Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Není to až tak dávno (pár let?), co se výrazně prosazovalo heslo "prohlížeč je univerzální rozhraní". Také jsem tehdy tomu nesmyslu podlehl, ale naštěstí se léčba (šokem) dostavila včas.
Na samém počátku byla (vcelku logická) myšlenka, že všechna uživatelská rozhraní jednotlivých programů nahradí jedno společné, a to prostředí WWW prohlížeče. Mělo to být tak, že právě prohlížeč bude to společné centrum, přes které bude uživatel pracovat se všemi aplikacemi, ať už budou lokální nebo vzdálené. Hezká představa, ale realita je bohužel mnohem krutější - tak to prostě nejde.
Tehdy jsem na nějakou dobu uvěřil tomu, že to může být pravda a že pomocí HTML kódu (generovaného třeba v PHP) lze vytvořit libovolné aplikační prostředí. Chyba lávky, nejde to. Nejde ani poměrně jednoduché prostředí, pokud má být blbuvzdorné - to se totiž s prohlížečem jaksi neslučuje. Nabil jsem si hubu a vím, že tudy cesta nevede. Rád bych teď shrnul důvody (tak, jak je vidím já), proč tomu tak je:
Problémů je samozřejmě mnohem víc (kompatibilita, vzhled, rychlost, zpětná vazba atd.), proto je lepší na browser jako na univerzální rozhraní zapomenout. Klasické prostředky pro implementaci UI tu byly, jsou a budou - k obecné spokojenosti nás všech.
Tiskni
Sdílej: