Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Je příjemné alokovat si více paměti, než je k dispozici. Na druhou stranu, má to dost nepříjemná úskalí. Mnohokrát jsem o tom přemýšlel, ptal jsem se řady lidí na jejich názor, ale jisté zůstává jenom jedno - je to záležitost vysoce kontroverzní.
Pravděpodobně všichni vědí, o co jde - ale raději to aspoň ve stručnosti nastíním:
Pokud se alokuje paměť (např. funkcí malloc() v jazyce C), paměť k dispozici buďto je (a v tom případě volání skončí úspěchem, paměť se alokovala), anebo není (a volání skončí neúspěchem). Protože programy obvykle alokují více paměti, než jí pak skutečně využijí (je to z různých důvodů, někdy je skutečné využití velmi malé, např. u málo vytížených serverových aplikací), používá se technika zvaná overcommitting (česky bych řekl třeba "přealokace", ale není to přesné). Z pohledu aplikace to vypadá tak, že alokace skončí vždycky úspěšně, i když dané množství k dispozici není. Většinou to není problém, systém úspěšně funguje.
Problém nastane, když je alokováno víc paměti, než může systém dát k dispozici (když selžou veškeré pokusy o uvolnění paměti). Pak nastupuje hrubé násilí - v Linuxu reprezentované procesem oom-killer. Ten se spustí ještě dřív, než k dané situaci dojde (spouští se při poklesu volné paměti pod určitý práh) a vytipuje vhodné kandidáty na odstřelení. Pokud už skutečně není volná paměť, oom-killer zlikviduje proces, který byl nejžhavějším kandidátem. A tak pokračuje tak dlouho, dokud nejsou požadavky uspokojeny.
Otázka je, zda je použití overcommittingu vůbec výhrou. Jednoznačná odpověď není, čím dál víc jsem ale přesvědčen, že minimálně v prostředí, kde požadujeme stabilitu, své místo nemá (jen pro úplnost - overcommitting lze snadno vypnout). Poměrně snadno lze totiž takový systém destabilizovat.
Před časem jsem si tu stěžoval na problémy s X.org v souvislosti se zběsilou alokací paměti. Tato alokace souvisela s prohlížečem Opera, nicméně paměť alokoval X server. A nejen že alokoval, ale také nějak používal (podrobnosti neznám), takže brzy (za několik sekund) došlo k tomu, že se vyčerpala veškerá paměť včetně swapu a došlo na nejhorší. To co se dělo dál, nešlo předem předvídat - oom-killer (aspoň ten v jádře 2.6.10) je špatný střelec a svůj cíl si často vybere nevhodně. Takže i když by měl být sestřelen původce (tj. X server; správněji spíš Opera, ale takovou inteligenci od "ničitele" chtít nemůžeme), odnesl to často jiný, zcela nevinný proces.
Jaké nebezpečí z toho plyne, je zřejmé. Jakýkoli program, který v systému běží, ho snadno může zásadním způsobem poškodit, aniž by dělal nějakou složitou činnost. Stačí pouze alokovat paměť. Bez overcommittingu by jeho alokace byla prostě najednou neúspěšná, a i když by se mu podařilo vyčerpat volnou paměť, přímé následky by nebyly. Kdežto takto by mu mohlo za oběť padnout i několik procesů, než by byl sám sestřelen.
Nechávám celou věc otevřenou, jednoznačný názor jsem si neudělal. Jen si říkám, zda cena, která se platí za možnost "kouzelného nafouknutí" paměti, není příliš vysoká.
Tiskni
Sdílej:
PS: limity nejsou špatná věc...
).
Ono zabít X server SIGKILLem by stejně nejspíš znamenalo reboot, protože bůhví v jakém stavu by zůstala grafická karta...
), alokoval právě X server (ale čert ví proč - bylo to kvůli nějakému požadavku Opery). Pokud je to právě takhle, tak je chování oom-killera logické, ale v daném případě nic neřeší - dokud žije X server nebo Opera, problém přetrvává.
Jinak po odstřelení X serveru se to chovalo korektně, normálně nastartoval (s kartou nVidia, modul "nv"), reboot nebyl potřeba. Ale s danou verzí Opery + X.org se dala situace (zobrazením toho "správného" webu) kdykoliv navodit znovu (čili bylo to systematické).
mno, vystup byl fakt divnej ;) na tty7 (alt + F7) jsem mel pochybne znaky vypadajici jako hebrejstinoazbukocinstina a nova xka nabehla na 8micku
V případě, že jseš přihlášený, tak toho žrouta paměti taky nezabiješ, protože program kill nedostane žádnou paměť.Proto je taky kill zabudovany prikaz shellu (prinejmensim bash a zsh).
kill -9 nemá fatální následky, dopadne (aspoň u mě) úplně stejně, jako kdybych stiskl Ctrl-Alt-BkSp.
echo 2 > /proc/sys/vm/overcommit_memoryNejhorší zkušenosti s nedostatkem přealokované paměti mám taky pod Xkama, pravým původcem je pro změnu Mozilla/FireFox (je jedno, co je to za verzi). Poprvé jsem si toho všiml na své celkem nevinně vyhlížející stránce s naskenovanými skripty. Na novějších počítačích s větší pamětí (>= 512 MB), nebo i na starších s Konquerorem (nebo s Mozillou/IE pod Windows) nehrozí žádné nebezpečí, pod Linuxem s Mozillou/FireFoxem a 256 MB RAM+128 MB swapem to ale končí špatně... P.S.: Ta stránka obsahuje jen 96 PNG obrázků s celkovou velikostí cca 2,5 MB.
/sbin/sysctl -p. Takže se tím neřeší nic... Nebylo by od věci si ten overcommit zakázat rovnou ve zdrojácích jádra
:cat /etc/init.d/procps.sh | grep sysctl
# /etc/init.d/procps: Set kernel variables from /etc/sysctl.conf
[ -x /sbin/sysctl ] || exit 0
if [ ! -r /etc/sysctl.conf ]
eval "/sbin/sysctl $n -q -p $redir"
Ale není to v každé distribuci, přidávat něco takového jen kvůli overcommitu je na nic...