Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Klec je nepříjemná věc. Ve světě obchodu je jednou z jejích podob tzv. customer lock-in (zvaný také vendor lock-in nebo proprietary lock-in). Všichni to známe, zákazník se nějak (ať už dobrovolně či nikoli) připoutá k dodavateli zboží či služeb a nemůže (resp. může jen obtížně) odejít jinam. U proprietárního softwaru s uzavřeným zdrojovým kódem je taková situace velmi častá, pozor je ale třeba dát i u open-source softwaru.
Kdo se krví upisuje Ďáblu, musí počítat, že na získané výhody časem pořádně doplatí. Jak lehce se podepíše, tak těžko se pak nese tíha problémů. Je to dobře vidět, jak lidé rádi přijímají "dotované" telefony, poplatkové prázdniny, tiskárny skoro zadarmo, software za výhodnou cenu atd. Když si ale pak pro ně (resp. pro jejich peníze) Ďábel přijde, neváhají se chovat hůř než tisíc Ďáblů (i když by se měli zlobit hlavně sami na sebe).
U proprietárního SW je to jasné - nestandardní, nezdokumentované a často měněné formáty vytvářejí závislost na jediném tvůrci SW, a současně trvale nutí k přechodům na stále novější verze (jakmile si někdo tuto novější verzi pořídí, kdo má starší, už nemůže přijímat data vytvořená v novější verzi). Příklady netřeba připomínat - týká se to jak formátů samotných dat, tak i komunikačních protokolů, souborových systémů, API a dalších věcí.
Velmi nepříjemnou formou je vynucený vstup do takového vztahu, typicky prostřednictvím státních orgánů. Stát tak své nebohé občany vrhá do chřtánu, odkud není úniku (viz stále ještě dost rozšířené proprietární formáty na mnohých státních serverech - naštěstí zvolna ubývají) - pokud se člověk nechce vzdát bezpapírové komunikace se státní správou.
Ale pozor! Customer lock-in může nastat i v případě open-source softwaru, pokud se zanedbají některé důležité věci:
I když v porovnání s proprietárním uzavřeným SW je to skoro procházka růžovým sadem, nelze brát tato rizika na lehkou váhu. Jejich podcenění může vést k tomu, že "přechod na Linux může být neúnosně nákladný"
Tiskni
Sdílej:
Víceméně máte pravdu, jenom bych namítnul, že i když budu uzamčen v některé "krabicové" distribuci, budu na tom nesrovnatelně lépe, než někdo, kdo bude pracovat s proprietárním řešením.
Myslím si, že je poměrně jedno, mám-li Gentoo kompilované "from scratch" nebo systém naistalovaný z binárních balíčků, uvnitř je to pořád ten stejný Linux a záleží jenom na mojí úrovni jakožto uživatele (nebo správce), jak se ke svému Linuxu budu chovat. Prase zůstane prasetem i na Debianu, a i Mandrake se jistě bez problémů dá vyladit na stabilní a dobrou práci.
A kdo umí (nebo chce umět), tak se při přechodu na jinou distribuci neztratí. Kdo chce jenom klikat a žít v "nevědomosti" drakconfů nebo yastu, budiž mu přáno.