V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Včera jsem si v diskusi stěžoval na to, jak stát nejprve podporuje dominantní firmy štědrými zakázkami bez řádné soutěže, a pak jim ukládá podivná regulační opatření. To jsem ale nevěděl, že nový ministr zemědělství ihned po svém nástupu do funkce přidělil Českému Telecomu zakázku, která je učebnicovým příkladem toho, jak se to nemá dělat. Prostě: další Indoš, tentokrát v zeleném.
Událost se stala už počátkem května (vyšel o tom článek na iDnes, ministerstvo pak vydalo tiskovou zprávu), tehdy jsem si toho však vůbec nevšiml. Upoutal mě proto až dnešní článek v Lidových novinách, napsaný proto, že si na počínání svého kolegy stěžuje ministryně informatiky Dana Bérová.
Ministr zemědělství zřejmě disponuje jak velmi výkonným mozkem, tak i obrovskými znalostmi z oblasti informatiky i ekonomie. Bleskurychlé rozhodnutí o zakázce za půl miliardy znamená mimo jiné téměř stoprocentní outsourcing, navíc s rozsáhlou výměnou aplikací, a žádný soudný člověk by něco takového nerozhodoval bez dostatku informací včetně analýzy dopadů na provoz ministerstva.
Jak je vůbec možné, že se o tak velké zakázce rozhodlo bez soutěže? Velmi prostě, vláda totiž už v roce 2002 podepsala (pochopitelně bez výběrového řízení) rámcovou smlouvu s ČTc, která znamená prakticky bezbřehost v jednotlivých zakázkách. Stručně řečeno, vláda si může u ČTc objednat libovolný objem služeb, aniž by se to muselo řešit nějakou soutěží. Posouzení výhodnosti zakázek už je čistě věcí ministrů.
Svým charakterem mi zakázka ministra Zgarby silně připomíná nechvalně proslulého INDOŠe - za hodně peněz málo muziky, nehledě k tomu, že už se vůbec neřeší potřebnost jednotlivých služeb.
Ministryně informatiky s takto zadanou zakázkou nesouhlasí. To je ale také, obávám se, všechno, co může dělat. Její vliv ve vládě je mizivý, naopak ministr Zgarba má podporu premiéra Paroubka. Jedinou útěchou tedy zůstává, že rámcová smlouva s ČTc vyprší příští rok a už nemusí být (a doufám, že nebude) obnovena.
Tiskni
Sdílej: