O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Je příjemné alokovat si více paměti, než je k dispozici. Na druhou stranu, má to dost nepříjemná úskalí. Mnohokrát jsem o tom přemýšlel, ptal jsem se řady lidí na jejich názor, ale jisté zůstává jenom jedno - je to záležitost vysoce kontroverzní.
Pravděpodobně všichni vědí, o co jde - ale raději to aspoň ve stručnosti nastíním:
Pokud se alokuje paměť (např. funkcí malloc() v jazyce C), paměť k dispozici buďto je (a v tom případě volání skončí úspěchem, paměť se alokovala), anebo není (a volání skončí neúspěchem). Protože programy obvykle alokují více paměti, než jí pak skutečně využijí (je to z různých důvodů, někdy je skutečné využití velmi malé, např. u málo vytížených serverových aplikací), používá se technika zvaná overcommitting (česky bych řekl třeba "přealokace", ale není to přesné). Z pohledu aplikace to vypadá tak, že alokace skončí vždycky úspěšně, i když dané množství k dispozici není. Většinou to není problém, systém úspěšně funguje.
Problém nastane, když je alokováno víc paměti, než může systém dát k dispozici (když selžou veškeré pokusy o uvolnění paměti). Pak nastupuje hrubé násilí - v Linuxu reprezentované procesem oom-killer. Ten se spustí ještě dřív, než k dané situaci dojde (spouští se při poklesu volné paměti pod určitý práh) a vytipuje vhodné kandidáty na odstřelení. Pokud už skutečně není volná paměť, oom-killer zlikviduje proces, který byl nejžhavějším kandidátem. A tak pokračuje tak dlouho, dokud nejsou požadavky uspokojeny.
Otázka je, zda je použití overcommittingu vůbec výhrou. Jednoznačná odpověď není, čím dál víc jsem ale přesvědčen, že minimálně v prostředí, kde požadujeme stabilitu, své místo nemá (jen pro úplnost - overcommitting lze snadno vypnout). Poměrně snadno lze totiž takový systém destabilizovat.
Před časem jsem si tu stěžoval na problémy s X.org v souvislosti se zběsilou alokací paměti. Tato alokace souvisela s prohlížečem Opera, nicméně paměť alokoval X server. A nejen že alokoval, ale také nějak používal (podrobnosti neznám), takže brzy (za několik sekund) došlo k tomu, že se vyčerpala veškerá paměť včetně swapu a došlo na nejhorší. To co se dělo dál, nešlo předem předvídat - oom-killer (aspoň ten v jádře 2.6.10) je špatný střelec a svůj cíl si často vybere nevhodně. Takže i když by měl být sestřelen původce (tj. X server; správněji spíš Opera, ale takovou inteligenci od "ničitele" chtít nemůžeme), odnesl to často jiný, zcela nevinný proces.
Jaké nebezpečí z toho plyne, je zřejmé. Jakýkoli program, který v systému běží, ho snadno může zásadním způsobem poškodit, aniž by dělal nějakou složitou činnost. Stačí pouze alokovat paměť. Bez overcommittingu by jeho alokace byla prostě najednou neúspěšná, a i když by se mu podařilo vyčerpat volnou paměť, přímé následky by nebyly. Kdežto takto by mu mohlo za oběť padnout i několik procesů, než by byl sám sestřelen.
Nechávám celou věc otevřenou, jednoznačný názor jsem si neudělal. Jen si říkám, zda cena, která se platí za možnost "kouzelného nafouknutí" paměti, není příliš vysoká.
Tiskni
Sdílej:
PS: limity nejsou špatná věc...
).
Ono zabít X server SIGKILLem by stejně nejspíš znamenalo reboot, protože bůhví v jakém stavu by zůstala grafická karta...
), alokoval právě X server (ale čert ví proč - bylo to kvůli nějakému požadavku Opery). Pokud je to právě takhle, tak je chování oom-killera logické, ale v daném případě nic neřeší - dokud žije X server nebo Opera, problém přetrvává.
Jinak po odstřelení X serveru se to chovalo korektně, normálně nastartoval (s kartou nVidia, modul "nv"), reboot nebyl potřeba. Ale s danou verzí Opery + X.org se dala situace (zobrazením toho "správného" webu) kdykoliv navodit znovu (čili bylo to systematické).
mno, vystup byl fakt divnej ;) na tty7 (alt + F7) jsem mel pochybne znaky vypadajici jako hebrejstinoazbukocinstina a nova xka nabehla na 8micku
V případě, že jseš přihlášený, tak toho žrouta paměti taky nezabiješ, protože program kill nedostane žádnou paměť.Proto je taky kill zabudovany prikaz shellu (prinejmensim bash a zsh).
kill -9 nemá fatální následky, dopadne (aspoň u mě) úplně stejně, jako kdybych stiskl Ctrl-Alt-BkSp.
echo 2 > /proc/sys/vm/overcommit_memoryNejhorší zkušenosti s nedostatkem přealokované paměti mám taky pod Xkama, pravým původcem je pro změnu Mozilla/FireFox (je jedno, co je to za verzi). Poprvé jsem si toho všiml na své celkem nevinně vyhlížející stránce s naskenovanými skripty. Na novějších počítačích s větší pamětí (>= 512 MB), nebo i na starších s Konquerorem (nebo s Mozillou/IE pod Windows) nehrozí žádné nebezpečí, pod Linuxem s Mozillou/FireFoxem a 256 MB RAM+128 MB swapem to ale končí špatně... P.S.: Ta stránka obsahuje jen 96 PNG obrázků s celkovou velikostí cca 2,5 MB.
/sbin/sysctl -p. Takže se tím neřeší nic... Nebylo by od věci si ten overcommit zakázat rovnou ve zdrojácích jádra
:cat /etc/init.d/procps.sh | grep sysctl
# /etc/init.d/procps: Set kernel variables from /etc/sysctl.conf
[ -x /sbin/sysctl ] || exit 0
if [ ! -r /etc/sysctl.conf ]
eval "/sbin/sysctl $n -q -p $redir"
Ale není to v každé distribuci, přidávat něco takového jen kvůli overcommitu je na nic...