D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Včera jsem si v diskusi stěžoval na to, jak stát nejprve podporuje dominantní firmy štědrými zakázkami bez řádné soutěže, a pak jim ukládá podivná regulační opatření. To jsem ale nevěděl, že nový ministr zemědělství ihned po svém nástupu do funkce přidělil Českému Telecomu zakázku, která je učebnicovým příkladem toho, jak se to nemá dělat. Prostě: další Indoš, tentokrát v zeleném.
Událost se stala už počátkem května (vyšel o tom článek na iDnes, ministerstvo pak vydalo tiskovou zprávu), tehdy jsem si toho však vůbec nevšiml. Upoutal mě proto až dnešní článek v Lidových novinách, napsaný proto, že si na počínání svého kolegy stěžuje ministryně informatiky Dana Bérová.
Ministr zemědělství zřejmě disponuje jak velmi výkonným mozkem, tak i obrovskými znalostmi z oblasti informatiky i ekonomie. Bleskurychlé rozhodnutí o zakázce za půl miliardy znamená mimo jiné téměř stoprocentní outsourcing, navíc s rozsáhlou výměnou aplikací, a žádný soudný člověk by něco takového nerozhodoval bez dostatku informací včetně analýzy dopadů na provoz ministerstva.
Jak je vůbec možné, že se o tak velké zakázce rozhodlo bez soutěže? Velmi prostě, vláda totiž už v roce 2002 podepsala (pochopitelně bez výběrového řízení) rámcovou smlouvu s ČTc, která znamená prakticky bezbřehost v jednotlivých zakázkách. Stručně řečeno, vláda si může u ČTc objednat libovolný objem služeb, aniž by se to muselo řešit nějakou soutěží. Posouzení výhodnosti zakázek už je čistě věcí ministrů.
Svým charakterem mi zakázka ministra Zgarby silně připomíná nechvalně proslulého INDOŠe - za hodně peněz málo muziky, nehledě k tomu, že už se vůbec neřeší potřebnost jednotlivých služeb.
Ministryně informatiky s takto zadanou zakázkou nesouhlasí. To je ale také, obávám se, všechno, co může dělat. Její vliv ve vládě je mizivý, naopak ministr Zgarba má podporu premiéra Paroubka. Jedinou útěchou tedy zůstává, že rámcová smlouva s ČTc vyprší příští rok a už nemusí být (a doufám, že nebude) obnovena.
Tiskni
Sdílej: