Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Včera jsem si v diskusi stěžoval na to, jak stát nejprve podporuje dominantní firmy štědrými zakázkami bez řádné soutěže, a pak jim ukládá podivná regulační opatření. To jsem ale nevěděl, že nový ministr zemědělství ihned po svém nástupu do funkce přidělil Českému Telecomu zakázku, která je učebnicovým příkladem toho, jak se to nemá dělat. Prostě: další Indoš, tentokrát v zeleném.
Událost se stala už počátkem května (vyšel o tom článek na iDnes, ministerstvo pak vydalo tiskovou zprávu), tehdy jsem si toho však vůbec nevšiml. Upoutal mě proto až dnešní článek v Lidových novinách, napsaný proto, že si na počínání svého kolegy stěžuje ministryně informatiky Dana Bérová.
Ministr zemědělství zřejmě disponuje jak velmi výkonným mozkem, tak i obrovskými znalostmi z oblasti informatiky i ekonomie. Bleskurychlé rozhodnutí o zakázce za půl miliardy znamená mimo jiné téměř stoprocentní outsourcing, navíc s rozsáhlou výměnou aplikací, a žádný soudný člověk by něco takového nerozhodoval bez dostatku informací včetně analýzy dopadů na provoz ministerstva.
Jak je vůbec možné, že se o tak velké zakázce rozhodlo bez soutěže? Velmi prostě, vláda totiž už v roce 2002 podepsala (pochopitelně bez výběrového řízení) rámcovou smlouvu s ČTc, která znamená prakticky bezbřehost v jednotlivých zakázkách. Stručně řečeno, vláda si může u ČTc objednat libovolný objem služeb, aniž by se to muselo řešit nějakou soutěží. Posouzení výhodnosti zakázek už je čistě věcí ministrů.
Svým charakterem mi zakázka ministra Zgarby silně připomíná nechvalně proslulého INDOŠe - za hodně peněz málo muziky, nehledě k tomu, že už se vůbec neřeší potřebnost jednotlivých služeb.
Ministryně informatiky s takto zadanou zakázkou nesouhlasí. To je ale také, obávám se, všechno, co může dělat. Její vliv ve vládě je mizivý, naopak ministr Zgarba má podporu premiéra Paroubka. Jedinou útěchou tedy zůstává, že rámcová smlouva s ČTc vyprší příští rok a už nemusí být (a doufám, že nebude) obnovena.
Tiskni
Sdílej: