Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Klec je nepříjemná věc. Ve světě obchodu je jednou z jejích podob tzv. customer lock-in (zvaný také vendor lock-in nebo proprietary lock-in). Všichni to známe, zákazník se nějak (ať už dobrovolně či nikoli) připoutá k dodavateli zboží či služeb a nemůže (resp. může jen obtížně) odejít jinam. U proprietárního softwaru s uzavřeným zdrojovým kódem je taková situace velmi častá, pozor je ale třeba dát i u open-source softwaru.
Kdo se krví upisuje Ďáblu, musí počítat, že na získané výhody časem pořádně doplatí. Jak lehce se podepíše, tak těžko se pak nese tíha problémů. Je to dobře vidět, jak lidé rádi přijímají "dotované" telefony, poplatkové prázdniny, tiskárny skoro zadarmo, software za výhodnou cenu atd. Když si ale pak pro ně (resp. pro jejich peníze) Ďábel přijde, neváhají se chovat hůř než tisíc Ďáblů (i když by se měli zlobit hlavně sami na sebe).
U proprietárního SW je to jasné - nestandardní, nezdokumentované a často měněné formáty vytvářejí závislost na jediném tvůrci SW, a současně trvale nutí k přechodům na stále novější verze (jakmile si někdo tuto novější verzi pořídí, kdo má starší, už nemůže přijímat data vytvořená v novější verzi). Příklady netřeba připomínat - týká se to jak formátů samotných dat, tak i komunikačních protokolů, souborových systémů, API a dalších věcí.
Velmi nepříjemnou formou je vynucený vstup do takového vztahu, typicky prostřednictvím státních orgánů. Stát tak své nebohé občany vrhá do chřtánu, odkud není úniku (viz stále ještě dost rozšířené proprietární formáty na mnohých státních serverech - naštěstí zvolna ubývají) - pokud se člověk nechce vzdát bezpapírové komunikace se státní správou.
Ale pozor! Customer lock-in může nastat i v případě open-source softwaru, pokud se zanedbají některé důležité věci:
I když v porovnání s proprietárním uzavřeným SW je to skoro procházka růžovým sadem, nelze brát tato rizika na lehkou váhu. Jejich podcenění může vést k tomu, že "přechod na Linux může být neúnosně nákladný"
Tiskni
Sdílej:
Víceméně máte pravdu, jenom bych namítnul, že i když budu uzamčen v některé "krabicové" distribuci, budu na tom nesrovnatelně lépe, než někdo, kdo bude pracovat s proprietárním řešením.
Myslím si, že je poměrně jedno, mám-li Gentoo kompilované "from scratch" nebo systém naistalovaný z binárních balíčků, uvnitř je to pořád ten stejný Linux a záleží jenom na mojí úrovni jakožto uživatele (nebo správce), jak se ke svému Linuxu budu chovat. Prase zůstane prasetem i na Debianu, a i Mandrake se jistě bez problémů dá vyladit na stabilní a dobrou práci.
A kdo umí (nebo chce umět), tak se při přechodu na jinou distribuci neztratí. Kdo chce jenom klikat a žít v "nevědomosti" drakconfů nebo yastu, budiž mu přáno.