V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Stát mohutně vytáhl proti bankám a jejich vysokým poplatkům. Na ministerstvu financí se následně zrodil návrh, čemu všemu by se banky měly podřídit. Některé návrhy jsou relativně přijatelné (lhůty při změnách ceníku apod.), některé dost kontroverzní (trvalé číslo účtu, přestupní servis...) a z některých mi běhá mráz po zádech (jednotná terminologie). Proč se mi to nelíbí? Hned vysvětlím...
Když jsem si přečetl návrhy MF, docela jsem se zděsil. I když to celé vypadá jako pomoc klientům, ve výsledku to na ně bude mít negativní vliv. Nejvíc se mi nelíbí právě povinné zavedení jednotné terminologie pro "základní" bankovní operace. To totiž nevyhnutelně povede k tomu, že se z těchto služeb nadělají komodity, kde bude jediným rozlišovatelem cena.
Když si někdo kupuje nějakou komoditu (třeba surový hliník 99,85 nebo tabulový plech 0,7 mm z oceli 11500), zajímá ho pouze, aby nakoupil co nejlevněji - naopak prodávající se snaží prodat co nejdráže. Žádná jiná měřítka se tu neuplatňují, komodita je přesně definována. V tomto případě to absolutně nevadí, komodity se obchodují přes komoditní burzy či jiným podobným způsobem, prodávající a kupující se nemusejí znát, většinou se nikdy nepotkají a není tu žádný problém. U bankovních služeb je to ale jinak.
Bankovnictví bylo odjakživa založeno na důvěře. Klient svěřuje bance své peníze, nebo si je naopak půjčuje. V okamžiku, kdy se z běžných služeb stanou komodity, ztratí banky jakékoli nástroje s těmito službami dále pracovat. Ceny pravděpodobně klesnou (a mezi bankami se ještě více vyrovnají), kvalita se ustálí na definované úrovni. Příklad (definovaná bankovní služba podle jednotného slovníku):
standardní převod částky v české měně v rámci banky podle jednorázového příkazu klienta
Převod finanční částky v českých korunách na účet vedený u stejné banky jako účet příkazce. Převod musí být proveden do konce následujícího pracovního dne od přijetí příkazu klienta, na účet příjemce musí být částka připsána nejpozději následující pracovní den od odepsání z účtu příkazce.
Bude-li to tam definováno takto, pak to banky budou právě takto provádět. Nebudou mít důvod provést převod dříve nebo rychleji, bude se totiž jednat o komoditu, která má definovanou kvalitu (když bude mít hliník 99,85 ve skutečnosti čistotu 99,99 % Al, na ceně mu to nepřidá). Navíc, toto byl jen jednoduchý příklad, třeba úvěry se budou komoditizovat mnohem obtížněji a drsněji. Vymizí také možnost "bundlingu" více služeb za výhodnější cenu (balíčky, které jsou ministru Sobotkovi trnem v oku).
Výsledek pak bude ten, že tyto komoditizované služby budou sice dostupné za relativně nízkou cenu, ale v nevalné kvalitě - a za služby kvalitnější se bude platit výrazně víc než dnes.
Tiskni
Sdílej: