového vztahu, typicky prostřednictvím státních orgánů. Stát tak své nebohé občany vrhá do chřtánu, odkud není úniku (viz stále ještě dost rozšířené proprietární formáty na mnohých státních serverech - naštěstí zvolna ubývají) - pokud se člověk nechce vzdát bezpapírové komunikace se státní správou.
Ale pozor! Customer lock-in může nastat i v případě open-source softwaru, pokud se zanedbají některé důležité věci:
I když v porovnání s proprietárním uzavřeným SW je to skoro procházka růžovým sadem, nelze brát tato rizika na lehkou váhu. Jejich podcenění může vést k tomu, že "přechod na Linux může být neúnosně nákladný"
Tiskni
Sdílej:
Víceméně máte pravdu, jenom bych namítnul, že i když budu uzamčen v některé "krabicové" distribuci, budu na tom nesrovnatelně lépe, než někdo, kdo bude pracovat s proprietárním řešením.
Myslím si, že je poměrně jedno, mám-li Gentoo kompilované "from scratch" nebo systém naistalovaný z binárních balíčků, uvnitř je to pořád ten stejný Linux a záleží jenom na mojí úrovni jakožto uživatele (nebo správce), jak se ke svému Linuxu budu chovat. Prase zůstane prasetem i na Debianu, a i Mandrake se jistě bez problémů dá vyladit na stabilní a dobrou práci.
A kdo umí (nebo chce umět), tak se při přechodu na jinou distribuci neztratí. Kdo chce jenom klikat a žít v "nevědomosti" drakconfů nebo yastu, budiž mu přáno.