Minulý týden byl oficiálně vydán Android 17. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Dnes jde do prodeje zařízení Steam Machine. Steam Machine 512 GB za 1 039 EUR a Steam Machine 2 TB za 1 359 EUR. Do čtvrtka 25. června do 19:00 se lze zapsat na seznamy. Ty budou jednorázově náhodně slosovány, čímž bude určeno pořadí rezervací a čekacích listin.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.51.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek v oznámení o vydání a také na YouTube a PeerTube.
Byla vydána nová verze 2026.3.0 "Carousels & Killer Whales" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu.
Tento týden (24. a 27. června) vyprší platnost Microsoft certifikátu v UEFI vydaných v roce 2011. Nové certifikáty byly vydány v roce 2023. Kdo na počítačích, i virtuálních, používá zabezpečené spouštění (Secure Boot), měl by si ověřit, že má certifikáty aktualizovány, viz např. články na Red Hat nebo Fedora. Pro stávající systémy se nic nemění. Nadále se budou normálně spouštět. Zavaděče podepsané pouze klíčem z 2023 se ale na počítačích s pouze certifikátem 2011 nespustí. Ve Fedoře je zavaděč shim ve verzi 16.1-6 podepsán klíči 2011 i 2023.
Uživatelé mobilních telefonů s Linuxem si nyní mohou nainstalovat aplikaci Mobilní Datovka. Díky tomu je přístup k datovým schránkám dostupný i na zařízeních s mobilními linuxovými distribucemi, jako jsou například Mobian, NixOS Mobile, pmOS atd. Aplikace je dostupná na Flathubu.
Software Freedom Conservancy v novém dokumentu shrnuje doporučení, jak přistupovat ke generativní AI založené na LLM při přispívání do svobodného a open-source softwaru. Mimo jiné vyzývá k obezřetnosti, transparentnosti a revizi generovaného kódu člověkem.
Byla vydána nová verze 5.6.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Je příjemné alokovat si více paměti, než je k dispozici. Na druhou stranu, má to dost nepříjemná úskalí. Mnohokrát jsem o tom přemýšlel, ptal jsem se řady lidí na jejich názor, ale jisté zůstává jenom jedno - je to záležitost vysoce kontroverzní.
Pravděpodobně všichni vědí, o co jde - ale raději to aspoň ve stručnosti nastíním:
Pokud se alokuje paměť (např. funkcí malloc() v jazyce C), paměť k dispozici buďto je (a v tom případě volání skončí úspěchem, paměť se alokovala), anebo není (a volání skončí neúspěchem). Protože programy obvykle alokují více paměti, než jí pak skutečně využijí (je to z různých důvodů, někdy je skutečné využití velmi malé, např. u málo vytížených serverových aplikací), používá se technika zvaná overcommitting (česky bych řekl třeba "přealokace", ale není to přesné). Z pohledu aplikace to vypadá tak, že alokace skončí vždycky úspěšně, i když dané množství k dispozici není. Většinou to není problém, systém úspěšně funguje.
Problém nastane, když je alokováno víc paměti, než může systém dát k dispozici (když selžou veškeré pokusy o uvolnění paměti). Pak nastupuje hrubé násilí - v Linuxu reprezentované procesem oom-killer. Ten se spustí ještě dřív, než k dané situaci dojde (spouští se při poklesu volné paměti pod určitý práh) a vytipuje vhodné kandidáty na odstřelení. Pokud už skutečně není volná paměť, oom-killer zlikviduje proces, který byl nejžhavějším kandidátem. A tak pokračuje tak dlouho, dokud nejsou požadavky uspokojeny.
Otázka je, zda je použití overcommittingu vůbec výhrou. Jednoznačná odpověď není, čím dál víc jsem ale přesvědčen, že minimálně v prostředí, kde požadujeme stabilitu, své místo nemá (jen pro úplnost - overcommitting lze snadno vypnout). Poměrně snadno lze totiž takový systém destabilizovat.
Před časem jsem si tu stěžoval na problémy s X.org v souvislosti se zběsilou alokací paměti. Tato alokace souvisela s prohlížečem Opera, nicméně paměť alokoval X server. A nejen že alokoval, ale také nějak používal (podrobnosti neznám), takže brzy (za několik sekund) došlo k tomu, že se vyčerpala veškerá paměť včetně swapu a došlo na nejhorší. To co se dělo dál, nešlo předem předvídat - oom-killer (aspoň ten v jádře 2.6.10) je špatný střelec a svůj cíl si často vybere nevhodně. Takže i když by měl být sestřelen původce (tj. X server; správněji spíš Opera, ale takovou inteligenci od "ničitele" chtít nemůžeme), odnesl to často jiný, zcela nevinný proces.
Jaké nebezpečí z toho plyne, je zřejmé. Jakýkoli program, který v systému běží, ho snadno může zásadním způsobem poškodit, aniž by dělal nějakou složitou činnost. Stačí pouze alokovat paměť. Bez overcommittingu by jeho alokace byla prostě najednou neúspěšná, a i když by se mu podařilo vyčerpat volnou paměť, přímé následky by nebyly. Kdežto takto by mu mohlo za oběť padnout i několik procesů, než by byl sám sestřelen.
Nechávám celou věc otevřenou, jednoznačný názor jsem si neudělal. Jen si říkám, zda cena, která se platí za možnost "kouzelného nafouknutí" paměti, není příliš vysoká.
Tiskni
Sdílej:
PS: limity nejsou špatná věc...
).
Ono zabít X server SIGKILLem by stejně nejspíš znamenalo reboot, protože bůhví v jakém stavu by zůstala grafická karta...
), alokoval právě X server (ale čert ví proč - bylo to kvůli nějakému požadavku Opery). Pokud je to právě takhle, tak je chování oom-killera logické, ale v daném případě nic neřeší - dokud žije X server nebo Opera, problém přetrvává.
Jinak po odstřelení X serveru se to chovalo korektně, normálně nastartoval (s kartou nVidia, modul "nv"), reboot nebyl potřeba. Ale s danou verzí Opery + X.org se dala situace (zobrazením toho "správného" webu) kdykoliv navodit znovu (čili bylo to systematické).
mno, vystup byl fakt divnej ;) na tty7 (alt + F7) jsem mel pochybne znaky vypadajici jako hebrejstinoazbukocinstina a nova xka nabehla na 8micku
V případě, že jseš přihlášený, tak toho žrouta paměti taky nezabiješ, protože program kill nedostane žádnou paměť.Proto je taky kill zabudovany prikaz shellu (prinejmensim bash a zsh).
kill -9 nemá fatální následky, dopadne (aspoň u mě) úplně stejně, jako kdybych stiskl Ctrl-Alt-BkSp.
echo 2 > /proc/sys/vm/overcommit_memoryNejhorší zkušenosti s nedostatkem přealokované paměti mám taky pod Xkama, pravým původcem je pro změnu Mozilla/FireFox (je jedno, co je to za verzi). Poprvé jsem si toho všiml na své celkem nevinně vyhlížející stránce s naskenovanými skripty. Na novějších počítačích s větší pamětí (>= 512 MB), nebo i na starších s Konquerorem (nebo s Mozillou/IE pod Windows) nehrozí žádné nebezpečí, pod Linuxem s Mozillou/FireFoxem a 256 MB RAM+128 MB swapem to ale končí špatně... P.S.: Ta stránka obsahuje jen 96 PNG obrázků s celkovou velikostí cca 2,5 MB.
/sbin/sysctl -p. Takže se tím neřeší nic... Nebylo by od věci si ten overcommit zakázat rovnou ve zdrojácích jádra
:cat /etc/init.d/procps.sh | grep sysctl
# /etc/init.d/procps: Set kernel variables from /etc/sysctl.conf
[ -x /sbin/sysctl ] || exit 0
if [ ! -r /etc/sysctl.conf ]
eval "/sbin/sysctl $n -q -p $redir"
Ale není to v každé distribuci, přidávat něco takového jen kvůli overcommitu je na nic...