Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Klec je nepříjemná věc. Ve světě obchodu je jednou z jejích podob tzv. customer lock-in (zvaný také vendor lock-in nebo proprietary lock-in). Všichni to známe, zákazník se nějak (ať už dobrovolně či nikoli) připoutá k dodavateli zboží či služeb a nemůže (resp. může jen obtížně) odejít jinam. U proprietárního softwaru s uzavřeným zdrojovým kódem je taková situace velmi častá, pozor je ale třeba dát i u open-source softwaru.
Kdo se krví upisuje Ďáblu, musí počítat, že na získané výhody časem pořádně doplatí. Jak lehce se podepíše, tak těžko se pak nese tíha problémů. Je to dobře vidět, jak lidé rádi přijímají "dotované" telefony, poplatkové prázdniny, tiskárny skoro zadarmo, software za výhodnou cenu atd. Když si ale pak pro ně (resp. pro jejich peníze) Ďábel přijde, neváhají se chovat hůř než tisíc Ďáblů (i když by se měli zlobit hlavně sami na sebe).
U proprietárního SW je to jasné - nestandardní, nezdokumentované a často měněné formáty vytvářejí závislost na jediném tvůrci SW, a současně trvale nutí k přechodům na stále novější verze (jakmile si někdo tuto novější verzi pořídí, kdo má starší, už nemůže přijímat data vytvořená v novější verzi). Příklady netřeba připomínat - týká se to jak formátů samotných dat, tak i komunikačních protokolů, souborových systémů, API a dalších věcí.
Velmi nepříjemnou formou je vynucený vstup do takového vztahu, typicky prostřednictvím státních orgánů. Stát tak své nebohé občany vrhá do chřtánu, odkud není úniku (viz stále ještě dost rozšířené proprietární formáty na mnohých státních serverech - naštěstí zvolna ubývají) - pokud se člověk nechce vzdát bezpapírové komunikace se státní správou.
Ale pozor! Customer lock-in může nastat i v případě open-source softwaru, pokud se zanedbají některé důležité věci:
I když v porovnání s proprietárním uzavřeným SW je to skoro procházka růžovým sadem, nelze brát tato rizika na lehkou váhu. Jejich podcenění může vést k tomu, že "přechod na Linux může být neúnosně nákladný"
Tiskni
Sdílej:
Víceméně máte pravdu, jenom bych namítnul, že i když budu uzamčen v některé "krabicové" distribuci, budu na tom nesrovnatelně lépe, než někdo, kdo bude pracovat s proprietárním řešením.
Myslím si, že je poměrně jedno, mám-li Gentoo kompilované "from scratch" nebo systém naistalovaný z binárních balíčků, uvnitř je to pořád ten stejný Linux a záleží jenom na mojí úrovni jakožto uživatele (nebo správce), jak se ke svému Linuxu budu chovat. Prase zůstane prasetem i na Debianu, a i Mandrake se jistě bez problémů dá vyladit na stabilní a dobrou práci.
A kdo umí (nebo chce umět), tak se při přechodu na jinou distribuci neztratí. Kdo chce jenom klikat a žít v "nevědomosti" drakconfů nebo yastu, budiž mu přáno.