O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Přijatá novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích znamená kromě zvýšení poplatků ještě jednu podstatnou změnu. Mělo by se vycházet z principu, že kdo odebírá elektřinu, měl by platit, pokud neprokáže, že televizi/rádio nemá. To není až tak hrozné - zajímavější je jiná věc, která z tohoto principu dělá ementál...
Právě přijatý zákon říká, že "Provozovatel distribuční soustavy je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny.". Necháme-li stranou záležitosti ohledně ochrany osobních údajů, je toto pravidlo samo o sobě nesmyslné. Důvodem je liberalizace dodávek elektřiny.
Podle zákona 468/2000 Sb. (energetický zákon) se totiž dodávka elektřiny uskutečňuje na základě licence na obchod s elektřinou (pro tzv. chráněné zákazníky, což jsou občané odebírající elektřinu pro osobní potřebu, je to uvedeno v §29). Provozovatel distribuční sítě ale nemusí být totožný s obchodníkem, a od roku 2007 jím být dokonce nesmí (pokud by měl víc než 90000 odběrných míst). Proto je dané ustanovení nově přijatého zákona v rozporu s energetickým zákonem, a jeho smysl vychází naprázdno.
Nevím, zda si tohoto někdo ve sněmovně všiml, ale v každém případě to může mít dva scénáře. Buď provozovatel distribuční soustavy veřejnoprávním vysílatelům žádné údaje nepředá (protože nebude mít uzavřeny smlouvy na dodávku elektřiny), anebo údaje předá, ale v rozporu se zákonem (protože nebude dodavatelem elektřiny). Ať tak či tak, výsledek bude vždy špatný.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz