Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Přijatá novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích znamená kromě zvýšení poplatků ještě jednu podstatnou změnu. Mělo by se vycházet z principu, že kdo odebírá elektřinu, měl by platit, pokud neprokáže, že televizi/rádio nemá. To není až tak hrozné - zajímavější je jiná věc, která z tohoto principu dělá ementál...
Právě přijatý zákon říká, že "Provozovatel distribuční soustavy je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny.". Necháme-li stranou záležitosti ohledně ochrany osobních údajů, je toto pravidlo samo o sobě nesmyslné. Důvodem je liberalizace dodávek elektřiny.
Podle zákona 468/2000 Sb. (energetický zákon) se totiž dodávka elektřiny uskutečňuje na základě licence na obchod s elektřinou (pro tzv. chráněné zákazníky, což jsou občané odebírající elektřinu pro osobní potřebu, je to uvedeno v §29). Provozovatel distribuční sítě ale nemusí být totožný s obchodníkem, a od roku 2007 jím být dokonce nesmí (pokud by měl víc než 90000 odběrných míst). Proto je dané ustanovení nově přijatého zákona v rozporu s energetickým zákonem, a jeho smysl vychází naprázdno.
Nevím, zda si tohoto někdo ve sněmovně všiml, ale v každém případě to může mít dva scénáře. Buď provozovatel distribuční soustavy veřejnoprávním vysílatelům žádné údaje nepředá (protože nebude mít uzavřeny smlouvy na dodávku elektřiny), anebo údaje předá, ale v rozporu se zákonem (protože nebude dodavatelem elektřiny). Ať tak či tak, výsledek bude vždy špatný.
Tiskni
Sdílej: